Diety starých koní
Proces stárnutí je u každého koně individuální záležitostí. Někteří koně zestárnou již kolem 15 roku věku, jiní jsou ještě v 25 letech ve vynikající kondici. Dlouhověkost koně je částečně dána geneticky. Obecně platí, že poníci a například arabi se dožívají v průměru vyššího věku než ostatní plemena. Dlouhověkost koně lze významně ovlivnit výživou, péčí o zdravotní stav, hygienou chovu a vhodným managováním koně. Důležitým aspektem je preventivní zdravotní péče - vakcinace, odčervování, péče o chrup koně a kvalitní výživa.
Ve vyšším věku dochází k opotřebování a ke ztrátám zubů, což snižuje schopnost žvýkat potravu. Nedostatečné zpracování potravy spojené se špatnou kvalitou zubů může vést ke zvýšenému riziku zažívacích problémů a kolik. Prudce narůstá frekvence výskytu onemocnění pohybového aparátu, zejména osteoartrózy. Fyziologické příznaky stárnutí zahrnují pohybové problémy spojené s artrózou, ztráty hmotnosti a vitality, šedivění chlupů okolo očí, uší a na čele.
Mnoho koní ve vyšším věku špatně snáší chladné počasí, snižuje se jejich odolnost vůči vnitřním parazitům a k virovým a bakteriálním onemocněním, jsou náchylnější vůči stresu. Starší koně bývají méně průbojní, než jejich mladší kolegové a při společném ustájení si nemusí starý kůň obhájit svůj podíl krmiva. Proto je vhodné krmit tyto koně individuálně a na pastvinách je zařazovat do přibližně stejně starých věkových skupin.
Bolest a zhoršená pohyblivost zapříčiněná artrózou a za sportovní kariéru nahromaděnými zraněními může snižovat chuť přijímat potravu. Se stárnutím koně se také snižuje efektivnost metabolizmu, a proto vzrůstá potřeba záchovné energie pro základní životní pochody. Klesá schopnost trávit vlákninu, klesá produkce žaludečních kyselin a enzymů a taktéž se snižuje střevní pohyblivost. Snižuje se využitelnost fosfátů, klesá schopnost produkce a absorpce vitamínů skupiny B a vitamínu C. Nízké hladiny vitamínu C mohou mít přímý vliv na náchylnost koní k různým virovým a bakteriálním infekcím. Doporučuje se proto přidávat do krmné dávky 5 - 10 g tohoto vitamínu denně.
Starší koně mají zvýšené požadavky na množství kvalitního proteinu,vápníku a fosforu. Krmná dávka by měla mít vyšší energetickou hodnotu. Obecně by krmná dávka koní - seniorů měla obsahovat 12 - 14 % bílkovin, 0,3 % fosforu a 0,3 - 1 % vápníku.
Základ by měla tvořit vysoce kvalitní píce. V letním období je vhodná celodenní pastva, v zimě by mělo být k dispozici kvalitní luční seno. Z jadrného krmiva je vhodné podávání ovsa, který by měl být upraven mačkáním, případně drcené kukuřice. Během chladného počasí je prospěšné přidat do večerního krmení 0,5 - 0,7 kg spařeného ječného šrotu. Vhodný je přídavek rostlinného oleje pro zvýšení energetické hodnoty krmné dávky v množství
60 ml/100 kg živé hmotnosti koně. Vyšší množství by u starších koní mohlo být špatné využíváno a mohlo by způsobovat průjmy. Chutným a lehce stravitelným obohacením krmné dávky je krmná řepa.
Co se týká minerálních látek je vhodné doplňovat vápník, fosfor a hořčík, z vitamínů je vhodný přídavek komplexu vitamínů skupiny B, vitamínu C a E, případně koenzymu Q10 a omega-3 mastných kyselin. Pozornost je však třeba věnovat zdravotnímu stavu jater a ledvin. V případě onemocnění či špatné funkčnosti těchto orgánů by naopak mělo být množství proteinu, vápníku a fosforu v krmné dávce redukováno. Krmná dávka by v tomto případě neměla obsahovat žádný tuk a naopak je vhodné zvýšení množství sacharidů pro podporu udržování hladiny krevní glukózy. Protože játra jsou také místem syntézy vitamínů, měla by být krmná dávka koní s nedostatečnou jaterní funkcí v každém případě obohacena o komplex vitamínů skupiny B a o vitamín C.
Vzhledem k tomu, že více jak 90 % seniorů trpí artrózou, je velmi vhodné podávání kolagenního hydrolyzátu a glykosaminoglykanů, což jsou látky zlepšující zdravotní stav pohybového aparátu, zvyšují pohyblivost koně a celkově prodlužující jeho aktivní věk.
