Buddhismus
BUDDHISMUS
V současnosti přibližně 300 milionů lidí praktikuje buddhismus. Buddhismus není omezen jen na Asii, získává stále víc přívrženců i v Evropě a USA. Buddhismus je cesta k duchovnímu prozření. Jeho zakladatel Siddhártha Gautáma před 2 500 lety nahlížel na postavení lidstva jako lékař a konstatoval že život je nemoc, utrpení, smrt. Dobře si uvědomoval, že existuje i radost a potěšení, ale poznal, že tyto hodnoty nejsou trvalé. Všechny věci v životě jsou nestálé a dočasné. Vzhledem ke svému indickému filozofickému přesvědčení Gautáma nevěřil, že smrt je konečným vysvobozením od strastí, neboť duše se po smrti přesune do jiného těla a koloběh nastává znovu. Svůj život tedy zasvětil vyřešení tohoto problému. Po vzoru asketů prováděl různé druhy přísné askeze a hlubokých meditací, až se dopídil odpovědi - došel k "prozření". V okamžiku prozření se z něho stal Budha, což znamená Procitnuvší.
Za příčiny strasti stanovil Budha lidské touhy a tužby všeho druhu. Proto "léčení", to jest řešení problému, spočívá ve vyloučení všech tužeb a přání tzv."správným myšlením a správným jednáním". Tato pravda je buddhistický řád, neboli zákon a nazývá se dharma.
Budhova cesta je nazývána cestou středu, neboť na rozdíl od dosavadního přístupu Budha zavrhl jak život sobecké náklonnosti k rozkoším, tak přísnou praxi asketického umrtvování. Odvrhl i bráhmanské oběti a celý dosavadní vnější kult a zaměřil se na cestu vnitřního duchovního života.
Budhismus se ve své starostlivosti o blaho lidstva podobá ostatním náboženstvím. V úsilí o dosažení prozření - tzv. "nirvány" učí vysoce etickému řádu. Žádá od svých stoupenců, aby nikdy nezahubili žádného tvora, aby nelhali, nepodváděli, nekradli, aby se ke všem chovali laskavě.
Na rozdíl od jiných náboženství však Buddha vůbec neřešil otázku nějaké nejvyšší bytosti, nebo existenci Brahma. Buddha byl agnostik.
Za svého života Buddha založil mnišskou obec nazývanou sangha. Jeho učení bylo poprvé zachyceno pět století po jeho smrti. V průběhu času se buddhismus rozdělil do rozmanitých druhů a přijal nové formy a obyčeje od náboženství s nimiž se setkal. Jako výsledek svého tolerantního přístupu v sobě dnes zahrnuje velmi širokou škálu učení, obřadů a zvyků. Jejich podstata je však stejná - je cestou snahy o zbavení utrpení, o vysvobození, o dosažení nirvány. Je cestou soucitu se všemi trpícími, je cestou vzájemné pomoci. Jeho poselství se obrací k lidem všech intelektuálních úrovní, jeho nauku je možno chápat velice prostě, nebo je možno ho studovat na nesmírně složité filozofické úrovni.
Základem buddhismu jsou tři klenoty - Buddha, dharma, sangha.
DHARMA
Je to nauka, kterou Buddha vytvořil, ale je to také cesta. Druhý význam je v buddhismu důležitější. Nauka je pouze to, co každý jednotlivec musí po svém naplnit.
Jádro nauky, jakýsi filozofický základ tvoří čtyři vznešené pravdy