Vlání koňských hřív

VÝZNAM A POTŘEBA ŽIVIN
Základem výživy zvířat jsou biologicky významné chemicky definované sloučeniny, které nazýváme živiny. Kůň je využívá pro výstavbu vlastní tělesné hmoty, k výkonu a k tvorbě potřebné energie. Živiny se obvykle rozdělují na látky kalorické - energetické, látky nekalorické a látky účinné. Kalorické látky poskytují koni potřebnou energii. Řadíme mezi ně dusíkaté látky, sacharidy a tuky. Látky nekalorické nejsou nositeli energie. Mají však důležitou úlohu při výstavbě těla, tvorbě živočišných produktů a pro uchování aktivního zdraví. Patří sem minerální látky a voda. Látky účinné působí v těle katalyticky, tj. řídí, urychlují a usměrňují přeměnu látkovou a ovlivňují zdravotní stav koně.

VODA
Nepostradatelnost vody podtrhuje už samotný fakt, že organizmus koně je tvořen ze 60 - 80 % právě vodou. Bez vody se zastavují všechny životní pochody, protože zajišťuje trávicí a vstřebávací procesy a transport živin. Je součástí všech sekretů, enzymů, hormonů a trávicích šťáv. Má velký význam pro tepelnou regulaci, protože vypařováním vody kůží dochází k ochlazování povrchu těla. Potřeba vody je individuální a řídí se především složením krmné dávky (při vyšším jadrných krmiv a sena potřeba vody stoupá) , stupněm zátěže koně (výrazně vyšší potřebu mají koně v intenzivním tréninku) , klimatickými podmínkami (při teplém počasí je její potřeba vyšší) a tělesným stavem koně (výrazně stoupá za laktace, vyšší nároky mají také nemocná zvířata). Průměrná denní potřeba pro koně je přibližně 2 - 3 litry vody na 1 kg spotřebované sušiny. Celkový denní příjem tak činí 20 - 30 litrů. Průměrná teplota napájecí vody by se měla pohybovat okolo 10 °C. Nedostatek vody má velmi závažné následky. Klesá její množství ve tkáních, zpomaluje se trávení a vstřebávání živin, zvyšuje se hustota krve, zvyšuje se tělesná teplota, zpomaluje se odchod zplodin a v organizmu se hromadí toxické látky.

DUSÍKATÉ LÁTKY
Dusíkaté látky dělíme na bílkoviny (proteiny) a dusíkaté látky nebílkovinné povahy.

Bílkoviny
Bílkoviny jsou složité, velké molekuly složené z aminokyselin. Jsou hlavní stavební látkou tkání živočišného těla. Za sníženého přívodu energie plní částečně i funkci energetickou. Jako zdroj energie jsou však velmi nevýhodné. Přeměna proteinů na energii je náročná a trvá 3 až 6 x déle než utilizace sacharidů a tuků. Velmi důležitá je kvalita bílkovin. Ta je dána především biologickou plnohodností proteinů. Ta je dána poměrem a množstvím jednotlivých aminokyselin. Některé aminokyseliny nedovede kůň syntetizovat a musí je dostávat s potravou. Takové aminokyseliny se nazývají esenciální neboli nepostradatelné. Jiné, tzv. neesenciální si kůň dokáže sám v dostatečném množství syntetizovat z jiných stavebních složek. Pro koně jsou nepostradatelné následující aminokyseliny: lyzin, methionin, valin, leucin, izoleucin, arginin, threonin, fenylalanin, tryptofan. Další dvě histidin a taurin jsou pro koně esenciální během období růstu.

Dusíkaté látky nebílkovinné povahy
Dusíkaté látky nebílkovinné povahy se označují jako aminy. Jsou velmi různorodé s kolísavým obsahem dusíku. Řadíme mezi ně amonné soli, alkaloidy, dusíkaté glykosidy a volné aminokyseliny. Jejich význam pro výživu koní je druhotný.

Trávení a potřeba dusíkatých látek
Dusíkaté látky obsažené v krmivu podléhají v trávicím traktu vlivem žaludečních šťáv rozkladu na aminokyseliny a čpavek. Protein narušený v žaludku přechází do tenkého střeva, dochází k pokračování trávení a vstřebávání aminokyselin s následným využitím v bílkovinném metabolizmu. Nevstřebané zbytky postupují do tlustého střeva, kde podléhají mikrobiální fermentaci.

Sušina krmné dávky koní by měla obsahovat přibližně 10 % dusíkatých látek. Potřeba dusíkatých látek vzrůstá v poslední třetině březosti a především v období laktace.V první polovině laktace by podíl dusíkatých látek v krmné dávce měl dosahovat 14 %.

Nedostatek nebo přebytek dusíkatých látek vede k narušení metabolizmu a vzniku různých poruch zdravotního stavu koně. Nedostatek dusíkatých látek vede ke ztrátám hmotnosti u dospělých koní a ke zpomalení až zastavení růstu hříbat a mladých koní.U hřebců a klisen se deficit dusíkatých látek projevuje poruchami reprodukce, u klisen též k malé produkci mléka. Naopak při nadbytku bílkovin v krmné dávce jsou přebytečné aminokyseliny přeměňovány v játrech na močovinu. Přebytečná močovina je vylučována močí a v souvislosti s tím se zhoršuje kvalita ovzduší ve stáji. Při zkrmování nadbytečného množství bílkovin vytváří organizmus nadbytečné množství tepla a zvyšují se požadavky na vodu. Přebytek bílkovin také neúměrně zatěžuje ledviny a játra koně a může vést k poruchám acidobazické rovnováhy a k degenerativním poruchám skeletu koně.

SACHARIDY (CUKRY)
Sacharidy jsou hlavní složkou krmiv krmiv koní a zároveň společně s tuky nejdůležitějším zdrojem energie. Podle počtu molekul rozdělujeme sacharidy na jednoduché a složené cukry. Složené cukry, neboli polysacharidy jsou molekuly, které obsahují větší počet molekul (více než dvě) jednoduchých cukrů. Nejdůležitějšími jednoduchými cukry jsou glukóza, fruktóza a galaktóza. Glukóza neboli hroznový cukr je nejrychlejším a nejlépe přístupným energetickým zdrojem. Fruktóza neboli ovocný cukr se nachází v různých plodech. Galaktóza (mléčný cukr) je součástí mléčné laktózy. Polysacharidy důležité pro zvířata jsou škrob, glykogen a celulóza. Škrob je zásobní látkou většiny rostlin, které jsou potravou pro býložravce. Slouží jako vynikající zdroj energie a degraduje se štěpením až na jednoduchý cukr glukózu, která je snadno přístupná a rychle se vstřebává. Glykogen představuje základní sacharidovou rezervu zvířat. Skladuje se v játrech a ve svalech. Jeho molekula je tvořena glukózovými jednotkami a podle potřeby se může degradovat na glukózu, která představuje pohotový energetický zdroj. Celulóza je strukturální složkou rostlin. Je stravitelná pouze s pomocí mikrobiálních celulytických bakterií. Komplex hemicelulóz, celulózy, kutinu a ligninu tvoří vlákninu. Vláknina bezprostředně ovlivňuje stravitelnost živin. Vyvolává pocit nasycení, podporuje peristaltiku trávicího ústrojí a má příznivý vliv na rozvoj střevní mikroflóry. Krmná dávka koní by měla obsahovat minimálně 17 % hrubé vlákniny. Při neúměrně vysokém obsahu vlákniny v krmné dávce naopak klesá stravitelnost živin a objevuje se riziko zácpy a zácpových kolik.

LIPIDY
Lipidy zahrnují celou řadu tuků a látek tukového charakteru. Dle bodu tání rozdělujeme lipidy na oleje a tuky. Jestliže je bod tání nižší než pokojová teplota, označujeme lipidy jako oleje, jestliže je bod tání vyšší než pokojová teplota mluvíme o tucích. Tuky jsou nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Jejich energetická hodnota je více jak dvojnásobná oproti energetické hodnotě cukrů a bílkovin. Tuky jsou nezbytné pro využití vitamínů A, D, E, K a jako zdroj nenasycených mastných kyselin, především kyseliny linoleové. Vysokotukové diety jsou stále více uplatňovány u sportovních a dostihových koní. Při pozvolné adaptaci a odpovídající fyzické zátěži je kůň schopen přijímat až 1 litr tuku ve formě oleje denně. Zařazením tuků do krmné dávky snižuje množství krmiva které kůň musí přijmout aby získal potřebné množství energie, snižuje se tak množství střevní zátěže a redukuje se tepelné zatížení koně. Velkou pozornost je třeba věnovat skladování tuků. Při delším skladování za přístupu vzduchu probíhá v tucích štěpení - žluknutí. Takový tuk má kyselou reakci a nepříjemně zapáchá i chutná a může způsobit závažné zdravotní komplikace.