Mazanice Jedné Třicátnice

Na některé sny a přání je už pozdě, jiné zase limituje věk, fyzická kondice nebo pud sebezáchovy :-) Přesto stále labužnicky dychtím po dalších a dalších..

Rok se s rokem sešel.. a mám na hrbu zase o křížek víc. První přáníčko jsem dostala od svého kamaráda z dálky.. asi tak 400km už o půl druhé ráno.. pak mi napsala moje sestřička..

Rozmanitost i počet tvorů, pohybujících se v naší domácnosti už asi nikoho nepřekvapí :-) Myslela jsem si, že tato druhová rozmanitost i počet je už konečný..

Toť otázka! Tak malé zamyšlení nad tím... jak se někdy v této věte střídá měkké s tvrdým :-)... dal zjištění že s pubertou nehne sebelepší rodič, sebelepší psycholog ani nic mezi nebem a zemí..

Nějak jsem nevěděla o čem psát.. Mohla bych psát o exmanželovi, protože co ten dokáže vyplodit je námět minimálně na román.. Mohla bych psát o počasí..

Taky to všude vidíte?! Cestou do práce, na nákup, na autobusové zastávce nebo na netu?! :-) Všudy přítomný a všude číhající volební boj..

Takú hatlamatilkú sem s oblibou dycky békala s kamarádem a on ňa chválil jak že nám to ide.. Tož ňa to na ty svátky pobralo a trochu sem si v té hatlamatilce aj popsala.. :-)

Zima byla dlouhá, mrazivá a nějak pořád nechtěla odejít..trvalo to dlouho, předlouho.. ale snad už je konečně tady, to dlouho očekávané a občas už i vymodlené jaro! Snad už máme naději na lepší - teplejší zítřky :-D

Dnes ráno se u mě v obýváku zjevila moje mami, v ruce něco držela, pokládá to na zem a praví „tady vám vracím fretku, ani nevím, jak se tam dostala… a dobře že nevím, jak dlouho tam byla“ :-D