Su-26 MX (MVVS-15ccm)
22. 4. 2010
Su-26 (MX) 11.2008
(zveřejněno v RCR 2.2009)
Když jsem letos na jaře sliboval, že napíšu do časopisu RC Revue o stavbě tohoto modelu, sám jsem netušil jak dlouho mi to bude trvat. Jiné okolnosti tomu tak chtěly a článek je tu až na samém konci podzimu.
Asi před rokem jsem si k narozeninám vybíral dárek.Měl jsem vyhlídnutý spalovací motor o obsahu 15 ccm, a protože mám velmi dobré zkušenosti s motory MVVS, nebylo co řešit. Dostal jsem od rodiny motor MVVS 15 GFS ABC RC. Přemýšlel jsem o vhodném modelu pro tento motor. Měl to být nějaký akrobat. Rozpětí jsem podle obsahu motoru odhadoval kolem 160 až 170 cm a hmotnost tak 3.5 Kg.(na přepravu bez problémů do auta). Předloh je v tomto směru hodně, ale neměl to být model, který je předváděn na různých modelářských akcích v různých provedeních a různých velikostech. Hledal jsem "něco", co není až tak často vidět. Volba padla na SU-26. Musím dodat, že jsem ze starší generace modelářů, kteří byli zvyklí si vše stavět sami a zatím nemůžu přijít na chuť stavebnicím. A i když toho volného času nemám zase až tak moc, stavím vše sám. Jak se říká "od prkýnek". Sehnat plánek není v době internetu téměř žádný problém. Tak už jen upravit do rozumné velikosti a můžeme začít.
Je nutné počítat s tím, že stavba tohoto modelu v polomaketovém provedení není až tak jednoduchá a zabere pár hodin na víc. Původně navržený model (podle plánku) je celodřevěný, balsa + překližka. Jen kryt motoru je laminován. U trupu jsem vše dodržel podle plánku. Základem je balzová příhradová konstrukce z hranolů 6×6 mm a přední vyztužená část z překližky, která slouží k uchycení křídel, podvozku i motoru. Je zde použita kvalitní letecká překližka do 1.5mm do 6mm. Na tuto základní kostru jsou nalepeny oblouky trupových přepážek, které předurčují válcový tvar trupu v přední části (foto.1).Tato přední část trupu je i pevnostně velmi dobře navržena. Na slepení všech překližkových dílů jsem použil ChS Epoxy 1200 (myslím, že nové označení je ChS Epoxy 371). Celá tato základní konstrukce je potažena vrchním pláštěm z balsy tl. 3mm. Zde při potahování balsou vznikají místa, kde není jednoduché vypořádat se s přechodem z předního válcového tvaru trupu na tvar trupu za kabinou. Další malou komplikací byl i potah v místě přechodu na křídla. Výškovka i směrovka jsou konstrukční s pevným potahem - balsa 1mm. V místě těžiště prochází trupem sklolaminátové pouzdro (průměr 18mm) pro duralovou tenkostěnnou trubku, která spojuje obě poloviny křídel. Celý trup působí až nezvykle pevným dojmem a nedá se říci, že by to bylo vykoupeno nadměrnou hmotností. Je jasné, že nemůžeme hmotnostně srovnávat tento trup (foto.2) s trupy různých 3D akrobatů potažené nažehlovačkou, které vycházejí hmotnostně mnohem lépe. Díky prostornému trupu nevznikají žádné potíže při instalaci RC vybavení. Pro ovládání výškovky jsou použita dvě serva HS-422, samostatně každé pro svou polovinu a jsou umístěné v trupu pod výškovkou (foto.3). Ke směrovce jsou natažená lanka a servo HS-422 v trupu. Celý trup je podle potřeby přetmelen a lakován, ale myslím, že není potřeba tyto staré osvědčené postupy zde popisovat.
Křídla jsou na plánku konstrukční s potahem balsou 2mm. Já si zde práci trochu zjednodušil a vyřízl jsem jádro křídla podle krajních žeber z pěnového polystyrenu. Při řezání odporovým drátem je malinko problém s nastavením teploty drátu. Obvod žebra u kořene křídla je více než dvojnásobný proti obvodu žebra u koncového oblouku. Na tuto práci je nutné vzít pomocníka, rozdělit šablony na stejný počet dílů a navzájem si hlásit polohu drátu při řezání. Když ani toto nepovede ke zdárnému konci, tak není problém nechat si jádra vyříznout na CNC řezačce a pošetřit si nervy. Na toto jádro je nalepena balsová, náběžná i odtoková hrana a koncový oblouk. Z druhé strany (u kořenového žebra) je vlepeno pouzdro pro spojovací trubku a přilepeno krajní překližkové žebro. Jako potah křídla jsem použil kreslící čtvrtku. Čtvrtku ostřihneme s přesahem asi 3 cm, přiložíme k připravenému jádru a opatrně přehneme přes náběžnou hranu.Celý potah je z jednoho kusu, nesmí být nikde napojován a je lepen naředěným disperzním lepidlem. Pro zdar celé práce je nutné dodržet několik zásad. Nikdy nenatíráme lepidlem papír, ale jen jádro křídla. Papír nasává vodu z lepidla a různě se vytahuje a dělá boule. Vrstva lepidla nanesená na jádro křídla by měla být pokud možno slabá a všude stejná, aby se křídlo nekroutilo při vysychání. Čtvrtka po přiložení na jádro téměř ihned drží, stačí jen mírné přihlazení rukou. Čtvrtka nasaje vodu z lepidla a není šance na opravu. Jakékoliv posunutí papíru není možné! Takto potažené křídlo necháme dokonale vyschnout, nejlépe někde zavěšené. Potom ořežeme přečnívající kraje papíru a máme téměř hotovo. V místě spojky je ještě křídlo potaženo slabou skelnou tkaninu pro zvýšení pevnosti a zbytek křídla je natřený zředěným ChS Epoxy 1200 (v poměru 1.5 : 1 lihem - ředíme pomalým přiléváním líhu za stálého míchání. Míchaná hmota nesmí zbělat). Nanášíme slabou vrstvu, která se musí zapít do papíru. Po vytvrzení velmi jemně přebrousíme. Křidélka jsou konstrukční žebrové s pevným potahem balsou 1mm. Je mi jasné, že takto zhotovené křídlo (foto.4) vychází o něco těžší proti celobalsové stavbě, ale má i určité výhody (jednoduchá rychlá stavba, téměř nepotřebujete balsu, cenově - skoro zdarma). Já mám křídla tohoto provedení již na čtvrtém modelu a počáteční velkou nedůvěru vystřídala maximální spokojenost s velkou pevností a odolností proti poškození.
Motorový kryt je zhotoven ve válcové části z balsy - 2mm. (foto.5). Celá tato část je přelaminovaná, potažená slabou skelnou tkaninou. Přední část motorového krytu jsem laminoval na pozitivní kopyto. Vše je potom přestříkáno plničem a vybroušeno. Celý motorový kryt (foto.6)
dokonale "sedí" při použití motoru MVVS 15 ccm s maketovým válcovým tlumičem, ale to už zapracovala malinko i náhoda...... Kryt je k trupu přichycen čtyřmi plastovými šrouby M5.
Kabinu jsem vytáhl z durofolu 0.4mm, pro začátek neprůhlednou. Myslím ale, že časem bude v modelu "sedět" pilot pod průhledným durofolem. Už nyní tam má připravené palubní přístroje.
Po přebroušení celého modelu zbývá už jen vybrat, do jakého kabátu model obléknem (foto.7). Způsobů je mnoho a každý má ten svůj osvědčený. Já jsem použil rychleschnoucí autolaky ve spreji a stříkání přes samolepící šablony. Šablony jsem všechny vyřezával ručně skalpelem, a tak mohla manželka sledovat po mnoho večerů nekonečné televizní seriály. Na ochranu před palivem je model přestříkán dvousložkovým epoxidovým lakem. Celý model mi vyšel malinko lehký na předek a musím říct, že jsem to čekal horší. Dovážení nebyl problém.
Teď jen krátce k vybavení modelu. Motor MVVS 15 GFS ABC RC, vrtule MasterAirscrew 15×9, nádrž 0.5L, přijímač Hitec HFD-08-RD, 6 × servo Hitec HS-422 (2 × křidélka, 2 × výškovka, směrovka, plyn), palubní aku-4článek 1100 mAh.
Pro řízení je používán Optic-6 a Futaba FF-9 CP Super (35Mhz).
Po celkové kontrole seřízení a vyvážení modelu jsem dlouho čekal na zálet. Nepřálo mi chladné a deštivé podzimní počasí. Pomalu jsem začínal uvažovat, že bych počkal až na jaro, ale nakonec to vyšlo. Počasí dostalo rozum a byl tu dlouho očekávaný den. Pro lepší přístup k motoru se první starty uskutečnily bez motorového krytu (foto.8). Před montáží do modelu byl motor krátce vyzkoušen na stojanu a jevil se velmi dobře. Poslední kontrola výchylek, doladění motoru a je to tu. Zase to moje mrazení v zádech při prvním startu nového letadla..... Měl jsem obavy z přehnaných reakcí na výchylky kormidel. Start z trávy byl lahůdka. Model se odlepí téměř sám po pár metrech. Tah motoru je dostatečný a po velké pravé zatáčce stačí lehce dotrimovat výškovku a zkouším první obraty. Výkruty nemají chybu. Při saltech je model až moc obratný, na výškovku je až nepříjemně citlivý. Při volnoběhu následuje rychlé zpomalení, které je dáno velkým odporem vzduchu. Na přistání to bude chtít přiblížení malinko pod plynem. Kolmý stoupavý let je bez jakého koliv vybočení a i když má motor zatím hodně bohatou směs a 20% ricínu, tah je slušný. Po chvilce si na chování modelu začínám zvykat. Už teď vše nasvědčuje, že to bude slušné polétání. Model svému velkému vzoru ostudu dělat určitě nebude. Ještě zkouším rozsah rychlostí, několika průlety ve výšce minimálku a hranici pádu. Na výškovce mám i poloviční výchylky moc velké a model má snahu se "utrhávat" a padat do vývrtky.Asi po dvanácti minutách nalétávám čtyřikrát na přistání a pokaždé jsem moc rychlý. Mám obavy z přetažení a pádu. Nakonec se mi daří dosednout. Vše dobře dopadlo a snažím se vstřebat první dojmy. Následuje zmenšení výchylek na výškovce a další čtyři starty.........
Co říci závěrem. V současné době má model asi 25 startů a stejně tak přistání. Pod motor jsem přidal 130g závaží na výškovku jsou nastaveny až nezvykle malé výchylky, které ale bohatě stačí na start, akrobacii i přistání. Létání s tímto modelem se stalo velmi příjemné. Je to velmi svižný model a do žádného obratu ho nemusíte nutit. Přesně reaguje na každý pohyby řídících pák. Chyby při řízení neodpouští a každá chybička je na první pohled vidět. Při zbrzdění pod minimální rychlost následuje bez varování pád do vývrtky! Musí se bez podmínek dodržovat "bezpečná" rychlost. Na přistání raději větší rychlostí a ne se "táhnout" na hranici pádu. Letový projev je skutečně nádherný. Nyní jsem v roli diváka a přemýšlím, co udělat se závažím před těžištěm. Na příští sezónu asi vyměním "mrtvou" zátěž za kouřový systém. S modelem létá syn (foto.9), který možnosti tohoto modelu stoprocentně využívá. Musím ještě dodat, že tento model není v žádném případě vhodný pro první seznamování se s RC akrobacií.
Tak naviděnou na některé modelářské akci........
Pro RC Revue Zbyněk Tomšů
Model: SU-26 (MX)
Rozpětí:1550 mm
Délka:1300 mm
Hmotnost:3800 g
Motor: MVVS 15ccm GFS ABC RC
Vrtule: 15/9" MasterAirscrew
