Psychoanalytická teorie osobnosti, Analytická teorie osobnosti
7.
Dynamika osobnosti
- Síly intrapersonální – mají vztah k našim vnitřním pochodům
- Síly interpersonální – určují naši vztahy k lidem okolo nás.
Své osobnostní dynamice rozumíme jen zčásti, nechápeme ji celou. Některé její složky působí mimo dosah našeho uvědomění, přesto však silně ovlivňují naše chování. Svou osobnost vnímáme jako jednotnou a pevnou , ve skutečnosti je v neustálém pohybu.
Mnozí psychologové chápou osobnost jako pole , obsahující naše přítomné vnímání sebe samých, krátkodobé a dlouhodobé cíle, rozličné znaky, hodnoty a rozsáhlou zásobu živ. Zkušeností. V tomto poli probíhají neustálé změny tak, jak zvenčí přicházejí nové vjemy a jak jsou dřívější prvky vyřazovány, protože už nejsou pokládány za důležité.
Dynamické pojetí teorií osobnosti
Na základě určitých dokázaných skutečností si odborníci, většinou psychologové, nebo psychiatři vytvoří soustavu – teorii osobnosti, kde dochází k vysvětlení interakce dynam sil působících v životě každého člověka.
Udaje zvolené jedním teoretikem se významně odlišují od údajů jiného teoretika.
Základní vlastnosti teorií osobnosti
· Co je to osobnost
· Jak funguje osobnost
· Proč tak funguje.
Vztah mezi teor osobnosti a teor poradenství
Poradenské teorie stavějí na teoriích osobnosti. Poradci, kteří chtějí své podpůrné intervence účinně strukturovat, potřebují mít jasnou představu o souhře osobnostní dynamiky u svých klientů – rozumět jejich motivaci, odezvě na ohrožení , mechanismům zvládání atd.
Ve vztahu poradci – klient se teorie osobnosti soustřeďují na to, co se děje ve vnitřním světě klientů. Oproti tomu teorie poradenství se soustřeďují na postoje, dovednosti a techniky, jejichž by měli poradci užívat.
Psychoanalytická teorie- Sigmund Freud
1856-1939
Pochází z židovské rodiny. Poměrně starší a přísný otec, láskyplná matka.Většinu svého života trávil ve Vídni, nikdy se však necítil být Vídeňanem, měl záporný postoj k náboženství.
Ač byl Freud ve své lékařské kariéře velice úspěšný, nikdy nebyl opravdu přijat svými kolegy. Nadto byl neschopen udržovat dlouhodobá přátelství.
Po větší část své dospělosti byl Freud nemocen. Trpěl rakovinou čelisti, také trpěl problémy se srdcem, kouřil až dvacet doutníků denně, přesto dokázal prožívat klidný a oddaný vztah k manželce Martě a měl s ní šest dětí.
Hlavní body Freudovi teorie
- Fyziologický determinismus – hlavními determinanty chování a vývoje osobnosti jsou fyziol. síly , které mají vliv na lidský život.
- Sexuální povaha duševní energie – libido –psych.energie sex.povahy a oživuje všechny osobnostní funkce
- Nevědomí – Fredův pohled na osobnost lze přirovnat k ledovci, vrcholek, který vyčnívá nad hladinu, se nazývá vědomí. Je to ta část osobnosti, kterou si jedinec plně uvědomuje.
Vrstva pod ní se nazývá předvědomí. Obsahuje myšlenky , rozhodnutí, zážitky nebo konflikty, které si člověk kdysi uvědomoval, ale pak je zapomněl. Může si je však bez větších obtíží vybavit.
Rozsáhlá spodní vrstva ledovce je nevědomí. To je bludiště představ, zkreslených obrazů skutečnosti a přání, která jsou mimo oblast uvědomování jedince. Přesto má však nevědomí silný motivační vliv na funkci osobnosti a na chování člověka.
Struktura osobnosti
Podle Freuda je osobnost uzavřeným systémem. V osobnosti existují tři subsystémy, které jsou mezi sebou v neustálém boji.
- id – iracionální nepřístupná část naší osobnosti. Z hlubin nevědomí se id domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb. Je iracionální a řídí se principem slasti. Ve svých usilování o slast se id nijak nestará o potřeby druhých lidí . Kojenec může být popsán jako ryzí id.
- Ego – se řídí principem reality. Je racionální, působí na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky a ukládá do předvědomí zapomenuté události a osobní zážitky , které si pak může vybavit. Dobře rozvinuté ego je známkou zdravé osobnosti.
- Superego – obsahuje omezení a zákazy ukládané dítěti v raném věku rodiči. Nebo také pochvaly za dobré chování. Posléze zvnitřněné zákazy a příkazy – superego vědomé , superego nevědomé – čistotnost, věci, které děláme nevědomě.
Princip dokonalosti – superego je moralizující síla osobnosti
Málo rozvinuté – lidé cítí málo viny po mravních přestupcích
Hodně rozvinuté – perfekcionisté
Intrapersonální konflikty
§ Id versus ego – id se dožaduje okamžitého uspokojení potřeby , ego na základě testování reality se snaží tento požadavek upravit.(krást nebo počkat až na to budu mít)
§ Id versus superego – potřeba id je blokována , protože je něčím neetickým, co se nesmí.(krást?nesmím znám přece přikázání)
§ Ego versus superego – k tomu dochází , když si lidé přejí pustit se do něčeho , co rozumově hodnotí jako etické, avšak mohou se přitom cítit provinile v důsledku zákazů zvnitřněných dříve v průběhu jejich příliš moralizující výchovy.(chci něco co mi připadá etické avšak v důsledku minulého zákazu se cítím provinile
Pudy – jsou vrozené, patří k id, uvědomujeme si je jako psych projev tělesného napětí. Vyčlenil dva zákl
- Éros – pud života, řídí se principem slasti, jeho hlavní zaměření je sexuální, vedoucí k intimnímu spojení . éros je spjat s různými částmi těla, nazývanými erogenní zony.
- Thanatos – vyznačuje se destruktivitou, a řídí se principem nirvány, projevuje se zlostí, agresivním chováním, které může být zaměřeno vůči druhým nebo sobě samému.
Vývoj osobnosti
- Orální stadium – zahrnuje rty a vnitřek úst – slast s přijmem potravy, sání a polykání, končí odstavením dítěte, když rostou zuby, stává se zdrojem bolesti.
- Anální stadium – slast ze spontánního vyprazdnování střev. Nakonec však je i tento zdroj uspokojení nácvikem čistotnosti odstraněn.
- Falické stadium – dítě zaměřuje pozornost na genitální oblast. Zkoumá a pěstuje sexuální fantazie. Oidipův konflikt, Elektřin konflikt. Později se řeší procesem identifikaci s rodičem stejného pohlaví.
- Období latence – libido je odváděno do školní práce, do skupinových činností.
- Genitální stadium – začíná v pubertě, libido propuká s novou silou. Jedinec je zaměřen heterosexuálně.
Obranné mechanismy
- Vytěsnění – ego namísto užití testováním reality vytlačuje ohrožující myšlenku nebo přání do nevědomí. Neodstraní libido, a mezi id a ego dojde k přetahování, což se projeví úzkostí.
- Sublimace – převedení libida ze sexuálního uspokojení do činnosti, které si společnost cení.
- Regrese a fixace – ohrožení v genitálním stadiu zesílí, ego má sklon se vracet do nižších vývoj oblastí,
- Úzkost a strach – strach má určitý předmět, kterého se obává, úzkost – reakce na nerozpoznané či pouze imaginární ohrožení. Neurotická úzkost – nedokážou ovládnout své pudy a obávají se trestu od společnosti. Morální úzkost – pocit viny, který v nich vzbudí superego.
Povaha snů – nevědomé přání osoby a jejich splnění. Sny mají
§ Zjevný význam – srozumitelný jedinci, který měl sen – zážitky ze dne
§ Skrytý význam – úkol pro terapeuta
Parapraxe – chybné úkony – košík vezmeme ze samky atd
Verbální obdoba parapraxe – „freudovské přeřeknutí“
Analytická teorie – Carl Gustav Jung(1875 – 1961)
Život – Švýcar, důkladný, tvrdě pracoval, analyzoval své sny. Byl univerzitním profesorem, klinikem, hodně cestoval , studoval kultury indiánských kmenů v Americe , v Africe.
Kromě psychologie se zajímal o filozofii, antropologii, historii, náboženství, mytologii, Jungova teorie patří k nejhůře pochopitelným, abstraktním teoriím.
Osobnost – psyché = samostatný systém
Struktura osobnosti –
- Ego ich – já
- osobní nevědomí
- kolektivní nevědomí
- bytostné já, které spojuje vědomí s nevědomím
kolektivní nevědomí – tuto část psyché jsme zdědili. Jsou to veškeré pozitivní i negativní zkušenosti, které si lidstvo od prvopočátků předává. Na rozdíl od Freuda, který bere počátek od fyzického narození.
- Instinkty
- Archetypy
persona – maska – pomáhá jedinci uchovat si svou individualitu, skrýt pravou povahu jedince
animus, anima –
stín – představuje animální stránku v každém jedinci – tendence k primitivním formám života(Fredova pudová stránka osobnosti)
osobní nevědomí – jedinec získává z citů, myšlenek, interpersonálních zážitků vytěsněných potlačených (Fredovo předvědomí)
komplexy – vymkly se kontrole osobního nevědomí , vznikají z často traumatických zážitků, představují neukončené záležitosti.
Ego, bytostné já
Bytostné já je nadřazeno egu, uchovává rovnováhu v životě,
Ego, jakožto vědomá mysl je odpovědné za trvalou identitu jedince a za její chování – uvažování, cítění, rozhodování atd
Dvě základní etapy vývoje osobnosti podle Junga
- do 40 let života (první polovina života kde jde do popředí jeho EGO
- nad 40 let – druhá polovina života, zájmy se mění z především hmotných a praktických starostí směrem k filozofickému, kulturnímu nebo náboženskému
Jungova typologie – extrovert, introvert
- nikdy neexistují samostatně
Přesouvání duševní energie
Vytěsnění – není to zdravý způsob přesouvání energie , vyvolává nežádoucí napětí v nevědomí,přesouvá se do ega a může ovlivnit vědomé procesy
Sublimace – přesunutá energie je využita ke hodnotnějším účelům
Symbolizace – energie se přesouvá do rituálních tanců, náboženských obřadů.