PRÁVO VLASTNICKÉ
proprietas – věc je někomu výlučně vyhrazena, je jeho vlastní
dominium – vlastník je pánem věci, jeho vztah k věci je panstvím
ius possidendi – věc držet
ius utendi – užívat
ius fruendi – požívat
ius abutendi – zničit
elasticita vlastnického práva – jakmile dojde k odstranění omezení vlastnického práva, rozšiřuje se vlastnictví samo, pružně bez jakéhokoli zvláštního úkonu
immisse – omezení vlastnictví na základě práva sousedského
communio, condominium – spoluvlastnictví – jediný vlastnický vztah, subjektem tohoto vztahu je několik osob
kvóta – díl, jehož velikost se stanoví zlomkem – podíl
akrescence – uprázdnění podíl přirůstá k podílům ostatních v poměru k jejich velikosti
actio communi dividundo – zrušení spoluvlastnického vztahu – řízení iudicium duplex
dominium ex iure quiritum – kviritské vlastnictví, civilní vlastnictví – všeobecné právní panství, jehož subjektem mohl být jen římský občan
heredium- pozemek s domem a zahradou
praetorské neboli bonitární vlastnictví – osoby neřímského občanství
exceptio rei venditae ac traditae – námitka prodané a tradované věci
žaloba fiktivní – soudce měl vztahy posuzovat jako by vydržecí lhůta již uplynula a nabyvatel se stal civilním vlastníkem na základě vydržení
derivativní způsoby nabytí vlastnického práva – odvozené – představa, že pro nabyvatele, který nabývá vlastnické právo, má význam vlastnického právo jeho předchůdce, tedy dosavadního vlastníka či převodce
mancipace – 5 svědků, šestá osoba tzv. libripens neboli vážný svědek – držel v ruce váhy, nutná přítomnost věci, mohla sloužit k převodům vlastnického práva obecně, obrazná trhová cena, právní účinky nastávaly ihned
injurecesse – odehrávala se před magistrátem – nabyvatel uchopil věc, pronesl vindikační formule – magistrát jednání potvrdil, jednostranné uplatnění práva
tradice – u mancipačních věcí jen vlastnictví bonitární, u nemancipačních věcí kviritské vlastnictví, neformální, kauzální převod, předání věci z ruky do ruky, kauza – musela se vždy jednat o jednání, jehož cíle nebylo možno dosáhnout jinak, než převodem vlastnického práva
asignace – týká se státních pozemků, válečné kořisti, jež byla prodávána ve veřejné dražbě kvestory, a nabytí jmění, jež bylo jako celek prodáno ve veřejné dražbě, protože bylo vlastníkovi odňato na základě odsouzení nebo toho, že byl dlužníkem
adiudikace – soudním rozhodnutím, nebo i ze zákona, či rozhodnutím magistráta
originální – původní – vlastnické právo vzniká v osobě nabyvatelově nezávisle na nějakém předchůdci
usucapio – vydržení – res habilis, titulus, possessio, bonna fides, tempus; preskripce – mimo civilní právo – vycházela ze soudní praxe procesní – každý, kdo své oprávnění neuplatní žalobou, ztrácí po uplynutí nárok – promlčuje žalobu; řádné vydržení – 3 roky movitosti, 10 let nemovitosti, 20 let mezi nepřítomnými; mimořádné vydržení – 30 let držby nebo 40 u kostelů a nadací
okupace – nabytí vlastnického práva k věci ničí – nabývá jednostranným uchopením držby – res nullius, věci opuštěné (derelinkvované), nepřátelské, nález pokladu
akcese – nabytí vlastnického práva přírůstkem – spojením dvou věcí, jež byly doposud samostatnými objekty práv – jedna z nich ztrácí svou samostatnost a stává se trvalou součástí druhé
commixtio – smíšení či slití – nabytí vlastnictví spojením dvou sypkých nebo kapalných látek
specifikace – vlastním zpracováním – z určité věci vzniká nová věc – majitel tvůrce
nabytí plodů – rozhodující je okamžik, kdy nový vlastník vlastnictví k plodům nabývá; separace – oddělení; usufruktář – poživatel
OCHRANA VLASTNICKÉHO PRÁVA
1) VLASTNICKÉ ŽALOBY
reivindikace (vindikace) – žaloba k ochraně kviritského vlastnictví
actio publiciana in rem – žaloba sloužící k ochraně bonitárního praetorského vlastnictví – fiktivní žaloba, žalovaným je držitel, cíl stejný jako u vindikace
reivindicationes utiles – vytvořené dle vzoru vindikace – vycházely z rozmanitých případů originálního způsobu nabytí vlastnického práva (žaloba vlastníka stromu zasazeného na cizím pozemku)
actio negatoria – zápůrčí žaloba – proti částečnému rušení vlastnického práva
2) OSTATNÍ
actio finium regundorum – mezní žaloba – cílem stanovit meze pozemků – arbitři
actio aquae pluviae arcendae – řešící spory vzniklé změnou přirozeného odtoku dešťové vody, aktivně legitimován vlastník ohroženého pozemku
cautio damni infecti – žaloba proti hrozící škodě – jednalo se o stipulační slib o nahrazení hrozící škody, záruku musel poskytnout vlastník, držitel, usufruktuář, superficiář, emfyteuta, i zástavní věřitel
operis novi nuntiatio – zákaz stavby – neformální soukromý zákaz pokračovat v započaté stavbě, muselo být provedeno přímo u stavby za přítomnosti podnikatele nebo dalších osob
interdictum quod vi aut clam – interdikt k odstranění změn provedených na pozemku násilím nebo tajně – cílem dosáhnout odstranění všech změn a dosáhnout původního stavu
OBLIGACE – ZVLÁŠTNÍ ČÁST
kontrakty verbálnní – pronesením určitých právem stanovených slov
stipulace (původně sponsio) – prosté uplatnění formy dává vzniknout závazku
actio ex stipulatu – žaloba přísného práva z stipulace
dotis dictio – formální příslib věna
kontrakty literární – forma provedení zápisem
actio certae creditae pecuniae
kontrakty reálné – musí dojít k předání věci
mutuum – zápůjčka – poskytnout druhému úvěr – jednostranná
actio certae pecuniae – pokud šlo o peníze
actio certae creditae rei – zastupitelné věci jiné
commodatum – výpůjčka, půjčka – dvoustranná smlouva nerovná
komodant – věřitel
komodatář – dlužník
actio commodati directa – proti komodatáři, aby vrátil i s příbytky
actio commodati contraria – za škodu, které mohl komodant předejít
precarium – výprosa – nebyl termín užívání věci končící
depositum – smlouva o úschově – dvoustranná nerovná
actio depositi directa – žaloba na vydání hlídané věci
actio depositi contraria – nároky depozitáře vůči deponentovi
depositum miserabile – deponent si uschoval věc z nouze
sekvestr – uložila se u něj věc, o kterou několik subjektů vedlo spor
pignus – ruční zástava
actio pigneraticia directa – věřitel musí vrátit neporušenou věc i s příbytky
actio pigneraticia contraria – věřitel mohl mít nárok na úhradu nákladů na zastavenou věc učiněných, nebo nárok na náhradu škody, kterou zástavou utrpěl
kontrakty reálné nepojmenované
do ut des – dávám, abys dal
do ut facias – dávám, abys udělal
facio ut des – dělám, abys dal
facio ut facias – dělám, abys udělal
rei permutatio – směna
transacgtio – smír – strany si dělají různé ústupky, aby srovnaly spornou otázku
precarium – výprosa
actio praescriptis verbis – aby vymohla protiplnění ta, co již splnila
condictio ob causam datorum – žaloba na vrácení poskytnutého pln, když neplní
condictio ob poenitentiam – žaloba na vrácení plnění – rozhodl se odstoupit
actio de aestimato – příjemce odpovídal za dolus a nedbalost, ale i za vis maior – vzájemné nároky se touto žalobou vyrovnávaly
quasi reálné kontrakty – chybí konsensus
condictio indebiti – kondikce nedluhu – žaloba na vrácení toho, co někdo poskytl v mylném domnění, že je dlužen
condictio ob causam datorum – kondikce z toho, co bylo poskytnuto z nějakého důvodu – někdo plnil z důvodu, který se nerealizoval
condictio ob turpem causam – kondikce z toho, co bylo plněno z důvodu potupného – namířena proti tomu, kdo přijal plnění, jež je pro něho ostudné
condictio in iniustam causam – kondikce toho, co bylo plněno z důvodu nespravedlivého – navrácení plnění, které zákon zakazuje
condictio sine causa specialis – v užším smyslu – různé nároky na vydání bezdůvodného obohacení
kontrakty konsensuální – vzniká pouhým souhlasem
emptio – venditio – koupě – prodej – smlouva trhová – východiskem směna
emtio spei – koupě naděje – smlouva bez podmínky
emtio rei speratae – koupě věci očekávané – smlouva s podmínkou
evikce – odebrat vítězstvím na soudě
actio empti – vynutitelná odpovědnost prodatele za evikci
actio redhibitoria – mířila na zrušení trhu, pokud se ukázaly velké nedostatky
actio quanti minoris – nárok na snížení trhové ceny, pokud šlo o vady drobnější
pacta ajecta – další úmluvy
locatio – conductio – předmětem je buď úplatné užívání cizí věci nebo cizí pracovní síly nebo provedení určitého díla
locatio-conductio rei – lokátor postupuje conductorovi do detence nějakou individuálně určenou věc, aby ji druhá strana užívala (nájem) nebo užívala a požívala (pacht)
actio conducti – žaloba nájemce proti pronajímateli
actio locati – slouží pronajímateli
locatio-conductio irregularis – smlouva, při které je dohodnuto, že nájemce po skončeném užívání buď vrátí věc nebo zaplatí ujednanou cenu
relocatio tacita – mlčky provedené obnovení nájmu
locatio-conductio operarum – smlouva námezdní, pracovní
actio locati a actio conducti
locatio-conductio operis – smlouva o dílo
lokátor – zadatel
societas – společenská smlouva – dva či více lidí se zavazují k vzájemnému plnění, aby dosáhli společného, právem uznaného cíle
actio pro socio – k vyrovnání vzájemných nároků
actio communi dividundo – na rozdělení společnosti
mandatum – smlouva příkazní
mandant – ten, co dává příkaz
mandatář – ten, co přijme příkaz
actio mandati directa – žaloba mandanta proti mandatáři, kterou se vymáhá plnění
actio mandati contraria – míří proti mandantovi a mandatář její pomocí vymáhá náhradu výdajů, které mu s provedením vznikly
pacta – neformální úmluvy – nevzniká žaloba, pouze procesní námitka
pacta legitima – neformální úmluvy, které se staly žalovatelné
pollicitatio dotis – slib věna
donatio – neformální slib darování
actio doli – pokud jednal donátor dolózně
obligace z deliktu – obligationes ex delicto
crimina – proti zájmu státu
delikta – proti soukromým zájmům
furtum – krádež
vhodný, způsobilý objekt
contrectatio rei – skutečné působení na věc
animus furandi – úmysl krást
úmysl obohatit se
actio furti – ryze poenální, infamující pokud byl zloděj při činu chycen, aktivně legitimován každý, pasivně zloděj plus pomocníci, pouze k náhradě
condictio furtiva – slouží k vrácení ukradené věci, aktivně vlastník plus zástavní věřitel, pasivně zděditelná
damnum iniuria datum – protiprávní porušení cizího majetku
actio legis Aquiliae – aktivně legitimován vlastník
actio utilis – povolovala držiteli v dobré víře a osobám věcně oprávněným
iniuria – urážka na cti
actio iniuriarum aestimatoria – příslušela uráženému
DĚDICKÉ PRÁVO
dědická posloupnost – přechod práv, především majetkových, ze zůstavitele na dědice
delační důvody – blíže z nich vyplývá, kdo je dědicem
intestátní posloupnost – dle ius civile
testamentární posloupnost – dle testamentu
univerzální sukcese – dědic dědí aktiva, závazky, za které ručil v plné výši
hereditas – pozůstalost – užívá se v ius civile
bonorum possessio – uvedení v držbu praetorem – praetorská posloupnost
quorum bonorum – interdikt, kterým praetor přiznává bonorum possessio
hereditatis petitio – civilní věcná žaloba podobná reivindikaci
bonorum possessio cum re – držba, kterou praetor udělil, věcně podložená, jen ten byl dědic a měl nárok na praetorskou ochranu vůči dědicům ius civile
bonorum possessio sine re – nebyla věcně podložena
POSLOUPNOST INTESTÁTNÍ
intestatus – bez závěti
delace – okamžik smrti
adice – okamžik nastoupení do pozůstalosti dědicem
sui heredes, domestici, necessarii – osoby bezprostředně podřízené moci zůstavitele
in capita – podle hlav
in stirpes – podle kmenů
agnatus proximus – právo nejbližšího agnáta
gens – gentilové nastupovali po nejbližším agnátovi
PRAETORSKÁ POSLOUPNOST
delace – okamžik, kdy se dědicovi pozůstalost nabízí
beneficium abstinendi – právo odmítnout dědictví i vlastním dědicům
unde liberi – děti – vlastní dědici plus všichni, kteří vystoupili ze zůstavitelovy rodiny
unde legitimi – podruhé povoláni vlastní dědicové dle ius civile
unde proximi cognati – pokrevní příbuzní až do 6. stupně – ze 7. ti, jejichž vztah se podobal vztahu bratrance a sestřenice
unde vir et uxor – pozůstalá manželka nebo manžel – musí žít do smrti v řádném manželství
JUSTINIÁNSKÁ ÚPRAVA
descendenti – potomci zůstavitelovi
ascendenti zůstavitelovi a jeho sourozenci
polorodí sourozenci a jejich děti
všichni další kognáti bez rozdílu stupně
TESTAMENTÁRNÍ POSLOUPNOST
testament – jednostranný právní úkon pro případ smrti
kalátní testament – projev vůle před lidovým kalátním shromážděním – adopce pro případ smrti
testamentum in procinctu – testament v šiku – vojenský testament, jenž se projevil pouhým prohlášením, kdo má být dědicem
testament odkazový – spojen s mancipací – zůstavitel svůj majetek převedl na osobu, jíž mohl důvěřovat -> familiae emptor – rodinný kupe – vykonavatel zůstavitelovy posl. vůle
písemný praetorský testament – 7 pečetí (5 svědků, vážný, kupec)
řádný soukromý testament – nutná přítomnost zůstavitele a 7 svědků
testamenty veřejné – pořízené zápisem do úředního protokolu
testamentum principi oblatum – testament zaslán císařské kanceláři
OBSAH TESTAMENTU
dědická instituce – ustanovení dědice – latinsky v imperativu, jinak neplatná
curator bonorum – opatrovník pozůstalosti
DĚDICKÁ SUBSTITUCE – ustanovení náhradního dědice
substitutio vulgaris – obecná – ustanovení pro případ, že by se první dědic v pořadí dědicem nestal
pupillární substituce – otec rodiny určuje svého nedospělému dítěti dědice pro případ, že by zemřelo po něm, aniž dosáhlo dospělosti
kvasipupillární substituce – ascendent ustanovoval dědice svému choromyslnému potomkovi, náhradníkem měl být potomek mentálně nezpůsobilého
testamenti factio – testamentární způsobilost
ZRUŠENÍ A NEPLATNOST TESTAMENTU
testamentum ruptum – testátor mohl kdykoliv zrušit nebo odvolat
agnatione postumi – neplatnost z důvodu, že přibyla nová osoba do zůstavitelovy rodinné moci
testamentum irritum – pozbyl testamentární způsobilost kapitisdeminucí
testamentum desertum – opuštěný – nebyl žádný dědic
POSLOUPNOST PROTI TESTAMENTU
= nastává přestože zůstavitel projevil poslední vůli testamentem – jde o postavení vlastních a nezbytných dědiců – formální práva nepominutelných dědiců
postumus – pohrobek – původně platilo, že narození syny činí testament neplatným, postupně převládal názor, že zůstavitel může v testamentu vydědit případného pohrobka
querella inofficiosi testamenti – nárok na povinný podíl – obracela se proti dědici ustanovenému v testamentu, pokud se stal dědicem
kverelární sukcese – nastávala, pokud nemohl oprávněný k povinnému dílu užít kverelu, pak ji mohl užít jeho nejbližší intestátní dědic
PRÁVNÍ POSTAVENÍ DĚDICE
dědicové domácí – příslušníci rodiny
vlastní a nutní – intestátní a testamentární
nutní – jen dědicové testamentární
extraneové (heredes extranei) – odjinud
krece (cretio) – formální adice – uskutečněna slavnostními slovy
neformální – povolaný se začal jako dědic chovat
dědická kapacita – způsobilost přijmout dědictví z testamentu
deliberační lhůta – lhůta poskytnutá formálně povolanému dědici na odpověď pozůstalostním věřitelům, zda je dědicem – dle praetorského práva
ležící pozůstalost – stav, ve kterém se ocitají majetková práva, vytvářející ve svém souhrnu pozůstalost v mezidobí mezi smrtí zůstavitelovou a okamžikem, kdy dědic přijímá a nabývá
ereptorium – odnětí dědictví státní mocí
usucapio pro herede – vydržení pozůstalosti
consorcium – společenství, které vznikalo mezi dědici
actio familiae erciscundae – žaloba vymáhající zrušení společenství mezi dědici
actio communi dividundo – pokud i po rozdělení pozůstalosti zůstaly některé její části ve spoluvlastnictví bývalých spoludědiců ¨
kollační povinnost – jeden ze spoludědiců povinen přidat z pozůstalosti vlastní majetek
akrescence dědického podílu – uprázdněné dědictví přirůstalo k podílům ostatních spoludědiců
kaducita podílů – podíly přirůstaly jen těm spoludědicům, kteří byli zůstavitelovými descendenty nebo ascendenty do 3. stupně
bona vacantia – odúmrť
PRÁVNÍ OCHRANA DĚDICE
hereditatis petitio – proti každému, kdo zadržoval pozůstalost, nebo kdo držel části pozůst.
Quem hereditatem – interdikt, kterým byla odňata držba žalovanému, pokud odmítal jednat a vydat pozůstalost
SC Iuventianum – rozlišuje držitele podle dobré a špatné víry
ODKAZY
legata – odkazy – jednostranný právní úkon pro případ smrti, jímž zůstavitel poskytuje k tíži svého dědictví majetkový prospěch osobě, která není jeho dědicem -> singulární sukcese
obtížený – dědic, na jehož pozůstalosti byl učiněn odkaz x legatarius, legatář – odkazovník
legatum per vindicationem – vindikační legát – odkazovník získával k věcem kviritské vlastnictví ve chvíli, kdy dědic nabyl dědictví, možno tak zřídit služebnost nebo požívací právo
legatum per damnationem – damnační legát – proti dědici získával odkazovník pouze obligační nárok na vydání předmětu odkazu, ale předmětem mohlo být vše, co mohlo být předmětem obligace
legatum sinendi modo – jen obligační nárok, dědic nebyl povinen převést na odkazovníka předmět odkazu, stačilo, aby strpěl, že si odkazovník věc sám vzal
fideicommissa – neformální odkazy – osoba, k níž se zůstavitel obracel nemusela být dědic – kdokoli kdo smrtí zůstavitele něco nabyl
opční legát – legát výběru – generický vindikační legát, volba osobně provedena odkazovníkem
testamentum destitutum – pozůstalost opuštěná dědicem pro velkou zatíženost dluhy
dies cedens – den nástupnictví – 1 okolnost nabytí odkazu
dies veniens – doba, kdy odkazovník získává právo na bezprostřední nabytí odkazu – 2. okolnost
actio ex testamento – žalobní ochrana odkazovníka
DONATIO MORTI CAUSA – darování pro případ smrti – účinky měly nastat, jestliže obdarovaný přežil dárce