11. turnaj = 11 hrdinů = 11. pohár

Jak se Zoufalci na X. ročníku Jatka Cupu zas prostříleli k medaili

Fotbalisté SKZ Radlice neskončili ani své šestadvacáté léto s prázdnou. Na klubovou poličku v nejmalebnější vesničce planety přidali od roku 2011, kdy rozdávání fotbalového umění, radosti, soudržnosti a veselí přesunuli ze hřiště za radlickou hospodou na poměřování se se soupeři v blízkém i dalekém okolí, už jedenáctý pohár z jedenáctého turnaje. A i když byl tento pohár teprve podruhé v dějinách „jen“ z bronzu, slavili ho poslední červnové odpoledne, vlahou prázdninovou noc i celou první červencovou neděli nejmohutněji v historii. Proč? Nejenže totiž v sobotu 30. června předvedli na jubilejním X. ročníku Jatka Cupu skvělé výkony, jubileí bylo v létě 2018 mnohem víc: kapitán David odehrál v Mutyněvsi svůj 100. zápas v dresu SKZ – a hlavně: celý klub oslavil čtvrtstoletí své existence 1993-2018. To už v neděli 1. července na hřišti v Radlicích, které ožilo neuvěřitelnými návraty, jak se můžete dočíst TADY

Mutyněves 30/6/2018 - Skládat tým pro celkově desátý a pro Radlice osmý Jatka Cup 2018 byla hračka. Pozvánku neodmítl jediný z nominovaných Zoufalců, proti loňsku se vrátili do sestavy zlatí hoši z roku 2016 Michal Novák, Petr Holoubek i Jarin Škoda = před rokem jen v roli kouče. A protože nechyběli tradiční srdcaři a obhájci loňského zlata Píza, Bonda, Rosťa Pires, Martin Šťastný i oba Davidové Stehlík a Šprincl a navíc čest poprvé v životě obléci dres Radlic přijali Michal Čech a Vráťa Polka, stala se věc nevídaná! SKZ Radlice zapojil do turnaje 11 hráčů, nejvíc v chlupatých dějinách klubu.

Kostra týmu se sešla už v pátek 29. června v Radlicích s plánem sledovat živě na internetu los turnaje. Domácí pořadatelé ho slíbili, ale nenaplnili. Ani v pátek, ani v noci, ani ráno v den výkopu. Kdekdo tušil kulišárnu – a ta se opravdu stala. Když Zoufalci do Mutyněvsi na půl desátou dopoledne přijeli, zjistili, že je čeká skupina „FOTBAL“ s mladými, silnými a běhavými týmy Číměře, Médi z Jindřichova Hradce a futsalisty ze Sedla. Zatímco domácí Jatka si zvolila skupinu „CHODBAL“ se sice sympatickými, ale zcela nefotbalovými celky Blažejova, Hospříze a Sokolíků.

Vzhledem k systému turnaje bez vyřazovací části křížem, ale rovnou zápasy o umístění to znamenalo, že dva z méně šťastných týmů skupiny „FOTBAL“, které by nejspíš druhou skupinu vyhrály, budou hrát jen o 5. respektive 7. místo. Aby to nebyly Radlice, musely do toho pořádně šlápnout a minimálně dva ze tří silných soupeřů porazit…

ZÁKLADNÍ SKUPINA „FOTBAL“

SKZ RADLICE – ČÍMĚŘ 4:0 [1:0]

Zoufalcům coby obhájcům zlata z let 2016 a 2017 připadá čest celý X. ročník Jatka Cupu zahájit. Radličtí mladý tým šlachovitých fotbalistů vystupující pod hlavičkou Číměře neznají, stejně jako soupeř nezná je. Na pažit ale Číměř vybíhá hodně sebevědomě a navrch v červených dresech české reprezentace. Jsou to ale Zoufalci v modrém, co od úvodu tvrdí muziku a berou taktovku otevíracího zápasu pevně do nohou. Z velkého úvodního tlaku přichází nádherná akce, na jejímž konci stojí Novas – duní ale jenom tyč.

Číměřští se dostávají do utkání až v půlce poločasu, ale obrana SKZ je pevná jako skála. A naopak útok prudký jako bouře: na prahu sedmé minuty vyváží mladší z Davidů míč krásně po lajně a servíruje Martinovi tutovku: druhý nejlepší střelec radlických dějin ale prázdnou kasu přestřeluje. Šťastný Martin ale neztrácí chuť: už za necelou minutu je zleva v gólovce znovu, brankář mu padá pod nohy a Mártym vystřelený balon vyráží deset čísel nad břevno opět odkryté brány. Po následném rohu pak Martin krásně sklepává Jarinovi, ten ale pálí těsně nad.

Další minuta patří útokům dvojičky Michal Novák – David Šprincl. Novas nachází kapitána zprava, Davidovo zakončení ale brankář čape. Neuteče ani půlminuta a oba útočníci si akci navlas zopakují: David tentokrát gólmana obstřelí, ale míč končí těsně vedle tyče. A tak to na sebe musí vzít Novas sám: sudí už si kontroluje hodinky a míří píšťalkou k puse, když Michal zprava vypálí pumelici, vymetající všechny pavučinky – 1:0. Poločas.

Úvod druhé půle je opatrnější, k prvnímu ohrožení branky se dostávají až po třech minutách David Šprincl s Petrem Holoubkem a ve čtvrté sám Martin Šťastný. Neuspěje ani jeden ze tři zoufalých útočníků a tak to na sebe musí vzít obrana. Martin krásně sklepává dozadu a Bondova žíně k levé tyči se zastaví až v síti – 2:0 pro Radlice.

Číměř musí otevřít hru, leč Píza je v brance pozorný a navíc zakládá rychlé kontry. Po jednom z nich jde Novas na gólmana úplně sám, krásně ho vymíchá a je hotovo – 3:0. Tým mladíků se sype, do protiútoků vyrážejí postupně zkušení Zoufalci Petr, David i nováček Michal „Chuck Norris“ Čech, skóre ale nakonec posune až Bonda. Jakoby bylo na úvod dovoleno skórovat jen Novákům…

Branky: Michal Novák 2, Bonda Novák 2

Intermezzo I.: Méďovské dozrávání

I když má X. ročník Jatka Cupu za sebou pouhé jedno kolo ze čtyř, tedy jen první kvartet ze šestnácti zápasů programu, všem je jasné, že se hned na prahu druhého kola hraje (předčasné) finále. V Mutyňce 2018 totiž není silnějších celků než SKZ Radlice a FC Méďové. Zoufalci jsou v Mutyněvsi poosmé, předchozích sedm účastí přetavili ve čtyři zlata a tři stříbra. Méďové dorazili počtvrté. Jejich medailová žeň? Žádná. Prostě nula… Ten, kdo je viděl hrát, tuhle bilanci těžko chápe. Už v roce 2015 byli skvělí. Na úvod tehdy smázli vítěze a několikanásobné finalisty Leštiče 4:0, poradili si i s Motorletem a finále jim uniklo jen kvůli prohře s Bulánky 0:1. Nikdo moc nepochyboval, že vybojují bronz, ale takticky hrající domácí Jatka jim po výhře 2:1 nechala jen brambory.

O rok později je na cestě do finále zastavili sami Zoufalci. jako jediný ročník se hrál spravedlivě křížem, SKZ a Méďové se potkali v semifinále. Fantastický zápas tehdy odehrál Novas, autor obou branek. Krásně tak doplnil zbytek týmu, který přistoupil k semifinále 2016 s pokorou k soupeři, který měl před vyřazovacím zápasem ze všech semifinalistů nejdelší pauzu a trávil ji poctivě ve stínu, daleko od pípy, s vodou a kolou po ruce. Méďové, hodně nebezpeční dopředu, ale nakonec věšeli hlavy. Čekal je opět jen zápas o bronz, opět Jatka, hodně zklamaní Méďové duel jenom odchodili, skončili znovu čtvrtí, zatímco Radlice si po výhře nad Leštiči 4:0 došly pro své třetí zlato.

Dozrávání Méďů se ale natáhlo i dál, v roce 2017 si navíc prošli až nečekanou krizí. Jako velcí favorité skupiny prohráli na úvod s Leštiči, sice zcela znemožnili Hospříz, pak ale potřetí v řadě padli s Mutyněvsí 0:1 a duel o 5. místo s Ratmírovem zcela vypustili a skončili jako spolufavorité turnaje až šestí a jen mlsně sledovali, jak turnaj po roce opět ovládly Radlice. Pokus číslo čtyři přichází 30. června 2018. Zápas SKZ – Méďové se poprvé hraje už ve skupině, ale fanoušci usedají k hřišti nažhavení jak při finále. Ono totiž jde o finále. Jen předčasné…

SKZ RADLICE – FC MÉĎOVÉ 1:3 [0:1]

…  a do tohoto předčasného finále vstupují mnohem lépe Radlice. Hned po rozehrávce se usadí před brankou Méďů na minutu a půl, již utne nádherná a nechytatelná rána Novase. Žel končí třicet čísel vedle tyče. Škoda. Méďové se před branku Zoufalců dostávají poprvé až v šesté minutě. Hned to končí gólem. Ránu z otočky sice Píza čeká, ale moc nevidí a nestihne natáhnout nohu včas – 0:1.

Vedení znamená, že soupeř ještě více zaleze a poctivě brání. Zoufalci ale předvádějí výkon hodný čtyřnásobných vítězů turnaje. Jen minutu po gólu se prokombinují Martin s Novasem až k zakončení dva na jednoho, leč poslední přihrávka neprojde. Krásnou individuální akci pak předvádí ve svém teprve druhém startu za SKZ u levé lajny Michal Čech a předkládá Novasovi: Michal se do střely opře, rána letí nahoru, brankář padá dolů, lavička už zvedá ruce, ale místo vyrovnání duní mutyněvským areálem břevno. „Viděli jste to? Skoro nám ta brána spadla,“ utrousí pořadatelé. Méďové najednou nestíhají, další výlet zleva končí Pires chytrým zakončením, ale proti je opět branková konstrukce, tentokrát tyč. Za chvíli se po akci Martina naopak zprava síť vlní, ale bohužel jen ta boční. Fantastický závěr poločasu v podání Radlic pak korunuje po odvážném výletě ranou Bonda, brankář však jeho střelu vyráží. I když tak tak…

… 0:1 vůbec neodpovídá tomu, co se dělo na hřišti. „Jestli existuje spravedlnost, musejí Radlice vyrovnat,“ zní o přestávce. Stane se tak, sotva druhá půle začne. Gólovku Martina Šťastného sice napoprvé gólman ještě vyrazí, ale napodruhé už se Zoufalci radují. Vyrovnáno 1:1. Zápas dostává nový náboj, Méďové začínají útočit a útočí hodně nebezpečně. Hned minutu po Martinově gólu zachraňuje oslavu na druhé straně skvělým zákrokem Píza a neuteče ani další minuta a za brankářem Radlic zvoní tyčka.

Ani ta ale Zoufalce nevaruje a po další akci, kterou Píza čapne, pustí soupeřův útok i k dorážce – 1:2. Opakuje se scénář z první půle. Méďům gól navíc stačí, zalézají dozadu a skvěle brání. K jízdě, jakou předvedli Zoufalci na konci první části, už se nedostávají, a tak sáhnou tři minuty před koncem k nevídanému tahu: Píza odbíhá z brány a nahrazuje ho Jarin – spíš na postu libera než brankáře.

Ani v pěti hráčích už ale Radličtí nevyrovnají. Naopak minutu před koncem jim soupeř přiváží třetí gól. A vlastně jistotu, že poosmé v řadě si finále Jatka Cupu nezahrají. „Upřímně, kluci, finále už má tenhle turnaj právě za sebou,“ uznávají Méďové hru Radlic, neb jim je jasné, že takového soupeře jako SKZ už do konce dne nepotkají. Inu, nepotkají…

Branka: Martin Šťastný

Intermezzo II: Stý zápas pro Davida

Poprvé nastoupil za SKZ Radlice v červenci 1993 a od té chvíle za svůj milovaný a roky piplaný klub odehrál kapitán David jednapadesát zápasů v řadě – až do léta 2002 a první absence proti Brnu. Z dosavadních 116 zápasů Radlic chyběl jen v sedmnácti. Chytrý matematik dovodí, že v duelu s futsalisty ze Sedla, který rozhodne o tom, zda si Zoufalci i naposmé dojdou na Jatka Cupu pro medaile, povede tým jako kapitán právě posté. „Zažil jsem s SKZ nádherné chvíle a okamžiky zmaru, ale nikdy jsem tenhle klub a všechny jeho týmy za celých pětadvacet let nepřestal milovat. Přinesl mi spoustů zážitků, báječných kamarádů a občas pravda i nějakého toho soka v lásce. Ale to k lásce patří. A mezi SKZ a mnou to láska je. A veliká,“ vyznává se David. Jeho bilance gólů, která se v neděli 1/7/2018 posune při radlické benefici k číslovce 171, se bude těžko překonávat. Vězí za ní samozřejmě hlavně zápasy z prvních let na hřišti za Hospodou „U Zoufalce“ s bránami jak do největší radlické stodoly, ale i ty v táboře Křídlovické Brno, které občas končily bláznivými výsledky typu 26:4 a David v nich střílel jak utržený ze řetězu. Ale také trefy, jež přinášely slavná vítězství. Jako třeba poslední penalta v rozhodujícím pátém zápase série s Brnem v sezoně 1993, gól levačkou ve finále Jatku Cupu 2012 proti Skvadře, který David vsítil navzdory právě zlomenému palci na pravé noze. Na která utkání ze své stovky kapitán nejvíc vzpomíná?

25 chvil kapitána za 25 let v dresu SKZ

1. Brno – SKZ 6:7, červenec 1993: historicky první venkovní zápas Zoufalců mimo Radlice a také historicky první vítězství. David k němu přispěl pěti góly.

2. Brno – SKZ 5:6 po penaltách, srpen 1993: neskutečně vypjatý rozhodující pátý mač letní série s Křídlovickou za stavu 2-2 na zápasy, v němž Zoufalci prohrávali už 1:4 v poločase, ale dovedli ho do remízy 5:5. Tajenku, kdo je v létě 1993 lepší, musel rozlousknout penaltový rozstřel. A kapitánova rána k levé tyči rozhodla, že sérii ovládli Radličáci.

3. Brno - SKZ 4:26, 26. červenec 1994: dodnes utkání s nejvyšším rozdílem i nejvíce vstřelenými brankami: David jich dal hned třináct, což už těžko někdy zopakuje. K tomuto duelu patří i jeho jubilejní 100. gól Radlic…

4. SKZ - Indiáni Anda 14:2, 22. červenec 1995: nádherné představení, kde se to jen hemžilo hattricky: dal ho Michal Pešek, budoucí gólmanská hvězda Majkl i David – ten hned dva.

5. SKZ – Brno 12:1, 6. července 1996: start sezony snů, kdy Radlice vyhrají všechny zápasy. Hned ten první řádí legendární parta s mladými puškami Radimem Bryolem i Šťastným, Stuchloněm, Vlčákem či Martinem Šťastným. Gólově táhne mužstvo ten nejstarší, jednadvacetiletý kapitán, jenž mimo dalších střílí i 200. gól SKZ historie. 

6. SKZ - Klepák 10:3, 10. srpen 1996: velký zápas, jemuž předcházely velké přípravy: David s Erikem propili s Klepákem a spol. noc z devátého, od kouče Sailera si vyslechli mnohé o potřebě dvojích slipů pro Radlice, pak ale hokejisty vykoupali „jak máma nemluvně,” což řval u hřiště Martin Šlápi Šlápota, který pak s Davidem na oslavu velké výhry vypili každý po 38 pivech. Ani to už David nejspíš nikdy nezopakuje.

7. SKZ - Jedovnice 18:2, 5. červenec 1997: nejbohatší sezona v dějinách, Zoufalci v ní odehráli hned třináct zápasů. Odšpuntovali ji tímhle vítězstvím, kde v útoku řádila dvojka Martin Šťastný + David Šprincl. Martin dal pět gólů, kapitán ještě o jeden víc…

8. SKZ - Indiáni Tayasal 14:1, 20. července 1997: další kanonáda a už v páté sezoně jedno Davidovo individuální jubileum: Indiánům střílí zkraje druhého poločasu svůj 100. gól za Radlice. Jo, ve dvaadvaceti to šlo všechno rychleji a ňák tak samo...

9. Volfířov - SKZ 0:11, 19. srpna 1998: báječná tečka za šestou sezonou s rancem poprvé – Radlice premiérově za celou hodinu zápasu nedostaly gól, naopak se střelecké listiny se zapsala kompletní sestava: skóre totiž otevřel novic v brance Vašek Škarvada přímo z výkopu! A přišly i dva hattricky: Vlčáka Vlčka… - a kapitána Davida. Jeden z jeho tří gólů byl v pořadí už 400. v dějinách SKZ.

10. SKZ– Jedovnice 11:8, 6. července 1999: těžký zápas s tradičním soupeřem, kde hosté ještě v poslední čtvrtině vedou 7:6. Pak ale David angličanem levá tyč → pravá tyč → gól srovnává a pět minut před koncem dává vítězný gól.

11. SKZ - Klepák 11:5, 12. srpna 2000: David vede jako kapitán Zoufalce do už čtvrté bitvy s hokejisty Klepáku. Celý duel odehraje s Tomášem Stuchlíkem a Radimem Šťastným vzadu, vepředu z jejich přihrávek těží Martin Šťastný s Erikem Doleželem. Radlice předvádějí jeden z nejtaktičtějších výkonů svých dějin a užívají si fantastických ovací, posledních ve 20. století.

12. SKZ - Volfířov 13:9, 7. července 2001: střelecké hody, v nichž se David loučí po boku svých spoluhráčů se svobodou. A jak! Týden před svatbou dává v tomto zápase devět branek.

13. SKZ - Volfířov 3:2, 18. srpna 2002: křest renovovaného areálu Zoufalců, leč pro Davida na čtyři roky poslední zápas za Radlice. Až bleskový úder hostí na 1:2 zvedl na louce polehávající hvězdy nedávné minulosti: Zoufalci roztočili po ose Radim → Honza → David → Erik kolotoč, který dvě sekundy před koncem přivál na radlický kopec sladké vítězství.

14. SKZ – Brno 6:2, 16. července 2006: návrat Davida do sestavy po téměř čtyřech letech: bez šátku, zato coby otce dvou dětí, a to po boku nových, mnohem mladších spoluhráčů Tomáše, Honzy, Fandy, Pavlose, Mirího a Kořky. Je z toho jubilejní 50. výhra Radlic a 150. gól samotného Davida v dresech SKZ.

15. Internacionálové SKZ – Mladí SKZ 5:3, 9. srpna 2008: velké představení Legend v nezapomenutelném zápase k 15 letům SKZ. Mladé Zoufalce přejedou matadoři Majkl, Vlčák, Stuchloň, Radim, Erik, Martin, Šlápi a David zkušeností i elánem. A to jak v zápase, tak i následně na penalty 4:3. David rozstřel otevírá typicky, gólem otřený o levou tyč…

16. SKZ – Brno 16:1, 11. července 2009: kvartet pamětníků rok starého výbuchu pro odvetu posiluje nejlepší střelec mladé generace Zoufalců Fany a právě kapitán staré party David. Radlice dostávají jediný gól, takže už ten jejich druhý – Davidův – by stačil na výhru. Zoufalci jich nastřílí hned šestnáct, do přestávky David završuje už na 10:0, což značí nejlepší první půli historie. David sám si píše 36. hattrick za SKZ.

17. SKZ – Volfířov 8:3, 8. srpna 2010: jeden z nejdůležitějších zápasů historie! Na radlický trávník se vrací slavná sestava Majkl, Stuchloň, Radim, Vlčák, Michal, Martin a David. Jubilejní 600. gól Radlic střílí po krásném ťukesu Radim → Honza → Martin kapitán David, v sestavě plné hvězd nejpilnější střelec zápasu s dalším hattrickem do sbírky.

18. SKZ – Veselý mix 4:1, 2. července 2011: zlatá premiéra na Jatka Cupu. Zoufalci nabuzení zamotaným vývojem v tabulce se na zelené borce řítí jak oranžová lavina. Druhý poločas nemá chybu, celá parta vedená Davidem hraje jak před patnácti lety v bájném létě 1996 a navzdory trablům během celého turnaje nejdůležitější zápas ovládá a získává první pohár z Mutyněvsi.

19. SKZ – FK Sqvadra 1:0, 30. června 2012: navzdory zraněným žebrům a před dvěma hodinami zlomenému palci se na finále v Mutyňce 2012 vrací David a právě on střílí zlatý gól. To když Martin trpělivě počká s přihrávkou na rozbíhajícího se Bondu, ten naopak bez váhání posunuje na kapitána, který si zprava sbíhá za oba obránce hokejistů a levačkou posílá Radlice za druhým triumfem na Jatka Cupu.

20. SKZ – SK Hradišťko 2:0, 4. srpna 2012: zlatý double! Po červnové Mutyňce ovládají Zoufalci i turnaj O pohár starosty obce Hradišťko. Po triumfech nad Budíškovicemi a Sokolem jde s domácími o pravé finále, kde zkušená parta kolem Davida prodá zkušenosti ze zbytečných porážek minulosti a taktickým výkonem v obraně kráčí ke druhému poháru léta 2012. Jeho bilance je neskutečná: 7 zápasů = 7 výher. 

21. SKZ – Motorlet Praha 2:0, 6. července 2013: slavná bitva o finále v Mutyněvsi 2013. Mladí kluci Motorletu protihráče Radlic na výšku přerostli a díky suverénnímu vstupu do turnaje se skóre 11:2 si na SKZ bezmezně věří. Radlice ale hrají chytře, tvrdě na tělo, skvěle brání a protiútoky mají smrtelné. David i napotřetí dotáhne Zoufalce k boji o zlato, ve finále pak po roce opět střílí jediný gól Radlic, tentokrát „jen“ se stříbrným leskem…

22. SKZ – SK Hradišťko 2:1, 23. srpna 2014: nejšílenější turnaj radlických dějin. Zoufalci v Hradišťku dvakrát prohrají, ale i tak vystoupají ke zlatu. Pomůže tomu kanonáda do sítě Jihlavy 9:1 a pak toto ubojované vítězství s domácími. Rozhodne ho Davidův gól z nádherně vyřešeného protiútoku: Jarin vypíchne míč poslednímu, v běhu okoukne situaci, vyčká na sprintujícího Davida a předloží mu kolem gólmana přihrávku, kterou kapitán nemůže nevyužít…

23. SKZ – SK Jatka Mutyněves 1:0, 6. července 2015: Radlice, poučeny obratem ve finále Jatka Cupu 2014, po roce v odvetě s Mutyněvsí dokonale vykrývají prostor a brání tři body, které je posouvají popáté v řadě do zápasu o mutyněvské zlato…

24. SKZ – Leštiči 4:0, 2. července 2016: nejsnazší ze všech šesti finále Jatka Cupů. David i jeho spoluhráči po hřišti doslova tančí a po čtyřech letech křepčí s kapitánem opět s tím největším pohárem ze všech.

25. SKZ – Blažejov 3:0, 2017: zahrát si i posedmé v řadě finále, to znamená přehrát všechny tři soupeře ve skupině. Včetně tradičního účastníka Jatka Cupů, s nímž se ale Radlice potkávají při své osmé účasti poprvé. Je to suverénní premiéra a David ji přizdobuje krásným gólem na 2:0 a suverénním odrazem až ke konečnému čtvrtému mutyněvskému zlatu.

SKZ RADLICE – SEDLO 3:1 [1:1]

Tak tedy 100. Davidův mač, ale hlavně zápas, který musejí Zoufalci bezpodmínečně vyhrát, chtějí-li si odvézt z turnaje medaili. Upřímně: nehrají tak dobře jako proti Méďům – jsou ale mnohem efektivnější.

I když zpočátku to vypadá přesně naopak. Jsou to sice opět Radlice, které diktují tempo utkání. Krásnou akci Martina hned po hvizdu sudího zakončuje Novas nad, za minutu skórují pod tlakem Radlic obránci Sedla skoro sami, míč se ale zastaví na brankové čáře. Třetí minuta, třetí gólovka: Rosťa Pires se k ní protlačí jako tank, brankář zasahuje, ale je tu ještě Petr Holoubek… dorážku však posílá nad. A přijde trest. Úplně stejný jako od Méďů. První útok Sedla a přesná rána končí v levém horním rohu. Dokonalá trefa, Píza neměl šanci – 0:1.

Radlice chtějí. Radlice přece nesmějí v zápase o medaile chybět! Zoufalci zapínají dvojité turbo a přichází odměna. Krásný výhoz Pízy přiťukává Jarin bez okolků na Novase, ten ale 100% šanci nedá. Martin Šťastný ale o pár sekund později ano – 1:1. 

Do přestávky už mohou jít Radlice ve vedení, na noze ho má hrdina loňské Mutyňky, autor zlaté penalty David Stehlík, ale střelu za už překonaným brankářem posílá dvacet čísel vedle tyčky…

… Radlice cítí, že nejsou úplně nejlepšejší z celého dne, ale o něco lepší než jejich poslední soupeř ve skupině ano a při přestávkovém rozboru se nabudí k rozhodujícímu útoku. Formu jako zvon ukazuje hlavně Martin Šťastný, hned v první minutě druhé půle se protáhne zleva až k bráně, krásně přehodí vyběhnuvšího gólmana, ale míč letí na břevno a ven ze hřiště. Co nevyšlo individuálně, vyjde ťukecem. Kombinace po ose Martin → Novas → Pires je prostě skvostná a areál tleská zřejmě nejhezčímu gólu celého X. ročníku Jatka Cupu – 2:1 pro Radlice.

Sedlec jakoby Zoufalci inspirovali a futsalisté předvádí akci jako přes kopírák i před Pízou. Prázdnou bránu ale trestuhodně minou. Radlice vědí, že takhle otevřeně hrát nemohou, přestavují rozestavení na slavný kosočtverec ze zlaté Mutyňky 2011, který tehdy vymyslel Erik E-33 Doležel a nyní ho po sedmi letech sleduje coby fanoušek a glosátor na lavičce Radlic 2018.

Chybí minuta, Zoufalci soupeře k ničemu nepouštějí, naopak na špičce kosočtverce neúnavně otravuje rozehru Martin Šťastný a nakonec se o šestnáct dní dříve než Mandžukič ve finále MS 2018 Francie vs. Chorvatsko dočká navlas stejného gólu jako chorvatský snajpr: gólman Sedla mu zkouší udělat kličku, Martin „jen“ nastavuje nohu a od ní se kutálí míč do sítě. Hotovo, 3:1, Zoufalci to (zase) dokázali!

Branky: Martin Šťastný 2, Rosťa Pires

VÝSLEDKY ZÁKLADNÍ ČÁSTI:

SKUPINA „FOTBAL“

SKZ Radlice – Číměř 4:0, FC Méďové – Sedlo 1:0, SKZ Radlice – FC Méďové 1:3, Sedlo – Číměř 6:1, SKZ Radlice – Sedlo 3:1, FC Méďové – Číměř 10:1.

TABULKA: 1. FC Méďové (14:2) 9, 2. SKZ Radlice (8:4) 6, 3. Sedlo (7:5) 3, 4. Číměř (2:20) 0.

SKUPINA „CHODBAL“

SK Jatka Mutyněves – Hasiči Blažejov 1:2 po penaltách, Sokolíci – Hospříz 0:1, SK Jatka Mutyněves – Sokolíci 2:0, Hasiči Blažejov – Hospříz 0:1, SK Jatka Mutyněves – Hospříz 1:0, Sokolíci – Hasiči Blažejov 5:1.

TABULKA: 1. SK Jatka Mutyněves (4:2) 7, 2. Hospříz (2:1) 6, 3. Sokolíci (5:4) 3, 4. Hasiči Blažejov (3:7) 2.

Intermezzo III.: Fotbal vs. chodbal 19:4

Podivný „los“ X. ročníku Jatka Cupu 2018 způsobil, že místo tradičního vrcholu – zápasů o konečné umístění – přineslo pozdní odpoledne v Mutyňce frašku. Fotbal zmizel někde pod hladinou rybníku Mutyna. Tři jasně nejlepší mužstva turnaje, tedy Méďové, Radlice a Sedlo a nakonec i vůbec ne špatní mladíci z Číměře, kteří ale na turnaj po prvním zápase rezignovali, se postavili družstvům ze skupiny chodbalistů. A i když všichni své zápasy o umístění odehráli sotva na půl plynu, soupeře svorně deklasovali. Finále 4:0, o bronz 6:0, přičemž nasazení veškeré žádné a v týmech ze skupiny „FOTBAL“ zvláštní pachuť.

Na Radlice čekal celek Hospříze, s nímž se Zoufalci v minulosti utkali už čtyřikrát. Při premiéře 2011 to bylo docela drama, které rozhodl jediným gólem zápasu Martin Šťastný, zatímco špílmachr soupeře Rigo mladší, podobou i stylem jasný Cristiano Ronaldo se přes obranu Radlic nedostal do hry. Cristiano Ronaldo se střelecky dočkal proti Radlicím až v roce 2014, jeho přímák bylo skvostné herecké představení (a teatrální pád, který k přímáku vedl vlastně taky), jenže Radlice střílely jako u Verdunu. Jarin gól. Novas gól. Bonda gól. Kapitán David dokonce hned tři – výsledek 6:2 mluví za vše. Rok 2015 byl chudší, ale výhra 2:0 celkem jistá. V létě 2016 pak dosáhli Zoufalci na rekordní výsledek ze všech zápasů proti týmům z Hospříze 2011-2016. Pět nula. Budou letos ještě úspěšnější?

ZÁPAS O BRONZOVÉ MEDAILE

SKZ RADLICE – HOSPŘÍZ 6:0 [2:0]

Budou! Zápas o bronzový pohár s tradičním radlickým soupeřem, který už samotným postupem do boje o pohár dosáhl na největší úspěch historie, začíná Davidovou ranou do tyče. Pak už se sypou góly. Martin 1:0, Peťa 2:0, Michal Čech ve svém čtvrtém zápase za Radlice nádherným anglánem tyč → tyč → 3:0.

David Stehlík po totální kombinaci 4:0. A pořád není konec. Výměna přihrávek mezi druhým z Davidů a druhým z Michalů vede k páté brance. Kapitán tak i druhou stovku zápasů začíná jako tu první před čtvrtstoletím – gólem.

A když pak sudí v úplně prvním zápase za SKZ neuzná branku Vráťovi Polkovi, slavný trenér fotbalového potěru ukáže své právnické ostruhy a na odvolání se z penalty dočká i on – po střele mezi nohy zpívá Hospřízi kanár 6:0. Soupeř gól nedá.

Ani nemůže. Není divu, vždyť ve čtyřech zápasech turnaje vstřelil jen dva, proti Radlicím se ale vůbec nedostal před Pízu. V jednom z nejsnazších zápasů historie Zoufalci soupeře znemožnili a i napoosmé si při závěrečném ceremoniálu nakráčeli pro ceněný mutyněvský pohár.

Branky: Martin Šťastný, Petr Holoubek, Michal Čech, David Stehlík, David Šprincl, Vráťa Polka (penalta)

O KONEČNÉ UMÍSTĚNÍ

O 1. MÍSTO: FC Méďové – SK Jatka Mutyněves 4:0

O 3. MÍSTO: SKZ Radlice – Hospříz 6:0

O 5. MÍSTO: Sedlo – Sokolíci 4:1

O 7. MÍSTO: Číměř – Hasiči Blažejov 5:3

POŘADÍ X. JATKA CUPU 2018

1. FC Méďové

2. SK Jatka Mutyněves

3. SKZ Radlice

4. Hospříz

5. Sedlo

6. Sokolíci

7. Číměř

8. Blažejov

Bilance Zoufalců na Jatka Cupech

2011 13:9  → 1. místo

2012   9:2  → 1. místo

2013   8:2  → 2. místo

2014 12:6  → 2. místo

2015   5:3  → 2. místo

2016 14:0  → 1. místo

2017  8:1  → 1. místo

2018  14:4  → 3. místo

Očima kapitána

Pokud někdo bere letošní bronz po těch sedmiletých zlatých a stříbrných hodech jako ústup ze slávy, pošlu ho do patřičných mezí. Mnohokrát jsme měli na Jatka Cupech kupu štěstí. Vyloženě dominantní jsme byli v letech 2012 a 2016, zlata 2011 a 2017 podtrhla spíš naše nezlomná vůle, ohromná parta a totální soudržnost, ochota padnout. To vše se opakovalo i letos, k tomu jsme postavili nejsilnější sestavu dějin a navrch měli grandiózně zaplněnou lavičku. Díky tomu jsme mohli hrát na plný plyn, běhavě a ukázat fotbalovou kvalitu v celé radlické kráse. To se nám nakonec povedlo. Ve všech čtyřech zápasech, řekl bych. O tom, že nejsme zlatí, rozhodl jeden jediný zápas, spíš jeden jediný (zbytečný) gól na 1:2 v utkání s Médi. Odehráli jsme ho výborně, byli v něm spíš lepší než horší, ale fotbal už bývá takový. Nevadí. Moc si vážím všech Zoufalců 2018, že je ani tahle porážka nezlomila, tak jak se to opakovaně stávalo právě Méďům, kteří – když přišli o finále – zápas o bronz pak dvakrát po sobě odchodili. Toho se od Zoufalců nikdy fanoušci nedočkají! Vrátit se na oslavy 25 let poprvé bez poháru? Ne, to jsme si nemohli dovolit, i když ani utkání se Sedlem nebyla žádná procházka zoufalou zahradou. Ale hráli jsme (zhruba) to, co jsme si řekli, psychicky nesnadné utkání otočili, vyhráli ho a duel o jedenáctý pohár pak proměnili v exhibici. Letos bychom v ní proměnili jakékoliv střetnutí s týmy ze skupiny CHODBAL. I samotná domácí Mutyněves, v pořadí před námi, dobře ví, že by to ve vzájemném zápase schytala. Ale nejsme ukřivdění, na domácí se nezlobíme, desátý ročník připravili skvěle. Je jen otázkou, jak po „losu“ letošního turnaje přistoupí k dalším ročníkům některá mužstva. Z rozhovorů s kluky z Číměře a hlavně ze Sedla mám pocit, že už se jim příště do Mutyňky nebude chtít. To ale není náš případ. Nedokážu si – a mluvím myslím za celý tým – představit lepší start prázdnin než s fotbalem v Mutyněvsi a s následnou obří párty v Radlicích a krásnou nedělní „dokopnou“. Ta se letos povedla dokonale, legendy typu Radima, Majkla, Martina, Bondy, Erika to vyšívala s balonem mezi malým potěrem i stářím „benjamínků“. Vždyť Velký Zoufalec Pepa odehrál za SKZ ve svých 73 letech teprve druhý mač v životě a ozdobil ho hattrickem! Kronikářka Dáňa sice svou účast („že budu já hrát fotbal…?“) za totální nesmysl, ale pak jsme ji nemohli při exhibici dostat z placu. Její dva góly z ní udělaly v 71 letech nejstarší střelkyni v dějinách. Ano, neděle na hřišti v Radlicích se v mých očích vydařila naprosto ZLATĚ! Takže nakonec moc nevadí, že se sobota čtyřiadvacet hodin před tím rozzářila „jen“ bronzově.

David Šprincl, který na turnaji odehrál svůj 100. zápas za Radlice a vsítil 168. gól v dresu SKZ

Očima nejlepšího střelce na turnaji

S odstupem času, nezatížen emocemi si s čistou myslí a patřičným nadhledem dovolím v několika řádcích shrnout své pocity z X. ročníku Jatka Cupu i následné oslavy 25 let SKZ Radlice. Počátek letních prázdnin pro mě již pravidelně znamená setkání Zoufalců na horké půdě mutyněvské. Tento rok byl navíc zcela výjimečný - jednak se před námi, hrdými reprezentanty malebné jihočeské vesničky naskýtala jedinečná možnost zisku zlatého hattricku, a to hned při veledůležitém výročí 25 let od vzniku klubu. O řádné motivaci tedy nebylo pochyb. Není divu, že kapitán David nenechal nic náhodě, s dostatečným předstihem verboval své ovečky, zásoboval nás informacemi a podařil se mu uskutečnit jedinečný tah - zrealizovat už v roce 2017 všemi opěvovaný plán celovíkendového pobytu v domovině Zoufalců, což se ukázalo býti úctyhodným tahem, který je potřeba v dalších letech opakovat. Vůbec poprvé se mi podařilo zavčasu vyřídit veškeré povolenky tak, abych mohl za kamarády zavítat na déle než obvykle. Proto jsme se v pátek v podvečer s některými Zoufalci sešli u pilování vítězné strategie u zlatavého moku - kde jinde, než u Pepy a Dáni. Včasný úprk na kutě byl povinností, neboť další den, po příjezdu zbývajících členů jedinečné party, následoval hromadný odjezd s jasným cílem - vyplenit, vyrabovat, zničit Mutyňku a dovézt do Radlic další pohár. Sestava Zoufalců nastavenému cíli odpovídala, bez jakékoliv nadsázky byla v celé historii vůbec nejsilnější. Hrací systém byl totožný s tím minulým – bohužel právě toto se ukázalo býti pro další průběh turnaje naprosto zásadní. Těžko říci, zda náhodou či spíš zásahem vyšší moci se stalo, že se před SKZ postavila neúprosně těžká skupina, přičemž hrací systém jasně hlásil, že pouze samé výhry mohou vést k šanci získání zlatého hattricku. Úkol zněl tedy jasně – ze tří zápasů urvat za jakoukoliv cenu devět bodů. První zápas dopadl dle představ, na úvod sice běhavý, nicméně fotbalově ještě nevyzrálý soupeř a celkem pohodlná výhra. Druhý zápas s mladými borci z J. Hradce budil respekt, velmi oprávněně. Právě tento napínaný zápas, kdy šance střídala šanci, po dvaceti minutách rozhodl, že si v roce 2018 vůbec poprvé v Mutyňce finále nezahrajeme. Naštěstí se třetí zápas ve skupině opět vydařil, a tak bylo možné hrát o 3. místo se soupeřem z druhé, výrazně slabší skupiny. Právě díky nerovnoměrně nalosovaným skupinám postrádala finálová střetnutí patřičný náboj. S naprostým přehledem jsme ovládli celé utkání a mohli tak po posledním zápase pozvednout nad hlavu náš 11. pohár. S odstupem času, i vzhledem k budoucnu a zvaní Radlic na další ročníky, hodnotím, že to dopadlo přesně tak, jak mělo. Mutyňkou ale dění zdaleka nekončilo, ba naopak - smečka Zoufalců se sjela zpět do Radlic, kde již šéfkuchař Píza ladil své nádobíčko a rozehrál naprosto famózní kulinářskou symfonii. Jak před lety slíbil, tak učinil - do Radlic přivezl dodávku plnou jídla a všech souvisejících pochutin i nádobíčka a staral se o nás bez přestání do brzkých ranních hodin. Konečně nikdo nespěchal, každý se bavil, jedl, pil, slavil, hodnotil, vzpomínal a vyprávěl. Dalšího dne - po prvotřídní a životadárné Pízově česnečce začali přijíždět další Zoufalci. Proč? Přece proto, aby se krátce po poledni - na legendárním hřišti v lese nad hospodou - mohla uskutečnit „Benefice každého věku“. Osobně pro mě byla krásným zpestřením účast bratrů Bryolových, které jsem jářku neviděl snad dvacet let, ale i mnohých dalších legend. Bylo to krásné setkání výborných lidí, na které se každý rok neuvěřitelně těším. Jsem rád, že jsem součástí tak skvělé party, která si přes odlišné zájmy, práce a domovy dokáže každý rok najít prostor pro setkání. Díky moc, kamarádi! Díky, zase medailoví Zoufalci!

Martin Šťastný, nejlepší střelec Radlic na turnaji, což mu vyneslo už čtvrtou Zlatou kopačku SKZ (1999, 2011, 2017, 2018)

Očima hlavního organizátora Jatka Cupu

Měli jsme letos tři nováčky: Sedlo, Číměř a Sokolíky, od kterých nikdo nevěděl, co očekávat. Naopak se nezúčastnili obvyklí účastníci jako Leštiči či Ratmírov. Po prvních kolech bylo zjevné, že první skupina s obhájci zlata SKZ Radlice je kvalitativně o třídu výš než druhá. To je třeba otevřeně přiznat. Domácí tým byl oslaben o mladé koně, neboť dva z nich jeli objevovat krásy Asie a třetí nemohl hrát pro zranění. Naše kvalita tím podstatně klesla, a tak jsme byli rádi, že můžeme bojovat ve slabší skupině. I přesto jsme první zápas nezvládli, když jsme sice vedli a řekl bych, že jsme byli na míči silnější, avšak nechali jsme si dát hloupý gól a v penaltovém rozstřelu jsme neuspěli. Rozhodující penaltu jsem kopl do tyče. Naštěstí jsme v dalších dvou zápasech udělali správné taktické změny, když Hugo se posunul do útoku a nevracel se, což od něj ani nelze očekávat, ale nějaký gól dal a vzadu jsme bez velkých problémů uhráli nulu. Hasiči Blažejov naopak v dalších utkáních neuspěli vůbec, když vzájemný souboj s Hospřízí rozhodla trochu sporná penalta. Sokolíci však již proti Hasičům dominovali zcela přesvědčivě, proto nás nakonec ztráta dvou bodů v utkání s Hasiči mrzet nemusela, neboť jsme i se sedmi získanými body skupinu vyhráli. V první skupině se hrál opravdu fotbal (a nikoliv kopaná) a jako organizátory nás při pohledu na ně muselo těšit, že se náš turnaj dostal na takovouto fotbalovou úroveň. Předčasným finále byl souboj mezi SKZ Radlice a FC Méďové, který nakonec vyzněl 3:1 pro mladé kluky z Jindřichova Hradce. Myslím si ale, že si to kluci zasloužili, neboť se našeho turnaje účastní mnoho let pravidelně a přes svoji nespornou fotbalovou kvalitu zde doposud výraznější úspěch nezaznamenali. Bylo vidět, že chlapci jak fotbalově, tak mentálně dospěli a pokud k nám zavítají i v následujících letech, budou zcela jistě již vždy horkým kandidátem na zlato. Zde jasně platí, že těmto klukům stárnutí zatím prospívá, což se o některých ostatních týmech říct nedá. V bojích o umístnění se potvrdilo, co jsem uvedl na začátku. Tedy, že první skupina byla fotbalově jinde, a proto všechny týmy z ní své duely bez větších problémů zvládly vítězně. Asi nejmarkantnější rozdíl byl v zápase o bronz, kde radličtí Zoufalci unavenou Hospříz doslova přejeli. Pokud jde o finále, myslím, že Méďové měli k domácím, zejména vzhledem k jejich po dlouhá léta špatné bilanci, určitý respekt. Bohužel ale při neúčasti našich mladých jsme nebyli schopni konkurovat a i finále bylo jen záležitostí skóre. To se nakonec zastavilo na stavu 0:4, a tak si Méďové odnesli z našeho turnaje první zlato. Důležitá zpráva je, že se opět celý turnaj obešel bez výraznějších zranění. Počasí bylo tentokráte chladnější, dopoledne vyloženě zima. Zmrzlina, kterou jsme připravili jako oživení našeho občerstvení, se dopoledne neprodala žádná. Odpoledne již trochu vysvitlo sluníčko a oteplilo se, a tak se nakonec prodalo na padesát nanuků. Loni jsem psal, že se pokusíme udělat X. ročník skutečně jubilejním. Dělali jsme, co jsme mohli. Zda se to podařilo, musí posoudit účastníci sami. Co se povedlo určitě, byla tombola, kam se nám podařilo získat hodnotné ceny a tomu odpovídal zájem o lístky. Věřím, že zvláště výherci byli spokojeni.

Michal Bedrna, SK Jatka Mutyněves