Hvězdná Brána Furlingské války - 12 - Jednomyslný názor
SG : Furlingské války - 12 - Jednomyslný názor
Furlingští technici v šedých úborech, tvarem zcela splývajících s jejich modrou pokožkou, rozpojují rozvody krychlových krystalů různých velikostí a barev. Při práci klábosí krákavými dialekty svého oceánského poddruhu, jejich mistrovi se zřejmě cosi nezdá, ale sám pokračuje ve výměnách rozvodů.
Při nenadálém varovném pískotu technici uskočí, a krychlemi projedou svazky bělavých výbojů, rozpojujících se do stěn, kam odráženy dalšími krychlemi mizí kdesi uprostřed základny, dobře chráněné štítem a neutroniovými kupolemi iontových děl, rozesetých po kontinentu Sada’lel.
„Pracovní četa Uer se smí vrátit do práce. Náhodný tok částic ve vedení byl zastaven.“ oznámí hlasitá vnitřní komunikace, a pracovníkům nezbývalo, než uposlechnout.
Jejich vedoucí tiše proklel všechny, co ho i jeho muže hierarchicky převyšují, a nařizují jim tuhle nebezpečnou práci. Nestudoval ty nejlepší instituce, ale i on rychle pochopil, o jak pekelný kousek se tu jeho lidé pokoušejí. Mohou vytvořit i černou díru, pomyslel si, když si zkusil letmo propočítat všechno nezbytné, co jim říct museli, co zahlédl velkým proskleným oknem v druhé laboratoři, a podle množství hromaděné energie.
Upřeně si prohlédl jednu z rozvodných kostek. Křemíkový diamand s pětinásobnou hranolovou mřížkou. Sama o sobě dokáže rozpojit výboj z reaktoru křižníku, a vést ho zároveň do hyperpohonu, štítu i zbraní, a stále by měla rezervy proti přepětí. Tady je musí měnit neustále, hodinu po hodině, a to jich jsou spojeny tisíce, počítaje v to i ostatní rozvodny na základně.
Pustí se do další výměny, pouštěje to z hlavy. Zbytečné myšlení nebo dokonce mluvení by se mu mohlo vymstít. Zato pro nevítané pozorovatele na vzdáleném úbočí by bylo kontraproduktivní mlčet.
„Tak to má být ten zázrak? Superzbraň, co nás má smést z galaxie?“ uchechtl se Dragar, ale najednou je téměř oslepilo světlo, a z prostředku základny vyšlehne oslepující světlo, proměňující se v energetickou vlnu, se vzdáleností se rozpadající na miliardy modrých šípů, rozrývajících zemi.
Dokonce zapulsuje i pozorovacím stanovištěm, až Dragar překvapením vyjekne. Systémy zbroje nahlásily kritickou chybu a selhání maskování, ale jeho spolubojovník mu pevně stiskne zápěstí.
„Uklidni se, to se tu děje běžně. Taky jsem z toho měl dost strachu, než mi došlo, že Furlingům to taky na chvíli oslepí senzory.“ oba znovu zahalí maskovací zařízení
Systémy svorně udávají bezchybnost všech zabudovaných funkcí.
„Když si mě probíral z kryospánku, mohl si mi pár detailů říct, Gerde. Zkoušel ses spojit s našimi?“
„To nemá cenu. Z přijímače máme dost informací. Wyrnadd, ten spratek, se přece jen ujmul trůnu, řekl bys to do něj?“ zeptá se Gerd, a druhý si pohrdavě odfrkne.
„Jeho by určitě nenapadlo posílat na pusté planety stázové hlídky jako my, pro případ potřeby. Žádné úskoky, ani lsti, prostě obětovat spousty nás, Asgardů. Určitě už plánuje, jak pošle celou naši flotilu na Furlingský domovský svět. Mizerný populista, stejně jak jeho předkové.“
„Tos ho teda moc nevystihl. Poslední přijatý fragment vysílání, než nám vyzářováním základny vypojili i subprostorové kanály, byl o tom, jak ne zrovna čestně zlikvidoval Gadmeery.“
„Aspoň že něco. Za padesát let v hibernátorech jsme o hodně přišli, co?“
„Každopádně nám dvěma prázdniny skončily definitivně. Vidíš to?“ řekne Gerd.
Dragar nastaví maximální rozsah skenování pohybujícího se povrchu základny, z níž vychází oblouky paprsků, zhmotňujících a znovu ničících kusy kamení, prachu, a podle tavících se skal nabírá i žhavou plazmu…všechno odněkud.
„Kvantová brána nabyla konzistentního tvarování. Emise gravitonových částic v normě, žádný výskyt temné hmoty. Zahajuji akceleraci.“ zní sborový hlas obsluh kontrolních stanovišť základny, měnící se kompletně v obrovský portál pro otevření cesty do alternativní reality.
„Pouze pevná hmota. Příjem zahájen. Tvar očekávaný.“
Blesky z podzemního zařízení se spojí v jeden paprsek a zhmotní – furlingskou bitevní loď naprosto neznámé konstrukce, pětinásobně větší, než standardní křižníky. A za ním další. A ještě jeden.
Paprsek se začne klikatit, a znovu rozpojovat, a chrlit náhodnou hmotu.
V jedné z rozvoden se propojovací krystalicky kostky rozletěly šestinásobnou nadzvukovou rychlostí, a zabily veškeré osazenstvo.
Už naposledy vedoucí směny proklel nadřízené, bezpečně schované za kalenými pancíři a energetickými štíty. Skutečně, je levnější nahradit živé maso než drahé údrbářské droidy…
„Dobrotivý Wotane…jestli zítra vyjdou obě slunce, a z téhle věci nezůstane jen díra…“ sykne Dragar vyděšeně a rozzuřeně zároveň. Byli sem přeci umístěni, aby skrytě po dvě stě oběhů Hally střežili pustou planetu, jako tisícovky jejich kolegů.
Byl to výtečný nápad. Dvě kryoschránky a pasivní měřící nízkodosahové přístroje vydávají jen mizivé stopy energie. Ukrytá a zapečetěná výzbroj, včetně útočnému letounu a kluzák s rychlopalným částicovým dělem.
„Moc toho nemáme. A skrz vysílání nedostaneme, do základny…“ zakalkuluje Gerd
„…se dostaneme tak leda mrtví.“ a doplní ho Dragar „Kolik tu máme přísavných min? Dvacet?“
„Asi tolik, a dobrých k pomoci Furlingům k zaměření. jedna rána z křižníku, a nemusíme řešit nic.“ odpoví mu Gerd dost pesimisticky.
„Ne, mohli bychom to zkusit. V noci půjdeme pěšky, a nastavíme miny na obranné kupole. Pak s kluzákem odpálíš všechno, co může explodovat – i jádro přijímače, třeba jim to na okamžik zahltí monitorování povrchu. Otevřu hangár, a budu se moct překonat přídavným spalováním dostat až k základně.“
Mysl druhého zahlcují pochybnosti.
„Podle mého bychom měli zkusit infiltraci. Sebevraždou nic nedokážeme, ani nevíš, kam tu věc máš zasáhnout!“
„Takže podle tvého to máme zkusit? I když tu už za pár dní může být flotila, proti které nic nezmůžeme? No tak, přemýšlej. To dobou už to bude konec.“
Nakonec si povzdechne, a položí mu ruku na rameno.
„Dobře, jsem s tebou. Zkusíme to po tvém, Dragare. Ale přísáhám, až se sejdem u věčného hodokvasu po boku bohů, hned tě vemu něčím po hlavě, ať to tam stojí za to!“
Skučivě, ale potichu se zasmějí.
„Beru na vědomí. Tak rychle. Místní hvězdy už zapadají.“
„Byli jsme napadeni!“ řinčí interkomem furlingské základny „Vypojte to!“ nařizuje Kasav’amel, vrchní velitel základny, a představený celého projektů, o kterém už při vynálezu převratného objevu, kvantového zrcadla prohlásil, že povýší Furlingy nad všechny rasy, co kdy v galaxii byly, jsou a kdy budou.
Inženýr se v rampě pod jeho stanovištěm kryje před jiskrami.
„Nikoho nemůžeme poslat jen tak k vedení, každého to při přiblížení zabije, a ani nevíme, co to udělá, když je veškerá energie nakondenzovaná…“
„Je mi jedno jak, ale prostě s tím něco udělejte!“ naprostý zmatek ho zbavuje rozumných úvah. Urgentní zpráva z planetární obrany se mu vysvítí z pracovního terminálu.
„Co zas! Už víte kdo…“
„Jde o sabotáž! Snažime se sestřelit…“ začne vysvětlovat velitel obrany, ale nezvyklé mizící a zase vznikající schopnosti paprsků
Vysoce nabité pulsy z malého asgardského bombardéru padají hluboko pod základnu, odkud zařízení stále chrlí proudy nestabilních spojení mezi dimenzemi.
Nikdo z hierarchie Furlingské Říše nikdy nezjistil, jaká nehoda otevřela na planetě černou díru. Při letu nejbližší kurýrní lodi mohli zachytit tu vražednou a ničivou věc, jak nasává hmotu z obou místních hvězd. Jejich planety nasála bezprostředně po svém vzniku.
Společensko-politická elita byla i nyní jednotná – příliš velké riziko na další podobné plány. Dostupná kvantová zrcadla budou co nejrychleji zlikvidována, až na prototyp, uskladněný na měsíci Krew v domovské soustavě…
A žádný Asgard se nikdy nedoví o skutečném osudu hlídky 58Q.
Z bezpečí své velitelské lodi, nevěda absolutně nic
„Když umíte jen utíkat, vy zbabělci, tak si tam chcípněte. Co je nám do toho.“ říká Wyrnadd zpříma, naprosto překvapeným Antikům na Atlantis
„Dokonale oplácíš dobro, asgardský panovníku. Raději zapomínáš.“
„Nic vám nedlužíme. My nejsme ti, co prohrávají a raději zdegenerují, než aby si přiznali svůj konec, čestně, v boji a přirozeně.“
„Nastane čas, kdy budou vaši potomci hovořit zcela jinak.“
„Nejsme jako vy, a proto tak uboze neskončíme.“ doplní své urážlivé poselství velkokníže a bez pozdravů zruší spojení.
Až skončí s Furlingy, vyšle další jednotky do Pegasu, a vymaže je z kosmu i s tím agresivním druhem, co stvořili, a který je vinný za smrt mnoha Asgardů při jejich misi, údajně bezpečné a pod ochranou antických lodí.
Předvede těm takzvaně „neomylným lhářům“, že se mýlí…