6. Jazykověda a historie ve službách národního obrození
Národní obrození
Charakteristika: nárůst úlohy měšťanstva, vláda Marie Terezie a Josefa II. a jejich osvícenské reformy
- úřední jazyk němčina
Architektura a výtvarné umění:
Klasicismus – nejvýznamnější stavba : Stavovské divadlo
Romantismus – přestavba zámků Hluboká a Lednice
Krajinářská tvorba – Antonín Mánes a jeho syn Josef Mánes
Hudba:
Klasicismus – Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční (Hej, mistře! )
Romantismus – František Škroup – skladatel a dirigent, autor hudby k Tylově hře Fidlovačka
(píseň Kde domov můj – 1918 – součást hymny, 1993 naše hymna )
1. etapa NO ( 70. léta
- obranná fáze
- vytvářeny základy obrozenecké literatury
- spjata s klasicismem a osvícenstvím (vědecký charakter, důležitá úloha jazykovědy )
- cíl: zachování ČJ a vybudování základů ČL
- znaky: zaměření na českou minulost, vyzdvihování její velikosti a slávy
- byly vydány jazykové obrany – Obrana jazyka slovanského, zvláště českého od Bohuslava Balbína
Jazyková obrana: publicistický text, který vyzdvihoval slávu Čechů v minulosti, naříkal nad neblahým stavem národa a jazyka v současnosti, protestoval proti tomuto stavu. Později obrany poukazovaly na praktičnost a nutnost češtiny.
Nejvýznamnější osobnosti :
Jazykověda
Josef Dobrovský : historik, jazykovědec, vědecká autorita vědeckého formátu, zakladatel vědecké slavistiky a bohemistiky, uměl 12 jazyků, zabýval se matematikou, fyzikou, archeologií a botanikou.Jeho prioritami byly české dějiny, jazyk a literatura.
- nevěřil v budoucnost českého jazyka, vysoce však oceňoval jeho úroveň v minulosti.
- věnoval se vytvořené spisovné normy českého jazyka
- svá díla psal německy nebo latinsky
Dějiny české řeči a literatury – psáno německy
Německo-český slovník – dvoudílný, položil tak základy spisovné normy českého jazyka
Novinářství
Václav Matěj Kramerius : měl výtečné jazykové, překladatelské, literární a organizační schopnosti
- tvůrce obrozeneckého programu novin, vydával Pražské poštovní noviny – dal česky psaným novinám kvalitu a nové poslání, přibyly materiály zaměřené na výchovu, vzdělání, hospodaření, kulturu a literaturu
- Pražské poštovní noviny pak přejmenoval na Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny, které řídil 19 let, až do své smrti.
- krásná literatura 1. období NO se orientovala na lidového čtenáře a osvětovou práci – vydávala se díla starších autorů, zejména knížky lidového čtení (rytířské romány, mravoučné povídky, cestopisy…) – tuto práci vykonávalo především nakladatelství Česká expedice, kterou Kramerius založil a okolo ní se soustředil kulturní a společenský život.
Divadlo
Václav Thám : vůdčí osobnost počátků obrozeneckého divadla, dramatik , herec…
- zakladatel divadla Bouda (Vlastenecké divadlo)
- jeho vlastenecké hry zobrazují výseky z národních dějin, byly velmi oblíbené
Břetislav a Jitka
2. etapa NO (poč. 19.st. do roku 1830 )
- ofenzivní ( útočná ) fáze
- český jazyk je schopen vyrovnat se jazykům vyspělých literatur
- uplatňuje se preromantismus ( citlivost, návrat k přírodě, lidová poezie )
Nejvýznamnější osobnosti :
JAZYKOVĚDA
Josef Jungmann: vedoucí osobnost 2.etapy NO, jazykovědec, propagátor českého jazyka, překladatel, dobrý organizátor
- překládal z francouzštiny (Chateaubrianda), z angličtiny (Miltona – Ztracený ráj – nejvýznamnější překlad – baroko ) i němčiny (Goetha)
Slovník česko-německý – pětidílný, nejvýznamnější Jungmannova práce
- slovní zásobu čerpal ze starší i novější literatury, z lidové řeči, ze slovanských jazyků
- slovník obsahuje na 120 000 hesel, obsahuje také vlastní novotvary – odvozoval (např. čtverec, rostlina, časopis )
O jazyku českém – stať (odborný článek), v níž poukazuje na národní bezpráví, na poněmčování škol a úřadů
Slovesnost – učebnice literatury – čítanka s ukázkami z literatury
- národní sebevědomí trpělo absencí staročeských literárních památek, proto vznikly padělky, které měly nahradit, oč byl národ připraven nepřízní osudu
- objevily se 2 proslulé zlomky větších básnických skladeb :
Rukopis královédvorský
Rukopis zelenohorský
- označované podle místa nálezu
- vědecké důkazy o podvrženosti Rukopisů shromáždili profesoři UK Jan Gebauer a T.G.Masaryk
- byly to padělky – šlo o pozvednutí našeho národního sebevědomí
- za padělatele Rukopisů jsou považováni Václav Hanka a Josef Linda
HISTORIE
František Palacký: historik, politik, pozdější zastánce austroslavismu (politická samostatnost českých zemí v rámci Rakouska), rodák z Hodslavic
Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě – vrcholné dílo českého obrozeneckého dějepisectví
Pavel Josef Šafařík: slovenský rodák, blízký spolupracovník F. Palackého, zabýval se slovanskými otázkami
Slovanské starožitnosti – vylíčení nejstarších dějin slovanských národů
UMĚLECKÁ LITERATURA
Jan Kollár: slovenský evangelický kněz a kazatel
Slávy dcera – básnická skladba
- vyjadřuje žal nad zánikem polabských Slovanů, ale i víru ve slavnou budoucnost Slovanů
- obsahuje 645 znělek – sonetů (14 veršů rozdělených do čtyř slok – po 4, 4, 3, 3 verších)
- osu díla tvoří putování (opakuje se – viz Aligieri, Komenský) básníka, provázeného Mínou (alegorická představa budoucnosti Slovanů ) a Mílkem (slovanská obdoba boha Amora) po místech významných pro dějiny Slovanů.
Václav Kliment Klicpera: dramatik, který se zasloužil o pozvednutí českého divadelnictví, psal hlavně hry rytířské a historické
- chtěl prostřednictvím svých her vychovávat národní společnost
- jeho práce se vyznačují nápaditými zápletkami, jednoduchým humorem…
- k nejznámějším patří:
Divotvorný klobouk
Hadrián z Římsů
Veselohra na mostě
František Ladislav Čelakovský: básník, prozaik, folklorista (sběratel ÚLS), překladatel
- narodil se ve Strakonicích, studoval filozofii, avšak pro četbu Husovy Postily byl ze studia vyloučen
- folklorista – sbíral přísloví Slovanů, která sepsal v knize Mudrosloví národu slovanského v příslovích
- je známý především jako tvůrce ohlasové poezie = autoři se ve své tvorbě snaží napodobit formu i obsah lidové poezie
Ohlas písní ruských – napodobil ruskou epiku tzv. bylin (básně o bohatýrech ), oslavuje hrdinství a sílu
Ohlas písní českých – zde vyjádřil ráz českého lidového života, obraz českého venkovského lidu
- převládají skladby lyrické, milostné, žertovné a satirické, mnohé z nich zlidověly
- první významná česká balada Toman a lesní panna – obsah!
Dobu národního obrození vykreslil Alois Jirásek v pětidílném románu F. L. Věk, pokračováním je čtyřdílná kronika U nás, zobrazující národní obrození v Jiráskově rodném kraji – v okolí Hronova.