Kowai Yume

"Jak asi. Řekla mi to Kiriova podoba. Nezapomínej, že musí mít i část podoby toho

druhého," ušklíbne se.

"Co s tou informací chceš dělat," optám se zděšeně.

"Ještě nevím," zamyslí se. Přejedu si ho očima a zjistím že má všechny rány začištěný. Pro

jistotu je přejedu prsty. Maro, ztuhne a sleduje mě s vyvalenýma očima.

"Vidím, že se o tebe staral dobře," odfrknu si.

"Prosím, netrestej ho za to," vydechne a stále sleduje, jak mu přes rány přejíždím prsty.

"Ještě uvidím. Pokud už sem nevleze, neztrestám ho," řeknu nezaujatě. Stoupnu si a

přejdu k mučím nástrojům. Cítím na zádech jeho vyděšený pohled, který ještě zesílí, když

beru do ruky jeden z vibrátorů. Vrátím se k němu a kleknu si tak abychom si viděli do očí.

Stáhnu mu kalhoty a jako by, ho obejmu. Namířím vibrátor k jeho dírce a bez přípravy mu

ho tam prudce vrazím. Maro se napne a vykřikne bolestí. Ještě víc přitlačím, tak, aby ho

tam měl celého, a zajistím ho proti vysunutí. Než to všechno udělám, mám už na rukou

jeho krev.

"Ty odneseš trest za Kiriu," ušklíbnu se a odejdu. Vejdu do svého pokoje a opláchnu si

ruce. Pak zajdu do tátova pokoje. Je v hrozném stavu, všude podlitiny, jizvy a otoky.

Nenávidím anděly za to, co mu provedli. Když si vzpomenu, že jsem mohl jednoho z

mučitelů zabít, ale Tadao mě zastavil, takje mi hrozně. Všechno se mi sype. Táta v

bezvědomí, Kiria zamilovaný do Mara, Kano se na mě dívá jako na zrůdu a Minoru mě

chce zabít. Bože proč jsem se nemohl narodit normálně? Najednou uslyším zvonek, který

ohlašuje, že je hotová večeře. Seběhnu dolů do jídelny, kde už všichni čekají. Posadím se

na své místo a podívám se na Kiriu. Ten pomě hodí jen zlým pohledem a dál mě

profesionálně ignoruje.

"Stalo se mezi vámi něco?" optá se starostlivě Sen.

"Ne nic, jen tady táta nemá pochopení pro mé city," zavrčí Kiria.

"Táta?" vyhrkne Sen.

"Co ty jsi to nevěděl? Tadao ti to měl říct," řeknu udiveně.

"Já ho uškrtím. To pako mi nikdy nic neřekne tedy, pokud to není nějaká kravina, tu vím

hned," zasyčí Sen.

"Ale no tak, miláčku. Já ti to chtěl říct, jen jsem zapomněl," ušklíbne se andělsky Tadao

který Sena zezadu objal. Musím se smát, když vidím Senův naštvanej výraz a Tadao se na

něj usmívá. Smích mě přejde ve chvíli, když se podívám na Kiriu který se tváří jako

umučený.

"To mě kvůli němu míníš ignorovat?" vyjedu na něj.

"Jo. Nesnáším tě za to. Ty jsi ho mohl mít a já ne?" zavrčí.

"Já ho měl, ale pořádně jsem narazil. Opustil mě kvůli blbý slávě a moci," křiknu. Tohle už

mě nebaví. A bude to horší, jestli zjistí, co jsem mu udělal.

"A do prdele," vyhrknu, když si na to vzpomenu. Bez vysvětlení se zvednu od stolu a

vyběhnu z jídelny ignorujíc zaskočené pohledy ostatních. Seběhnu po schodech do

sklepa a vrazím do mučírny. Maro namáhavě zvedne hlavu a podívá se na mě skelnýma

očima. Rychle přeběhnu k němu a opatrně mu vytáhnu vibrátor. Maro tiše zakňučí a

začnou mu téct slzy. Uvolním mu pouta a on se mi sesune k nohám. Vezmu ho do náruče

a přemístím se s ním do svého pokoje. Položím ho na svou postel na břicho a podívám se

na jeho dírku. Když mu roztáhnu nohy, abych líp viděl, tak Maro, zaskučí bolestí. Z dírky

mu pořád teče trochu krve, použiju trochu své magie a zastavím krvácení. Doběhnu do

koupelny pro lékárničku a začnu mu to léčit. Když jsem skoro u konce uslyším kroky na

chodbě blížící se k mému pokoji. Když ten někdo sáhne po klice, rychle zamknu.

"Chika, jsi tam?" ozve se Tadao.

"Jo, pojď dál," vyzvu ho a odemknu. Tadao vejde do pokoje a s pohledem na nehybné

tělo, na posteli, ztuhne.

"Žije jen je asi v bezvědomí," řeknu neklidně.

"Sakra, ty jsi tu pomstu vzal opravdu vážně nebo tohle bylo kvůli Kiriovi?" optá se mě a já

se na něj překvapeně podívám.

"Jak tě napadlo, že je to kvůli Kiriovi?" vyhrknu.

"Já vím všechno, co se děje v tomhle domě," ušklíbne se.

"Aha," řeknu a přejdu k nehybnému Marovi a pohladím ho po vlasech.