VESMÍR
Nikdo neví zda je Vesmír konečný či zda ne. Já jsem své o tomto tématu napsal na www.teorie.estranky.cz. Vesmír je tajuplný a záhadný a proto píši tuto stránku věnovanou tomuto tématu.
Kdo chce být astronom nemá svůj koníček těžký i když to tak na první pohled vypadá. Stačí když si koupí starý čočkový dalekohled nebo vykope z půdy nějaký triedr (malý polní dalekohled).
Astronom nemusí chodit výhradně s dalekohledem, stačí když si lehne do trávy a bude se dívat vstříc vesmírným dálkám. Díváte-li se z hvězdy na hvězdu potom cestujete Vesmírem mnohonásobněkrát višší rychlostí než cestuje světlo. Ve Vesmíru je světlo Jedna z nejduležitějších jednotek - vždyť se jím měří dokonce i vzdálenost mezi jednotlivými objekty!
Za jasných nocí se dívá daleko lépe než za nejasných - je to kvůli mrakům, které zabraňují prostupnost světlu hvěd na Zem svítících. Za teplých nocí vidíme daleko hůř a méně hvězd než za chladných nocí. Proč tomu tak je? Je to proto, že teplý se vzduch dokáže "rozechvít" a rozmaže tak všechny hvězdy - ty, které svítí slabě tak ty nejdou vidět úplně, naopak je to však u chladných nocí kdy je vzduch relativně vklidu a proto jdou hvězdy vidět daleko více než za nocí chladných. Vysvětlení tkví v pokusu. Zkuste se někdy potopit pod hladinu vody a poté se podívejte vzhůru na nějaký předmět nad hladinou - potopte se při vlnách. Jak tento předmět uvidíte? Určitě rozmazeně, kvůli vlnám. Až vlny ustanou potopte se znovu a znovu se podívejte na ten samí předmět nad hladinou. Určitě bude ostřejsí kvůli vlnám, které na hladině nejsou. Mihotání za teplých nocí mohou vzdušné proudy teplého vzduchu proudící ve vyšších vrstvách Zemské atmosféry.
sss
(niko, 21. 4. 2009 19:47)