Stránky ve výstavbě od 18. 12. 2009
Omlouvám se, ale zatím stále ještě nemam čas na těchto stránkách pracovat. Vloženo 14. 2. 2010
Tyto nové stránky obce Hrádek jsou založené především proto, že současné vébové stránky www.obechradek.cz jsou doposud spravované pouze vebmaistrem a starostou obce Hrádek v jedné osobě, a navíc i dost podivným a nedemokratickým způsobem. Jako přiklad lze uvést obecni diskuse, kde pan starosta opakovaně a jen podle svého vlastního uvážení vymazává nejen některé řádně podepsané příspěvky do diskuzi, ale i cele diskusní témata, čímž zcela zjevně se snaží manipulovat z veřejným míněním občanu hlavně ve svůj prospěch, a v prospěch všech koaličních zastupitelů.
Vznik obce.
První písemná zmínka o obci, nesoucí označení Hrádek je z roku 1577. V této písemnosti je tak pojmenováno několik zemědělských usedlostí. Téměř po sto letech, v roce 1653 úmrtím kněžny Alžběty Lukrécie skončilo dědičné léno těšínské větve dynastie Piastů a celé území knížectví, tedy i Hrádku, připadlo rakouským Habsburkům, kteří byli v té době českými panovníky.
Od konce 17. do poloviny 19. století se začal Hrádek významněji „rozvíjet“. (Slůvko rozvíjet je napsáno v uvozovkách proto, že ne všem vrstvám obyvatel tento rozvoj Hrádku přinesl, lepši živobytí.) V té době zde žilo od 800 do 900 obyvatel, zabývajících se v drtivé většině zemědělstvím. Intenzivně obhospodařovali zejména tu nejkvalitnější a nejúrodnější zemědělskou půdu hned po právem břehu řeky Olzy. Tato půda byla pro ně tím největším bohatstvím, které si po cele generace pečlivě udržovali a chránili. (A co jsme udělali my? Téměř veškerou tuto nejkvalitnější ornou půdu jsme zastavěli, zabetonovali a zaasfaltovali, ale o tom někdy později.) Tito lide i přesto, že prakticky neuměli pořadně číst ani psát, tak svoji těžkou a houževnatou práci vytvářeli velké hmotné hodnoty a proto i ve společnosti dosahovali nejvýznamnějších postaveni. Veškera obchodní činnost mezi nimi probíhala většinou jen výměnným způsobem, což znamenalo, že do té doby žádné obchody ani velké obchodní společnosti zapotřebí nebylo. Lide se tak cítili skutečně svobodni, soběstační a zcela nezávislí, protože prakticky všechno potřebné k živobytí si dokázali vyrobit sami a veškeré zisky z jejich namáhavé práce zůstávaly jím samotným. Vzdálenější, prudce rozvíjející se města, moc v oblibě neměli především proto, že mezi nimi se tradovalo, že hlavni rozdíl mezi soběstačným sedlákem z vesnice a zcela závislým člověkem žijícím ve městě, je ten, že sedlák děla z hnoje chleba a měšťan děla z chleba hnůj. Někteří upozorňovali i nato, že každý problém ve městě vyřešeny vědeckým způsobem, způsobuje nejméně 10 dalších problému, které poškozuji i okolní vesnice…
Už v té době však v Hrádku žilo i několik málo spekulantu, kteří buďto neuměli, nebo nebyli ochotni fyzicky pracovat. Pro tyto lidi, kteří neuměli svými vlastníma rukama nic užitečného vytvořit ani pro sebe, ani pro jiné a vlastně žili jen z drobných krádeži a milodaru na samém okraji společnosti, bylo běžně používáno hanlivé slovo negramota, neboli negramotný, což se jím samozřejmě nelíbilo... (pokračování příště)