Adolf Heyduk: Bohatýrům jihu.
Adolf Heyduk:
Bohatýrům jihu.
Zdrávi buďte, chrabří bohatýři,
zdrávi, jaří pobálkanští bratři,
každý jako světec páně, Jiří.
Udiven svět všechen na Vás patří
nechť jste ovinuti hany mrakem,
v boj spěcháte s hrůzy vzteklým drakem,
záhubu jenž šířil dalným světem
věčně ujařmeným Slávy dětem,
který všechno trhal rozvášněný,
kmety, bratry, děti, matky, ženy,
svobodu i všechen srdcí květ.
A přec tupě mimo klusal svět,
on soucitu neměl, žel a nemá,
jeho ňadra prázdná, duše němá,
raduje se, výská, brat když strádá,
křivdy, žalář, pomstu pro lid žádá,
vzít chce mocí, co si dobyl všeho,
ztýral jej a volá: „Ubijte ho!
Vyhubte jej na luhu i stráni,
proč se otroctví a vraždám brání,
čemu uvykl už po pět věků?
Vyhubte jej Alláhovi k vděku!“
Ej, bohatýr zastrašit se nedá,
odhodlaně postupuje vpřed,
Svoboda kde slunná křídla zvedá,
tasí, vymítá zlý světa vřed,
nákazu jenž po vší zemi vrhá,
svěžest loupí, rodní svazky trhá,
any věky tulily se k sobě,
a už pevně srostly v lepší době,
a jež nikdy již, jak nebe velí,
od sebe se svárem neoddělí,
ale srostou na vždy, na věčnost!
Trpěl Slovan každý víc než dost!
Konečně vzrost v reka z vůle Boží,
nadšení a síla v něm se množí
a tom vyplení msty divou chátru,
na zdar Svobodě a štěstí bratrů!
Co jste bratři vykonali bojem,
ponese Vás v slávě na věčnost,
však až národ bude jařma prost,
reků roj až splyne s reků rojem,
až při dětí výchově a práci,
svatá hymna naše zaburácí
a v souzvuku oné písně ladném
bratr s bratrem na srdce si padnem,
pak k podivu dalných světů kolem,
kroužit budem sokol se sokolem
přes lotrovské nástrahy a lání
k věkům od věků až do skonání.
x
Světozor ročník 1913, číslo 16.