Výživa sportovních koní
Výživa sportovních koní
Sportovní kůň má zvýšené požadavky na příjem základních živin, minerálních látek a vitamínů. Krmná dávka musí zabezpečit dostatek potřebných látek, jejich vyvážený poměr a vysokou stravitelnost. Sestavování krmné dávky by mělo mít na zřeteli především stupeň zatížení koně, úroveň jeho metabolizmu a momentální kondici koně. Správně zvolená výživa umožní koni podat optimální výkon, nezlepší však jeho vrozené schopnosti. Na druhou stranu však může nevhodná či špatná strava výrazně omezit schopnosti zvířete a snížit výkonnost.
Energie
Energetická složka je důležitým prvkem ve výživě každého sportovního koně. Doplňování energie je rozhodující pro jeho život a pohyb. Všichni koně potřebují energii pro svalovou činnost, pro obnovu tkání poškozených zátěží a pro neustálou obnovu kostí a šlach.
Úroveň energie musí být odpovídající stupni zátěže koně. Pokud je krmná dávka příliš chudá na energii kůň začne být těžkopádný a odevzdaný, začne hubnout a je náchylnější k onemocnění. Přebytek energie může na druhou stranu způsobit psychické problémy koní, přespřílišné nabývání na váze a zvýšené riziko zdravotních poruch a onemocněních pohybového aparátu.
Velmi vysoké požadavky na energii mají především mladí koně, kteří ještě nemají ukončený růst a jsou zařazeni v tréninku. Tito koně potřebují energii nejen pro výkonnost a pro reparační procesy ve svalech a kostech, ale i pro stále pokračující růst a vývoj organizmu. Nedostatek energie u mladých rostoucích koní může vést ke zhoršení kondice a vývoje a může snížit jejich výkonnostní potenciál v celé budoucí kariéře.
Zvýšené množství energie potřebují koně také v chladném počasí, během transportu a při stresových situacích. Denní požadavek energie pro parkurového koně o váze okolo 500 - 600 kg je asi 130 - 145 MJ, u dostihových koní o něco vyšší.
Pro zvýšení energetické hodnoty krmné dávky je vhodné zkrmování rostlinných olejů.
Rostlinný olej má asi 2,5 krát více stravitelné energie než kukuřice a 3 krát více než oves.
Zvýšení energetické vydatnosti krmné dávky pomocí oleje umožní, že kůň může přijímat energii i pokud jeho chuť k příjmu krmiva klesá (což se některým parkurovým i dostihovým koním stává v období intenzivního tréninku a vlivem stresu při závodech). Dlouhodobé doplňování tuku v kombinaci s odpovídajícím tréninkem vede v organizmu koně ke zvýšené a zrychlené mobilizaci volných mastných kyselin a k jejich rychlejší absorpci svalstvem, což je často považováno za limitující faktor pro rychlost koně. Dochází rovněž ke zvýšení hladiny glykogenu ve svalech, což může být prospěšné ve vytrvalostních disciplínách. Doplňková strava bohatá na tuk může mít také výhodné vlivy na chování, protože není tzv. "horká". Protože tuk je ve stravě mnohem efektivněji přeměňován na využitelnou energii, než píce nebo obilniny, redukuje tepelné zatížení koně. Kůň se méně potí a nemá tak velkou potřebu napájení, což může být výhodné obzvláště pří dlouhodobých a vícedenních soutěžích.
Nejvhodnější pro zkrmování koním je olej slunečnicový nebo sojový. Jakýkoli doplňkový olej či olejem doplněná krmná dávka by měly být předkládány pomalu a postupně, aby měl organizmus koně dostatek času na adaptaci. Nutné je také poznamenat, že doplňkové oleje neposkytují žádné další proteiny, vitamíny či minerály. Proto je obvykle potřeba do krmné dávky vitamíny a minerály doplnit. Bezpodmínečně by měl být do krmné dávky koní , kterým je podáván doplňkový olej, doplněn vitamín E a to v dávce nejméně 100 IU vitamínu E na 100 ml přidaného oleje.
Bílkoviny
Protein dodává stavební látky (aminokyseliny) pro růst a vývoj svalů a pro obnovu kostní a svalové tkáně. Zastoupení proteinu v krmné dávce není nutné zvyšovat se zátěží.
Kvalita bílkovin v krmivu není určována jejich množstvím, ale jejich aminokyselinovou skladbou. Limitující aminokyselinou pro sportovní koně je lyzin, důležitý je i threonin. V běžné krmné dávce většinou chybí většinou ještě methionin a cystin. Krmiva bohatá na lyzin jsou především sojové boby, vyšší obsah lyzinu mají i další luštěniny a vojtěškové seno.
Potřeba bílkovin je většinou plně pokryta jadrnými krmivy v běžné krmné dávce.
Přebytek bílkovin je využit jako zdroj energie během zátěže. Efektivnost takového procesu je však velmi malá. Doba uvolnění energie z proteinů je asi 3 - 6 ti násobně delší než při uvolňování energie z uhlohydrátů a tuků. Při přeměně bílkovin na energii jsou také neúměrně zatěžována játra koně a snižuje se jejich kapacita pro výrobu pohotové energie glukosy, glykogenu, vitamínů a aminokyselin.
Současná doporučení NRC jsou 9 - 11 % hrubého proteinu z celkové denní krmné dávky. Nadbytečné množství proteinu v krmné dávce je nežádoucí, protože při přeměně proteinu je uvolňováno nadbytečné množství tepla, koně se více potí a zvyšují se požadavky na vodu. Přebytek bílkovin v krmné dávce může vyústit ve zvýšený obsah močoviny v krvi a amoniaku v moči což výrazně zhoršuje mikroklima ve stáji.
Minerální látky
Tradiční vysokoenergetická krmná dávka založená především na jadrných krmivech je relativně deficitní ve vápníku, železu, mědi, selenu a obvykle i dalších mikroprvků. Důraz by u sportovních koní měl být kladen především na vápník. Sportovně zatěžovaní koně potřebují denně 35 - 40 g čistého vápníku pro regeneraci a neustálou přestavbu kostí. Jadrná krmiva ovšem obsahují 3 - 20 x více fosforu než vápníku. Deficit nebo nevyvážený poměr vápníku v krmné dávce může mít za následek zranění a onemocnění kloubů a kostí především u mladých koní. Dodáváním vápníku formou suplementů krmné dávky můžeme těmto onemocněním ve velké míře předcházet.
Vitamíny
Krmná dávka založená na jadrných krmivech obsahuje nízké množství vitamínu A, vitamínu D, E a vitamínu skupiny B. Přirozený obsah těchto vitamínů v jádru rychle klesá během sklizně a skladování krmiva. Koním ve vysoké zátěži by měl být podáván především vitamín A (nejlépe ve formě beta-karotenu) a vitamín E. Podle posledních studií by dávka vitamínu E měla být 1000 - 2000 IU denně. Vitamín E působí jako antioxidant, ničí škodlivé volné radikály a je důležitý především pro rozvoj a normální funkce svalů a pro kardiorespirační a jaterní funkce. Je také dokázáno, že koně krmení vysokým obsahem jadrných krmiv s nízkým obsahem vlákniny mají velmi omezenou schopnost syntetizovat ve svých střevech dostatečné množství vitamínů skupiny B. Vitamíny B komplexu jsou důležité především pro energetický metabolizmus koně a pro jeho krvetvorbu. Přídavek těchto vitamínů má také pozitivní vliv na nervovou soustavu koně a je vhodný především ve stresových situacích.
Elektrolyty
Kůň ve sportovní zátěži ztrácí s potem velká množství elektrolytů. Narušená iontová rovnováha pak negativně ovlivňuje vodní a elektrolytové hospodářství koně a výrazně zpomaluje regeneraci po zátěži a snižuje schopnost podat plný výkon. Intenzivně zatěžovaným koním by měly být ionty podávány především v horkém a vlhkém počasí. Podávání samotné soli ve formě solných lizů je nedostačující a nestačí hradit ztráty iontů. Koním by měl být podáván přípravek, jehož složení je podobné koňskému potu a který tudíž hradí ztráty všech iontů i mikroprvků ve vyváženém poměru.
Kdy a jak koně krmit.
Sportovní a dostihoví koně by měli být krmeni po malých dávkách 3 - 5 x denně.
Mezi krmením a tréninkem by měla být časová rezerva umožňující koni trávení přijatého krmiva. Po nakrmení dochází v organizmu koně k pochodům, které nepříznivě ovlivňují jeho schopnost podávat fyzický výkon. Tok krve je rozptýlen do střev za účelem efektivního využití produktů, které jsou výsledkem trávení a tím může být zmenšen průtok krve do pracujících svalů a ostatních orgánů, kde by jí bylo více zapotřebí. V krvi vzrůstá hodnota glykogenu, což je spojeno se zvýšením hladiny insulinu. Pokud v tuto chvíli dochází k tréninku, můžeme během prvních fází výcviku pozorovat pokles glukózy v krvi, což je nežádoucí proces, který může vyústit v rychlejší únavu koně.
Během trávení je do střev vylučováno větší množství tekutin, uvolňující se z obíhající krve. U hutných krmiv, obzvláště u koní rychle přijímajících potravu, může dojít během první hodiny po nakrmení ke ztrátě objemu plazmy až o 24 %. Trénink za takovýchto podmínek působí jako práce dehydrovaného koně. Zaplněný gastro-intestinální trakt také omezuje prostor pro rozpínavost plic a neumožňuje koní správné dýchání.
Proto je důležité nechat koně po nakrmení v klidu trávit přijatou potravu a s tréninkem začít až 2 - 3 hodiny po nakrmení.
