Zde zjistíme spoustu o luštěních starých jazyků, jejich původu a pár se jich naučíme.
VÝKLAD:
1. Luštění starých písem
Obdobu luštění šifer představuje snaha přijít na kloub starým jazykům a písmům, jejichž znalost stačila mezitím upadnout v zapomnění. Luštitelé starých textů mají oproti předešlému případu výhodu spočívající v tom, že původní autoři textu rozhodně neměli v úmyslu čtení znemožnit, na druhé straně je tato výhoda více než vyrovnána řadou dalších obtíží. Mnohdy jsou dochované nálezy žalostně neúplné. Pokud je jediným typem starého textu např. nápis v hrobce nebo na minci, můžeme sice odhadovat smysl textu na základě pouhého zdravého rozumu, těžko ale získáme komplexnější představu o daném jazyce, jeho slovní zásobě a gramatice.
Stává se také, že neznáme ani písmo, ani jazyk, ve kterém je informace zapsána. Pokud se navíc zdá, že dotyčný jazyk nelze zařadit do žádné známé jazykové skupiny (tj. ztroskotají pokusy číst texty, jako by jejich jazyk byl příbuzný nějakému jazyku známému), je situace téměř neřešitelná. Dokonce i v případě, že nějak přečteme vlastní text, neporozumíme jeho smyslu.
Asi nejvýznamnější pomůckou pro luštění starých písem a jazyků jsou vícejazyčné nápisy, tzv. bilingvy. Nejznámější památkou tohoto druhu je Rosettská deska, obsahující kromě dvou egyptských verzí také text v řečtině. Na základě tohoto dokumentu pak Jean Francois Champollion dokázal vyluštit egyptské hieroglyfy. Luštění starých písem a jazyků je fascinující činností. Na rozdíl od předchozích případů „klasických šifer“ dešifrujeme nejenom určitou konkrétní informaci, ale vlastně odkrýváme starý a zapomenutý svět. Jako kdybychom rušili ničivou moc času, obnovujeme minulé náboženské a mytologické představy a celé myšlenkové systémy a dozvídáme se samozřejmě o historických událostech podstatně podrobnější informace, než by nám mohly samy o sobě poskytnout třeba archeologické nálezy.
Ůkol: Napište mi, jakým způsobem archeologové rozluštili hyeroglyfy.
Odpovědi pište sem