Prohnilé duše
Někdy se ptám, co je to duše. Něco uvnitř, co mě nutí snít a brečet do zblbnutí. Je to kousek v každém z nás. Kousek,co mám silný hlas. Je to peklo, je to nebe, je to láska, která zebe. Je to temmno bez úkrytu. Neunikneš tomu svitu. Možná je to kousek Tebe, co teď ve mně zbyl. Možná je to černé nebe, ve kterém ses skryl. Je to žár co v Tobě je. Je to hloupá naděje. Jenom čtyři písmenka, nekonečná tajenka. Duše, to je zrcadlo kde se každý nerad vidí. Duše, to je kyvadlo, váha dobra u všech lidí.....