Bismark, Myrdal
2.
Bismark a Německo
říšský kancléř a politik, spoluovlivnil a zprostředkoval přijetí série průkopnických zákonů o sociálním pojištění.
Prusko bylo státem s paternalistickou státní ideologií, s vlivnou vrstvou junkerů-venkovských šlechtických statkářů, se slabou buržoazií a s rozvinutou organizací státní správy na místní úrovni. Vytvořily se zde podmínky pro vznik st. soc. politiky charakterizované:
● státní regulací ekonomiky a produkce
● poskytováním kolektivního soc. zabezpečení
Bismarck si uvědomoval nebezpečí sílícího soc. demokratického hnutí pro danou formu pruského státu. Realizoval proto osvědčenou politiku cukrátka a biče v roce 1878 zakázal soc. dem. stranu a zároveň se přičinil o vznik první soustavy povinného soc. pojištění ve světě. Měl na vybranou mezi třemi možnostmi:
● zavedením speciál. Soc. výhod pro státní zaměstnance
● zavedením soc. pomoci potřebným
● zavedením povinného pojištění vybraných rizik
Bismarck zvolil a po nelehkém vyjednávání s říšským sněmem v letech 1883 až 1889 postupně zavedl pojiš.pro případ nemoci, prac. úrazu, invalidity a stáří. Tato jeho politika sledovala několik důležitých cílů zároveň:
● podpořit loajalitu císaři
● odcizit dělníky soc. dem. Straně
● snížit vliv církve
● zvýšit produktivitu práce
Významným rysem zavedené soustavy pojištění bylo, že oddělovala různé kategorie zaměstnanců a dělníků. Nejdůležitější složky soc. poj. Byly v Německu zavedeny ještě před vypuknutím první sv. války.
Přehled vývoje sp v období 1. sv. války
● přijaty zákony ve sféře péče o zdraví
● zavedeny povinné příspěvky do úraz. poj. Fondu
● starobní a invalidní poj.
Období mezi dvěma svět. válkami-Výmarská republika 20 léta
● zákon o péči o děti a mládež
● o soc. pomoci
● vytvoření soustavy pojištění v nezaměstnanosti
pro toto období je charakteristické přijímání moderního soc. zádonodárství např. Zákon o osmihod. prac. době placené dovolené. kolektivních smlouvách, podpora soc. bydlení , prev. zdrav. Péče.
30 léta fašist. Stát
Soc. pol. Byla založena na ideologii nadřatenosti arijské rasy a užívala nástrojů totalitního státu. Charakterizovalo ji:
● silná pronatalitní politika zákaz interrupcí, přídavky na děti, vytačování žen z trhu práce
● soc. pomoc garantována pouze geneticky čistým arijským rodinám
● zrušení samosprávy v soc. pojištění a vyloučení odborů
● zavedení kontroly mezd, krácení minimální mzdy
Období po 2. sv. válce
Po celé toto období byla uplatňována a rozvíjena koncepce soc. tržního hospodářství, vycházející z politiky podpory zaměstnanosti, ochrany produktivní kapacity pracovníků, udržení příjmové úrovně začátkem 60 let byla přijata rozsáhlá opatření zajišťující různé formy soc. pomoci občanům ocitajícím se pod hladinou živ. Minima nebo v rizikových situacích např. Pomoc v případě stáří nemoci. Po propuštění z vězení péče o toxikomany, chudé a opuštěné děti atd
Myrdal a Švédsko
soc. myslitel, ekonom a politik. V roce 1974 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii.
Švédský stát veřejných soc. služeb je světově proslulý. Švédsko totiž ze všech skandinávských zemí došlo pravděpodobně nejdále ve snaze zorganizovat veřejné soc. služby tak, aby byly keždému dostupné a aby reagovaly na všechna aktuální i potenciální soc. a ekonom. ohrožení, s nimiž se může občan v průběhu svého života setkat.
Ve 30. letech procházelo Švédsko procházelo krizí, která se mimo jiné projevovala velkou nezaměstnaností , bytovou krizí, sníženou porodností, a celkovou sníženou žívotní úrovní obyvatelstva.
V roce 1934 vyšla studie zabývající se touto populační krizí. K hlavním navrhovaným opatřením patřilo:
● zavedení mateřských příspěvků
● přídavků na děti
● příspěvků na bydlení
● výuka a stravování ve školách zdarma
● obecně dostupná zdravotní péče
Spoluautorem této studie byl Myrdal.
40.léta
uplatňování principu:
● podle potřeb-sféra vzdělání, péče o zdraví a poskytování informací
● podle výkonu-např. příspěvky v nemoci a v nezaměstnanosti
60.léta
● osobní soc. služby
● aktivní politika zaměstnanosti-nové prac. příležitosti, vzdělání,rekvalifikace atd
70.léta
● docházelo k postupnému zadlužování země
● krize ropný šok
● následkem byla rostoucí inflace
Od konce 80.let je patrná tendence vlády redukovat či eliminovat některá schémata a omezit tím soc. výdaje.