Rok 2001
Jednodenní výlet Mníšek pod Brdy - Řevnice
V neděli 18.února dopoledne vystoupila šestičlenná skupina zdatných chodců z vlaku ve stanici Mníšek pod Brdy, kde nás přivítal ostrý ledový vítr, přestože bylo slunečno. Vítr nás provázel i po celou cestu přes kopce, ale tam nám to pěkné vyhlídky do kraje vynahradily. Tichými lesy kolem romantického jezírka a přes zajímavý skalní útvar Babka - také s vyhlídkou, tentokrát do všech stran, jsme dorazili do Řevnic. Posilnění v restauraci přišlo jako vždy vhod. Moc pěkná zimní procházka! Zapsala Luďka
Ústí u Staré Paky
Jeli jsme všichni vlakem a bylo nás šest - tedy akorát, že jsme mohli uplatnit 20 % slevu. V Ústí bylo skoro 20 cm sněhu, ale naštěstí byl ve vedlejší chalupě soused, tak jsme se nemuseli brodit sněhem. Přijeli jsme do promrzlého baráku, ale poměrně brzo se nám povedlo docela slušně rozzuřit kamna. Chtěli jsme se jít trochu rozehřát do hospody, ale v půl desáté již bylo zavřeno.
Někteří zaváhali a neměli běžky a tak jsme vyrazili pěšky - dojeli jsme vlakem do Kyjů a tam odtud jsme šli do Železnice - Jana nás lákala, abychom se tam pořádně najedli (měli tam solidní výběr všech možných mořských potvor), ale odolali jsme, dali si jenom polívku a vystoupali do kopce k oblíbené Klepandě. Ta však je oblíbená nejen námi a bylo v ní úplně narváno hlavně kolem projíždějícími běžkaři. Naštěstí už doba oběda pominula, tak se místa uvolnila a my se mohli najíst. Večer jsme vařili (Valerie je zdatná kuchařka), prohlíželi si fotky z Thajska a Jirka hrál na kytaru.
Z Berouna do Loděnice
Na popud jedné zájemkyně o náš spolek jsme vyrazili na trasu Beroun, Malé Přílepy, Temná rokle, Loděnický potok, Nenačovice a Loděnice. Osvěžili jsme se v Malých Přílepech, ale kromě piva tam měli pouze tlačenku. V Nenačovicích je soukromá sklárna, kde jsme mohli sledovat výrobu skla a něco si eventuelně koupit. Vzhledem k tomu, že další vlak z Loděnic by nám jel až za hodinu a půl, ani jsme se v Loděnicích neobčerstvili a jeli rovnou do Prahy a tam zakončili akci v hospůdce proti Smíchovskému nádraží.
Z Říčan do Úval
Cesta po trase Říčany, Babice, Škvorec a Úvaly v délce asi 17 km. Počasí bylo vpravdě aprílové, co chvíli pršelo, chvíli svítilo slunce, několikrát byla duha, místy jsme se topili v blátě. Ve Škvorci jsme se chtěli naobědvat, ale jedna hospoda měla z technických důvodů zvřeno a druhá zavírala v jednu hodinu a ve 3/4 na jednu už nám nechtěli dát ani pivo. Tak jsme zvolili pozdní oběd v Úvalech a domů nijak nepospíchali, protože vlaky jezdí každou hodinu.
A některé další nepodchycené akce s menší účastí
- lyžování v Alpách , výlet okolo Dalejského údolí, Jedlová, hospody s bohatou účastí
Velikonoce ve Slovenském ráji
Vypadalo to na jarní počasí, ale nakonec byla dost zima a toulání kolem vod Hornádu a prolézání dolin bylo dost náročné.
Folkový kvítek 2001 - Konopiště
Kde byli ti loňští nadšenci ? Na letošním kvítku byl pouze Karel Brabec se ženou a zopakovali si loňskou verzi s nedělním sjezdem Sázavy na banánu.
Pochod Praha - Prčice (mne láká nejvíce, zakoupím si střevíce a chuťe vyrazím...)
Šla se trasa 23 km ze Sedlčan do Prčic.
Den Kozla (to zní jako nějaký starý pohanský svátek...)
Z Kačerova do Popovic, prohlídka pivovaru a návrat parním vlakem.
Vandr Toulovcovy Maštale
Ve Žďárci u Skutče nám ujel autobus, tak nás čekalo ještě asi 9 km pěšky. Kousek před Maštalemi začalo pršet a my s Meryl zamířily neomylně do hospody. Jirka sice prohlásil. že jsme se zbláznily, ale následoval nás i s ostatními dvěma spolučundráky. Zatím, co jsme se posilovali v útulné hospůdce, Jirka nám hledal střechu nad hlavou. Podařilo se mu to perfektně. Přespali jsem pod přístřeškem na místním hřišti.
Druhý den jsme došli do městečka Bor a pak do Nových Hradů. V celé vesnici nebyla otevřená žádná hospoda a nebylo nic ani na celé naší další trati do Maštalí. Prolezli jsme si Maštale, což jsou pískovcové bludišťové útvary a došli zpátky do vesnice Bor. Opět začínalo pršet a my šli spát pod převis u Dudychovy jeskyně. Bylo to tam naprosto perfektní, jen přístupová cesta byla trochu krkolomná, protože za mokra to tam notně klouzalo. Večer jsme se šli posilnit do hospůdky v Boru. Ráno jsme vyrazili na trase Proseč, Česká Rybná, Krouna. Na vlak jsme docházeli za mírného mrholení a cestou vlakem již zase pršelo. Nakonec vše vyšlo perfektně, protože i když pršelo, nebylo to nikdy při pochodu.
Ze Zbraslavi do Dobřichovic
Byla napřed navržena opačná trasa, ale zkušený turista Ivan navrhl tuto změnu, protože z Dobřichovic by to bylo moc do kopce.
Česká Sibiř
Účastnice akce z minulého týdne ukecaly Ivana na organizaci další, bylo to dojednáno vskutku na poslední chvíli. Prošla se trasa Bystřice u Benešova - kopec Žebrák - Postupice a cestou se konalo opékání buřtů.
Výlet do Zbečna
Cestou měla přistoupit Luďka, ale vlak z Prahy měl silné zpoždění a přípoj z Berouna ujel. Takže se Halka s Robertem s Luďkou nesešli a podnikli výlet sami.
Ve volných dnech se aktivity hodně roztříštily - Halka se Štěpánkou byly v chatě na Pláni pod Ještědem, Petr Mastný se Zuzkou a Janou v Lužických horách a ostatní u Meryl ve Skalsku na srubu.
Výlet podél Slapské přehrady
Skoro všechny prázdninové akce se konaly v poměrně skromném obsazení. Na této akci se také sešli pouze tři, protože pršelo, bylo chladno a ohlášený Robert raději zůstal doma.
Plasy u Plzně
Spaní v chatovém táboře, rekord v dálkové chůzi a brodění (viz popis této akce v rubrice příspěvky Doplaz se do Plas )
Slepičí hory
Ubytování na chalupě p. Gutha, pokoření Kohouta a Slepice - viz popis v rubrice příspěvky Slepičí hory
Tanvald
U Soňy v jejím panelákovém bytě, který využívá jako chalupu. Odjezd z Prahy byl dosti dramatický, protože byla slíbena vícemístná dodávka, ta však selhala, tak nakonec jel Jirka Souček se svým Favoritem. Když však dojel do Brandýsa, zjistil, že mu nejdou stěrače, tak se vrátili opět do Prahy a Jirka vyměnil auto za služební. Dále už probíhal víkend perfektně.
Českolipsko
Klasický vandr na celý víkend částečně po stopách loňské akce na Vlhošť, účastnilo se ho 6 nadšenců. V pátek jsme bohužel přijeli poměrně pozdě, tak jsme museli jít k převisu pod kterým jsme měli spát asi 5 km lesem potmě. Šlo se vcelku v pohodě, až na závěr při klesání do rokle, sjela Zuzce noha a její operované koleno se vzbouřilo. Večer jsme pak seděli do velice pozdních hodin u ohně a dodatečně slavili sňatek manželů Mastných.
Další den byl poznamenám potížemi se Zuzčiným kolenem a neskutečným vedrem, tak jsme se na trase do Dubé posunovali poměrně pomalu, naštěstí jsme se mohli občerstvit u obchůdku v malé vesničce cestou. V Dubé padlo rozhodnutí, že už dál nepudeme, dali jsme si pozdní oběd a pak šli na koupaliště. V jeho areálu byl kempink i s chatičkami a my si jednu šestilůžkovou pronajali. 16 ujitých kilometrů nám nestačilo a tak jsme se šli ještě trochu rozhýbat na diskotéku (pouze Zuzka s Petrem toho měli dost). Po návratu do kempu asi v jednu hodinu v noci byla velmi příjemná noční koupel.
Ráno se s námi Mastňáci rozloučili a jeli domů a my vyrazili na zříceninu hradu Starého Berštejna. Hrad byl však neprodyšně uzavřen, má ho pronajatý nějaký pan Novák z Prahy a zřejmě ho užívá jako chalupu. Přesto že tam byl, jak se dalo soudit dle auta, nedobouchali jsme se na něho. Prohlídky údajně dělá po předchozí domluvě po telefonu.
Teplota vzduchu neustále stoupala a byla zřejmě ještě vyšší než ta včerejší, i když v sobotu bychom přísahali, že už to není možné. Díky tomu výstup na vyhlídku na dalším kopci byl takřka vražedný. Pak jsme se už dostali do pískovcových dolů v blízkosti Máchova jezera a tam bylo již poněkud příjemněji. Než jsme dorazili do Starých Splavů, stahovala se nám nad hlavami mračna a hrozilo to bouřkou. Přesto jsme se šli koupat, abychom smyli pot a sůl ze svých těl. Bouřka si to naštěstí rozmyslela a přesunula se jinam a na nás spadlo sotva pár kapek.
Závěr úspěšné akce byl v restauraci, z níž jsme se pouze přesunuli na nádraží. Vlak měl zpoždění, do Prahy jsme přijeli o půl hodiny déle než jsme měli. Za celý den jsem díky vedru vypila 5 litrů tekutin.
Výlet do Českého Šternberka
Tak špatné počasí se jen tak nevidí, celá sobota propršela, ale přesto 3 nadšenci zdolali trasu ze Šternberka do Ledečka. Nazpět vyrazili vlakem z Čerčan směrem do Prahy, ale po stání kousek za stanicí se vrátili do výchozího bodu a do Prahy nakonec dojeli rychlíkem. Informovanost od ČD byla při tom naprosto nulová.
Vycházka do Průhonic
Půldenní odpolední vycházka s notnou dávkou vláhy ze shora a nedostatkem občerstvení.
10.výročí založení Panta Rhei v Ústí u Staré Paky
Bylo rozesláno 150 pozvánek všem bývalým členům a přijelo 23, vesměs členů nynějších. Přijel však zakladatel PR Pavel Holub se svojí setrou Danielou.
V sobotu byl výlet na Kumburk, Bradlec a Klepandu. Večer se slavilo ve stodole zařízené jako hospoda. Opékalo se na ohni a v udírně se udil sýr. K dispozici byly všechny staré Erupce, vzpomínalo se, zpívalo a hrálo při kytarách.
V neděli byl ještě malý výlet do Bělé u Staré Paky pod vedením Meryl, nazvaný cestou – necestou. Část osazenstva sbírala houby, rostly hlavně bedly, které jsme pak smažili na pánvi se solí a kmínem. Jana se do toho nechtě pokusila propašovat muchomůrku zelenou, ale na poslední chvíli byla odhalena. Poté z neznámých důvodů skoro všichni přestali mít na houby chuť. Na Roberta to tak zapůsobilo, že složil báseň. Velice zdařilá akce, škoda, že nebylo více bývalých členů.
43.stezka Českým středohořím
43. stezka Českým středohořím se starými turistickými pardály s TAKu na trase Tašov, Třebušín, Soběnice. Spaní a večerní zábava v hospodách, přes den kratší turistické trasy do 15 km.
Pochod s ČEZem přírodním parkem Radeč
Ze Zbirohu do Holoubkova se zhodnocením akce v místní hospodě. V polovině trasy se opékali uzeniny. Ve stejném termínu bylo setkání účastníků vodáckého zájezdu do Itálie spolu se členy PR v Plasech v pionýrském táboře.
Po Hřebenech z Dobříše do Jinců
Po druhé po Hřebenech
Z Mníšku pod Brdy do Hostomic. Trampota nás cestou dovedl k bývalé vojenské základně na samém vrcholu s tím, že je škoda ztráty výšky. Objekty vypadaly zchátralé a naprosto opuštěné, na samém konci však byl voják s vlčákem, který nás chtěl legitimovat a trval na tom, ať se vrátíme tam, odkud jsme přišli. Nakonec jsme ho ukecali, aby nás pustil branou ven. Bylo dosti zima, tak přišlo vhod svařené víno v termosce. U studánky jsme si opekli na ohýnku buřty. V Hostomicích jsme stáli před rozhodnutím, zda si sednout do hospody či stíhat dřívější vlak. Nakonec jsme to řešili tak, že jsme dojeli do Rudné, odkud jezdí vlaky každou chvíli a tam si sedli do místní nádražní putyky.
Výlet podél Slapské přehrady II.
Po trase Čím, Živohošť, Rabyně, Třebenice.
Posázavská stezka
Po trase Jílové, Luka pod Medníkem, Davle.
Skanzen Přerov nad Labem
Předvánoční výlet na trhy do skanzenu za mrazivého, ale slunečného zimního dne.
Silvestr 2001 v Jeseníkách
V penzionu U kamenného kola ve Velkých Kuněticích v Jeseníkách – viz články v rubrice příspěvky Silvestr a Narušitel