Národní obrození
11. 11. 2009
- charakteristika doby – nárůst úlohy měšťanstva, vláda Marie Terezie a Josefa II. a jejich osvícenské reformy (x úřední jazyk němčina)
- charakteristika NO jako historického procesu
Periodizace:
4 etapy NO
Architektura a výtvarné umění:
Klasicismus – nedosáhl u nás takového rozmachu jako baroko, nejvýznamnější stavbou Stavovské divadlo
Romantismus – historizující motivy – novogotická přestavba zámků Hluboká, Lednice
Význam krajinářské tvorby – malíři Antonín Mánes, jeho syn Josef Mánes
Hudba:
Klasicismus - Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční (Hej, mistře!)
Romantismus – František Škroup – skladatel a dirigent, autor hudby k Tylově hře Fidlovačka (píseň Kde domov můj)
- etapa NO (70. léta 18. st.–poč. 19. st.)
- obranná fáze
- vytvářeny základy obrozenecké literatury
- spjatá s klasicismem a osvícenstvím (vědecký charakter, důležitá úloha jazykovědy)
- cíl: zachování ČJ, vybudování základů ČL
- znaky: zaměření na českou minulost, vyzdvihování její velikosti a slávy
- vydávány tzv. jazykové obrany – např. latinská Obrana jazyka slovanského, zvláště českého autora Bohuslava Balbína (1672)
Nejvýznamnější osobnosti:
a.) jazykověda
Josef Dobrovský
- Dějiny české řeči a literatury
- Slovník německo český
b.) novinářství
Václav Matěj Kramerius – tvůrce obrozeneckého programu novin, které se nakonec jmenovaly Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny
c.) divadlo
- první stálé divadlo – na tržnici v Kotcích (dnešní Ovocný trh) – zazněla zde poprvé čeština – ve hře Kníže Honzík (překlad z němčiny)
- 1783 – otevřeno Nosticovo divadlo (dnešní Stavovské) – občasná odpolední představení hrána česky, včetně původních českých her, např. Václav Thám – hra Břetislav a Jitka
- 1786 – na Koňském trhu (dnešní Václavské nám.) – vybudováno vlastenci proslulé dřevěné divadlo Bouda (oficiální název Vlastenecké divadlo), vzhledem k finančním obtížím po třech letech zbouráno
- 1862 – vybudováno Prozatímní divadlo – první stálá česká scéna, otevřena hrou Vítězslava Hálka Král Vukašín, divadlo se stává později součástí Národního divadla
- etapa NO (počátek 19. stol. do r. 1830)
- ofenzivní fáze
- vytvářen jazykový program NO, spisovatelé se snažili dokázat, že se čeština vyrovná jazykům vyspělých literatur, a začlenit českou kulturu a vědu do evropského kontextu
- uplatňuje se preromantismus (větší citovost, návrat k přírodě a dávnověku, inspiračním zdrojem lidová poezie)
Nejvýznamnější osobnosti:
a.) jazykověda
Josef Jungmann
- O jazyku českém
- Slovník česko-německý
Spor o Rukopisy – Rukopis královedvorský a Rukopis zelenohorský – padělky, jež měly posílit národní sebevědomí (Václav Hanka a Josef Linda)
b.) historie
František Palacký
- Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě
Pavel Josef Šafařík
- Slovanské starožitnosti
c.) umělecká literatura
Ján Kollár - básník
- Slávy dcera
Václav Kliment Klicpera – dramatik
- Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsů
František Ladislav Čelakovský – básník a sběratel ÚLS, tvůrce tzv. ohlasové poezie
- Ohlas písní českých (Toman a lesní panna)
- Ohlas písní ruských
- etapa NO (1830–1848)
- nové české písemnictví má zakladatelské kroky již za sebou
- byla ustálena norma spisovné češtiny a probuzen zájem vzdělanců o národní dějiny i česky psanou literaturu
- mizel učenecký ráz a přední místo zaujala krásná lit.
- období romantismu – hladinu literatury rozproudil spor o romantismus (Tyl x Havlíček, Tyl – vlastenecký ráz literatury x Mácha – typický představitel romantismu)
Nejvýznamnější spisovatelé:
Josef Kajetán Tyl
Karel Hynek Mácha
Karel Jaromír Erben
- etapa NO (50. léta 19. st.)
1848 – významný mezník, česká politická reprezentace v čele s Františkem Palackým vystupuje s uceleným národním programem (myšlenka austroslavismu)
- neúspěch revoluce (monarchie zachována, absolutismus upevněn x zrušeno poddanství)
50. léta – potlačení národních snah (období Bachova absolutismu), zlom v literárním vývoji
- v literatuře se uplatňuje realismus
Nejvýznamnější spisovatelé:
Karel Havlíček Borovský
Božena Němcová
STUDIJNÍ LITERATURA:
POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva. Třebíč : VYUKA.CZ, 2005. s. 61-75.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář