XIV. Boj na život a na smrt. Yoroshi vs. Jack
Objevili jsme se v Ohnivé vesnici. Nikde nesvítila žádná světla, ale přesto jsme viděli dobře, protože většina střech byla v ohni. „Ne“ vyjekl jsem. Boj se soustředil na dvou místech. Na náměstí a před budovou Pána vesnice. U rozbořených hradeb byly dva obrovití hadi a samurajové tam měli docela problém se s nimi vypořádat. „Potřebuji najít Sannu!“ křikl jsem na Keiri a Setha. „Sethe, můžeš pomoct u hradeb s těmi hady?“ zeptal jsem se ho. Seth pouze přikývl a proměnil se ve vlka.
Já a Keiri jsme se rozběhli na náměstí. Bojovali tam démoni a samurajové. Rozpoznal jsem Sannu bojující s Yoroshim. Vytáhnul jsem katanu a zamířil tryskem k nim. Postavil jsem se vedle Sanny. „Jacku“ vydechla udýchaně Sanna a podívala se na mě. Já se očima vpíjel do Yoroshiho, který se zarazil a začal něco dělat rukama. Vypadalo to jako, kdyby si praskal klouby.
„Přivolávací technika“ vysvětlila Sanna, když se postavila přede mne a opakovala to samé, co Yoroshi. Ozvalo se mocné *PRÁSK* a nás i Yoroshio zahalila mlha. Chvíli jsem nic neviděl, ale trvalo to jen chvíli. Mlha se rozestoupila a já si uvědomil, že stojím na velké žábě. „Ohh“ vyjekl jsem. Sanna stála přede mnou a dívala se před sebe. Před žábou stál obrovitý had a na jeho hlavě stál Yorohoshi. „Týjo!“vyvýskl jsem. Sanna se zdála být unavená, postavil jsem se vedle ní. „Tohle bude tvůj konec, Yoroshi!“ křikl jsem na něj. Dole se nejspíše přestalo bojovat a pozorovali gigantická zvířata.
Yoroshi se chladně zasmál. Zvířata proti sobě vyrazili a srazili se. Zaklíštili se pevně v sobě a se Sannou v zádech jsem přeskočil k Yoroshimu. Při setkání mé a Yoroshiho katany to zajiskřilo. Sana se k nám vzápětí přidala. Přivolal jsem si na pomoc vítr, aby každý můj úder měl větší sílu. Nic nepomohlo.
Yoroshi uviděl mou momentální chybu a využil ji. Kopnul mě silou do hrudi a vyrazil mi dech. Udělal jsem pár kroků zpátky a jediné na, co jsem se zmohl, bylo držet pevně katanu. Přepadl jsem přes hlavu hada a mířil jsem k zemi. Snažil jsem se rozdýchat. Dopad na zem jsem nemohl přežít. Bylo jistě, že zemřu a ani se nestačím pořádně nadechnout. Slyšel jsem výkřiky, zděšené hlasy.
Zachytili mě něčí ruce, byli jemné a teplé. Přemístili jsme se ve vzduchu a objevili jsme se na náměstí ve vesnici. Snažil jsem se nadechnout a otočit, ale bodalo mě v boku. Doufal jsme, že to byl on. Doufal jsem, že mě zachránil. Vedle něj dřepěla Eve. „Cože?“ zeptala jsem se chraptivě a dával jsem najevo své zaskočení. Eve se pouze zvedla a přeběhla k Jacobovi, když se ho chytila, přemístili se pryč. Poslal ji Jacob? Přišla snad sama? Nic jsem nechápal. Postavil jsem se na nohy. V ruce jsem pořád držel katanu.
Sanna bojovala nahoře sama. „Keiri!“ křikl jsem a rozběhl jsem se za ní. Otočila se na mne. „Dostaň mě nahoru!“ rozkázal jsem a chytil jsem se jí za ruku. Keiri přikývla a přemístili jsme se. Keiri mě vypustila na hlavu žáby a zmizela znovu. Než jsem se stačil zorientovat, slyšel jsem smrtelný výkřik a chladný smích. Otočil jsem se a viděl jsem Sannu nabodnutou na Yoroshiho katanu. „Sanno!“ vykřikl jsem a přeskočil jsem na hlavu hada, abych Sannu zachytil. „Sanno“ šeptal jsem jí do ucha. Usmála se, když slyšela můj hlas. „Sanno, zůstaň semnou“ Do očí se mi vehnaly slzy, když Sana znehybněla. „Je mrtvá“ upozornil mne Yoroshi. Položil jsem její tělo a vrhnul jsem se na Yoroshiho plnou silou. Zuřivě jsem sekal katanou a přivolal jsem si silný vítr, který jej oslepil. Odzbrojil jsem ho a jeho katana odlétla do tmy.
„Nezabíjej mě“žadonil Yoroshi, klečící na kolenou. Bodnul jsem do jeho hrudi katanou. Vyprskl krev a podíval se na mne zděšeně. „ Tohle je za Sannu“ štěkl jsem a kopnul jsem ho. Katana vyjela z jeho hrudi jako z másla a Yoroshi přepadl přes hlavu hada. Ozvalo se prásk, zvířata zmizela a já stál na náměstí. Sannino tělo leželo za mnou. Otočil jsem se, ale po pár krocích na mne dolehla únava a před očima mi pohasla všechna světla.
(Yoroshi)