5. Jan Amos Komenský
Doba pobělohorská a literatura
Bitva na Bílé hoře – 1620, rozhodující bitva třicetileté války, české stavy v ní byly poraženy dvěma armádami katolíků (jejich armády měly víc vojáků, ovšem vojsko českých stavů bylo lépe postaveno), a tak bylo ukončeno české stavovské povstání (povstání českých stavů proti nadvládě Habsburků, české stavy usilovaly o zřízení konfederace v zemi, ve které by vládli zástupci stavů jednotlivých zemí)
- porážka byla pro český národ osudná, rozhodujícím způsobem poznamenala vývoj v českých zemích během dalších 300 let
- důsledky stavovského povstání a třicetiletou válkou byla poznamenána i literatura této doby:
- do emigrace odešla podstatná část učenců, což ovlivnilo literární život u nás
- českou tvorbu převýšila latinsky psaná díla
- české baroko se pojilo s protireformací, proto mělo převážně povahu náboženskou (projevovalo se ve všech druzích umění: architektura – stavby kostelů, na náměstích se objevují morové (mariánské) sloupy, malířství, sochařství – obrazy svatých, české vesnice získávají svůj specifický ráz – tzv. lidové baroko; i v tématech literárních děl)
- hrdinou lit. díla byl převážně světec, podobně jako ve středověku
- v člověku sílil pocit marnosti, množily se úvahy o posmrtném životě
- v době pobělohorské došlo k prvnímu rozdělení české literatury na dvě větve:
a.) domácí – ústřední postavení si udržela nauková literatura
- díla byly psána většinou latinsky
- jejich autory byli jezuité – psali naukové texty a duchovní lyriku), jinak vznikala pololidová tvorba (pohádky, pověsti, písně)
- představitelé:
BOHUSLAV BALBÍN – jezuitský kazatel a učitel, básník, dramatik, největší český barokní historik
- napsal latinské dílo Obrana jazyka slovanského, zvláště českého – kterým zahájil řadu tzv. jazykových obran (stavěly se proti vylučování češtiny ze společenského života, zdůrazňovaly kvality češtiny) – tato kniha vyšla až v NO
BEDŘICH BRIDEL – jezuita, misionář, nejvýznamnější barokní básník
- dílo Co Bůh? Člověk? – básnická skladba, viz čtenářský deník
ADAM MICHNA Z OTRADOVIC – básník, skladatel, varhaník a učitel hudby
- napsal kancionál (=zpěvník) Česká mariánská muzika a Loutna česká – objevují se v nich známé české koledy (Chtíc aby spal), ukolébavky (Hajej, můj andílku) a milostné písně (Pod našima okny)
b.) exulantská (emigrantská) – uprchlíci z českých zemí – často se uchylovali do Polska, Německa i Slovenska
- spojovala je nekatolická víra a obhajoba předbělohorských poměrů (Komenský)
Komenský jako pedagog a filozof
JAN AMOS KOMENSKÝ (1592–1620), latinsky COMENIUS
- Komenský patří k nejvýznamnějším osobnostem naší kultury, je pokládán za Učitele národů, zakladatele moderní pedagogiky a významného reformátora školství (ve světě se proslavil jako autor jazykových učebnic a teoretických spisů o výchově)
- kromě toho je autorem jednoho z nejvýznamnějších filozofických spisů své doby
- vynikl jako pedagog, teolog, politik, publicista, prozaik i básník
- narodil se pravděpodobně v Nivici na Moravě v českobratrské rodině, ve dvanácti letech zcela osiřel
- dětství prožil v Uherském Brodě, vzdělával se na bratrských školách ve Strážnici a v Přerově
- univerzitu vystudoval v německém Herbornu a Heidelbergu, po návratu učil v Přerově a ve Fulneku
- 1621 narychlo uprchl z Fulneku před španělskými vojáky, ale ztratil při tom část svých rukopisů, navíc za moru přišel o svou manželku a děti – skrýval se u svých českobratrských přátel různě po Čechách
- vlast opustil 1628 po vydání Obnoveného zřízení zemského, usadil se v polském Lešně, kde organizoval emigraci příslušníků Jednoty bratrské (Komenský byl posledním biskupem Jednoty bratrské)
- při požáru Lešna však ztratil velkou část majetků a většinu rukopisů – mezi nimi i nenahraditelný slovník Poklad českého jazyka, v Lešně mu rovněž zemřela i druhá žena
- kromě Polska působil i v Anglii, Švédsku, Uhrách a Holandsku
- v Holandsku žil v Amsterodamu, kde završil své dílo, zde také zemřel a je pochován v Naardenu
Dílo:
a.) spisy náboženské a filozofické – převažovaly před odchodem z vlasti
Listové do nebe – spisek, v němž se Komenský zamýšlí nad situací chudých; jedná se o pět fiktivních dopisů (první je list chudých Kristovi, v následujících dvou Kristus utěšuje chudé a napomíná bohaté, v dalším se bohatí brání a poslední píše opět Kristus a nabádá v něm chudé i bohaté, aby žili dle božích zákonů)
Mapa Moravy – je dokladem Komenského všestrannosti – zabýval se i vlastivědou; vyšla tiskem v Amsterodamu a až do 18. století byla nejpřesnější mapou Moravy
Labyrint světa a ráj srdce – rozsáhlá alegorická skladba (alegorie = jinotaj)
- je vrcholným autorovým dílem
- v první části podal obraz doby, v níž se svět zdá být bezvýchodným labyrintem, v druhé části nachází poutník v zoufalství nad stavem lidstva záchranu v návratu do vlastního srdce
- poutník (autor) si jde prohlédnout svět, aby si zvolil vhodné zaměstnání, doprovází jej Všezvěd Všudybud (zosobněná lidská zvídavost), který mu radí, aby byl spokojen se vším, co spatří
- druhý průvodce Mámení, nasazuje poutníkovi růžové brýle, které zkreslují pohled na svět
- ten se však nenechá zmást a upravuje si je tak, aby mu nepřekážely ve správném pozorování
- ukazuje se, že jde jen o podvod a klam: lidi ovládá touha po snadném zisku, společenském postavení a bezstarostném životě
- motiv poutníka ve městě – labyrintu – je obdobný jako v Božské komedii od Danteho
Kšaft umírající matky, Jednoty bratrské – Komenský napsal po odchodu z vlasti – ač psal po odchodu z vlasti především latinsky, je tento spisek napsaný česky
- alegorická forma závěti (kšaft = závěť)
- vyjádřil přesvědčení, že Jednota bratrská splnila svou historickou úlohu a že její odkaz je dědictvím pro celý národ
b.) spisy pedagogické – zajistily Komenskému světovou proslulost:
Informatorium školy mateřské – dílo určené matkám a chůvám
- jako jeden z prvních pedagogů upozornil na význam výchovy v době předškolní a zdůraznil důležitost estetické výchovy
Brána jazyků otevřená – jazyková učebnice
- nahradil ji názorným výkladem významu jednotlivých pojmů a vět, aby žák postupně porozuměl
Škola hrou (Schola ludus) – soubor latinských divadelních her, které měly žákům názorně pomoci při vyučování
Velká didaktika – základní pedagogický spis o zásadách vyučování a výchovy
- souhrn pedagogických zásad:
1. na vzdělání má nárok mládež obojího pohlaví, urození i neurození, bohatí i chudí – prostě všichni
2. učitel by měl být žákovi vzorem
3. ověřování znalosti žáků je dobré opakováním a zkouškami; zkoušet má učitel tak, že nejprve prověří, zda žák umí učivo odříkávat, pak se zeptá na různé otázky, zda tomu žák porozuměl, ve třetí fázi zjistí, zda umí žák uvést poznatky do praxe
4. učení má být názorné, má se při něm užívat příkladů
5. vyučování má postupovat od známého k neznámému, od jednoduchého k složitějšímu
6. vzdělání rozdělit do čtyř stupňů po dobu šesti let – viz text
7. poprvé definoval školní rok, školní prázdniny
Orbis pictus (Svět v obrazech) – čtyřjazyčná učebnice s názornými ilustracemi
- první obrázková jazyková učebnice na světě
- poprvé vydána v jazyce latinském a německém
- učebnice je přehlednou encyklopedií vědění o světě
Světový význam Komenského
Uvědomíme-li si, že vedle těchto děl napsal Komenský celou řadu učebnic, drobnějších spisů náboženské i světské povahy, že je autorem nedochovaného slovníku češtiny, překladů, rozsáhlé korespondence a děl kazatelské povahy, nemůžeme být na pochybách, že svou literární činností vytvořil dílo monumentální, rozsahem a neobyčejně obsahově závažné, nemající ani v exulantské literatuře, ani v literatuře domácí obdobu.
Je proto přirozené, že Komenský jako jeden z mála českých autorů té doby i dalších etap vývoje české literatury pronikl do širokého povědomí a jeho díla se stala součástí světové literatury.
Vědní obor, zabývající se Komenského životem a dílem, se nazývá komeniologie, odborník na tuto problematiku komeniolog. Všechna Komenského díla vyšla v kritickém vydání v druhé polovině 20. století ve 23 svazcích v nakladatelství Academia pod názvem Dílo Jana Amose Komenského.
Komenského mírové snahy
Komenský se ve svém díle snažil shrnout veškeré vědění své doby do jedné soustavy. Spisy, které směřovaly k tomuto cíli, označujeme jako díla pansofická (vševědná). V těchto pracích mu šlo především o dorozumění mezi národy a zachování věčného míru. Mezi tato díla patří především encyklopedie Všeobecná porada o nápravě věcí lidských.