KAM SEDALY VLAŠTOVKY KDYŽ NEBYLY ELEKTRICKÉ DRÁTY
KAPITOLA 1
Jak to všechno začalo
V jedné malé škole měli mladou učitelku.Učila prvňáčky.
Jednou jim vysvětlovala pojem STĚHOVAVÍ PTÁCI,jako příklad uvedla vlaštovku.Vysvětlovala,že před odletem usedají na elektrické dráty.Potom letí do Afriky za potravou a také proto, že je tam teplo.
Všichni se zájmem poslouchali.Učitelka se zeptala jestli nemají žáčci nějaké dotazy.Přihlásil se jeden zvídavý žáček a vyřkl onu větu která se stala na několik týdnů hlavním bodem programu:KAM SEDALI VLAŠTOVKY KDYŽ NEBYLY ELEKTRICKÉ DRÁTY?Učitelka zde byla v koncích,proto dělala,jako kdyby otázku přeslechla,ale v duchu si otázku dávala na 1. místo pořadovníku.
Spasilo ji zazvonění ,protože žáček vypadal ,jako když chce svou otázku zopakovat.
Když splnila všechny své povinnosti ,začala přemýšlet o zodpovědění otázky.Rozhodla se ,že zítra navštíví knihovnu.
KAPITOLA 2
V knihovně
Další den byl pátek a prvňáčci měli jen čtyři hodin.Po odučení se učitelka odebrala do knihovny.
Řekla si o všechny knihy o stěhovavých ptácích.Paní z knihovny jí přinesla asi 20 knížek.Paní učitelka se zhrozila ,nečekala tolik knih,ale nedala to na sobě znát.Půjčila si je všechny.
Doma si vzala 1.z nich .přelistovala ji celou,ale o tom, kam sedaly vlaštovky když nebyly elektrické dráty nenašla ani zmínku.
Přelistovala i 2.i3.i4.,ale po odpovědi na otázku v knihách nebylo ani zmínky.
Paní učitelka si uvědomila že to nemá cenu.Rozhodla se,že navštíví známého ornitologa pana Hrdličku.
KAPITOLA 3
U pana Hrdličky
Učitelka se tedy odebrala k Hrdličkovi.
Zaklepala,nic se nedělo,zaklepala tedy podruhé…znovu nic,už to chtěla vzdát.když se otevřely dveře a v nich stál Hrdlička .Učitelka pozdravila a řekla všechno co měla na srdci.
Hrdlička ji se zájmem poslouchal,pozval ji dovnitř a postavil vodu na čaj.Potom se posadil ke stolu a začal nahlas přemýšlet:nikdy jsem takovou otázku neslyšel a neměl jsem čas ji řešit,proto vám to na100%neřeknu,ale nevěšte hlavu!!!!přijdeme na to inteligencí.
Ještě asi hodinu se o tom bavili a potom se Hrdlička podíval na hodinky a omluvil se že má ještě moc práce a učitelka se omluvila že zdržovala a odešla.Doma se posadila do křesla a vzdychla.
KAPITOLA 4
Co dělaly děti
Děti také nezůstaly lhostejné k otázce,zvláštˇten žáček který položil otázku.
Vydaly se též to knihovny,ale žádné knihy tam nebyly!!!(všechny si je půjčila učitelka)Žáček se tedy zeptal mamky,ale ta mu taky nedokázala odpovědět.Mamka se o to také zajímala a proto se vydala za učitelkou.
KAPITOLA 5
Další přemýšlející
Učitelka ještě pořád seděla v křesle a zabývala se otázkou.Přemýšlela o všech možnostech které probrali u Hrdličky,nejvíc se jí zamlouvalo to že sedaly na stromy nebo na střechy domů. Vtom někdo zazvonil,učitelka byla nucena přestat v přemítání.Šla otevřít.Přede dveřmi stála mamka zvídavého žáčka.Učitelka ji pozvala dále a zeptala se co ji tíží.Paní Vávrová(tak se totiž ta mamka jmenovala)začala vyprávět:víte,náš syn je velice zvídaví a přišel na nás s otázkou jestli nevíme kam sedaly vlaštovky když nebyly elektrické dráty.Učitelka vzdychla a začala vypravovat:Já jsem jim vysvětlovala pojem stěhovaví ptáci a jako příklad jsem uvedla vlaštovku.Říkala jsem jim že se před odletem zdržují na elektrických drátech no a dala jsem jim prostor k otázkám a on položil takovouhle otázku,byla jsem už v knihovně u Hrdličky, ale nic mi neřekli,proto musím přemýšlet sama,zakončila své vypravování učitelka.
Vávrová se zamyslela a řekla že se zeptá svého osmdesátiletého otce.Učitelka se usmála z části úlevou z části potěšením.To bude dobře.
KAPITOLA 6
Starý pan Vávra
Jako první vám ještě musím říci,že pan Vávra přijal manželčino jméno jelikož se mu to jeho nelíbilo.
Vávrová se tedy vydala ke svému otci.Ze začátku se bavila o něčem jiném,ale potom zavedla řeč na otázku.Nejdříve se zeptala kam vlastně odlétají(vlaštovky),potom se zeptala proč tam do té Afriky odlétají a nakonec řekla otázku.Pan Vávra se na svou dceru vyjeveně pohlédl a vykřikl:ty doopravdy nejsi vůbec vzdělaná v historii,vždytˇkdyž jsem se já narodil už elektrické dráty byly!!!!Paní Vávrová se chytila za hlavu a zvolala:Nooo jo vlastně já
jsem tooo no však víš co…nepřemýšlela jsem hlavou no to mám už hold v krvi…promiň
řekla Vávrová.Pan Vávra se na ni usmál a řekl:však ti to nikdy nešlo…nevadí:-D.
Ale…počkej…podívej se do kroniky města možná že tam něco bude:-D
KAPITOLA 7
Co se paní Vávrová dozvěděla v kronice
Vávrová věděla že svého otce by pohněvala otázkou proč se dívat do kroniky,ale stejně dobře věděla že se pan Vávra půjde ptát jestli se na kroniku podívala a kdyby ne,měla by u pana otce veliký průšvih.
Cestou k obecnému úřadu pořád přemýšlela k čemu by to bylo dobré nahlédnout do kroniky.
A také přemýšlela o tom,jestli by to nebylo nevhodné tam jít otravovat s kronikou.
Přece jenom k budově úřadu a naučeně šla ke kanceláři ve které měli uloženou kroniku(jes-
tli si myslíte že Vávrová šla pro kroniku poprvé pěkně se mýlíte.)Zazvonila a když se ozval bzučák vkročila dovnitř.Paní sekretářka potěšeně zvolala:,,Jéé paní Vávrová si jde pro kroniku copak s ní tedˇ budete dělat?“Vávrová se usmála a vysvětlila že protentokrát bude zjišťovat jen takovou drobnůstku pro učitelku.Vzala opatrně kroniku do rukou a odešla domů.
Doma kroniku postavila na stůl a začala ji pročítat.
Vtom potěšeně vyjekla a vzala papír a tužku,na papír začala psát úryvek z kroniky:Náš průvod zabočil do Kovářské uličky,muzika začala hrát tak silně až vyplašila vlaštovky které seděly na stromech a střechách domů…úryvek pokračoval dál ale toho si už Vávrová nev-
šímala.
KAPITOLA8
Závěr
Vávrová se svým objevem okamžitě běžela k učitelce.Zastihla ji,jak telefonuje na městský ú-
řad a zamlouvá si kroniku,Vávrová se rozesmála a učitelka rychle zavěsila.Učitelka se na Vávrovou udiveně podívala a vyžadovala vysvětlení.Vávrová se dala do vysvětlování a když učitelce přečetla úryvek usmála se na ni a řekla:,,Tak a tedˇuž skončila moje práce zby-
tek už nechám na vás,nezapomeňte to žákům zítra objasnit!!“
Učitelka přemýšlela jak žákům říci že až tedˇpřišla na to(tedy dokonce ne ona)na co se oni zeptali ve čtvrtek.
Nakonec na to přišla.
Na 2. den(bylo pondělí)se z žáky přivítal a začala se vyptávat:,,řekni mi prosím třeba ty,co
dělají vlaštovky!!“…síím paní učitelko už skoro všechny odletěly už jenom pár jich tu zbylo a
všechny sedí na elektrických drátech!!!výborně šikulo a neví tu někdo kam sedaly vlaštovky když nebyly elektrické dráty???zeptala e učitelka.
Onen zvídaví žáček se rozhořčeně přihlásil.,,no dovolte paní učitelko,na tu otázku jsem přišel JÁL!!!!!!“
,,Však ti to taky nikdo nebereJ“odpověděla učitelka
,,Tak víte to někdo?!?!?!?“ zeptala se konečně učitelka a když se nikdo nehlásil da-
la se do vypravování sama:,,někoho z vašich prarodičů to napadlo,že by bylo docela dobré podívat se do kroniky,tak tam teda jedna mamka nakoukla a zjistila toto:náš průvod zabočil do Kovářské uličky,muzika začala hrát tak silně až vyplašila vlaštovky sedící na stromech a střechách domů.Z čehož vyplívá ŽE VLAŠTOVKY SEDALY NA STROMY A STŘECHY DOMŮ“,dovyprávěla učitelka.Potom se podívala na zvídavého žáčka usmála se a řekla:
,,napiš si do žákovské knížky Čj-otázky1* a nezapomeň říci mamince že je to z velké části její zásluhaJa vy ostatní se nebojte jako tady Vojta se na cokoli zeptat,ale svou otázku si napřed rozmysleteL!!!aby to nebyla hloupost J“.
KONEC