Návrh na zákaz vstupu na Třebouňský vrch
Na základě žádosti honebního společenství Nežichov zveřejnil 5. března 2019 Magistrát města Karlovy Vary, odbor životního prostředí, návrh opatření obecné povahy, jehož smyslem je zákaz vstupu do honitby Nežichov. Jedná se o tu část honitby, kterou tvoří masiv Třebouňského vrchu, kde se nacházejí také turistické značené trasy - trasa KČT 3601 zelená Plzeň-Toužim a naučná Davidova stezka.
Podle návrhu by i na tyto trasy měl být vydán zákaz vstupu.
Podnětem k tomuto opatření je podle vyjádření uživatele této honitby údajná "zvýšená koncentrace turistů", kterou zde dochází k rušení klidu zvěře v období hnízdění, kladení a odchovu mláďat zvěře.
Oznámení MM KV, OŽP najdete ZDE.
Třebouňský vrch je výškovou dominantou regionu s řadou výhledů do okolní krajiny, proto je přes jeho vrchol (824 m n. m.) vedena výše uvedená zelená trasa a díky městským a státním lesům zde byly vybudovány turistické přístřešky. Na jednom z dalších vrcholů tohoto masivu, na Branišovském vrchu (813 m. n. m.) se nachází unikátní archeologická památka v podobě ruiny astronomické observatoře věhlasného astronoma a vědce, Dr. P. Aloise Martina Davida, OPraem., rodáka z nedalekých Dřevohryz a řeholníka z tepelského kláštera premonstrátů, ke které vede Davidova naučná stezka. Třebouňský vrch je také významným geodetickým bodem. V minulosti byl vrchol hory intenzivně obhospodařován, v 19. století byl ale postupně celý zalesněn. Již na počátku 20. století se vrchol Třebouňského vrchu stal významnou regionální turistickou destinací, vznikla zde tzv. Fuchsova chata s dřevěnou vyhlídkovou věží. V létě sem vyráželi toužimští i přespolní turisté na vycházky, v zimě na lyže. Na začátku 2. světové války zde vznikla hláska protivzdušné obrany a následně zde nacisté vybudovali plachtařské výcvikové středisko, které zaniklo po roce 1945. V 90. letech začaly vrchol využívat paraglidisté a také zde byla vybudována telekomunikační základna s vysokým stožárem. V 70. letech zde probíhaly průzkumné práce, neboť se zde uvažovalo o otevření velkolomu na kamenivo, k tomu naštěstí nedošlo. Třebouňský vrch je zajímavý také z hlediska přírodního, mimo jiné je zde zvláštností vysoká koncentrace mravence lesního. V posledních letech se zde setkávali toužimští turisté a místní lidé na novoročním výstupu na Třebouňský vrch.
I přes své atraktivity nepatří Třebouňský vrch k nějak masivně vyhledávaným lokalitám, s vyjímkou již zmíněného novoročního setkání, je navštěvován pěšími návštěvníky spíše jen sporadicky. O to podivnější je výše uvedený návrh uživatele honitby a navrhované opatření, které by mělo zamezit vstupu turistů i na značené trasy. Otázkou je zda náhodou problém není někde jinde a slušní turisté a návštěvníci lesa a přírody jsou trestání za jiné (např. neukáznění motoristé, čtyřkolky, offroady, cyklo a motokrosaři či třeba zvýšená hospodářská činnost v lesních porostech).
Doufejme, že příslušný úřad rozhodne odpovědně a vyváženě ve prospěch všech uživatelů lesa a Třebouňského vrchu.
Náhledy fotografií ze složky Krajina, příroda a pamětihodnosti Toužimska