Pitts S2CX - akrobat z EPP
16. 1. 2010
Stavebnice modelu Pitts S2CX je výrobcem Valachia Model (www.va-models.com) dodávána ve značném stadiu předpracování, přesto si při její kompletaci ještě dost "užijete". Zvláště pokud skládáte modely v běžných bytových podmínkách. Díly jsou vyřezány z deskového EPP a kvalitně potištěny. Dutý trup je již téměř hotový, čeká nás lepení polovin křídel, kormidel, výztuh, instalace elektroniky a dosestavení modelu. Využil jsem možnosti vestavby serva výškovky a směrovky do ocasní části modelu. Na křidélka jsem použil jedno servo Hitec HS 80, směrovka a výškovka pak je ovládána dvěma servy HS 55. Přední část trupu je dost dlouhá a prostorná, je lepší využít možnosti dovážení baterií s větší kapacitou a dát serva dle návodu dozadu, i když pak musíme dokoupite delší prodlužovací servokabely. Připomínky ke stavbě samořejmě mám. "Kryt motoru" je konstrukčně docela odfláknutý, jistě by šel vymyslet jinak. Sice umožňuje dobrý přístup k motorové části i k baterii, ale jeho úchyt je fórový a zajištění malým magnetem je neúčinné, kryt ve své poloze lépe drží třením. Protože jsem se snažil elektroniku v trupu modelu co nejvíce ukrýt, vyvedl jsem na bok trupu RC vypínač. Přesto, že mám vyvedený vypínač, musím mít na paměti, že LiPol baterii po létání je nutné odpojit. Jednou jsem na to zapoměl a téměř nová baterie je v háji. Po celou dobu stavby se vyplatí nad modelem uvažovato dva kroky dopředu a neustále kontrolovat souměrnost, ke stavbě, více než jindy, potřebujete trojůhelník a pravítko. Platí pravidlo, že než něco zalepíte, 10x měřit !!
Model poměrně rychle nabývá na "objemu", proto je lepší nechat instalaci směrovky až na konec stavby, s rozestavěným modelem bez směrovky se v bytě lépe manipuluje. Jako nedostatečný považuji téměř nicneříkající papírový (skoro) návod. Videonávod je mnohem lepší, avšak použitý formát videa neumožňuje jeho pozastavení v určitém bodu stavby. Kvůli některým méně srozumitelným částem návodu musíte pak celý videonávod pouštět z CD znovu a znovu, je to únavné. Zajímavý je systém výztuh křídel z hliníkového drátu. Dobré by zmínit, že stavebnice obsahuje dva průměry drátu !! Tento drát je možné nahradit uhlíkovými tyčkami, ale nad tím je potřeba uvažovat ještě před tím, než se do stavby pustíte. V návodu o tom není ani náznak. Zajímavě jsou řešeny propojky mezi horními a dolními křidélky, systém je to výrobně velmi prostý. Při jejich nastavování je potřeba dbát co největší přesnosti, táhla po zalepení již nelze seřídit !! Klasický RC přijímač jsem umístnil tak, aby nebyl vidět, do kabiny, pod přední palubní desku. Tato je jen lehce přichycená vteřinovým lepidlem a lze ji snadno ostrou žiletkou "demontovat" a opačným způsobem vrátit zpět. Návod se nezabývá takovými detaily, jako je vyvedení antény přijímače. Moc se mi nelíbí, když anténa z modelu visí. Vést ji kolem křídel, kde jsou dráty z hliníku, mi připadalo nelogické. Zvolil jsem postup tak, abych ji vedl pokud možno mimo tyto výstuhy. Anténu jsem protáhl trupem dolů, v "podlaze" trupu udělal jemný zářez ostrou žiletkou a anténu do zářezu vtlačil. Protože jí ještě kus na konci trupu zbyl, natáhl jsem ji stejným způsobem i do pevné části směrovky. Řešení je to čisté a účinné, anténa je do L, což je zřejmě optimální. K motorizaci jsme zvolil cenově dostupný komplet střídavého motoru a regulátoru RAY 2836/8, ke ketrému jsem přikoupil zadní úchyt. Zadním úchyt má tu výhodu, že je v sadě pořádný unašeč na vrtuli.
Jak to létá. Model, co do celkové plochy křídel, je vlastně největší, co jsem kdy měl. Přestože je rozpětí "jen" jeden metr, letadlo není nijak rozkládací a nacpat jej do kurfru škodovky je umění. Do sportovní Audi Coupe se vkládá, díky větší ploše zadního víka, mnohem lépe. Pitts má za sebou zatím jen jeden let. Vyvážení lze díky poměrně velké baterii, tříčlánku 2200 mAh LiPol, uchycené na suchém zipu, lehce měnit. S těžištěm přesně dle návodu, model odstartoval ze země po poměrně krátkém rozjezdu, ale ke stoupání jsem jej musel trochu nutit. Vrtule APC 10x5E, doporučená výrobcem motoru, má možná moc velké stoupání, příště zkusím menší. Na můj rekreační styl Pitts létá dobře, zatím jsem s ním zaletěl jen pár přemetů a nějaký ten překrut. Spíš jsem se snažil model udržet v letovém prostoru před sebou. Prostor, kde jinak létám i s třímetrovými větroni, mi najednou připadal být nezvykle malý, podobně jako mé pokusy o létání s Juniorem v hale. Pocit z řízení Pittse S2CX je podivný a nezvyklý, jako když ve vzduchu řídíte, místo modelu letadla, malířské štafle. Dvouplošník z EPP má velký čelní odpor, po stažení plynu se nekoná téměř žádný skluz, je potřeba jej držet stále na motoru, hlavně při přistávání. Na přistání jsem raději nalétával dříve, několikrát jsem si zkusil, jak model reaguje a jaký rozpočet sestupu zvolit. Pátý pokus už vypadal dobře, přistál jsem přesně do bodu, který jsem si před sebou očima předem zvolil. Při správném "rozpočtu" se dá Pitts připlácnout kamkoliv. Model je lehký a rád při přistání do trávy "koníčkuje". Původně jsem dal na vrtuli velký červený vrtulový kužel, co mi doma zbyl z jiného modelu (na spalovací 6,5-ku), ale spíš jen kvůli vzhledu. Teď ho tam mám kvůli ochraně vrtule při takovémto přistání. Je lepší mít trochu odřený kužel, než kupovat na každý start novou vrtuli, zvláště u vrtulí APC, kterým stačí málo a prasknou.
Pitts S2CX je velmi dobrý model, promyšleně konstruovaný. Na model, který je kompletně z EPP, vypadá velmi slušně. Jeho nákup ale nedoporučuji začátečníkům, chce to mít trochu zkušeností s EPP modely, se stavbou i řízením. Udržet ve vzduchu ´"EPP štafle" tak, jak chcete Vy, žádá alespoň špětku pilotního umění. Pitts S2CX, od Valchia Model, létá tak nějak jinak, než modely v simulátorech, což mi potvrdili na různých diskusních fórech i jiní majtelé téhož modelu. Zejména je potřeba pamatovat na menší rezervu v kapacitě pohonné baterie, kterou budete potřebovat k přistávacímu manévru.
Náhledy fotografií ze složky PItts S2CX, stavebnice Valachia Model.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář