Srst v zimě
Srst v zimě(svetr,pláštěnka,okap)
Příprava koňského organismu na zimu se řídí tzv. biologickými hodinami, "zabudovanými" v těle.Díky nim kůň na podzim vydatněji žere,aby si vytvořil tukové zásoby,mění se hladiny některých hormonů a začne mu růst zimní srst.Lze je však i přelstít:přílišná péče-teplá stáj,přikrývání dekami a vydatné krmení obrůstání další srsti zamezí.
Chladnokrevník,klasicky krmený převážně senem,si díky husté zimní srsti zachová svoje teplo i při pobytu venku,kde se cítí přirozenější než v uzavřeném boxu.Pouze deštivé,studené a větrné počasí jej zažene do úkrytu stáje.
Důmyslné svedení vody
Dlouhé krycí chlupy,od kořínků lehce zvlněné a jemné,tvoří na těle hřejivou deku.Pokud do této"deky"zatekla voda,stejně jako by se v ní držel pot,který tvoří jakýsi nárazník mezi přehřátím koně a vnějším prostředím,nebude mít deka žádný význam tepelné izolace.Proto se ze dvou třetin dlouhé hladké chlupy vzájemně překrývají a odvádějí v účelné míře vysrážený pot a vodu od těla.
Dlouhé chlupy jsou za sucha odloučené jeden od druhého a hřebelcováním se načechrávají.Ve venkovním odchovu se je kůň udržuje jednotlivě oddělené také válením a třením o podklad.Pokud se vyválí v blátě,má to svůj význam: za deštivého počasí nad teplým povrchem těla uschne a vytváří krustu odolnou proti chladu a vlhku.
Válení ve sněhu je příjemné už jenom tím,že vrstva sněhu je měkká.To však není primárním důvodem,mnohem důležitější je,že tato čiinost zbavuje srst prachu a soli.Kůň tak o sebe "pečuje",jako člověk dodržuje své hygienické návyky.Chladnokrevníci se mírně potí i v klidu a prach v srsti do sebe absorbuje slané vlhko.Sůl ulpívá i na srsti slepené močí z podestýlky,na které kůň leží ve stáji.Takové znečištění pokožku koně dráždí,a tak se i v mokrém,měkkém sněhu rád po vypuštění ze stáje vyválí.O tom,že se chladnokrevník neustále lehce potí,se ujistíme právě v mrazivých dnech,kdy dlouhé chlupy svádějí sraženou vlhkost omrazují a tvoří se na nich kousky ledu.tato místa jako na spodku břich,za loktem koně,na krku a mezi stehny.
Válení kůň zopakuje za klidného zimního dne třeba i několikrát,pokud má jistotu,že vždycky dokonale proschne.Rozhodně se mu však vyhne ve dnech, kdy fouká chladný vítr.Tající sníh v srsti by jej nepříjemně studil-nehledě k roziku prochlazení.
V dešti za zvlhlé dlouhé chlupy spojijí do pramínků,které fungují vlastně jako jákési "okapy",po nichž voda lehce steče.Pramínky se po uschnutí opět rozpojují.Srst tedy mění svoji funkci podle nutnosti.
Sněhová peřina na hřbetě
Padající sníh také není nepřítelem koně,ba naopak:paradoxně ho na hřbetě hřeje jako teplá peřinka.Dlouhá srst tvoří pomyslnou nosnou kostru pro napadané vločky.Nadlehčené,od sebe oddělené chlupy izolují oběma směry- tělo chrání před chladem a jeho teplo nepronikne ke sněhu,který tedy netaje a zachovává si tuhou podobu.Vrstva napadaného sněhu se pomalu zvětšuje a zatepluje rozložitý koňský hřbet,bedra a záď.
Pokud sníh pod vlastní vahou začne odtávat,opět se nic neděje.Dlouhé chlupy odvedou vodu k zemi tak,jako v případě deštěm omoklého koně.Je zajímavé, jak mokré chlupy vykreslují přirozené obrazce-podle tvaru svalů,podle sklonů danných partití těla,podle chlupových výrů v srsti.
Koni sněhová peřina nijak nepřekáží,klidně konzumuje ve výběhu seno, pohybuje se prostorem,ale ze všeho nejraději stojí v klidu a spokojeně odpočívá ponořen do svého vlastního tepla.
Tmavá barva se vyplatí
S podzimem "chladní" spásají travní porosty ostošest a nejinak je to s jejich postojem ke krmení ve stájích. Venkovní teplota prostředí se snižuje a chladnokrevník intuivně začne spořit do ztučnělých vrstev těla.Jeho pohlavní aktivita se snižuje a stav hormonů pracuje ve prospěch přečkání zimy.
Bílkoviny v těle ovlivní prostřednictvím pigmentu v dlouhých chlupech zbarvení srsti,které se stane sytějším a u valné většiny jedinců tmavším.V přirozeném venkovním odchovu není nic náhodné a toto vylepšení zbarvení má svůj význam.Tmavá barva pohlcuje v zimě skromné sluneční paprsky,a pokud chladnokrevník nastaví v příhodnou chvíli svoje tělo záření,užívá si hotové sluneční lázně.Ač to zní neuvěřitelně,díky sluncem podporované látkové přeměně mladí chladnokrevní koně i v zimě intenzivně rostou.
Také v zimě by se však tmavý ryzák nebo vraník na slunci mohl snadno přehřát ,ale atále funguje známý regulační ventil těla-pot ochlazuje tělesný povrch.
Hříva chrání krk,ohon citlivá místa
Hříva a ohon neztrácejí ani v zimě svůj význam coby ochrana,principy jejich funkce se však poněkud mění.Na krku,který je velký a pochý a "nevyrábí"sám o sobě teplo, spíše jej odvádí,zvětšuje hříva izolační vrstvu.Pokud se chladnokrevík námahou zpotí, tak právě nejdříve pod hřívou na krku,kde se drží neustále teplo.I ve vánici nebo prudkém dešti je krk chráněn ,aby si teplo podržel a koni chladem netuhly mohutné svaly.Žíně na oblyčejové části hlavy výborně kryjí dutiny a odvádí rychle vodu z místa,kde je vždy porostlé pouze krátkými přiléhavými chloupky bez tepelných vlastností.
Ohon ve stejném klimatickém marastu těsně nalehne na neochlupený řitní otvor a vnější pohlavní orgány klisny.Na vnitřní straně stehen ochlupení nedosahuje takové hustoty a délky jako po těle,a tak žíně ohonu opět plní funkci okapu pro rychlý odvod vody.
Měli bychom vědět....
1)hřebci a klisny mají srst kratší a jemnější než valaši.
2)V době línání jsou koně citliví a náchylní k onemocnění.Doporučuje se v této době přidávat denně do krmiva 15g soli,pokud chladnokrevník nemá přístup k minerálnímu lizu.
3)Válení a kartáčování coby masáž pokožky podporuje tvorbu kožního tuku a následné promaštění chlupů po celé jejich délce.
4)Je-li náš chladnokrevník v zimě často zpocený prací,můžeme mu pomoci dvojím způsobem:úmyslným dekováním ve stáji můžeme dosáhnout růstu kratší srsti,nebo ostříháme na místech,která se nejvíce potí a zůstavají dlouho vlhká.
5)V zimě za každým zastavením po práci následuje zakrití koně alespoň celtou chránicí zpocené zvíře proti ofouknutí.