Břidličná
Endurance závody Břidličná
Dne 15.5.2010 se konaly závody v Břidličné u Rýmařova. Na Medyho čekala trať dlouhá 80km s omezenou rychlostí pod 16km/hod a Pipka byla připravená na start v dostihu na 40km.
Do Břidličné jsme odjížděli v pátek, jak už bývá před dostihem zvykem.. Bohužel se nám nepodařilo ukecat žádné wranglery, všechny odradilo počasí, a tak jsme jako už tradičně vyrazili jen ve čtyřech. A jako vždy s dostatečným spožděním..
Dorazili jsme na místo kolem šesté hodiny, paddock se nacházel na rozlehlé louce, která se táhla do kopce, kde nahoře byl start/cíl a veteriny. Po příjezdu jsme se trochu zahrabali s autem, jelikož všechno bylo podmáčené a tím pádem i hluboké. Tak jsme vyložili koníky, dali je do ohrádky, co měla Eva připravenou pro Sigitu a s pomocí ostatních jsme odtlačili vozík a vytlačili auto z bahenní lázně.. Následně jsme pomohli i dalším, zapadeným a šli jsme stavět ohrádku.
Při prezentaci jsem od Milana dostala nepromokavou deku pro Medyho, kterou jsem si u nich objednala a jelikož furt pršelo, byl ten správný čas na vyzkoušení. Koníci byli v ohrádce a byli celí šťastní z množství trávy na zdejší louce. Poté jsme vyrazili na kopec, do vstupních veterin. Oba prošli v pořádku a tak jsme nachystali večeři a s Kamilem vyrazili pěšky na rozpravu v nedalekém kulturáku.
Cestou nás nabrala autem Eva a spol. a tak jsme tam dorazili všichni spolu. V sále byl zezačátku nedostatek židlí, ale nakonec se to zvládlo pro některé i ve stoje. Během rozpravy jsme se domluvili, že „S“ pojedem jen na tři kola, teda 40 – 20 – 20. Nic dalšího, co by se nás extra týkalo řečeno nebylo a tak jsme se po rozpravě rozhodovali, kde se půjdem najíst. Místní číšník nám suše oznámil, že tu vaří jen do tří hodin a tak jsme nakonec jeli do Rýmařova. Tam jsme našli jednu restauraci. Udělali jsme lehké pozdvižení příchodem jako praví bahňáci v holínkách ale obsloužili nás a my se dosyta najedli.. Neříkám že chutně zámerně.. jidlo místy žádnou chuť nemělo.. :)
Po návratu jsme si rozdělili auta, kde kdo bude spát.. Pršelo, a tak jsme i my s Kamilem spali v autě. Udělali jsme si letiště a vešla se tam s námi i Eliška. Spinkalo se nám fajn, s výhledem na koníky a téméř v suchu, jen ráno trochu zkazili zdejší kohouti, kteří začli hulákat hned při východu, takže před čtvrtou hodinou jsem měla docela nepříjemný budíček.. Tři kohouti, co se přeřvávají, kdo udělá větší randál.. ale co už, i to jsme zvládli..
Ráno koníci dostali snídani a já se pomalu začla chystat na vážení. Na kopec jsme jeli s Pavlou autem, abychom se s tím nemusely tahat. Tam nám pověděli, že váha není a vážit se bude během soutěže, k čemuž nakonec vůbec nedošlo.
Takže jsme začli chystat Medyho, který startoval v 7:30. Na našem startu byl i Karsen s Kájou a Alex s Pavlou, Naomi Dakota s Petrem a Koruška s Mirkem.
Společně jsme vystartovali do prvního kola dlouhého 40km (2x 20km). Už po prvních desítkách metrů jsme měli jasno, nikam se neženem, louka je podmáčená a zavání to tak nějakým sklouznutím a ublížením si. Takže jsme s kopců chodili krokem, kde to bylo obzvlášť klouzavé a hluboké, jsme i sesedali, druhá část okruhu byla ve většině po asfaltu, tak jsme v tempu klusem šli aspoň tam. Ovšem už v prvním 20km okruhu jsme si říkali, že až přes ty louky přejde tolik koní, ze všech soutěží a z každé několikrát, že budem muset dávat pozor na nohy o to víc. Druhou dvacítku jsme šli ještě stále všichni pohromadě, ale kekonci už jsme s Kájou jely po asfaltu vepředu. Ve veterinách jsme se rozstřelili úplně.
Jakmile jsem viděla Karsena ve veterine, šel hned i Medy, když jsou na sebe kluci zvyklí, tak ať jdou spolu, mají i téměř stejné tempo v klusu. Po startu do druhého kola na nás Kája počkala, když šla krokem s kopce a tak jsme jely zase spolu.. Kluci se příjemně doplňovali a na vedoucí pozici se střídali a šlo se jim myslím fajn.. dokonce jim nevadilo ani krokování. V půlce okruhu jsme potkali malý potůček, kde se oba sportovci napili a v klidu jsme pokračovali dál. Bohužel nás v jednom místě překvapilo hlubokké bahno, do kterého Karsen vjel trochu nešťastně.. Kája si ho pak zvala zpět a šli jsme o trochu pomaleji, na dlouhé louce dolů si odpočinul a Kája řekla, že je v pohodě, takže jsme po asfaltu zase mazali rychlým klusem. Před koncem bylo jediné chladící místo, které Kájich chladič Vlasta po dlouhých útrapách jak sám říkal, nakonec našel. Koníci dostali napít a každý po láhvi chlazení a šly jsme dál směrem do cíle druhého kola. Ještě těsně před cílem jsme od chladičů ze Zbraslavi dostali chlazení. Po příjezdu měl Medy tepy 58 a tak jsem jen čekala, kdy půjde Kája, ta šla skoro hned, takže jsme se zase přidali.
Do třetího kola jsme jeli opět spolu a chvílemi to začínalo vypadat na pěkný den, dokonce chvilkama svítilo i sluníčko.. Zase jsme se kochaly pohledem na zdejší krajinou, louky kam jen oko dohlédne a na těch loukách plno kraviček. Vše utíkalo jak po másle, a tak jsme se celkem rychle dostaly na chladící bod k Vlastovi, cestou jsme ale potkali vozík na koně a následně se dověděly, že byla Naomi stažena z dostihu, že měla náběh na myopatycký záchvat. Po chlazení jsme poprvé za celou cestu potkaly koně z jiné soutěže, z Hobbýčka. Při posledních chlazení před cílem jsme s Medym počkali, až se dochladí Karsem, domluvili se s Kájou, že půjdem do zatáčky krokem, pak budem klusat hlava hlava a pak až si řeknem, kluky pustíme, ať si to rozdají mezi sebou.. Ještě před zatáčkou jsem upozornila Káju, aby po očku sledovala ty dvě Hobbýčka, aby se něco nestalo, až to odpíchnem, naštěstí nakonec zůstali vzadu.
Finiš probíhal přesně, jak jsme si s Kájou řekly.. Rychlý klus vedle sebe, pak rychlý pohled, úsměv a GO GO GO a jiné křičení a hulákání.. :) Medy byl nakonec v cíli před Karsenem dřív, ale jako vždy, dostih nekončí, dokud koník neprojde veterinou.. Takže šup chlazení, deky, chození.. po 5 minutách byl Medy po 60 tepů, po dalších pěti byl na petech 54/min. Počkali jsme až Eliška udělá veteriny se Sigitou a hned dostala na klusání Medyho. Všechno v pořádku, gratulace... HURÁ.. :) Karsen taky prošel v pořádku, takže radost o to větší.. :)
Pipka už byla zpět ze svého „Z“ Kamil zářil spokojeností, že kobylka byla fajn a krásně jela a hlavně že přijela v pořádku a bez sebemenšího problému.
Pak se vyhlásilo, že „L“ a „S“ budou mít cenu kondice. Eva to zavrhla s tím, že jako poslední kůň v soutěži, že se nehodí, aby šla.. Zato Eliška se nechala ukecat, že pujde cenu kondice s Medym.
Po přijezdu posledního jezdce bylo oznámeno, že vyhlášení se tentokrát koná bez koní a v jezdeckým.. A pro nás vyhlášení vypadalo takto:
Pipka s Kamilem 7. místo v „Z“ , Sigita s Evou 4. místo v „L“ a k tomu vyhrály Republikový Veteran Cup a Medy se mnou byl první v „S“ a co je uplně nejvíc super, dostal i cenu kondice.. (Takže Eliška si vyběhala i tu malou konvičku, po které tak toužila :) )
Bylo to moc fajn a Medy si tímto „S“-kem splnil všechny podmínky pro FEI licenci, takže jsem hned následující týden psala na ČJF :) Tím pádem budem moci jet v Mikulově svou první hvězdovou soutěž. To je ale za dlouho, takže nezbývá než doufat, že budem všichni zdraví a hlavně Medy bude o sebe dbát. Prvně se chystáme trénovat do Pezinku.