Série Total War si během těch několika let co pravidelně vychází dokázala vybudovat hodně zvučné jméno. Zatímco žánr klasických historických strategií v poslední době poněkud skomírá, na tyto tituly je spoleh. Všechny předchozí díly se pokaždé zaměřovaly na nějaké konkrétní historické období, ale z názvu tohoto nového přírůstku vám musí být patrné, že nyní je tomu jinak. Tvůrci ze studia Creative Assembly si vzali na paškál velkého Napoleona, který nadělal paseku po celé Evropě a zpracovali právě jeho putování. S tím se pojí určité změny v celém herním konceptu, protože hra mapuje relativně krátké období („pouze" v řádu několika let) a i území, kde Napoleon působil, se poněkud smrsklo na Evropu a část severní Afriky. Jaké novinky jsou s tím spojené co se týká hratelnosti a možností tohoto mixu tahové a real-timové strategie? Dokáže vás přikovat k monitoru na dlouhé hodiny stejně, jako její předchůdci? Nebo to tentokrát nedopadlo tak úplně ideálně a vytratilo se kouzlo celé série? Přímo během hraní se musíte starat o celou řadu faktorů. Zkrátka být úspěšným dobyvatelem neznamená pouze vyslat vojáky kupředu a pak čekat, že všechny porazíte. O soubojích jako takových si povíme v dalším odstavci, teď se zaměřme na další neméně důležité činnosti, bez nichž je cesta k úspěchu prakticky nemožná. Je tedy potřeba postupně expandovat, jak co se týká území pod vaší kontrolou, tak rozšiřování řad armády. Kromě toho musíte myslet i na výzkum a rozvoj nových technologií, ale také finanční stabilitu. Válka je sakramentsky drahou záležitostí a jak se říká: zadarmo ani kuře nehrabe, natož pak vaši vojáci tasí zbraně a pokládají své životy. Dalším podstatným prvkem, který se dočkal v Napoleonovi změn, je diplomacie. Tedy vztahy, domluvy, války a další věci s ostatními národy, které se v Evropě rozmáhají. S jinými frakcemi můžete zakládat různé aliance, smlouvy, dohody, ale také obchodovat. Možností se tady nabízí skutečně mnoho. Bitvy probíhají jak na souši, tak na mořích. I když nakonec lodní souboje nejsou zrovna stěžejní, protože přeci jen v té době zde bylo dost námořních velmocí, a tak v tomto směru nemáte příliš šancí. V klasických bitvách na zemi hra opět boduje. Jakmile se dostanete do střetu s nepřáteli, hra se přepíná z velké mapy přímo na bojiště a vy musíte v reálném čase korigovat ohromnou masu vojenských jednotek. Tentokrát je kladen velký důraz na generály, kteří mohou být pro váš úspěch v bitvě naprosto stěžejní. Ti především zvyšují morálku vašich jednotek, ale konkrétně mohou přidat i další bonusy k souboji. Samozřejmě musí být poblíž, takže tím, že je přiblížíte k nepřáteli, zase riskujete jejich ztrátu, ale určitě dokážou hodně pomoci. Někteří klíčoví vůdci jsou naštěstí takříkajíc nesmrtelní (kvůli příběhu), takže pokud padnou v bitvě, tak se po několika kolech znovu objeví v jejich domovině. Několik novinek v hratelnosti už jsme si objasnili, ale pojďme si říci ještě o dalších. Ono jejich hledání není vůbec lehké, ale pár drobností tady přeci jen máme. Vojenské jednotky se zdají být více obyčejnými lidmi a působí na ně efekt počasí. Konkrétně tedy v Evropě se jen těžko vyhnete promrzlým Alpám, kde vám může část vojska vymřít, pokud je necháte dlouho v mrazu. To samé platí i v případě druhého extrému - pouští v Egyptě. Některé jednotky jsou sice vůči počasí imunní, ale většina nikoli. A tak musíte při plánování myslet i na tohle. Během kampaně se totiž i mění roční období, tudíž je zapotřebí myslet i na časový aspekt. Flákat se ale také nemůžete, takže občas holt nějaké ty vojáky obětujete, abyste stihli včas dokončit zadané úkoly. Mimochodem během jejich plnění můžete využívat nového člena vaší armády - špiónského agenta. Ten má schopnosti infiltrovat se k nepřáteli a pak tam napáchat docela dost škody. Opět jen taková maličkost, ale dokáže to celou hru oživit a přidává novou možnost, s níž musíte během svého strategického rozmýšlení počítat. V anotaci jsme vás nalákali na multiplayerové možnosti, které se v této sérii objevují vůbec poprvé a musím se přiznat, že se pro mě staly naprosto stěžejní záležitostí. A největší inovací v tomto díle, který je něco mezi datadiskem a plnohodnotným pokračováním. S ostatními lidmi online si tak lze zahrát buď samostatné bitvy, nebo rovnou celou kampaň. Nabízí se plno možných nastavení a právě tady vzniká největší potenciál této hry. Přeci jen táhnout Evropou s pocitem, že jste zdolali jiné reálné hráče alias velitele je lepší, než když porážíte pouze umělou inteligenci. Mimochodem ta funguje vcelku obstojně a nezaznamenali jsme u ní žádné větší problémy. Bohužel dle očekávání je tahová hra v multiplayerovém podání vcelku zdlouhavá a rozhodně nejde o titul, který byste si pustili na vyplnění nějaké krátké chvilky. Zkrátka chce to hodně volného času, abyste si to pořádně užili. A hodně času musí mít i váš živý protihráč, což se myslím může stát docela velkou překážkou bránící masivnějšímu rozšíření na poli multiplayeru. Po hratelnostní stránce se skutečně Napoleon: Total War od Empire příliš neliší. Všechno zde funguje prakticky stejně, jak jsme byli zvyklí z minula. O určitých rozdílech jsme toho už řekli až až. A jak se obě hry odlišují po grafické stránce? Jednoduše nijak. Po vizuální stránce se hra nemá za co stydět. Bohužel se ale stydí, jak jinak si vysvětlit, že vydavatel výslovně zakázal vytvářet recenzentům vlastní screenshoty ze hry stejně jako videa. Tudíž jsme i my museli použít ty oficiálně dodané, které vidíte okolo. Hra ve skutečnosti vypadá pěkně, ale od minule se skutečně nic nezměnilo. Na druhou stranu okolní screenshoty berte s rezervou, protože jsou takové, řekněme dost vyumělkované a až tahle „dokonale" hra v reálu nevypadá. Jak je to s HW náročností? Oficiální minimální nároky představují 2GHz dvoujádrový procesor (případně 2,6 GHz jednojádrový), 1GB RAM (resp. 2GB v případě Windows Vista/7), 256MB grafickou kartu kompatibilní s DirectX 9.0c a 18 GB volného místa na disku. Doporučený je pak 2GHz Dual Core procesor, 2GB RAM (resp. 3GB ve Vistách či 7) a 512 MB grafická karta. Takže takový standard, ale na postarším počítači hru nerozjedete nebo jen s velkým sekáním. Mělo by platit, že Napoleon: Total War vám poběží podobně jako Empire: Total War. Tvůrci sice ohledně grafické stránky také udávají seznam určitých vylepšení, ale není to pro běžného hráče patrné. Hra prostě vypadá hezky a to nám stačí. Působí na vás také Napoleon: Total War jako takový datadisk a nikoli plnohodnotné pokračování série Total War? Není se čemu divit, protože i samotní tvůrci tento díl také označují jako samostatně hratelný datadisk pro Empire: Total War. Změny nejsou vskutku razantní, jde spíše o kosmetická vylepšení. Celá hra se nese hodně na podobném duchu jako její předchůdce, jen se zabývá většími detaily, než jsme tady zvyklí, což přináší trochu svěžího vánku do této strategické série.