SOUTĚŽE SPŘEŽENÍ
Francouzsky - concours d attelage
Německy - der Fahrkonkurs
Anglicky - driwing test
Je pravděpodobné, že lidé koně nejdříve zapřahali, a to již v době kamenné, teprve později je sedlali. Na nejstarších dochovaných archeologických nálezech a památkách jsou zobrazováni koně v zápřahu za nákrční řemen. Chomout, ani poprsní postroj nebyl v té době znám.
Současné soutěže spřežení udržují tedy prastarou tradici a umožňují soutěžit široké veřejnosti bez ohledů na věk a pohlaví.
Vozatajství se začalo rozvíjet se vznikem Československa v roce 1918. Velkou zásluhu na tom měla organizace chovatelů Selská jízda. Tehdy se soutěžilo v prezentaci spřežení, v jednoduché drezuře, v parkuru s couvací uličkou a v těžkém tahu. Selská jízda byla v roce 1948 z politických důvodů zlikvidována a v důsledku toho došlo i k útlumu těchto soutěží. V té době se začala pořádat soutěž s názvem Zlatá podkova, která nad vozatajstvím převzala záštitu. Jednou ze zkoušek při finále Zlaté podkovy byl Stříbrný třmen, který se skládal z jezdecké a vozatajské části. Po uplynutí několika ročníků se pořadatelé rozhodli, že soutěže rozdělí a tak vznikla soutěž s názvem Mistři opratí.
Soutěže spřežení jsou oficiální jezdeckou disciplínou, na kterou dohlíží Mezinárodní jezdecká federace FEI, jejím zakladatelem je Princ Philip .
Kompletní soutěže spřežení mají vždy tři části:
A - DREZURA
B - MARATON
C - VOZATAJSKÝ PARKUR
Dále mohou být kombinované soutěže, které mají obvykle dvě zkoušky např:
A, C - drezura a parkur
A, B - drezura a maraton
B, C – maraton a parkur
Pro vozatajské soutěže platí mezinárodní pravidla FEI a pravidla spřežení ČJF.
Drezura
Ve vozatajské drezuře je úkolem rozhodčích posoudit soulad spřežení, pravidelnost chodů, kmih apod. Vozataj je hodnocen za ovládaní spřežení a provedení jednotlivých cviků. Musí být korektně oblečen. Povinné jsou rukavice, vhodná pokrývka hlavy, zástěra, bič, lampy na kočáru, startovní číslo spřežení.
Drezurní úloha se jezdí na obdélníku s rozměrem 40 x 100 metrů a trvá okolo 10 min.
Během úlohy se posuzují různé prvky, správné provedení cviku, čistota a pravidelnost chodu, zručnost vozataje, celkový klid a harmonie spřežení. Každá drezurní úloha začíná a končí pozdravem vozataje. Hlavní rozhodčí se nachází u bodu C.
Při drezurní zkoušce jsou body přidělovány za každý očíslovaný cvik v rozsahu od 10 do 0 bodů (viz. tabulka).
10: výborně 4: nedostatečně
9: velmi dobře 3: dosti špatně
8: dobře 2: špatně
7: poměrně dobře 1: velmi špatně
6: uspokojivě 0: nepředvedeno
5: dostatečně
Maraton
Maraton je terénní jízda, při které se slučují drezurní a překážková jízda v těch nejtěžších podmínkách. Trať maratonu v dřívějších dobách měřila 25 km, v dnešní době už jen kolem 15 km. K tomuto kroku se přistoupilo proto, aby soutěž byla více napínavá v překážkách.V dnešní době klademe hlavní důraz na ochranu a zdraví koní, ale i jezdců, kteří musí mít povinně při maratonu helmu.
Celá trať je rozdělena na tři úseky A ,, klusovka,, B ,, krokovka,, E ,, překážky,, . V úseku A není chod koně předepsán, v úseku B musí kůň jenom krokovat, za každé naklusání, které trvá déle než 5 vteřin je trestný bod. V úseku E je umístěno 5 až 7 překážek, které jsou postaveny v přírodním stylu a které se do daného terénu hodí. Chod v tomto úseku je libovolný, akorát od poslední překážky do cíle úseku E se nesmí cválat. Na Mistrovství světa a na Mezinárodních závodech je v úseku E umístěno 8 překážek. Pro publikum tvoří překážky nejatraktivnější podívanou z celých závodů a však pro koně, vozataje a přísedící nejtěžší část soutěže. Přísedící jsou pomocníci vozataje, kteří stojí vzadu a pomáhají vozataji zvládnout celou trať bez problémů. To znamená pamatovat si celý úsek, radit a zvlášť obtížné je udržet kočár v rovnováze při překonávání terénních nerovností a v prudkých obratech.
MEZINÁRODNÍ DÉLKY MARATONU :
A max. 8 km libovolný chod max.prům.rychlost 15 km/hod.
B 800-1200 m krok 7 km/hod.
E max. 9 km libovolný chod 14/15 km/hod.
Překážka se skládá z maximálně ze 6 průjezdů (A-F), které jsou označeny červenou a bílou stuhou a jedním písmenem. Soutěžící musí projet všemi průjezdy v abecedním pořadí písmen, přičemž musí mít červenou stuhu po pravé straně a bílou po levé straně. Vítězem překážky je ten, kdo projede překážku bezchybně a v nejrychlejším čase.
Soutěžící je vyloučen za:
překročení maximálního povoleného času pro projetí překážky, tj. 5 min.
přijmutí pomoci cizí osoby
projetí překážky ve špatném směru
surové zacházení s koňmi a nadměrné používání biče
Penalizace v trestném území překážky:
upuštění biče 5 trestných bodů
sesednutí spolujezdce 10 trestných bodů
sesednutí soutěžícího 30 trestných bodů
převrácení vozu 60 trestných bodů
opravený omyl 20 trestných bodů
shození shoditelného prvku 2 trestné body
VETERINÁRNÍ KONTROLA :
Během terénní zkoušky absolvuje spřežení jednu veterinární kontrolu, a to před startem do úseku E, kde opět koně musí vyjadřovat plné zdraví a dobrou kondici.
ROZHODČÍ U PŘEKÁŽKY :
U překážek v úseku E jsou přítomní zvláštní rozhodčí. U překážek zapisují čas, který účastník potřeboval k projetí překážky a případné chyby na překážce.
Vozatajský parkur
V parkuru se testuje poslušnost koní a zručnost vozataje. Trať osahuje max. 20 překážek, které musí spřežení absolvovat v určitém pořadí. Překážky jsou vytvořeny z gumových kuželů se shazovatelnými díly, např. s položenými balónky, které spadnou při nárazu na kužel. Šířka mezi dvojicí kuželů je přizpůsobena šířce kočáru, ke které se může přidat 10, 20, 30 cm. Parkur musí být ukončen ve stanoveném čase. Za překročení stanoveného času se udělují trestné body.
PENALIZACE PŘI PARKURU
chyby :
shození míčku nebo překážky 3 trestné body
1.neposlušnost nebo sesednutí spolujezdce 5 trestných bodů
2.neposlušnost nebo sesednutí spolujezdce 10 trestných bodů
3.neposlušnost nebo sesednutíspolujezdce vyloučení
nedostatky ve výstroji soutěžícího a spolujezdce 5 trestných bodů
překročení stanoveného času za započtenou vteřinu 0.5 trestného bodu
Pokud více spřežení absolvuje parkurovou zkoušku ve stanoveném čase a bez tresných bodů, následuje rozjezdové kolo – rozjížďka.