Mazanice Jedné Třicátnice

Dneska trochu v jiném duchu.. snad veselejším, optimističtějším.. Jsou prostě leší a horší dny.. a na dětství byly některé věci smutné ale to neznamená že nebyly krásné a veselé.. a krásná vzpomínka je ta, která vám i po letech vyvolá úsměv na tváři.. :-)

Vzpomínáte si na školku?! Já teda zase tak moc ne, ale nějaké vzpomínky tam jsou.. a když se to tak vezme, školka je vlastně první pravidelný společenský život který vedeme.. no, pokud jste nechodili do jeslí :-)

Já si toho ze školky moc nepamatuju, lékaři to přičítají úrazu, poúrazové a potraumatické ztrátě paměti.. a to co si pamatuju nemůžu určit zda je "před" a nebo "po"..

Každopádně si pamatuju na značky v šatně.. každý měl svou značku a myslím jestli se dobře pamatuju že můj byl rákosníček.. Tady jde vidět že už v mládí mě vystihli, protože co mám krátké vlasy tak když se ráno vzbudím, vypadám asi tak :-D Bůh žehnej vynálezci fénu a kulmy.. jinak bych to asi rovnala pivem :-D

Ve školce jsem měla kamarádku, se kterou jsem vydržela ve stejném "výchovném zařízení" :-) až do konce střední školy.. jen tam už chodila na jiný obor.. Byly jsme kamarádky nejlepší a nerozlučné. V pozdějším věku jsme spolu vymetaly diskotéky.. no teda jen jednu - ve Starém Městě.. Domů jsme holky neopatrné chodily pěšky.. a užily jsme si spolu faakt hodně zábavy :-) Akorát dneska už jsme každá někde jinde.. ale když se potkáme, vždycky spolu zdrbneme a v určitých ohledech ani čas nic nezmění.. :-)

Teda hezké zážitky to byly, až na ten kdy mi ve školce při plné vervě v houpání strhla nehet na palci.. Sice náhodou, ale nebolelo to o nic méně.. :-) Vzpomínám že tehdy volala učitelka mámě, aby si pro mně přišla, já hrozně brečela.. :-D

Ovšem, byly i časy krušnější.. nikdo nevěděl proč, ale všechno mi trvalo déle.. když jsem se převlékala a šli jsme domů, všechno mi strašně trvalo a když jsem se oblékla, zase jsem se začala svlékat.. Máma si chudák asi myslela že jí to dělám schválně.. a vlastně už tehdy bylo znát, že je něco špatně.. :-/ .. a tohle bylo zaručeně "po"..

Vlastně proč to začalo být špatné má taky spojitost se školkou, tam to vše začalo, ale o tom zase příště.. :-)

Měli jste ve školce oblíbené hračky?!

Já si vzpomínám na dřevěný domek, taková stáj, měla sundávací střechu a byly do ní různé dřevěné zvířátka.. koníci, slepičky, prasátka.. :-) Co mně nadchlo a potěšilo, bylo že když do školky začala chodit má dcera, pořád tam byl! :-) To bylo hezké.. že dobré věci zůstávají.. a že se s všudy přítomnou modernizací nevyhodí.. :-)

Měla jsem hrozně ráda spaní ve školce, bylo to tak.. jiné :-) Fajn bylo že jsme z vesnice a taková byla i školka, velká zahrada, procházky do lesa..

Spávalo se v podkroví kde se rozkládaly lehátka, už tehdy mi podkorví učarovalo :-) Vzpomínám na koupelnu plnou umyvadel, na hernu s kobercem uprostřed a velkými skříněmi až po strop, napěchovanými cvičebními pomůckami a hračkami..

.. a taky vzpomínám na jídelnu... nevzpomínám si sice na čaj s mlékem a podobné klasicky školkovské výdobytky té doby.. ale vzpomínám si na "papírové prasátko"!

Byla to nakreslená hlava prasátka, zavěšená na šňůrce.. Paní učitelky, v záměru výchovy o stolování nám ji udělaly a ten kdo bude dělat největší binec a bryndat a.. však to znáte.. dostane prasátko na krk. :-) Do doby než bylo uděleno, viselo na nejviditelnějším místě zdi na hřebíčku.. Výchovný záměr se ovšem trochu vymkl, protože prasátko bylo tak krásné, že jsme pořádali soutěže o to kdo víc nadělá na stůl, jen aby jsme to prasátko měli!!! :-D

Byla to vlastně taková krásná bezstarostná doba.. všichni se bavili se všema, pohlaví, fyzická kondice, sociální třída ani outfit se neřešil.. řešilo se jen kdo půjde po kom a s kým na houpačku a kdy kdo komu půjčí hračku.. :-)

Vlastně jak na to koukám, podstata zůstala stejná.. kdy mi kdo dá co chci a kdo s kým a kam.. :-D

No a už jsem z té školky 26 let, už tu školku dávno vyšla i má dcera........ čas tolik letí..........