Hvězdná Brána Furlingské války - 11 - Blokáda
SG : Furlingské války - 11 - Blokáda
Gadmeerská vesmírná stanice na okraji předválečného noxského prostoru se i po tisíciletích těšila zájmu kupců, směnárníků a dopravců mnoha ras celé galaxie. Neustále k ní byly přistavovány nové části, až se proplétla několika asteroidy, plujícími dosud volně kolem měsíce plynného obra Weeea hvězdné soustavy Meer.
Impozantní stavba rotující tímto prostorem je obklopena stovkou hangárů a přistávacích podů.
Obranné systémy, zajišťující neutralitu a absolutní kontrolu místní civilizace nad osudem této oázy klidu a směnného obchodu, jsou větší záhadou, než jejich, ze síry stvoření majitelé.
Na čtvrté planetě žila civilizace, co stvořila tachyonová děla – vrhaly částice, pohybující se opačně v čase, od budoucnosti do minulosti.
Nic jiného po ní nezbylo, ani malá částice něčeho jiného – jen ty strašlivé zbraně byly zcela netknuté. Planeta byla až na ty objekty plná jemného prachu, ještě jemnějšího, než je ten ve středu mrtvých mlhovin. Pro Alianční vědce, studující je, byly objektem poznání, byli na první pohled fascinováni tím, že kůra planety byla kdysi v jeden okamžik rozložena na atomy…
Každopádně, Gadmeerové přišli na způsob, jak je ovládat, napájet a zabránit použití jinou rasou. Sami Antikové se neodvážili zaútočit, ale donutili je, aby je namontovali pouze na stanice, a nikoli kolem planety, nebo na vesmírné lodě. Věděli, že Antikové dokáží velice snadno vyprodukovat třeba stovku podobně ničivých technologií, jen pokud by o ně stáli, proto byli také tak úspěšní ochránci míru.
Války se neúčastní, zato mají nezanedbatelný prospěch z tolerance pašování, a prorážení Alianční blokády do Říše. Těžko jim dávat za vinu, že zprávy o fatálních porážkách Furlingů neberou příliš vážně.
Pět jim nejbližších obývaných světů byly rajské a nádherné, noxské državy.
Dnes z nich byly další od surovin vytěžované, ekologicky zničené špeluňky Říše.
Asgardká královská loď, nijak se nelišící od jiných z důvodu utajení, kotvila na okraji stanice, a zpovzdálí hlídkovaly další dvě.
„…nepřísluší to k mé přísaze, veliteli. Radím vám při své veškeré dobré vůli a slušnému vychování, abyste dodrželi naše stálé vztahy založené na oboustranné důvěře.“ říká Gadmeer Upjj úředně
„Chápu dobře, že se nedohodneme?“ ujistí se Wyrnadd a koutkem velkých černých očí zahlédne svého věrného generála Tallerka, jak si poklepe prsty na pravé oko. Běžné souhlasné gesto.
„Pokud budete blokovat chod stanice blokádou, zahájíme na vaše lodě.“ řekne Upjj podivně dvojitě. Nejde o poruchu, to jen překládač jejich jazyka činí vždy takové problémy, když se snaží dynamicky převádět zvuky, co vydávají tihle arogantní tvorové ze síry. Gadmeerský správce pokračuje -
„Máte deaktivované štíty, totéž u zbraní, což musí učinit každá loď, co chce zakotvit. Vaše násilné pokusy by skončily jedině smrtí, velkokníže. Víme, že jde o vás, a nemusíte se strachovat – nesdělíme to furlingskému veliteli, co zde kotví s celkem šesti křižníky, protože nám do toho nic není.“ doplnil Upjj, kdežto Wyrnadd se rozzuřil a otevřel odpalovací šachty.
Má jako od horkého větru nad planinami proběhlý pocit, že mu ta ještěrka naznačila výhružku, co strpí jedině smrtí nebo bezvědomím. Pro jaké malichernosti a rozmary hlupáků může skončit existence perspektivního druhu údajných spojenců ve zbrani…
„Co to děláte?“ zeptá se ještě klidně Gadmeer, vypadaje jen lehce udiven, že si panovník jiné galaxie snad skutečně vybírá nesmyslnou smrt.
„Z naší konverzace jsem vypozoroval, jakou přílišnou svobodu a privilegia jsme vám udělili, lépe řečeno, jaké vám udělili Antikové.“
V pumovnici Wyrnaddova mocného plavidla neslyšně cvakly pojistky, a odhalily se štěpné hlavice, co se do této chvíle ztrácely ve zvýšené radiaci reaktorů. Tepelné navádění a vysoce výkonná nálož pošle jeden kus štěpného prvku na jiný kus toho stejného prvku.
Ta nejprimitivnější verze jaderné pumy, co zahájila tisícileté závody ve zbrojení na starém světě Asgardů.
„Snad jste si i zvykli jistého…uctivého přístupu od jiných. Takže, ctění, vážení obchodníci - Na omluvu toho, že jste se vůbec opovážili neuposlechnout dobře míněných rad od představitele Asgardského státu, teď sami zničíte zmíněné furlingské lodě.“
„Při známce toho, že hodláte zničit mé lodě, budete vyhlazeni.“ vydá ultimátum. Obě strany zachovávají klid, až jim správce odešle data a potvrzení, že křižníky jsou skutečně rozpadlé na atomy, což potvrdí i právě spuštěný, podle zdějších předpisů zakázané 4D skenování.
Nukleární exploze vyřazují stanici z provozu, do toho všeho se na subprostorový číselný signál připojí k dílu destrukce dalších osm bitevních lodí, zbraně mají připevněné zvenku, zvyklost zatáhnout zbraně do kasemat vzala válkou definitivně za své
„Vaše další rozkazy, velkokníže?“ zeptá se Tallerk, nikoli z podlézavosti nebo nábožné úcty, ale proto, že to skutečně neví. Obvykle je pohotový, a Wyrnaddovy náznaky si obyčejně vyloží brzy, ovšem vždy ne.
Potomek tolik oběhů Hally starého asgardského rodu se docela jasně a bez rozpaků kochal svou genialitou. „Tímto dnem v dějinách této galaxie skončila nerozumná antická doba dvojsečných zvyklostí. Zkuste se nad tím také zamyslet, generále.“ řekne spokojeně vládnoucí Asgard, a ukáže na dalšího, nezúčastněně stojícího za můstkem vlajkové lodi „I vy, Sterndaale. Důstojníci, kteří vždy dodrželi to, čím byli zavázáni, mají v Idě i zde místo.“
„Jestli smím promluvit, vládče…“ zeptá se Sterndaal, a šedá tvář tázaného přikývne, „Co s Gadmeery? Bez stanice jsou už teď druhořadovými občany Říše. Furlingové přeci ovládají okolní soustavy, a jen to jediné jim svou silou a významem bránilo…“
„Gada je bohatá na naquadah, na němž nejsme tak závislí, ale naši spojenci ho potřebují velice nutně. Jsou ochotni se sem co nejdříve dostat a obsadit meerskou soustavu, včetně pár okolních.“
„Mluvíte o…“
„Ano.“
„Ano, to jsem nečekal. Ti to musím přiznat, Sokare. Opravdu si mě překvapil, naneštěstí ne v tom dobrém slova smyslu.“ říká Ra do zlaté stěny s hieroglyfy.
Říká mu Sokarovi přibitému na zdi kopím „Proč své šance měříš vítězstvím jedné strany? Někdy je vítěz ten, kdo přežije, ne kdo zvítězí. Jestli tě nechám naživu, měl bys přehodnotit víc než jen to.“
Týraný vzbouřenec hodlá odpovědět, ale prskají mu z děr v tělě a zvláště z úst jen další proudy zelené unaské krve. Tam, kde měl oči, mu trčí velké jehly se žpetnými háčky. Byly vytaženy napůl, i s tím, co vytáhly.
„Zatímco jsi mě rušil svými pokusy mě pokořit, dosáhl jsem úspěšné dohody s těmi velkookými šediváky, co jsou už tisíciletí v úpadku a ani si to sami neuvědomují. Ovládáme už čtyři oblasti…ne, ty jsi vždy viděl jen své zájmy, Sokare a je mi líto, že tě nesmím zbavit života, abych neztratil respekt mezi nášimi válečníky. Proto budeš ušetřen a poslán do vyhnanství. A tady máš svého nového hostitele.“ řekne, a nějaké zvíře zavrčí
„Je z jednoho antického světa. Jsem si jist, že budeš spokojen. Pustím tě na jedné tvé oblíbené destinaci – tam, kde jsi mou, tobě svěřenou lodí sežehl úrodné planiny těch primitivů, a vypukl tam rozhodně ukázkový hladomor. Všechno poživatelné, zvířata i rostliny jsou pryč, jen se před nimi objeví, aby měli čím nakrmit sene i děti, co chcípají hlady. Kvůli tvé zábavě jsi nepřiletěl včas, a Furlingové stačili v té prokleté skále postavit tu věc, po které si měl původně jít ty sám.“
Ra vezme do ruky meč, a oranžovým enkaranským okem změří a přesekne několika přesnými švihy čepelí tělo Sokarova hostitele, až donutí symbionta vystoupit ven.
Zasyčí, a vrhne se do šije čtyřnohého zvířete.
To příšernou bolestí zaskučí, ale je už ovládnuto novou vůlí.
„Vím, že jestli tohle smrtelné ponížení přežiješ, naše další setkání skončí smrtí jednoho z nás. Rozuměl jsi?“
Sokar vycení zuby a zavrčí, sliny stékají po bradě zhnusením a zlostí…
Zdánlivě nerozvinutý a nedůležitý svět v soustavě na samém konci spirály galaxie, se už potřetí stává dějištěm války, činnosti přirozené a samozřejmé pro většinu kultur, co v ní žilo, žije a žít bude.
A jen sami Antikové svádějí již třetí bitvu o Terru. Z osmi základen na planetě proudí drony, a divoce křižujícím válcovým křižníkům se daří se superpevnými pancíři a mnoha systémy blízké obrany bránit.
Snažili se o nejrychlejší průlet a průzkum právě tohoto sektoru, aby ověřili odchod Antiků, a ústup Noxů z dalších planet, a teď se snaží o důkladný sken Terry, posledního světa, kde Antikové neopustili své základny a ubytovací zařízení.
Lodě museli odvolat snad jinam, protože po nich nebylo ani památky.
Furlingové po živých zkušenostech neoplývali elánem riskovat, ale tady šlo o vskutku speciální misi – zjistit, proč je zrovna tato država pro „neporazitelné“ Antiky tak vyjímečná a důležitá.
Dokonce už vyřadili dvě dronové základny, a chystaly se odletět když jim vyletěly vstříc plavidla, taktéž plné dronů, které dosud zde skromné říšské ztráty proměnily ve stoprocentní a úplné.
Nemohli dopustit, aby se vůbec někdo dozvěděl, co se děje. Po zmizení třech silných formací budou Furlingové asi sotva toužit po dalším pokusu o průzkum, zvláště v této době…