Česká poezie 1. pol. 20. stol.
Česká poezie 1. pol. 20. stol.
Začátek 20. Století – válka, vznik republiky, ve 20. Letech nastupuje nová mladá generace
proletářská poesie – nahlížení na svět očima dělníka
Jiří Wolker (1900-1924)
představitel proletářské poesie
narodil se v Prostějově v rodině bankovního úředníka
už na gymnáziu se projevoval svým hudebním, literárním i výtvarným nadáním
maturita na Prostějovském gymnáziu, práva v Praze
účastní se činnosti v Literární skupině a Devětsilu – obě sdružení nakonec opouští pro jejich odklon od proletářského umění
roku 1923 propuká TBC, umírá v rodném městě
Host do domu – básnická sbírka, optimistická víra v lepší budoucnost, časté metafory, obyčejné věci, námětem se stává například okno nebo poštovní schránka
Svatý kopeček – rozsáhlá báseň, řetěz vzpomínek na dětství, zachycení dne prožitého na vesnici
Těžká hodina - přerod od optimismu k uvědomění si sociálních problémů a potřeby činu, prostředí továren, velkoměsta, hlavní hrdina = dělník, hlavní básně: Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích topičových
psal též tzv. moderní pohádky jejichž hrdiny jsou děti, listonoš, kominík, př. O milionáři, který chtěl ukrást Slunce
poetismus, - umělecký směr 20. Let 20 . století, vznikl v ČR a byl mezinárodně uznáván, základem je hra, hravost, bavit se…atd
Vítězslav Nezval (1900-1958)
narodil se v učitelské rodině na v Biskoupkách u Třebíče
maturoval na gymnáziu, krátce studoval práva v Brně a následně v Praze filozofickou fakultu
po většinu života působil jako spisovatel z povolání, zemřel v Praze, člen Devětsilu
Pantomima,
Básně noci – poetismus, vliv fr. prokletých básníků
Absolutní hrobař,
hra Manon Lescaut – pronárodní čina oslava českého jazyka
50. léta: Historický obraz, tendenční oslavná báseň Stalin, Zpěv míru, Z domoviny, Křídla, Chrpy a města, hra Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou
surrealismus – proti poetické hravosti, realistická skutečnost, snaha spojit realitu s fantazií
Jaroslav Seifert (1901-1986)
narodil se na Žižkově
nedokončil gymnázium, pracoval jako redaktor časopisů vydávaných Devětsilem a v komunistickém tisku
po bolševizaci v KSČ (1929) opustil její řady (byl vyloučen)
po roce 1968 jako odpůrce totalitního režimu nesměl (až na drobné vyjímky) publikovat, jeho sbírky vycházely vlastně až do počátku osmdesátých let jenom v samizdatu nebo v cizině
1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu
Město v slzách (představa světa bez bídy a nenávisti), Samá láska – proletářská poezie
sbírky Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub – poetismus
Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem – intimní lyrika
Zhasněte světla – reakce na Mnichovskou dohodu
Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Kamenný most – okupace
40. léta - Přílba hlíny, Šel malíř chudě do světa
50. léta – Píseň o Viktorce, Maminka
60. léta – Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
