Listopad – nejvyšší čas na zabezpečení včelstev proti škůdcům
Létavky sbírají melicitózu na modřínu
Pro zajištění klidného zimování by v průběhu listopadu měla již být včelstva zabezpečena proti proniknutí škůdců do úlů. Bohužel letos (rok 2017) bude zimování včelstev v některých oblastech negativně ovlivněno pozdní melecitózní snůškou z modřínů.
Ochrana včelstev před škůdci
Základním pravidlem ochrany včelstev na konci podzimu je zabezpečení úlů před vniknutím myší.
Česno s ochrannou vložkou proti myším
Myši domácí velice rády pronikají do úlů a tvoří si ve dnech hnízda. Mají k tomu příležitost v situacích, kdy noční teploty klesají pod 10 °C. Včelstva se v takové situaci stahují do chomáče, přestávají hlídat česna a myši se snaží využít příležitosti. Ve dnech úlů bývá sucho a na dosah jsou plásty se zásobami. Proto je důležité zabezpečit česna úlů proti vniknutí myší dovnitř. Často se používá kousek kovové mateří mřížky. Není to ale příliš spolehlivé. Při své úpěnlivé snaze dostat se do úlu jsou myši často schopny překonat tuto překážku a protáhnout se jen o trochu větší štěrbinou. Účinnější jsou speciální vložky do česen, kterých je na trhu více druhů. Ty už česna zabezpečí spolehlivě.
Vedle myši domácí se do úlů často snaží dostat rejsek obecný. Jeho pobyt v úle jednoznačně poznáme podle rozkousaných včel na dně úlu. Z hrudníčků včel vykusuje svalovinu a na dně pak nechává vykousané duté zbytky hrudníčků. Rejsek si ve dnu netvoří hnízdo a jeho pobyt v úle proto není tolik devastující jako u myši. Přednostně se živí mrtvolkami na dně úlu. Ze zkušenosti vím, že je schopen do úlu proniknout i štěrbinou o výšce 8 mm.
Aktuální podmínky pro zimování včelstev ( rok 2016 )
Po letošním létu, které bylo v mnoha oblastech velmi skoupé na snůšku, jsem nepředpokládal, že by ještě mohla na sklonku léta snůška přijít. Bohužel přišla. V posledním týdnu v srpnu a v první polovině září včelstva denně nosila až 1,5 kg melecitózní sladiny z modřínů. Hlavní nebezpečí melecitózy spočívá v její rychlé krystalizaci a v neschopnosti včel strávit trisacharid melecitózy, který je v tomto medu obsažen. Letos přišla melecitózní snůška v době, kdy již většina včelstev byla zakrmena na zimu. Včelařova reakce na tuto pozdní snůšku může být různá. Chvíli trvá, než včelař zjistí, že jde o melecitózu a nechce tuto možnost připustit. Vzpomíná, že přesně takhle nenápadně začala melecitózní snůška v roce 2002. Pak sleduje předpověď počasí a doufá, že do týdne přijde déšť, který snůšku ukončí. Nicméně i letošní prudký dvacetiminutový déšť, který přišel o prvním zářijovém víkendu, melecitózu zcela nesmyl. Dva dny byl klid a pak to znovu pokračovalo. Konec snůšky nastal až v polovině září. Trvala letos tři týdny. Následky by tedy neměly být tak katastrofální jako v roce 2002. Tehdy melecitózní snůška skončila až v polovině října.
Letos včely donesenou melecitózu ukládaly do volných buněk plástů a to co nejblíže zimnímu sezení včelstev. Tedy nejdříve do plodiště, následně do medníků a v krajním případě do manipulačního nástavku pod plodištěm. Velmi často ji namíchaly mezi cukerné zásoby. V plodišti do uvolněných buněk po vylíhnutém plodu ihned ukládaly sladinu. Po její krystalizaci ji dělnice vykusovaly a na její místo opět uložily čerstvou melecitózu. Shodou okolností jsem měl včelstva v okamžiku začátku melecitózní snůšky ve třech různých prostorových uspořádáních a včelstva pak s donesenou sladinou naložila odlišně. Pokusím se přiblížit tyto tři rozdílné situace a odhadnout, která bude pro zimování včelstev nejpřijatelnější.
1. Oddělky První skupinu tvořila včelstva, která obsedala na konci srpna jen jeden vysoký plodištní nástavek a neměla k dispozici žádný další prostor v polonástavku. Včely vytvořily na plodových plástech silný melecitózní věnec mezi cukernými zásobami a plodem. (Obrázky 3a, 3b a 3c.)
Silný melicitózní věnec pod medným věncem na krajním plástu v plodišti
Melicitózní věnec na plodovém plástu uprostřed plodiště
Detail melicitózního věnce
2. Kmenová včelstva po zakrmení
Tuto skupinu tvořila včelstva, která měla k dispozici vysoký plodištní nástavek, manipulační nástavek pod plodištěm a polonástavek nad plodištěm. Před začátkem melecitózní snůšky již byla zakrmena 18 kg cukru a zásoby měla uloženy v plodišti a v jednom polonástavku nad plodištěm. Létavky ukládaly melecitózu do volných buněk v plodišti i v medníku roztroušeně. Záleželo na tom, kde aktuálně byly volné buňky. Je zajímavé, že souše v manipulačním nástavku zůstaly prázdné s výjimkou stavebních plástů s trubčinou. (Obrázky 4a, 4b a 4c.)
Polorámek s cukernými zásobami a několika buňkami melicitózy
Stavební rámek s trubčinou se zbytky zkrystalizované melicitózy
3. Kmenová včelstva před zakrmením
Poslední skupina včelstev měla stejnou prostorovou dispozici jako druhá skupina, ale před začátkem melecitózní snůšky jsem na plodiště nasadil prázdné medníkové polonástavky. Včely využily tyto polonástavky na uložení velké části melecitózy. Tím umožnily včelstvům, aby si v plodišti zachovala prostor pro kladení matky. Většina matek se díky třítýdenní snůšce opět rozkladla, neboť snůška, teplé počasí a drobné zdroje pylu jsou pro kladení matek ideální stimul. (Obrázky 5a, 5b 5c.)
Polorámek zanesený melicitózou
Plodištní plást s pylem částečně zanesený melicitózou
Plodištní plást s úzkým věncem melicitózy
Činnost včelstev po snůšce
V současné době jsme již jeden týden bez snůšky. Včely postupně zkrystalizovanou melecitózu vykusují a nahrazují ji tekutými zásobami z krajních plástů. Tím vytvářejí kolem budoucího zimního sezení věnec dobře stravitelných zásob. Kmenová včelstva před zakrmením, na která jsem nasadil prázdné polonástavky, jsou na tom nejlépe. Největší podíl melecitózy tato včelstva uložila do prázdných polonástavků nad plodištěm a v plodišti je melecitózy nejmenší podíl. Nakrmená včelstva si melecitózou zaplnila prázdné prostory na krajích plástů, ale krystalizující med netvoří souvislé plochy. (Obrázky 6 a 7).
Vykousané kousky zkrystalizované melicitózy na podložce
Plodový plást týden po skončení melicitózní snůšky. Včely doplňují vyčištěný prostor nad plodem tekutými zásobami z krajních plástů
Závěr
Zdá se, že poskytnutí dostatku prostoru pro ukládání melecitózy je řešením pro včelstva jak již zcela nakrmená, tak pro včelstva nakrmená jen částečně či oddělky. Nasazení polonástavků se soušemi se vyplatí ve všech třech popsaných případech. Evidentně nejhůř dopadly oddělky, které zůstaly jen na jednom plodištním nástavku a neměly jiný úložný prostor k dispozici. Nyní záleží na tom, jak si včelstva uspořádají prostor pro zimní chomáč a zda budou schopna během zimy při posunu za potravou překlenout různě silné melecitózní věnce. Vánoční oteplení s možností proletu by mohlo včelstvům výrazně pomoci pro překonání ztížených podmínek zimování, způsobených letošní pozdní snůškou.
Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala,
e-mail: cimala@vcelimed.cz
