epidemiologie - meningokokové infekce
|
...
|
- meningokoky vyvolávají nazofaryngitidy (od lehčích forem, až po těžké invazivní onemocnění)
- z nazofaryngu může streptokok proniknout až do krevního oběhu a vyvolat nejzávažnější formu perakutně probíhajícího hnisavého zánětu mozkových blan (meningitidu) - obvykle bývá vyvolána meningokoky skupin B a C
- streptokoky skupiny C vyvolávají infekci s rychlým, často atypickým průběhem a vyšší úmrtností
|
etiologie
|
- meningokok - Neisseria meningitidis - vyskytuje se ve 13 skupinách
- typy A a C vyvolávají hromadný výskyt
|
zdroj
|
- nemocný člověk nebo nosič; nosičství je dosti běžné
|
vnímavost
|
- všeobecná, manifestace závisí na odolnosti organismu v době nákazy, ke vzniku onemocnění dojde např. až při fyzické zátěži, nebo důsledkem nutričních vlivů
|
inkubační doba
|
- 1-3 dny, výjimečně 1 týden
|
přenos
|
- kapénková infekce, přímý kontakt s nemocným nebo nosičem; meningokoky se udržují hlavně v horních cestách dýchacích (zvláště v nosohltanu)
- nakažlivost po celou dobu nemoci
- imunita druhově specifická
|
prevence
|
- očkování (skupina A, C); nespecifická odolnost - tělesná kondice, otužování, vitamíny
|
represe
|
- při výskytu nařízená hospitalizace
- v kolektivech lékařský dohled
- osobám s podezřením nákazy profylaxe antibiotiky a omezení fyzické zátěže
|
tuberkulóza
|
|
- vážné chronické onemocnění
- klinický obraz je velmi rozmanitý
- příznaky vycházejí z lokalizace infekčního procesu
- nejčastěji postiženy plíce (až 85%), dále kosti, kůže
- primární infekce zejména v dětství - ložisko se většinou zhojí - zvápeněním
- u dospělých zejména vzplanutí latentní nákazy
|
etiologie
|
- ve většině případů Mycobacterium tuberculosis, méně často Mycobacterium bovis, vzácně i jiná Mycobacteria, zejména u AIDS
|
zdroj
|
- člověk nebo zvíře
- člověk zejména ve stadiu akutního infekčního procesu
- mimoplicní formy nejsou prakticky nakažlivé
- ze zvířat především - hovězí dobytek, prasata, kozy, ovce, kůň, pes, kočka - s plicní i mimoplicní formou
|
vnímavost
|
- predisponující faktory - podvýživa, těhotenství, diabetes mellitus, snížená buněčná imunita
- u neočkovaných osob vyšší riziko do 3 let života, v pubertě a ve stáří
|
inkubační doba
|
- 3-12 týdnů v případě primoinfekce
|
přenos
|
- kapénky, nebo kontaminovaný prach
- požití živočišných produktů z nemocného zvířete (mléko, mléčné výrobky bez dostatečného tepelného zpracování)
|
prevence
|
- povinné očkování
- při negativních tuberkulinových testech přeočkování
|
represe
|
- hospitalizace nakaženého ve specializovaném nemocničním oddělení nebo léčebně
- cílená léčba chemoterapeutiky (je účinná)
- při vyšším riziku nákazy profylaxe antibiotiky
|
dávivý kašel - pertusse
|
|
- onemocnění dýchacích cest
- zpočátku katarální stádium se suchým dráždivým kašlem, který se později mění na neztišitelný kašel v záchvatech a často je provázen zvracením (může trvat i měsíce)
- vyskytují se lehčí nebo inaparentní nákazy
- kdysi velmi častým onemocněním, především v dětských kolektivech - smrtnost před zavedením antibiotik byla vysoká
- nyní účinné očkování - výskyt minimální (několik desítek ročně)
|
etiologie
|
- bakterie Bordetella pertussis - vyskytuje se ve čtyřech antigenních typech
|
zdroj
|
- nemocný člověk koncem inkubační doby, nejvyšší nakažlivost koncem katarálního stádia
- patogenní mikroby vylučovány i v časném stadiu rekonvalescence
|
vnímavost
|
- všeobecná, prodělané onemocnění zanechává trvalou imunitu, ale jsou známá i opakovaná onemocnění
|
inkubační doba
|
- obvykle 7-10 dnů, maximálně 21 dnů
|
přenos
|
- kapénková infekce
- přenos možný kontaminovanými předměty
|
prevence
|
- očkování (v dětství trojvakcína - tetanus, záškrt, dávivý kašel) - zavedeno koncem 50 let 20 století
- imunita je dobrá a dlouhodobá
|
represe
|
- povinné hlášení
- hospitalizace na infekčním oddělení
- zvýšený zdravotnický dohled v ohnisku nákazy
|