Meditace ve Františkových lázních
Přemýšlela jsem, jestli se mám ještě k těm meditacím vrátit, či ne a nyní jsem dostala takový krásný signál z knihy, kterou čtu. Je od Diane Chamberlain - Ve stínu cypřišů a v ní jeden hlavní hrdina, když ho přepadly chmury používal přesně naši meditaci, kterou jsme praktikovali a která, jak jsem se dozvěděla z knihy, patří mezi zavedené techniky používané v psychologii. Jedná se o meditaci "Záporné myšlenky mohu nahradit kladnými". Pokaždé. když mě atakují negativní myšlenky, zopakuji si nějakou pozitivní, kterou si předem pro ten účel připravím a použiji ji jako záchranný kruh.
Takový příklad meditace s afirmacemi je na této adrese. Je v angličtině.
https://www.youtube.com/watch?v=6BcMS8lLC3I
nebo
https://www.youtube.com/watch?v=PpeJkCdtlOY
Velký úspěch měla meditace s rozinkou, kdy jsme se snažili vnímat rozinku všemi smysly postupně a poté co jsme ji konečně po 5 minutách snědli, měli jsme gurmánský zážitek, jako bychom snědli celý balíček rozinek:))))
Kdyby si někdo z vás chtěl poslechnout a vyzkoušet meditaci ještě jednou, tady je v originále.:))
http://www.mindfulness-solution.com/DownloadMeditations.html
75 Raisin Meditation, klkněte na Download a otevře se vám to
Meditace na smrt nás měla přivést k uvědomění si, že jsme tady jen na návštěvě a že máme prožívat každý přítomný okamžik naplno a s vděčností, protože jen ten je jediná jistota, kterou máme.
Ještě několik zajímavých myšlenek, na které nezbyl čas:
Filozof Campbell říká, že mnozí lidé šplhají po žebříčku úspěchu a nakonec zjistí, že si žebřík přistavili ke špatné zdi.
Pokud stále jen vyhráváme, v podstatě tím ztrácíme, protože si na pocity s úspěchem zvykneme a budeme vyhledávat stále intenzivnější uspokojení.
Pokud stále po něčem toužíme a za něčím se ženeme, býváme nešťastní. Býváme šťastnější, když si vážíme toho, co máme.
Z vědeckého výzkumu vyplývá, že pro dosažení pocitu celkové životní spokojenosti je důležité, přestat se zaměřovat na sebe.. Paradoxně platí, že získávání výhod pro sebe je uspokojující v krátkodobém horizontu, ale z dlouhodobého hlediska nás nenaplňuje.
Zaměřujeme-li se na své vlastní potěšení, život postrádá hlubší smysl- Doktor Slaigman říká, že se jen tak" pinožíme dokud neumřeme". Pokud se naopak považujeme za součást většího celku a vynaložíme úsilí na to, abychom byli něčím užiteční, připadá nám život smysluplný.:))