Severus terminátor 2
U Mistra Lektvarů 1/2
U mistra Lektvarů
První třetina ta matika nám dělá trošku problémy, že
Beta read: Nikdo= až za týden bude přeloženo :) kdy že to bylo publikováno?
Snape rozrazil dveře do ošetřovny. Jeho tvář byla smáčená krví chlapce, kterého držel v náručí. To ale musela téct nahoru... nejen matika nám dělá problémy, ale i fyzika..Jeho oči se mu leskly. Už zase byl chlastat. Madame Pomfreyová na něj zírala. Já taky…na tu krev tekoucí nahoru.
„Co mu je?“ zděsila se. Chlapec ležel, jak mrtvý. Nebo byl mrtvý? Zřejmě proto se nenaučil česky. To by se nejspíš nenaučil ani kdyby byl živej…
„Je v bezvědomí…rychle Poppy…, prosím…moc tě prosím.“ Žena nečekala. Položili chlapce na lůžko. Zakouzlila pár kouzel. Fialová zakroutila pár krky. Její tvář zbledla. Docházel jí dech. Na tváři se jí objevily slzy. Ale fialová nepovolila. Nakonec začala modrat.
„Zavolej Severusi Albuse. Koho kdo kam? Harry umírá.“ Mistr Lektvarů zakolísal. Čekal vše. Ne tohle. Já taky byla připravená na ledasco, ale... ale…Jeho obličej ztratil zbytek barvy.
„Poppy,…“ mlčel. Mlčel, a proto ho všichni slyšeli mluvit. Ta fyzika…protože mu něco zakazovala povídat dál. A to něco byla fialová s nožem. A za ní mávala modrá se sekáčkem.
„Musí ke svatému Mungovi! To je poslední šance. Nechť jsi spasen, synu...KAmen.“ Ve dveřích se objevil ředitel. Díval se pouze na Harry, Harry už je taky žena…kterého považoval za svého syna. Bagetko, tohle ti přenechávám...nemám slov, oněměla jsem hrůzou.
„Jdeme!“
o deset minut později
„Slečna Kornetová?“ zeptal se Snape.
„Ano?“ blonďatá dívka já :) se zahleděla neznámému muži do očí a koketně zamrkala. Nebylo jí více jak dvacet tři. Přesto byla považována za nejlepší léko-kouzelnici v Anglii. Léko... léko... léko-CO??? Lékořici??? *hledá čelist*
„Máme tady jednoho pacienta. Zbytek umřel na následky léčby. Harry Potter. Je na tom kriticky,…vím, že máte jít na sál někoho jiného operovat, češtinu mu do mozku našít, ale to stejně nepomůže, on umírá. Znám vás moc dobře,…vím že jste jediná kdo může toho…chlapce radši ještě honem zkontroluj, jestli to není dívka … podle horního odstavce…je to žena :D on je žena! :D zachránit.“ Lapal po dechu. Celou cestu běžel, aby jí zastihl.
„Okamžitě mi podejte papíry od vašeho auta! Harry Pottera!“ zakřičela. V rukou se jí objevily listiny.
„O můj bože…“ začala a četla bibli seznam zranění. „Otřes mozku čtvrtého stupně. Bez krve. Zombie. To je úsvit mrtvých, máme šanci. Mwhahaha. Trojnásobné propíchnutí očí a plicí, sleziny a dvojnásobné žaludku. Zlomenina pravé, levé ruky. Vykloubené obě nohy. Skřípnuté nervy v páteři, nejspíše poškozená psychika posledního stupně… tím posledním teď trpím taky, ať už je to co chce.“ Ugh. celé to projela očima.
„Kdo mu to udělal?“ zanadávala. Dala se do běhu k sálu tři vedle stejně rychlého pana Mistra Lektvarů. Byl naivní! Hrozně naivní. Dokonce se snad i o toho spratka bál. On není spratek… Myslel si že zakouzlí pár kouzel ZAKROUTÍ PÁR KRKY!!! a bude jako ze škatulky. Oni mu řekli, že potřebuje operaci. Unesli Kennyho... hajzlové... Normální mudlovská operace v podání kouzelníků.
„Běžte! Běžte domů…ten chlapec,…nemá cenu tu čekat než umře.“ Kriticky mu pohlédla světle modrýma očima do obličeje.
„Nevíme, proč ten chlapec žije, ale určitě za to můžou oni rozhodně nemůže být čistokrevný člověk.“ To poslední co mu řekla, než zamkla dveře od sálu tři mu vyrazilo dech. Harry Potter není člověk? Je to venku... a my se tolik let snažily utajit, že je to mimozemšťan. Hups. Jeho zranění jsou tak vážná, že by normální člověk nepřežil. Sedl si v čekárně. Unaveně položil hlavu do dlaní. Poppy musela odejít. Stejně, jako Brumbál. Nejspíš poškozená psychika posledního stupňe... :D On tam zůstal. Vzal si dovolenou.
Mlčel a poprvé ucítil slanost svých slz. Poprvé se zato nestyděl. Za slabost. Za tuto lidskou vlastnost. Snape….brečí… :-X
Seděl dobrých pět hodin. Okolo něj prošlo spousty pacientů. Když se otevřely dveře. Tak co?
Vyletěla sestřička. Přečtěte si to znovu prosím... „Otevřely se dveře. Vyletěla sestřička.“ Představuju si to jako něco mezi okřídleným monstrem a bombovým teroristickým útokem a nějak se nemůžu zbavit dojmu, že takhle to autorka asi nechtěla... To asi ne. V rukou měla lektvar a jehlu na vyšívání?.
„Pane, potřebujeme krev.“ Začala značně nervosně. Máme hlad.
„Potřebuji zjistil jestli jste nějak alespoň vzdáleně příbuzný…nechce přijmout transfůzi.“ Muž vyskočil s nadějím, že Harry bude žít. Harry? Co to plácám! Potter! Vždy byl jen problém! Nic jiného… kdy se tohle proměnilo v SS/HP slash... ?? Neodvažuju se odpovídat…
„To je rodový lektvar.“ Ukázala na zelenou břečku. Snape se ušklíbl tohle kdyby někdy odevzdal otci se slovy- Tady je to hotové, dopadl by jako Potter, který je polomrtvý na sále.
„Ano, samozřejmě.“ Nastavil prst. Rychle zamíchala červenou kapku do lektvaru a nazlobeně přímo nenávistně vyjekla: „Proč jste rovnou neřekl, že jste jeho otec?!“ Popadla nádobu, která se rychle naplnila jeho krví. CO!!!??? O_O Mistr Lektvarů začal šílet. Sestřička odešla a nechala mu v ruce kus papíru kde byl rodokmen.
Lily Evansová Severus James Snape
/
Harry James Snape
bleee... fůůůj.
Muži vypadl pergamen z rukou. Brumbál….Brumbál…Ten jeho pohled, když mu oznamoval Harry půjde do Bradavic. To, že mě donutil ho chránit. On to věděl. On to tajil. Tajil. On měl syna!!! Kdo, Brumbál? Syna, který ho nenávidí. A Harry má otce Smrtijeda. No a? Nejneoblíbenějšího profesora na škole. Profesora Lektvarů. Musí mlčet. Harry musí přežít. Musí. Nesmí mu zemřít jediný syn, kterého kdy měl. Jestli přežije nesmí se to dozvědět prostě nesmí!!! Byl by cílem neúspěchu. Bože, už zmlkni...nechápu ty souvislosti. Je něco špatně se mnou nebo s autorkou?
Jeho chladné srdce, jakoby dostalo něco čemu se říká pochopení. Hlavně by mělo dostat sedativa. Hodně sedativ. Neznal to, jako neznal svého syna.
Severus Snape zbytek dne a celé následující ráno proseděl s hrnkem kávy v ruce. Co dělal v noci? Byla dávno vystydlá, ale on ji používal k útěše. Mlátil se s ní/ním do hlavy. Konečně kolem jedné hodiny odpoledne se dveře otevřely. Vyšla doktorka lékořice Kornetová.
„Jak…?“ Chtěl začít. Žena ho umlčela mávnutím ruky.
„Ještě žije, ale je v komatu. Přišili jsme mu novou hlavu. Nevypadá to vůbec dobře. Nechápeme, jak vůbec může žít. Má v sobě pouze jeden a půl litru.“ To je kolik promile... ? jedna, dvě, pět, osm….Snape si oddychl. Žije. To slovo mu uvolnilo hlas. A Brumbál se tu zatím ještě neukázal.
„Kdy se probere?“
„Jste nahluchlý? Je v komatu! Buďte rád, že mu vůbec bije srdce. Teď chci vědět kdo mu to udělal!“ zařvala. Zlost v ní bublala. Slečna je profík...spíš cholerik.
„Jeho opatrovníci.“ Sykl při vzpomínce na ty mudly. A také se mu nelíbilo její chování.
Ta „slečna“ vypadala na šestnáct. Mohla by to být jeho studentka. Ona si ne něj řvaa, jako na malé děcko. Jeho hrdost byla mírně sražena.Rychle se však srovnal. Nebylo jí předtím třiadvacet?
„Musím napsat zprávu o týrání.“ Otočila se a odešla.
„Samozřejmě!“ kousavě odpověděl.
„Váš syn bude na pokoji číslo dvacet osm. Proč byl vychováván u mudlů?“ zeptala se s bodavým pohledem, když už byla pryč.
„To je soukromá záležitost.“ Odsekl tak prudce, že dívka raději ucouvla. Otočila se a odešla. Pro velký úspěch ještě jednou.
Mistr Lektvarů otevřel dveře od pokoje. Bojím se, že ještě jednou autorka použije slovo Mistr... a bude ležet na pokoji vedle Harryho... Nevím jak ty, ale já se toho moc nebojím :) Zadíval se na svého syna. Byl vyzáblý. Měl na sobě bílé nemocniční prostěradlo. Poslední móda. Muž si sedl na křeslo vedle postele. Chytl nehybnou ruku a začal se s ní mlátit po hlavě mu vyprávět příběh o dvou andělských duších, které bojovaly proti zlu. Snape? TEN Severus Snape? ….... Když dokončil příběh podíval se a lektvary, které měl připravené pro podání do hadiček. Nakrčil nos. Vyživující lektvar, lektvar proti bolesti, Mozečková mast na zlepšení myšlení. A je v tom přibalená i schopnost umět ČESKY?, a pak pár lektvarů na zahojení .
„Ne, Harry. Ty tady nezůstaneš. Tobě víc pomůžou mé lektvary než ty jejich. Pro tebe už udělali vše co mohli.“ Rychle se rozloučil se synem a přemístil se.
O pár minut později v ředitelně
pár minut... není náhodou nemožný to stihnout?
„Jak je na tom?“ zeptal se ředitel. Snape zuřil. On to prostě jen tak řekl, jako by o něj neměl strach. To by se asi neptal, ty chytráku. Tady všichni vynikají svou inteligencí…
„Je v komatu.“ Odpověděl. „Chci si ho odnést do svých soukromých komnat. A co tam s ním budu provádět je soukromá záležitost.Ty lektvary co mu tam podávají…zvládnu to tisíckrát lépe. Nejen to…“ Ředitel nezvedl ani hlavu od své pošty.
„Souhlasím, můžeš ho přivést, ale Poppy vás (ho) bude pravidelně kontrolovat.“ Přikázal. Snape ucedil něco ve smyslu: „Jako bych to nezvládl sám!“ Severus opustil Albuse. A to byl začátek telenovely.
Mistr Lektvarů SEŠ MRTVÁ, NANOSLÍPKO Fandím ti! položil Harry já budu sprostá... Harry je přece taky žena… :) do jednoho z pokojů, které měl pronajaté v Bradavicích. Jak může mít v jedný větě hned tři pičoviny... budeš se divit, ale jde to snadno…ta holka prostě nepřemýšlí... Přikryl ho huňatou dekou na které zakouzlil vonící kouzlo se svým mužným parfémem. Vzal si dovolenou na týden, pak musel slíbil, že se vrátí zpět do vyučování. Trávil dny zavřený v laboratoři, kde vařil lektvary pro Harryho. Každý den si k němu sedal a vyprávěl příběhy. V noci si k němu lehl, NE DOST, UŽ VÍC NECHCI SLYŠET!!! *zakrývá oči fialové i sobě* když se chlapec třásl zimou nebo když křičel ze spaní. Kouzlil nad ním, aby pravidelně zjišťoval jeho stav. Když po celých pěti dnech zjistil, že plíce jsou zahojené nemohl uvěřit. Chlapec byl zesláblý, ale zdraví a vyléčený. Bohužel, češtinu se nenaučil. Ležel, třásl se. Neumíral. Na rozdíl ode mě. A ode mě. Jen spal, jakoby čekal na příležitost. Občas mu povídal, jak vyřeší ty neshody. Že všechny problémy vyřeší a budou žít spolu. Dursleyovy už nikdy neuvidí. Nikdy, nikdy.
„To ti slibuji.“ Šeptal mu do ucha. Každičkou volnou chvilku. EeeeeeeeW! Právě nastal poslední večer, kdy nemusí vyučovat. Ani jednou nevyšel na chodbu říct zmijozelským co děla a proč neučí. Otevřel vždy jen Poppy.
Harry vzpomínky ...tady bych si měla udělat přestávku a nasadit si kamikadze pásku...
Někdo mi utírá čelo. Taky bych potřebovala obklad. :D Ten dotyčný mě držel za ruku a šeptal mi uklidňující slova. To není možné. Zlý sen už byl minulostí a já chci poslouchat jen ten hlas. Lehl si ke mně. Ten hlas. Nemůžu tomu uvěřit. Můžu toho člověka obejmout. Chci se zbudit! Řve můj vnitřní hlas. Probuď se, probuď. Nemůžu nebo nechci? Cítím pnutí okolo žeber. Plíce pálí jako čert. Bolest zase přestává. Někdo mi masíruj hrudník? Je to jen sen nebo mě někdo má rád? Huš, je to sen. Hm, bohužel není...
Profesor Lektvarů naposledy bolestně pohlédl na syna. Pak ho zasáhla modrá cihlou do čela. Mod-rá! Mod-rá!
“Vrátím se pozdě večer. Přijde Poppy.“ Oznámil mu. Zavřel za sebou dveře.
Nemohl tomu uvěřit. Když přišel před kabinet byl tam štos dopisů a celá řada studentů.
„Co tu děláte?“ zeptal se ohnivě (záhada zuhelnatělé Hedviky se vyřešila!). To co normálně řešil pozdní večery musel vyřešit během pěti minut se všemi kdo ho potřebovali.
„Kdo chce bezesný spánek?“ Já! zeptal se unaveně, když skoro všichni zmijozelové zvedli ruce rozdal po dvou tuctech skromných lahvičkách. Wow, Snape-chůva, to je sexy. Vrau. Ostatní zástupy se po chvíli také rozešli. Bili to velice žyvé zástupi. Myslel si, že bude mít klid, když uviděl ty co potkával úplně nejneraději. Grangerou(vá) a Weasley. To je jako kdybych si myslela, že budu mít klid, když uvidím tuhle povídku.
„Dobrý den, pane profesore. Chtěli jsme se zeptat jestli tedy víte co je s Harrym.“ Z jejího hlasu byl slyšet strach možná i únava.
„Běžte za profesorem Brumbálem .“ usekl.
„Ten nás poslal za vámi.“ Špitla tak tiše, jak jen mohla. Muž si hluboce oddychl. Ne a ne a ne... tohle NENÍ to slovo...vysvětluj jim to, stejně to nepochopěj.
„Dobrá, měla jste pravdu slečno Grangerová a Rone Weasley. Harry byl u Dursleyových týrán. Byl převezen k svatému Mungovi.“ Uviděl vyděšené tváře.
„Můžu projít, nebo mě chcete věznit?“ pronesl sarkastisky. Řekla bych ti, co se mi teď chce udělat, ale utekl bys. Ron nemohl uvěřit. A mezi námi, bylo nás víc. Doopravdy řekl jejich kamarádovi Harry? To ‚lásko‘ si jen pomyslel.
Komentáře
Přehled komentářů
Severus James Snape?! Severus JAMES Snape?! To si ta autorka dělá pr***?! Myslím, že bych vám za ty glosy měla ležet u nohou :D
...
(Saphira, 10. 11. 2009 22:22)Neviathiel - odkaz na ni máme v odkazech, dokonce má na stránkách, že se texty kopírovat smí, tak snad by problém nebyl. Navíc, vůbec nikde jsem nenašla, jak se dotyčná jmenuje :)
Ugh...
(neviatiel, 10. 11. 2009 20:38)
Nemám slov.
Snad jen - uveďte u té povídky, odkud jste ji vzaly a kdo ji napsal. aby vás pak nepopotahovala za porušení autorských práv, pokud je natolik drsná, aby se k TOMUHLE přiznala.
fajn, tohl už je moc...
(Zuzka, 8. 11. 2009 1:10)
Původně jsem sem chtěla zkopírovat věty, které ve mně vyvolávaly asociace na další glosy, případně jsou hláškou samy od sebe. Pak jsem zjistila, že by to byly asi tak tři čtvrtiny článku... Ale tohle je prostě HLOD, to se jinak nedá nazvat. Chyby, překlepy, debilní čárky, budiž. Ale ten obsah, bohové, ten obsah! To nemá s Potterem nic společnýho! Se picnu, fakt....nebo radši picnu autorku.
Glosy báječné, poprskala jsem si monitor :D
Zdravim!
Z.
Ne ne ne ne NE!
(Eileen Nightová, 3. 1. 2012 2:10)