Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století na zámku
Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století
V gotické části barokně upraveného zámku se dochovaly pozdně gotické fresky, představující vrchol české nástěnné malby konce 15. století. Je to unikátní a svým rozsahem největší fresková výzdoba v Čechách.
Již na konci 19. století se v Žirovnici na zámku odkryla skvělá malířská výzdoba hradní kaple, datovaná rokem 1490, avšak také kromě maleb v kapli jsou na žirovnickém zámku ještě další, dosud zakryté, malované interiéry, zejména velký hodovní sál, klenutá místnost ve věži. Po úpravách ve 20. století byla ve vnějšku stavby objevena polychromie a velká malovaná postava sv. Kryštofa na severní straně paláce. I tato malba je současná s dekorací kaple.
Roku 1490 byly stavební práce zřejmě z větší části uzavřeny, takže neznámý malíř mohl přistoupit k výzdobě hradní kaple. V její koncepci se donátorův podíl neprojevil zvláště osobitě. Z volby námětů: velkého votivního mariánského obrazu s klečící Vencelíkovou rodinou, tradičních pašijových (části evangelií popisující poslední večeři, zatčení, soud, smrt a pohřeb Ježíše Krista, po postních nedělích přichází tzv. Pašijový týden) a hagiografických (písemnictví s náměty životních osudů a činů světců) témat i mysticky pojatého Ukřižování lze snad usuzovat, že Vencelík na rozdíl od druhých dvou členů rodiny opustil utrakvismus ( české náboženské reformace zaměřené na požadavek přijímání pod obojí, kališnictví) ve prospěch katolictví, což ostatně potvrzují prameny a zprávy o jeho úzkých stycích s katolickým panstvem.
Nejpozoruhodnější místností pokrytou akantovými ornamenty, které vyrůstají z několika větví a vyplňuje celou plochu je Zelená světnice . Téměř celé čelní pole východní stěny vyplňuje velký obraz lovu. Širokým lesním údolím prchá zvěř, pronásledována družinou lovců na koních a smečkou psů. V popředí lovčí ubíjejí kance a štvou psy, urození lovci pronásledují prchající jeleny. V pravém rohu se shlukla lovecká družina při pitce. Žánrovou scénu doplňuje figura dvorského šaška. Nad ruchem popředí oživeného pestrými barvami kostýmů aristokratických šviháků, skvěle kreslenými koňmi v nerůznějších postojích, i zvěří, zdvíhá se v plynulém odstoupení lesní krajina. V popředí je její reliéf blízký žirovnické vedutě, v levé části se pak otvírá široký průhled k horizontu položenému vysoko až téměř k vrcholu oblouku. Ukazuje stavby neskutečných zámků s mnoha věžemi a mosty.
Protější západní pole zabírá scéna rytířského turnaje: obraz kolbiště, na němž se utkávají dva jezdci, provázení panoši v kostýmech, které střídají červenomodrou a žlutozelenou heraldickou barvu. Jednoduchá centrální kompozice má na ose v pozadí malou tribunu s diváky.
S velkou vedutou sousedí na severní stěně obraz Paridova soudu. Antický motiv je tu důsledně přepracován v duchu dvorského eposu. Jeho dějištěm není volná krajina, ale zahrada paláce, kde leží u fontány spící Paris, středověký rytíř v brnění. Ze snu ho budí Merkur zpodobněný jako středověký učenec. Nese jablko sváru a představuje bohyně. Venuše, Juno a Pallas Athéně předvádějí své půvaby v předepsaných postojích dvorských dam. Zdůrazňují je umnou hrou závojů, které v esovitých křivkách obtáčejí postavy.
Protějškem Paridova soudu na jižní stěně je fragmentárně dochovaný obraz, který lze vykládat jako scénu Šalamounova soudu. Šalamounův soud jako symbol spravedlnosti a moudrosti, vedlejší obraz Judity a Holoferna jako symbol statečnosti.
K úplnosti výčtu námětů Zelené světnice zbývají drobné scény a heraldické motivy.
Tyto místnosti byly i erbovními, kde kromě znaků svých byly i erby spřízněných rodů a měli především reprezentovat svou výzdobu.
I v dalších místnostech jsou všechny stěny a klenby pokryty pozdně gotickými nástěnnými malbami s vyobrazením světců a světic.
Na západní stěně kaple je obraz Posledního soudu s raritou žirovnického zámku – sličnou čerticí. Taktéž je zde Stětí sv. Jana Křtitele. Na jižní stěně je Panna Maria mezi světci a s donátory (zde je vyobrazena rodina Václava Vencelíka z Vrchovišť, 6 synů – Matěj, Jindřich, Petr, Kryštof, Jan, Zikmund, dále 2 manželky a dcery). Zde je také vyobrazeno Klanění tří králů. Na severní stěně jsou vymalováni světci a Zvěstování Panny Marie.
V rytířském sále jsou fresky značně poškozeny. Znázorňují cestu Ježíše Krista do Jeruzaléma – od zahrady Getsemanské, po ukřižování a ukládání do hrobu. Zajímavé je vyobrazení mlýna na spodní pohon hned vlevo od výstupu z kaple. Je to údajně druhá nejstarší malba mlýna v Čechách.
Na arkádách jsou také fresky: kvádrování, lovecký výjev, klečící žena u kolen sv. Kryštofa, vojenské ležení.