Nektar pro duši

                                                  

                                       44.kapitola: BŮH  PROMLOUVÁ  KE  SVÝM  DĚTEM

                                       


954.                                 Poselství Ježíše ze dne 26. října 2013 v 17:52            

                                 NEBUDU NEČINNĚ STÁT A DÍVAT SE, JAK NIČÍTE SVÉ ŽIVOTY,     
                                            KTERÉ MOHOU BÝT NAVĚKY VAŠE

  Má drahá, milovaná dcero,
když se lidé snaží zjistit, kterým z Božích dětí si přeji přinést své milosrdenství – odpověď je, že všem. Nedělám rozdíly, protože miluji každou narozenou duši, každá z nich byla stvořena mým Otcem. Žádná duše nemůže být vyloučena z této mé poslední mise k záchraně lidstva. Přicházím, abych přinesl spásu všem.
  Zeptejte se kteréhokoliv dobrého rodiče, zda by obětoval jedno dítě místo druhého a řekl by vám toto. Nezáleží na tom, jak špatně se chovají nebo mě zraňují, nikdy je nemohu zavrhnout, protože jsou částí mého těla. Totéž je pravdou pro nepřátele Boha. Urážejí Ho a způsobují mu velký žal, ale stále je ještě miluje, protože z Něj pochází, i když jsou vyhladovělí, kvůli hříchu lidstva.
  Jak to, můžete se ptát, že mohu prominout těm, kdo Mě zraňují nejvíce? Kdo trápí druhé a způsobují jim bolest a utrpení? Je to proto, že je miluji. Vždy budu milovat hříšníka. Jejich hříchy mě znechucují, ale vždy budu čekat, abych je obejmul.
  Tato mise je o odpuštění. Je jenom o záchraně vašich duší. Ačkoli má slova mohou být někdy tvrdá, jsou vám dávána, protože vás miluji a nemohu snést myšlenky na to, že vás ztrácím. Ti, kdo Mě zradili kvůli svým životním ambicím, se nesmí nikdy bát ke Mně přijít a požádat Mě o pomoc. Chybíte mi. Jsem smutný, ale použiji každý krok, aniž bych porušil smlouvu mého Otce o svobodné vůli, která vždy zůstává vaše až do nového začátku. Nic co uděláte, vás ode Mne neoddělí, když Mě požádáte, abych vám odpustil.
  Zaplavím svět svým milosrdenstvím a slibuji, že zasáhnu při každém zlém činu vykonaném mými nepřáteli, aby vás vtáhli do omylu. Nehodím vás vlkům, kteří vás chtějí zhltnout. Nebudu nečinně stát a dívat se, jak ničíte své životy, které mohou být navěky vaše. Podržím vás zpříma až do doby, kdy budete muset udělat konečné rozhodnutí. Nenechám vaši duši jít tak snadno. Zemřel jsem krutou smrtí, abych vás zachránil. Tentokrát budete svědky nejmocnějšího Božího zásahu, abych vás získal zpět. Jste moji. Já jsem váš. Šelma vás na svou stranu nezíská tak snadno, protože Já jsem Bůh, hrozivá síla. Já jsem všemocný. Satan nemá nic, ale jeho lstivost přiláká slabé mezi vámi. Vybízím všechny, kdo mě milují, modlit se, aby slabí přijali můj Boží zásah s láskou ve svých srdcích.
   Váš Ježíš



470.                              Poselství Ježíše ze dne 21. června 2012 v 17:30.

                                ČLOVĚK SE NEVYVINUL ZE ZVÍŘAT, ALE TO JE PRÁVĚ TO,
                              CO BY LIDÉ NEVĚŘÍCÍ V BOHA CHTĚLI, ABYSTE TOMU UVĚŘILI.

  Má drahá, milovaná dcero,
už od počátku věků, když svět byl stvořen mým Věčným Otcem, bylo mnoho zmatku týkajícího se původu lidské rasy.
  Když můj Otec stvořil svět tak, aby mohl mít rodinu, učinil k tomu mnoho příprav. Stvořil zemi, moře, rostliny, stromy, hory, řeky, zvířata, a pak, v posledním dnu, kdy všechno v ráji bylo na svém místě, stvořil člověka.
  Člověk, i když poskvrněný hříchem, je posvátné stvoření. Zvířata jsou zde, aby sloužila lidem.
  Člověk se nevyvinul ze zvířat, ale to je právě to, co by lidé nevěřící v Boha chtěli, abyste uvěřili.
  Evoluční teorie, které tvrdí, že člověk povstal ze zvířat, jsou lži. Nikdy nemohou být dokázány. Satan, jeho padlí andělé a každý ďábel, který pochází od nepřítele Boha, přesvědčili lidi o této strašné lži.
  Člověk je dítě Boha, ale Satan, aby ponížil lidské Boží dítě, chce vyvolat zmatek v srdcích lidí.
  Proč podporuje tyto lži falešným učením? Tímto způsobem může dokázat, že se člověk vyvinul z opic a tak přesvědčit lidi o tom, že nebyli stvořeni rukou mého Věčného Otce. Je to jedna z největších lží, které se ďábel dopustil, když použil duše těch lidí, kteří prohlašují, že jsou více inteligentní než zbytek jejich bratrů a sester.
  Vědci tvrdí, že člověk se vyvinul ze zvířete, ale jsou oklamáni. Věda selhává, když se pokouší vysvětlit pravdu o stvoření celého vesmíru. Žádný člověk nerozumí zázraku Božího stvoření. Jestliže si člověk myslí, že na základě lidského uvažování zná všechny odpovědi vztahující se k původu lidstva, potom klame nejenom jiné nebohé duše, ale i sám sebe.
  Když v takových duších, které věří v nadřazenost lidské inteligence, není přítomná Boží láska, pak se ateizmus šíří jako plevel. Tento plevel, který se rozrůstá všemi směry, nakazí a zničí každou úrodu v dohledu a vyvolá chorobu.
  Jediným lékem je vyhledat pomoc u Boha pokornou modlitbou a prosit, aby pravda byla odhalena.
  Tak mnoho nepravd šířených ateisty, kteří se pokoušejí dokázat, že Bůh neexistuje, zničilo milióny duší. Jejich oběti potřebují vaše modlitby.
  Ateizmus je největším náboženstvím na světě a ti, kteří zasvětili své životy tomuto klamu, jsou ztraceni na věčnost.
Budou čelit plamenům pekla. Pokud se ke Mně během Varování nebo po něm neobrátí, budou snášet utrpení strašného trestu.
Modlete se za ně.
   Váš Ježíš


                                           OTEC  PROMLOUVÁ  KE  SVÝM  DĚTEM:
                                            Zjevení Boha Otce Matce Eugenii

  

                                       
   BŮH JE MÝM OTCEM- předmluva:
  Toto volání slyšíme v dnešním světě stále častěji. Lidé opět uznávají, že Bůh je opravdu jejich Otcem.
Proto považujeme za svou povinnost uveřejnit poselství, které poskytuje Bůh Otec světu prostřednictvím sestry Eugenie Elisabety Ravasiové, jež ho tolik milovala, a které uznala církev za právoplatné.
  V roce 1935 zřídil grenobelský biskup, Alexandr Caillot, komisi odborníků z různých částí Francie, aby vedli diecézní vyšetřování, které trvalo deset let.
  Jejími členy byli generální vikář grenobelského biskupa mons. Guerry, teolog, bratří jezuité Albert a August Valencin-Amonsovi, kteří patří k předním autoritám na poli filozofie a teologie a také dva lékaři.
  Jsme si jisti, že toto poselství pomůže lidem pochopit, hlubokou lásku našeho Otce ke každému z nás a že se rozšíří po celém světě....
   Andrea d´Ascanio OFMCap.

                                           KDO  JE  MATKA  EUGENIE?

  Kdo je Matka Eugenie, kterou Bůh Otec nazval „svou milovanou dcerou", „svou květinkou"?
Domnívám se, že Matka Eugenie je jedno z největších světel našich dob, malý prorok nové církve, o níž je Otec středem a vrcholem celého lidstva a v jejíž jednotě tkví nejvyšší ideál spirituality.
  O N A   J E   S V Ě T L O,   K T E R É   O T E C   D A L   S V Ě T U    V    D N E Š N Í   D O B Ě     Z M A T K U   A   T E M N O T,   abychom v něm mohli spatřit cestu k následování.
  Narodila se v San Gervasio d´Adda, (dnešní Crapriato San Gervasio), v malém městečku v provincii Bergamo v Itálii 4. září 1907 v rolnické rodině. Dostalo se jí pouze základního vzdělání. Po několika letech práce v továrně vstoupila do Řádu Panny Marie Matky apoštolů, ve věku dvaceti let.
  Již od začátku svého řeholního života vzbuzovala sestra pozornost svých nadřízených svou zbožností, poslušností a pokorou. Zde se její osobnost s velikým charismatem natolik rozvinula, že ve věku pouhých dvaceti pěti let byla zvolena za matku představenou zmíněné kongregace.
  Pomineme-li její duchovní kvality, sama její činnost na poli sociálním by postačila k tomu, aby jí zajistila místo v dějinách. Za dvanáct let misionářské činnosti založila více než sedmdesát středisek (všechna s nemocnicí, školou a kostelem) v nejvzdálenějších místech Afriky, Asie a Evropy.
J A K O   P R V N Í   O B J E V I L A   L É K   P R O T I   M A L O M O C E N S T V Í  Z E  S E M E N   T R O P I C K É   R O S T L I N Y. Tento lék byl později prozkoumán a zdokonalen v Pasteurově ústavu v Paříži.
  Povzbudila v práci Raula Follereaua, který šel v jejích stopách a je považován za apoštola malomocných.
  V letech 1939-1941 naplánovala a uskutečnila projekt „Město malomocných" v Azopte na Pobřeží slonoviny. Bylo to ohromné středisko pro péči o malomocné o rozloze 200 000 m čtverečních. Dodnes zůstává jedním z hlavních středisek toho druhu v Africe i na celém světě.
  V uznání tohoto velkého úspěchu udělila Francie svou nejvyšší národní poctu za sociální dílo misionářkám z Řádu Panny Marie Matky apoštolů, jehož nejvyšší představenou v letech 1935 až 1947 byla Matka Eugenie.
  Matka Eugenie odešla k Otci 10. srpna 1990.

  Jejím největším odkazem pro nás je Otcovo poselství „Otec promlouvá ke svým dětem", jediné soukromé zjevení, v němž se projevil Bůh Otec osobně a které bylo uznáno církví za autentické po deseti letech nejpřísnějšího zkoumání. Na začátku textu citujeme prohlášení mons.Alexandra Caillota, grenobelského biskupa, které sepsal po vyšetřování:

  "Pozoruhodné je, že Bůh Otec nadiktoval poselství Matce Eugenii v latině, pro ni ve zcela neznámém jazyce.
  Během procesu zkoumání ukázala sestra Eugenie velkou trpělivost a dokonalou poslušnost, když se bez námitek podrobovala lékařským testům a únavným výslechům. Všichni vyšetřovatelé si cenili zejména její prostoty. Obzvlášť patrný byl její všeobecný přehled a živá a pronikavá inteligence. Její vzdělání bylo přitom nedostatečné, neboť její matka byla dlouho nemocná a Eugenie se již v útlém věku starala o domácnost, a proto často chyběla ve škole.
  Zmínil jsem se o její inteligenci, úsudku, tvořivé vůli, i jejích administrativních schopnostech, že tyto vlastnosti mohou s definitivní platností vyloučit všechny doměnky o halucinacích a iluzích, spiritismu, šílenství nebo histerii. Během šesti let dokázala založit 67 institucí a ve své kongregaci zavedla mnoho užitečných zlepšení.
  Předmět poselství, kterým byla Matka Eugenie pověřena, je přesný a z dogmatického hlediska správný a aktuální.
  Je zvláštní, že dosud neexistuje samostatný svátek na počest Boha Otce. Boží Trojice je uctívána jako taková, Slovo a Duch Svatý jsou uctíváni při různých slavnostech a pouze Otec nemá žádný vlastní svátek, který by upozornil křesťany na jeho Osobu!
  T O   J E   T A K É   D Ů V O D,  proč rozsáhlý výzkum mezi věřícími odhalil, že v různých společenských vrstvách a dokonce i mezi mnoha kněžími a duchovními "Otce neznají, nemodlí se k Němu a nemyslí na Něho." Výzkum dosti překvapivě ukazuje, že   V E L K Ý   P O Č E T   K Ř E S Ť A N Ů   S E   O D   O T C E   O D V R A C Í,    P R O T O Ž E    H O    V I D Í    J E N   J A K O   H R O Z I V É H O   S O U D C E.
  Je-li správné uctívat Syna a Ducha Svatého za jejich vnější zjevení, nebylo by vhodné vzdát dík Bohu Otci, jak to vyžaduje mešní preface,  Z A   D A R,   K T E R Ý   N Á M   P O S L A L -  za Jeho Syna?
  Hlavní smysl tohoto svátku je tedy tento: 
  U C T Í V A T   O T C E,   D Ě K O V A T   M U,   V E L E B I T   H O,   Ž E   N Á M   D A L   S V É H O   S Y N A !
  Aby všichni byli jedno tělo v Kristu a společně s Ním se stali   B O Ž Í M I   D Ě T M I.
  V době, kdy je svět sužován světskými naukami, ateismem a moderními filosofiemi  a    V Ů B E C   N E U Z N Á V Á   B O H A -  P R A V É H O   B O H A -  by nám tento svátek pomohl poznat milosrdného a dobrotivého Otce, kterého nám zjevil Ježíš. V době, kdy je svět rozerván vražednými válkami (první a druhá světová válka) a potřebuje najít pevný základ spojení, aby přivedl lidi blíž k sobě,  B Y   T E N T O   S V Á T E K   P Ř I N E S L   V E L K É   S V Ě T L O :
  N A U Č I L   B Y   M N O H O   L I D Í,   Ž E   V Š I C H N I   M A J Í   S T E J N É H O   N E B E S K É H O   O T C E,   K T E R Ý   J I M   D A L   J E Ž Í Š E,  skrze něhož se stávají členy Jeho mystického těla v jednotě s Duchem lásky! Lidé jsou unavení a vyčerpaní válečnými útrapami a touží po hlubokém duchovním životě. Takový svátek by je naučil modlit se k Otci a nabídnout se v synovské oběti Jemu - jedinému zdroji života Nejsvětější Trojice, a zachoval by to krásné hnutí   N A D P Ř I R O Z E N É H O   Ž I V O T A,  který volá lidi   k   D U C H O V N Í M U   D Ě T S T V Í  - a  skrze víru - k životu s Otcem.
  Považuji za vhodné nechat ji pokračovat v její práci.  V Ě Ř Í M,   Ž E   V Š E C H N O   J E   V Ů L E   B O Ž Í !
  Po deseti letech vyšetřování, úvah a modliteb žehnám Otci, že si vybral mou diecézi jako místo pro tak dojemný důkaz své lásky."
  Alexandr Caillot, biskup z Grenoblu
 (U nás vydáno 1997 v Olomouci v Matici cyrilometodějské)
============================================================================================================================
  A čas běží a běží a dodnes se náš milovaný Bůh Otec žádného svátku nedočkal. Není to smutné?  Co tam asi naši kardinálové dělají? barmanka
============================================================================================================================


                                                      OTCOVO POSELSTVÍ
  část I.
  1.července 1932, svátek Drahocenné krve našeho Pána Ježíše Krista. Konečně nadešel den provždy požehnaný, den, který přislíbil nebeský Otec!
  Dnes skončily dlouhé dny příprav, a já cítím blízko, tak blízko příchod svého Otce a Otce všech lidí.
  Několik minut modlitby a potom tolik duchovních radostí. Byla jsem naplněna touhou spatřit ho a slyšet ho! Mé srdce planoucí láskou se otevřelo s tak velkou důvěrou, že jsem si uvědomila, že jsem až dosud nikdy nikomu tolik nevěřila. Myšlenka na Otce mě učinila až bláznivě šťastnou. Konečně jsem zaslechla zpěv. To andělé ohlásili tento radostný příchod. Jejich písně byly tak krásné, že jsem se rozhodla zapsat si je co možná nejdříve. Melodie utichla a přišel zástup vyvolených, cherubínů a serafínů, a s nimi Bůh, náš Stvořitel a Otec.
  Poklonila jsem se až k zemi a zcela ponořena do vlastní nicoty jsem se modlila Magnificat. Hned nato mi Otec řekl, abych se posadila vedle něho a zapsala, co se rozhodl říci lidem.
  Celý nebeský dvůr, který ho doprovázel, zmizel. Zůstal pouze Otec, zůstal se mnou, a dříve než usedl, mi řekl: „Už jsem ti řekl a nyní to říkám znovu: Nemohu dát svého milovaného Syna ještě jednou, abych dokázal svou lásku k lidem! Nyní přicházím mezi ně, abych je miloval, a beru na sebe jejich podobu, jejich ubohost, aby poznali tuto lásku. Pohleď, odkládám nyní svou korunu a všechnu svou slávu a beru na sebe vzezření obyčejného člověka!"
  Poté co odložil svou korunu a svatozář ke svým nohám, aby se podobal obyčejnému člověku, vzal do levé ruky zeměkouli světa a přitiskl ji k svému Srdci. Pak si sedl vedle mě.
  Mohu povědět jen několik málo slov o jeho příchodu, o vzhledu, který vzal na sebe, a o jeho lásce! Ve své nevědomosti nenacházím slova, abych vyjádřila, co mi zjevil. Řekl: „Pokoj a spása tomuto domu a celému světu! Kéž se moje moc, láska a můj svatý Duch dotknou lidských srdcí, aby se celé lidstvo obrátilo ke spáse a přišlo ke svému Otci, který je hledá, aby je miloval a spasil.
  Kéž můj zástupce Pius XI. pochopí, že toto jsou dny spásy a požehnání. Kéž nepromarní příležitost upozornit děti na jejich Otce, který přichází, aby jim pomohl v tomto životě a připravil jejich věčné štěstí.
  Zvolil jsem si tento den, abych započal své dílo mezi lidmi, protože dnes je svátek Drahocenné krve mého Syna Ježíše. Rozhodl jsem se posvětit touto krví dílo, které začínám, aby přineslo ovoce celému lidstvu.
  Toto je pravý účel mého příchodu:
  1./ Přicházím, abych zahnal nadměrný strach, který ze mě mají mí lidé, a abych jim ukázal radost z toho, že mě znají a milují moje děti, to znamená celé lidstvo, dnešní i budoucí.
  2./ Přicházím, abych přinesl naději všem lidem a národům. Kolik z nich ji už dávno ztratilo. Tato naděje je naučí žít v míru a bezpečí a pracovat na vlastní spáse.
  3./ Přicházím, aby mě lidé poznali takového, jaký jsem, aby vzrůstala jejich důvěra a láska ke mně, jejich Otci. Mám jedinou starost: bdít nad všemi lidmi a milovat je jako své děti.
  Jako se malíř těší z pohledu na obraz, který namaloval, tak s radostí a potěšením přicházím mezi lidi, mistrovská díla svého stvoření.
  Čas utíká. Chtěl bych, aby lidé co nejdříve poznali, že je miluji a že je mým největším štěstím zůstávat s nimi a hovořit s nimi jako Otec se svými dětmi.
  Jsem věčný, a když jsem byl sám, rozhodl jsem se užít svou moc, abych stvořil bytosti k svému obrazu. Nejdříve jsem však musel stvořit hmotu, aby tyto bytosti měly prostředky ke své obživě: tehdy jsem stvořil svět. Naplnil jsem jej vším potřebným pro lidi: vzduchem, sluncem a deštěm a mnoha jinými věcmi, o nichž jsem věděl, že jsou nutné k jejich životu. Nakonec jsem stvořil člověka. Měl jsem radost ze svého díla. Člověk hřeší, ale právě tehdy se projevuje moje nekonečná šlechetnost.
  Ve Starém zákoně jsem stvořil a vyvolil proroky, aby žili mezi lidmi. Jim jsem svěřil svá přání, starosti a radosti, aby o nich se všemi hovořili.
  Čím více se vzmáhalo zlo, tím více mě má dobrota nutila promlouvat ke spravedlivým lidem, aby mohli předávat mé příkazy těm, kteří působili nepořádek. Tak jsem někdy musel být přísný, abych je káral, nikoliv abych je trestal - to by bylo jen na škodu - ale abych je odvrátil od neřesti a přivedl k jejich Otci, jejich Stvořiteli, na něhož zapomněli. Později zlo zaplavilo lidská srdce v takové míře, že jsem byl přinucen poslat na svět pohromy, abych lidi očistil utrpením, zničením jejich majetku či dokonce jejich usmrcením.   D O P U S T I L   J S E M   P O T O P U   S V Ě T A,   Z N I Č E N Í   S O D O M Y   A   G O M O R Y,   V Á L K Y   L I D Í   P R O T I   S O B Ě   atd.
  Vždy jsem si přál zůstat mezi lidmi v tomto světě. Tak jsem byl za potopy světa blízko Noemovi, tehdy jedinému spravedlivému. I při ostatních pohromách jsem vždy nalezl spravedlivého člověka, s nímž jsem mohl zůstat a jehož prostřednictvím jsem žil mezi lidmi své doby, a tak tomu bylo vždy.
  Moje nekonečná dobrota vůči lidstvu často svět očišťovala od jeho zkaženosti.
  Stále jsem si volal určité duše, v kterých jsem našel zalíbení, protože skrze ně jsem mohl být šťastný s těmi, které jsem stvořil, s lidmi.
  Slíbil jsem světu Mesiáše. Učinil jsem vše, co jsem mohl, abych připravil jeho příchod tím, že jsem se zjevoval v podobách, které ho představovaly, už tisíce let před jeho příchodem!
  Neboť kdo je Mesiáš? Odkud přichází? Co učiní na světě? Koho zastupuje?
  Mesiáš je Bůh.
  Kdo je Bůh? Bůh je Otec, Syn a Duch Svatý.
  Odkud přichází? Nebo spíše, kdo mu přikázal, aby přišel mezi lidi? Byl jsem to já, jeho Otec, Bůh.
  Koho má na zemi zastupovat? Svého Otce, Boha.
  Co má na světě činit? Dá poznat a milovat Otce, Boha.
  Což neřekl: „Nevěděli jste, že musím být v tom, co je mého Otce?" (Lk 2,49) „Přišel jsem, jen abych plnil vůli svého Otce."
„Požádáte-li o cokoliv Otce v mém jménu, on vám to dá ...". „Budete se modlit k němu takto: „Otče náš, jenž jsi na nebesích...", a někde jinde, jelikož přišel, aby oslavil Otce a učinil, aby ho lidé poznali, říká: „Kdokoliv vidí mne, vidí Otce." „Já jsem v Otci a Otec je ve mně." „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14,6) „Kdokoliv je se mnou, je také s mým Otcem", atd.
  Uvědomte si tedy, lidé, že po celou věčnost mám jediné přání:   D Á T   S E   P O Z N A T   L I D E M   A   B Ý T   J I M I   M I L O V Á N.   Přeji si s nimi zůstat navždy.
  Žádáte věrohodný důkaz přání, které jsem právě vyslovil?
  Proč jsem přikázal Mojžíšovi, aby postavil svatostánek a archu úmluvy, kdybych nechtěl přijít a přebývat s lidmi jako Otec, bratr nebo blízký přítel? To bylo moje vroucí přání. Přesto na mě zapomněli a uráželi mě mnohými hříchy.
  A   T A K   J S E M   D A L   M O J Ž Í Š O V I   S V Á   N A Ř Í Z E N Í  (desatero Božích přikázání), aby jim připomněla Boha, jejich Otce, a jeho jediné přání spasit je. Očekával jsem, že tato přikázání budou zachovávat, a tak vzpomenou na svého nekonečně dobrotivého Otce, který má vždy na zřeteli jejich nynější i věčnou spásu.
  Lidé na všechno zapomněli a upadli do bludů a strachu, protože považovali zachovávání příkazů, které jsem předal Mojžíšovi, za příliš obtížné. Vytvořili si vlastní zákony podle svých rozmarů, aby je mohli snadněji dodržovat. V přehnaném strachu, který ze mě měli, pozvolna na mě zapomínali a zahrnovali mě urážkami.
  Ale má láska k těmto lidem, mým dětem, nikdy docela nepřestala. Když jsem si uvědomil, že ani patriarchové, ani proroci nebyli schopni zajistit, aby mě lidé poznali a milovali, rozhodl jsem se přijít sám.
  Jak jsem však mohl mezi ně přijít? Nebyl jiný způsob, než abych přišel sám, ve druhé osobě svého božství.
Poznají mě lidé? Budou mi naslouchat?
  Nic budoucího mi není skryto, proto jsem si sám odpověděl na tyto dvě otázky: „Nepoznají mou přítomnost, i když jim budu nablízku. V mém Synu budou se mnou krutě zacházet, bez ohledu na všechno dobrodiní, které pro ně učiním. V mém Synu budou o mně mluvit špatně, ukřižují mě, aby mě usmrtili."
  Mám kvůli tomu přestat? Ne, má láska k mým dětem, lidem, je příliš velká.
  Nepřestal jsem. Pochopte, že jsem vás miloval snad lze tak říci více než svého milovaného Syna, nebo spíše více než sama sebe.
  Co vám říkám, je tak pravdivé, že bych váhal, kdyby se našel jediný z mých tvorů, který by byl schopen vykoupit hříchy ostatních lidí podobným životem a smrtí, jaký byl život a smrt mého Syna. Proč? Protože bych zradil svou lásku tím, že bych nechal trpět milovaného tvora více, než bych trpěl sám ve svém Synu. Nikdy bych nechtěl, aby mé děti trpěly.
  To je stručný příběh mé lásky do té doby, než jsem přišel mezi lidi skrze svého Syna.
  Většina lidí zná tyto události, avšak nechápou podstatnou věc: že k tomu všemu mě vedla láska!
  Ano, je to láska, co vám chci vštípit. Na tuto lásku se zapomnělo. Chci vám ji připomenout, abyste mě poznali takového, jaký jsem, abyste se nebáli, jako se bojí otroci, Otce, který vás tolik miluje.
  Podívejte, v tomto příběhu jsem teprve v prvním dni prvního století a já bych jej chtěl dovést až do nynějšího dne, do dvacátého století.
  Jak lidé zapomněli na mou otcovskou lásku! A přece vás tak něžně miluji! Co všechno jsem pro ně učinil ve svém Synu, v osobě svého Syna, který se stal člověkem! Božství je zahaleno v tomto lidství, stalo se malým, chudým, poníženým. Ve svém Synu Ježíši jsem vedl život oběti a práce. Přijímal jsem jeho modlitby, aby člověk měl jasně vyznačenou stezku, po které by kráčel ke spravedlnosti a bezpečně došel až ke mně!
  Samozřejmě jsem chápal slabost svých dětí, i právě proto jsem požádal svého Syna, aby jim dal prostředky, které jim umožní po pádu znovu povstat. Pomohou jim očistit se od hříchů, aby stále mohly být dětmi mé lásky.   H L A V N Í M I   P R O S T Ř E D K Y    T É T O    P O M O C I    J E   S E D M   S V Á T O S T Í.  A nejdůležitější prostředky pro vaši spásu, navzdory vašim pádům, jsou kříž,   K R E V   M É H O   S Y N A,    K T E R Á    S E    Z A    V Á S    P R O L É V Á    S T Á L E,   J A K   V E   S V Á T O S T I   P O K Á N Í,   T A K   V   N E J S V Ě T Ě J Š Í   O B Ě T I   M Š E   S V A T É.
  Mé drahé děti, zahrnoval jsem vás dary zvláštních milostí po dvacet století, ale s jakými ubohými výsledky! Kolik z mých tvorů, kteří se stali skrze mého Syna dětmi mé lásky, se rychle vrhlo do věčné propasti! Opravdu jste nepoznali mou nekonečnou dobrotu, a já vás tolik miluji!
  Alespoň vy, kteří víte, že přicházím sám, abych k vám mluvil, abyste si uvědomili mou lásku, nevrhejte se do propasti. Jsem váš Otec! Což je možné, abyste poté, co mne nazvete svým Otcem a projevíte svou lásku ke mně, nalezli u mě tvrdé a necitelné srdce, abych vás nechal zahynout? Ne, ne, nevěřte tomu! Jsem nejlepší z otců! Znám slabosti svých tvorů. Pojďte ke mně, obraťte se s důvěrou a láskou! Odpustím vám pro vaši lítost. I kdyby vaše hříchy byly odporné jako bláto, vaše důvěra a láska mě přiměje, abych na ně zapomněl a nesoudil vás!
  Pravda, jsem spravedlivý, ale láska zaplatí všechno!
  Poslechněte si, moje děti, jedno přirovnání a ujistíte se o mé lásce. Pro mě jsou vaše hříchy jako železo a projevy vaší lásky jako zlato. Dáte-li mi tisíc liber železa, nebude to nic proti tomu, když mi dáte jen deset liber zlata! Jinými slovy, jen trochou lásky můžete vykoupit velké hříchy.
  To je velmi radostný pohled na soud nad mými dětmi, nad všemi lidmi bez výjimky. Musíte přijít ke mně. Jsem vám tak nablízku! Musíte mě milovat a ctít, abyste nebyli souzeni nebo spíše abyste byli souzeni mou nekonečně milosrdnou láskou!
Nepochybujte o tom! Kdyby mé Srdce nebylo takové, dávno bych už zničil svět za každý spáchaný hřích! Ale jak vidíte, moje ochrana se neustále projevuje milostí a dobrodiním. Z toho můžete usoudit, že máte Otce, který je nade všechny otce, který vás miluje a nepřestane vás nikdy milovat, budete-li si to přát.
  Přicházím k vám dvěma způsoby: v kříži a ve svátosti oltářní!
  Kříž je cesta, kterou přicházím ke svým dětem, protože skrze kříž vás můj Syn vykoupil. A pro vás je kříž cesta, po níž lze vystoupit k mému Synu a od mého Syna ke mně. Bez něho byste ke mně nikdy nemohli přijít, protože člověk svým hříchem na sebe uvalil trest odloučení od Boha.
  Ve Svátosti oltářní žiji mezi vámi jako Otec se svou rodinou. Přál jsem si, aby můj Syn ustanovil svátost oltářní,   A B Y   S E   T A K   K A Ž D Ý   S V A T O S T Á N E K   S T A L   S T U D N I C Í   M Ý C H   M I L O S T Í,   M É H O   B O H A T S T V Í   A    L Á S K Y,   které dávám lidem, svým dětem. Těmito dvěma prostředky ustavičně sesílám na svět svou moc a nekonečné milosrdenství.(A kde mají svatostánek evangelíci, jehovité, protestanti..?)
  Poté co jsem vám ukázal, že mě můj Syn Ježíš zastupuje mezi lidmi a že skrze něho zůstávám stále mezi nimi, chci vás také upozornit, že k vám přicházím skrze svého Svatého Ducha.
  Dílo třetí osoby mého božství se uskutečňuje potichu a člověk si ho často neuvědomuje. Avšak pro mě je to velmi vhodný způsob bytí,  N E J E N   V E   S V A T O S T Á N K U,     A L E   T A K É   V   D U Š Í C H   V Š E C H,   K T E Ř Í   J S O U   V E   S T A V U   M I L O S T I.   V nich si vystavím svůj  trůn  a  přebývám  stále  jako  pravý  Otec,   který    M I L U J E   A   C H R Á N Í   S V É   D Ě T I   A   P O M Á H Á   J I M.
  Nikdo doposud nepochopil nekonečnou touhu mého božského otcovského Srdce, aby bylo známo, milováno a ctěno všemi lidmi, spravedlivými a hříšnými. To jsou tři dary, které bych rád od člověka přijímal, abych tak mohl být milosrdný a dobrý i vůči nejzatvrzelejším hříšníkům.
  Copak jsem neučinil vše pro svůj lid, od Adama až po Josefa, Ježíšova pěstouna, a od Josefových dob až dodnes, aby mně člověk projevoval zvláštní úctu, která mi náleží jako jeho Otci, Stvořiteli a Spasiteli? Ale dosud se mi nedostalo této zvláštní úcty, po které jsem tolik toužil a stále toužím.
  V knize Exodus čtete, že máte Bohu prokazovat zvláštní úctu. Zejména Davidovy žalmy obsahují toto poučení. V přikázáních, která jsem sám dal Mojžíšovi, jsem zdůraznil: „Budeš uctívat a milovat jediného Boha." Láska a úcta jsou dvě věci, které spolu souvisejí. A protože jsem vás zahrnul takovým dobrodiním, musím být uctíván velmi zvláštním způsobem.
  Když jsem vám dal život, stvořil jsem vás ke svému obrazu. Vaše srdce je proto stejně citlivé jako moje a moje srdce stejně jako vaše!
  Co všechno neuděláte, když vám jeden z vašich bližních prokáže malou laskavost, aby vám udělal radost? I ten nejzatvrzelejší člověk by byl takovéto osobě vděčný navždy. Každý by se snažil najít něco, čím by mu udělal co největší radost odměnou za prokázanou službu. Nuže, budu vůči vám mnohem vděčnější a dám vám jistotu věčného života, prokážete-li mi malou laskavost tím, že mne budete uctívat, jak požaduji.
  Vím, že mě uctíváte v mém Synu a že jsou tací, kteří jsou schopni mi skrze mého Syna obětovat všechno, ale těch je opravdu málo. Nevěřte však, že uctíváním mého Syna neuctíváte také mě. Samozřejmě mne uctíváte, protože já žiji ve svém Synu! A tak všechno, co je k jeho slávě, je také k slávě mojí!
  Chtěl bych však, aby člověk uctíval svého Otce a Stvořitele se zvláštní oddaností. Čím více budete uctívat mě, tím více budete uctívat mého Syna, poněvadž se podle mé vůle stal Vtěleným Slovem a přišel mezi vás, abyste poznali toho, který ho poslal.
  Začnete-li mne vyznávat, budete mě i mého milovaného Syna milovat více, než milujete dosud. Pohleďte, kolik mých tvorů, které se stali mými dětmi skrze tajemství vykoupení, není na pastvinách, jež jsem připravil pro všechny lidi prostřednictvím svého Syna. A kolik je těch, a vy to víte, kteří doposud o těchto pastvinách vůbec nevědí. A kolik tvorů z mých rukou, o nichž vím, ale které vy neznáte, nemají dokonce tušení o ruce, která je stvořila!
  Jak bych si přál, abyste poznali, jak všemohoucí jsem váš Otec a jak rád bych jako Otec činil dobrodiní svým tvorům. Chtěl bych učinit jejich život sladší skrze můj zákon. Rád bych, abyste k nim šli v mém jménu a hovořili s nimi o mně. Ano, povězte jim, že mají Otce, který je stvořil a chce jim dát své poklady. Ale především jim řekněte, že na ně myslím, miluji je a chci jim dát věčné štěstí. Slibuji vám, že se lidi obrátí dříve.
  Věřte mi, kdybyste mě začali uctívat se zvláštní oddaností již od dob prvotní církve, zůstalo by po dvaceti stoletích jen málo lidí, kteří žijí v modlářství, pohanství a v tolika falešných a zlých sektách, v nichž se zaslepeně vrhají do propasti věčného ohně! Pohleďte, kolik práce zbývá ještě vykonat!
  Moje hodina přišla! Musím být poznán, milován a uctíván lidmi, abych poté, co jsem je stvořil, mohl být jejich Otcem, pak jejich Spasitelem a nakonec předmětem jejich věčné radosti.
  Dosud jsem mluvil o věcech, které již znáte. Chtěl jsem vám je připomenout, abyste mi stále více věřili, že jsem velmi dobrý Otec, nikoliv hrozivý, jak se domníváte; a že jsem Otec všech, kteří žijí nyní, i těch, které ještě stvořím do konce světa.
  Uvědomte si, že chci být poznán, milován a především uctíván. Kéž každý pozná mou nekonečnou dobrotu ke všem lidem - zejména k hříšníkům, nemocným, umírajícím a ke všem trpícím. Ať poznají, že si přeji pouze jedno: všechny je milovat, dát jim svou milost a odpuštění, činí-li pokání, a především je nesoudit podle své spravedlnosti, ale podle svého milosrdenství, aby tak byli všichni spaseni a připočítáni k mým vyvoleným.
  Na závěr této stručné zprávy ti dávám slib, který bude mít věčný účinek: Nazývejte mě jménem Otce s důvěrou a láskou, a dostanete od tohoto Otce všechno s láskou a milosrdenstvím.
  Přeji si, aby můj syn, tvůj duchovní otec, mohl pracovat pro mou slávu a zapsat větu po větě, co jsem ti diktoval, aby tak lidé mohli snadno a s radostí číst zprávu o tom, co chci, aby znali, ovšem bez jakýchkoliv přídavků.
  Každý den budu s tebou hovořit o svých přáních, o svých radostech, zármutcích, a především ukáži lidem svou nekonečnou dobrotu a něžnou a milosrdnou lásku.
  Chtěl bych také, aby ti tvé představené dovolily trávit volný čas se mnou, abys mě mohla těšit a milovat každý den po dobu půlhodiny. Tím zajistíš, aby srdce mých dětí byla připravena pracovat na šíření této zbožnosti, kterou jsem ti právě zjevil, a abys získala velkou důvěru v Otce, který chce být svými dětmi milován.
  Aby se toto dílo mohlo rozšířit mezi všechny národy co nejrychleji, aniž by se ti, kterým je svěřeno jeho šíření, dopustili sebemenší neuváženosti, žádám tě, abys své dny trávila ve velkém usebrání. Budeš šťastná, když nebudeš příliš mluvit s ostatními. I když budeš mezi nimi, ve svém srdci budeš mluvit se mnou a naslouchat mně.
  Chci, abys také dělala toto: Když s tebou budu hovořit, zapisuj mé důvěrné zprávy do zvláštního deníčku, protože jeho prostřednictvím chci mluvit ke každému jednotlivci. Žiji s lidmi v důvěrnějším vztahu než matka se svými dětmi.
  Od stvoření člověka jsem nikdy ani na okamžik nepřestal žít vedle něho. Jako jeho Stvořitel a Otec cítím potřebu ho milovat. Není to tím, že bych potřeboval jeho, ale má láska Otce a Stvořitele mi dává potřebu ho milovat. Proto žiji tak nablízku člověku, všude ho sleduji, pomáhám mu ve všem a podporuji ho.
  Znám jeho potřeby, starosti, všechny jeho touhy a mým největším štěstím je pomáhat mu a chránit ho.
  Lidé věří, že jsem hrozivý Bůh, který hodlá celé lidstvo uvrhnout do pekla. Jak velké bude jejich překvapení, až na konci času uvidí, kolik duší, o jejichž zatracení byli přesvědčeni, se těší z věčné blaženosti mezi vyvolenými. Přeji si, aby všichni moji tvorové uvěřili, že je tu jejich Otec, který nad nimi bdí a který by chtěl, aby se už na zemi radovali z toho, že předem zakouší věčnou blaženost.
  Matka nikdy nezapomíná na malého tvorečka, kterého přivedla na svět. Není podivuhodnější, že já pamatuji na všechny své tvory?
  Jestliže matka miluje maličké, které jsem jí dal, já ho miluji ještě více, neboť jsem ho stvořil. Dokonce když matčina láska vůči dítěti kvůli nějaké vadě ochladne, já je naopak miluji o to více. Matka může na své dítě po nějakém čase zapomenout nebo na ně myslet méně, zvláště když už není kvůli svému věku v její péči, já na něho však nikdy nezapomenu. Budu ho vždy milovat, dokonce i tehdy, když na mne, svého Otce a Stvořitele, ani nevzpomene. Já budu na něho stále pamatovat a mít ho rád.
  Řekl jsem vám již, že chci, abyste se těšili z věčného štěstí už zde na zemi, ale stále jste ještě nepochopili pravý smysl toho, co jsem řekl: Milujete-li mě a nazýváte-li mě sladkým jménem Otec, začínáte žít už tady a teď v lásce a důvěře, které vás učiní navěky šťastnými a které budete opěvovat v nebi se zástupy vyvolených. Není právě tohle předzvěst nebeské blaženosti, která bude trvat navěky?
  Přeji si, aby si člověk často připomínal, že jsem právě tam, kde je on, a že by nemohl žít, kdybych nebyl s ním a kdybych ve svém Vtěleném Slově nežil tak jako on. I přes jeho nedůvěru mu zůstávám vždycky nablízku.
  Jak si přeji vidět uskutečnění svého plánu. Až dosud člověk nikdy nemyslel na to, aby udělal Bohu, svému Otci, radost, o níž hodlám mluvit: Rád bych viděl, že se rozvíjí důvěra mezi člověkem a jeho nebeským Otcem v pravém duchu srdečnosti a zároveň jemnosti, kde by nebylo zneužito mé veliké dobroty.
  Znám vaše potřeby, vaše touhy a všechno, co nosíte ve svých srdcích. Ale jak bych byl šťastný a vděčný, kdybyste ke mně přišli a svěřili mi své potřeby jako syn, který svému otci zcela důvěřuje. Jak bych vám mohl odmítnout sebemenší nebo sebevětší věc, o kterou jste mě žádali? I když mě nevidíte, copak necítíte, že jsem vám nablízku ve všem, co se kolem vás děje. Jaké odměny se vám dostane, až ve mne uvěříte, aniž mě uvidíte!
  Dokonce ani teď, kdy jsem osobně zde, uprostřed vás všech, kdy k vám promlouvám a neustále všemi způsoby opakuji, že vás miluji a chci být poznán, milován a uctíván se zvláštní zbožností, mě nemůžete spatřit, kromě jediné osoby, které diktuji své poselství. Jediné ze všech lidí. Přesto k vám promlouvám, a v té, na kterou hledím a s níž hovořím, vidím vás všechny a mluvím ke každému z vás a miluji vás, jako byste mě viděli!
  Chci, aby mě lidé mohli poznat a pocítit, že jsem nablízku každému z nich. Pamatujte, lidé, že chci být nadějí lidstva. Což už jí nejsem? Člověk by byl ztracen, kdybych nebyl jeho nadějí.
  Potřebuji, abych byl takto poznán, aby tak pokoj, důvěra a láska mohly vstoupit do lidských srdcí a spojit je s jejich Otcem v nebi i na zemi!
  Nemyslete si, že jsem ten stařec, vzbuzující strach, jak si mě lidé zpodobňují na obrazech a v knihách! Ne, nejsem ani mladší ani starší než můj Syn a Duch Svatý.
  Proto chci mít rád všechny, od nejmladších až po nejstarší, chci, aby mě nazývali důvěrným jménem Otec a Přítel. Vždyť jsem vždycky s vámi, podobám se vám, abyste se podobali vy mně.
  Jak veliká by byla moje radost, kdybych viděl, jak rodiče učí své děti, aby se ke mně často obraceli a oslovovali mě: „Otče", neboť jím opravdu jsem !
  Jak rád bych viděl, jak se do těchto mladých duší vlévá víra a láska ke mně !
  Udělal jsem pro vás všechno, neuděláte vy něco pro mne?
  C H T Ě L   B Y C H   M Í T   S V Ů J   D O M O V   V   K A Ž D É   R O D I N Ě,   aby všichni mohli s naprostou jistotou říci: „Máme Otce, který je nekonečně dobrý, nekonečně bohatý a nadmíru milosrdný. Myslí na nás a je nám nablízku. Stará se o nás a podporuje nás. Dává nám vše, co potřebujeme, kdykoli ho požádáme." Jsem tu právě proto, abyste mě mohli požádat o vše potřebné. „Proste, a bude vám dáno." Ve své otcovské dobrotě vám dám vše, když mě budete považovat za pravého Otce, který žije uprostřed své rodiny, jak to skutečně činím.
  Také si přeji,   A B Y   S I   K A Ž D Á   R O D I N A   V Y S T A V I L A   O B R A Z,   který později ukáži své „malé dcerce". Chci, aby se tak každá rodina dostala pod mou zvláštní ochranu a mohla mě snadněji uctívat. Každý den pak budu s rodinou sdílet její potřeby, práci, starosti, trápení a touhy, ale i radosti, protože Otec musí znát všechno, co se týká jeho dětí. Samozřejmě je znám, jelikož jsem tady, avšak mám rád prostotu. Dovedu se přizpůsobit vašim podmínkám. Stanu se maličkým s maličkými, dospělým s dospělými a stejně tak se stanu starým, aby všichni mohli pochopit, co jim chci sdělit pro jejich posvěcení a svou slávu.
  Nemáte snad důkaz toho, co vám říkám, v mém Synu, který se stal malým a slabým jako vy? Nemáte ho ani teď, vidíte-li, že tu k vám promlouvám? A nevybral jsem si prostou osobu, jako jste vy sami, abych k vám mohl mluvit a abyste pochopili, co vám chci sdělit? A nejsem nyní podobný vám?
  Pohleďte, odložil jsem svou korunu k svým nohám a držím svět u svého srdce. Zanechal jsem svou slávu v nebi a přicházím k vám, abych se stal vším všem lidem, abych se stal chudým s chudými a bohatým s bohatými. Chci chránit mladé lidi jako něžný Otec. Na světě je tolik zla! Tyto ubohé, nezkušené duše se nechávají svádět vábením hříchu, který postupně vede k úplnému zničení. Vy, kdo zvláště potřebujete, aby vás někdo v životě chránil před zlem, přijďte ke mně! Já jsem Otec, který vás miluje víc, než byl kdy kdo schopen. Utíkejte se ke mně, co nejblíže mně, svěřte mi své myšlenky a touhy. Budu vás něžně milovat. Dám vám milosti pro přítomný čas a požehnám vaší budoucnosti. Můžete si být jisti, že na vás nezapomenu za patnáct, dvacet pět či třicet let po vašem stvoření. Přijďte! Vidím, že velmi potřebujete něžného a nekonečně dobrého Otce, jako jsem já.
  Nechci se zabývat dalšími věcmi, které se toho týkají, budu o nich hovořit později. Nyní chci mluvit zejména k těm duším, které jsem si vyvolil, ke kněžím a řeholníkům, k vám, drahé děti mé lásky. Mám s vámi velké plány!

                                                           K PAPEŽI
  Obracím se k tobě, můj milovaný synu, můj zástupce přede všemi ostatními, abych vložil toto dílo do tvých rukou. Mělo by stát na předním místě před všemi úkoly. A kvůli strachu, který ďábel šíří mezi lidmi, by mělo být vykonáno právě teď.
  Jak si přeji, abys poznal rozsah tohoto díla, jeho velikost, šířku, hloubku i výšku. Chtěl bych, abys pochopil nesmírné plány, které mám s lidstvem nyní i v budoucnu!
  Kdybys jen věděl, jak velice si přeji, abych byl poznán, milován a ctěn lidmi se zvláštní zbožností. Mám toto přání po celou věčnost, od chvíle, kdy jsem stvořil prvního člověka. Mnohokrát jsem vyjadřoval toto přání lidem, zejména ve Starém zákoně. Ale člověk ho nikdy nepochopil.
  Nyní zapomenu na minulost, pokud se mé přání uskuteční teď, v mých tvorech na celém světě.
  Skláním se k nejprostšímu z mých tvorů, abych promluvil k ní a skrze ni ke všem lidem, i když si ona nemůže uvědomit velikost díla, které chci mezi nimi vykonat.
  Nemohu s ní mluvit o teologii, neboť jsem si jistý, že by mi nerozuměla. Vybral jsem si ji, abych uskutečnil své dílo skrze prostotu a nevinnost. Ale nyní je řada na tobě,   A B Y S   T O T O   D Í L O   P R O Z K O U M A L   A   C O   N E J R Y C H L E J I   U S K U T E Č N I L.
  Nežádám nic mimořádného, když chci být poznán, milován a uctíván se zvláštní zbožností. Mám pouze toto přání.
  1./ Přeji si, aby jeden den, nebo alespoň neděle, byl zasvěcen uctívání mé osoby pod jménem Otec celého lidstva.
Pro tento svátek si přeji zvláštní mši a zvláštní obřad. Není obtížné najít odpovídající texty v Písmu svatém. Zvolíte-li pro tento zvláštní obřad neděli, přeji si první neděli v srpnu. Dáte-li přednost všednímu dni, rád bych, aby to byl vždy sedmý den téhož měsíce (tj. srpna).
  2./ Přeji si, aby všichni duchovní vzali na sebe úkol šířit tuto úctu, a především si přeji, aby mě dali lidem poznat takového, jaký jsem a jaký vždy pro ně budu, to znamená jako nejněžnějšího a nejvíce milujícího ze všech otců.
  3./ Přeji si, abych skrze ně byl ve všech rodinách, nemocnicích, na všech pracovištích, ve všech dílnách, kasárnách, konferenčních sálech ministrů všech států - krátce všude, kde jsou moji tvorové, i kdyby zde byl jen jeden z nich.
Přeji si, aby viditelným znamením mé neviditelné přítomnosti byl obraz, který ukazuje, že jsem skutečně přítomen. Tak budou všichni lidé vykonávat své činnosti pod dohledem svého Otce a já sám budu mít před sebou své tvory, které jsem nejen stvořil, ale přijal za vlastní. Tak budou mé děti pod dohledem svého něžného Otce. Samozřejmě že i nyní jsem přítomen všude,  ale  C H T Ě L   B Y C H   B Ý T   P Ř E D T A V E N   V I D I T E L N Ý M   Z P Ů S O B E M !
  4./ Přeji si, aby duchovní a věřící mohli během roku vykonat několik pobožností k mé poctě, aniž by to bylo na úkor běžnému zaměstnání.
  Ať jdou moji kněží beze strachu všude, ke všem národům, aby přinesli lidem plamen mé otcovské lásky. Tak budou osvíceny a získány duše nejen mezi nevěřícími, ale i ve všech sektách, které nejsou pravou církví. Ano, přeji si, aby také tito lidé, kteří jsou mými dětmi, uviděli před sebou hořet tento plamen, poznali pravdu, přijali ji a uvedli všechny křesťanské ctnosti do praxe.
  5./ Zcela zvlášť bych chtěl být uctíván v seminářích, noviciátech, ve školách a v domovech pro staré lidi. Ať tak každý, od nejmladšího po nejstaršího, mě může poznat a milovat jako svého Otce, Stvořitele a Spasitele.
  6./ Ať kněží vyhledají v Písmu svatém, co jsem už dříve řekl a co dosud zůstalo neznámé v souvislosti s úctou, kterou chci od lidí přijímat. Ať tímto způsobem seznámí všechny lidi s mým přáním a s mou vůli, ale odliší to, co chci říci všem lidem a co zvláště kněžím, řeholníkům a řeholnicím. Tyto duše jsem si vyvolil, aby mě ctili více než ostatní lidé ve světě.
  Samozřejmě bude trvat dlouho, než se uskuteční tyto plány, které mám s lidstvem a které jsem ti zjevil. Avšak jednoho dne, skrze modlitby a oběti šlechetných duší, které se zcela oddají tomuto dílu mé lásky, ano, jednoho dne budu uspokojen.   Požehnám ti, můj milovaný synu, a stonásobně ti odplatím za vše, co vykonáš pro mou slávu.

                                                           K BISKUPOVI
  Také tobě chci říci několik slov, můj synu Alexandře, aby se má přání mohla na světě uskutečnit.
  Musíš se spojit s otcem zpovědníkem této „malé rostlinky" mého Syna Ježíše, abyste prosadili toto dílo, to znamená zvláštní oddanost, kterou očekávám od lidí. Vám, moji synové, svěřuji do budoucna toto tak důležité dílo.
  Mluv o mých slovech, vytrvej, seznam s nimi každého tvora, aby mě mohl poznat, milovat a uctívat. Učiníš-li to, splníš, co od tebe očekávám, to je mou vůli a přání, která jsem tak dlouho mlčky v sobě choval.
  Vždyť dvojnásobek toho, co vykonáte pro mou slávu, vykonám já pro vaši spásu a posvěcení. V nebi, pouze v nebi, uvidíš velikou odměnu, kterou dám zvlášť tobě a všem těm, kteří pro tento úmysl pracovali.


                                                        K ČLOVĚKU
  Stvořil jsem člověka pro sebe a je správné, abych byl pro něho VŠÍM. Člověk nezažije pravé štěstí bez svého Otce a Stvořitele, protože jeho srdce je utvořeno pro mě.
  Má láska k mým tvorům je tak veliká, že neznám větší radost než být mezi nimi.
  Má sláva v nebi je nekonečně velká, ale je ještě větší, když jsem mezi svými dětmi, lidmi na celém světě. Vaše nebe, moje děti, je v ráji s mými vyvolenými, protože tam na mě budete hledět ve věčném vidění a budete mít účast na věčné slávě.  Mé   N E B E   J E   N A   Z E M I   s vámi všemi, ó lidé. Ano, je na zemi,  A   V E   V A Š I C H   D U Š Í C H  H L E D Á M   S V É   Š T Ě S T Í   A   S V O U   R A D O S T.   Můžete mi dávat tuto radost, je to přece také vaše povinnost vůči vašemu Stvořiteli a Otci, který si to přeje a očekává od vás.
  Radost, kterou cítím, když jsem mezi vámi, není o nic menší než ta, kterou jsem pociťoval, když jsem byl se svým Synem Ježíšem během jeho lidského života. Můj Syn - byl jsem to já, kdo ho poslal - byl počat ze Svatého Ducha, který ze mne vychází; tedy byl jsem to vždycky i já.
  Protože vás miluji, jako jsem miloval svého Syna, s kterým jsem jedno, říkám vám, moji tvorové, jako jsem říkal jemu: jste moje milované dětí a ve vás mám zalíbení. Proto jsem rád ve vaší společnosti a chci s vámi zůstávat. Moje přítomnost mezi vámi je jako slunce nad zemí. Jste-li dobře připraveni mě přijmout, přiblížím se k vám, vstoupím do vás, rozžehnu vás a zahřeji svou nekonečnou láskou.
  Ale do vás, duše ve stavu hříchu, nebo do vás, které přehlížíte náboženskou pravdu, nebudu moci vstoupit; přesto vám budu nablízku, protože vás nikdy nepřestanu volat, vyzývat vás, abyste zatoužily přijmout dobrodiní, které vám přináším, abyste mohly spatřit světlo a očistit se z hříchu.
  Někdy na vás hledím a mám soucit s vaším ubohým stavem. Hledím na vás s láskou, abyste se nevzpíraly síle milosti. Trávím dny, někdy i roky, nablízku některým duším, abych mohl zajistit jejich věčnou blaženost. Nevědí, že zde na ně čekám a volám je v každém denním okamžiku. Přesto mě to nikdy neunavilo a stále se raduji z toho, že jim zůstávám nablízku, a stále doufám, že se jednoho dne navrátí ke svému Otci a nabídnou mi alespoň několik skutků lásky dříve, než zemřou.
  Dám ti příklad člověka, čelícího náhlé smrti; vždy byl mým marnotratným synem. (Poznámka Matky Eugenie: „Uviděla jsem tento příklad ve skutečnosti, přesně tak, jak mi to Otec diktoval a já jsem to zapisovala.")
  Zahrnoval jsem toho člověka dobrodiním, ale on promrhal všechny tyto dary, které jsem mu jako milující Otec poskytl. Ba co víc, těžce mě urazil. Čekal jsem na něho, následoval jsem ho všude, prokazoval jsem mu ještě více přízně, dal jsem mu zdraví i bohatství, které bylo - mým působením - výsledkem jeho práce, měl všeho nadbytek. Občas mu moje prozřetelnost poskytla další dary, proto měl hojnost všeho, ale vše viděl ve špatném světle svých neřestí a celý jeho život byl následkem smrtelného hříchu páchaného ze zvyku propleteninou chyb. Avšak má láska se nikdy neunavila. Následoval jsem ho právě takového, jaký byl. Miloval jsem ho, a i přes jeho odmítání jsem byl šťasten, když jsem trpělivě setrvával blízko něho v naději, že snad jednoho dne přijme mou lásku a vrátí se ke mně, svému Otci a Spasiteli.
  Nadešel jeho poslední den. Seslal jsem na něho nemoc, aby se vzpamatoval a vrátil se ke mně, svému Otci. Čas ubíhal a mému ubohému synovi bylo mu 74 let nastala poslední hodinka. Stále jsem byl s ním jako vždy, mluvil jsem k němu s ještě větší laskavostí než obvykle. Vytrval jsem, zavolal své vyvolené a vyzval je, aby se za něho modlili, aby směl požádat o odpuštění, které jsem mu nabízel... A než naposledy vydechl, otevřel oči, přiznal své chyby a pochopil, jak daleko sešel z pravé cesty, která vede ke mně. Znovu nabyl vědomí a slabým hlasem, který nemohl nikdo okolo zaslechnout, řekl: „Můj Bože, teď vidím, jak velká byla ke mně tvá láska a jak jsem tě stále urážel svým hříšným životem. Nikdy jsem na tebe nemyslel, můj Otče a Spasiteli. Nyní vše vidíš a já prosím o odpuštění za všecko zlé, co ve mně vidíš a co nyní ve svém zmatku rozpoznávám. Miluji tě, můj Otče a můj Spasiteli!"
  Hned nato zemřel a nyní je zde přede mnou. Soudím ho s obrovskou láskou: nazval mě Otcem, a je spasen. Stráví určitý čas v místě pokání a pak bude blažený po celou věčnost. Během jeho života jsem se těšil nadějí, že ho spasím, projeví-li lítost, a nyní se ještě více raduji se svým nebeským dvorem, že se uskutečnilo mé přání být navždy jeho Otcem.
  Duším, které žijí ve spravedlnosti a posvěcující milosti, ukazuji své štěstí tím, že žiji v nich. Dávám jim sebe sama. Předávám jim svou moc a skrze mou lásku nacházejí předzvěst nebe ve mně, svém Otci a Spasiteli!"                                                                                                                                
   Konec první část Poselství.





                                             OTCOVO POSELSTVÍ
část II.

  Druhá část začíná dnem 12. srpna 1932. Jednoho dne se poselství zmocnil ďábel a rozstříhal jeho desky nůžkami.
  „Právě jsem otevřel pramen živé vody, který nikdy nevyschne, ode dneška až do konce času. Přicházím k vám, tvorové, abych vám otevřel svou otcovskou hruď plnou lásky k vám, mé děti. Chci, abyste byli svědky mé nekonečné a milosrdné lásky. Ale nestačí mi projevit vám svou lásku, chci vám také otevřít své srdce, odkud tryská osvěžující pramen a kde všichni lidé utiší svou žízeň. Tak zakusí radost, kterou dosud nepoznali kvůli tíze přehnaného strachu, jenž mají ze mě, svého něžného Otce.
  Od chvíle, kdy jsem lidem přislíbil Spasitele, tento pramen stále prýští. (Poznámka Matky Eugenie: „Vídala jsem tento pramen každý den, od té doby, co o něm promluvil poprvé.") Protékal Srdcem mého Syna, aby se dostal až k vám. Moje nesmírná láska k vám mě však nutí, abych učinil ještě více, abych vám otevřel svou hruď, z níž pramení voda spásy pro mé děti, jimž dovoluji svobodně z ní čerpat vše, co potřebují pro časnost i pro věčnost.
  Chcete-li ověřit sílu tohoto pramene, o kterém mluvím, naučte se mě nejprve lépe poznat a milovat mě tak, jak si přeji, to znamená  NEJEN  JAKO  OTCE,  ALE  JAKO  SVÉHO   P Ř Í T E L E   A   D Ů V Ě R N Í K A.
  Proč jste tak překvapeni tím, co vám říkám? Copak jsem vás nestvořil ke svému obrazu? Učinil jsem to, aby vám nepřipadalo zvláštní hovořit důvěrně se svým Otcem, Stvořitelem a Bohem. Vždyť vy jste se stali dětmi mé otcovské a božské lásky skrze mou milosrdnou dobrotu.
  Můj Syn Ježíš je ve mně a já jsem v něm, ve vzájemné lásce, kterou je Duch Svatý, jenž nás sjednocuje tímto poutem lásky, která nás činí JEDNÍM.
  Můj Syn je studnicí tohoto pramene, ke kterému lidé přicházejí a čerpají z jeho Srdce, jež je stále naplněno - až přetéká - vodou spásy. Musíte si však být jisti existencí tohoto pramene, který vám otevírá můj Syn, abyste se přesvědčili, že osvěžuje a potěšuje! Pojďte tedy ke mně skrze mého Syna, a až mi budete blízko, svěřte mi svá přání. Ukáži vám tento pramen, a vy mě poznáte takového, jaký opravdu jsem. Až mě poznáte, bude vaše žízeň uhašena, občerstvíte se, vaše nemoci budou vyléčeny, vaše obavy zmizí. Vaše radost bude velká a vaše láska bude jistější než kdykoli předtím.
  Teď si ale jistě řeknete: Jak k tobě můžeme přijít? Přijďte po stezce důvěry, nazvěte mě svým Otcem, milujte mě v duchu a v pravdě, a to postačí, aby osvěžující a mocná voda uhasila vaši žízeň.
  Jestli opravdu chcete, aby vám tato voda poskytla vše potřebné, abyste mne poznali a milovali, a cítíte-li, že jste chladní a lhostejní, nazvěte mě drahým jménem Otce a já k vám přijdu. Můj pramen vám dá lásku, důvěru a vše, co potřebujete, aby vás váš Otec a Stvořitel navždy miloval.
  Protože toužím, abyste mě všichni znali, abyste všichni okusili už zde na zemi mou dobrotu a něžnost, staňte se apoštoly pro ty, kteří mne ještě neznají, a já požehnám vaší těžké práci a úsilí a připravím vám velkou slávu!
  Jsem oceánem milosrdenství, mé děti, a to je dalším důkazem mé otcovské lásky, kterou chovám ke všem bez výjimky, bez ohledu na váš věk, postavení či původ. Nevylučuji z ní ani různé společnosti, sekty, věřící či nevěřící nebo lhostejné.   Zahrnuji svou láskou všechny rozumné bytosti, které tvoří lidstvo.
  Zde je důkaz: Jsem oceánem lásky. Ukázal jsem vám pramen, který prýští z mé hrudi, aby utišil vaši žízeň, a nyní, abyste viděli mou dobrotu ke všem, vám chci ukázat oceán lásky ke všem, abyste se do něho mohli ponořit bez váhání. Proč? Aby duše zahořklé vinami a hříchy mohly smýt ze sebe tuto hořkost v koupeli milosrdenství. Z tohoto oceánu vystoupí lepší, šťastné a poučené, jak se stát dobrým a plným lásky. A kdybyste z neznalosti nebo slabosti opět upadli do stavu hořkosti, stále budu oceánem milosrdenství, připravený smýt vaši hořkost, přeměnit ji v lásku a dobrotu a učinit vás svatými, jako jsem já, váš Otec.
  Mé děti, chcete prožít svůj pozemský život v míru a radosti? Přijďte a ponořte se do tohoto nesmírného oceánu a zůstaňte v něm navěky. Pokud pracujete a prožíváte svůj běžný život, bude tento život skrze lásku posvěcen.
A vás, mé děti, které nejdete cestou pravdy, si přeji tím více zahrnout svou láskou, aby vám otevřela oči a vy jste mohly vidět světlo, které nyní svítí jasněji než kdykoli jindy.
  Toto je čas milostí, předvídaný a očekávaný od počátku věků! Přišel jsem osobně, abych k vám promluvil. Přicházím jako nejněžnější a nejvíce milující z otců. Sklonil jsem se k vám a zcela zapomněl na sebe, abych vás pozvedl k sobě a zajistil vám spásu. Vy všichni, kteří žijete teď, a také vy, kteří jste ještě v nicotě, ale budete žít století za stoletím až do konce světa, pamatujte, že nejste sami: Otec na vás myslí a nabízí vám podíl na nekonečných výhodách své lásky. Přistupte k prameni, který bude navždy prýštit z mé otcovské hrudi. Ochutnejte sladkost této uzdravující vody, a jakmile ucítíte, že všechna její lahodná síla ve vašich duších uspokojila všechny vaše potřeby, přijďte a vrhněte se do oceánu mého milosrdenství, abyste žili jen ve mně, zemřeli v sobě a navěky žili ve mně. (Poznámka Matky Eugenie: „Náš Otec mi v důvěrném rozhovoru sdělil: pramen je symbolem mé vědoucnosti; oceán je symbolem mého milosrdenství a vaší důvěry. Chcete-li z tohoto pramene pít, uvažujte o mně, abyste mě poznali, a až mě poznáte, ponořte se do oceánu mého milosrdenství a obracejte se ke mně s hlubokou důvěrou, abyste  S E   Z M Ě N I L I.  Tomu už neodolám. Pak vám odpustím vaše hříchy a zahrnu vás největší přízní.")
  Jsem mezi vámi. Šťastni ti, kdo této pravdě věří a využijí příležitosti tohoto času, o kterém Písmo svaté říká:
„Přijde čas, kdy lidé budou muset uctívat Boha a milovat ho tak, jak si přeje."
  Písmo se pak dále ptá: „Proč?", a odpovídá: „Protože on sám je hoden úcty, lásky a chvály navěky!"
Jako první přikázání z Desatera dostal ode mne Mojžíš to, které lidem říká: „Milujte a uctívejte Boha!"
  Ti, kdo křesťany již jsou, mohou namítnout: „Milujeme tě od svého narození nebo od svého obrácení, vždyť často říkáme v Pánově modlitbě: ,Otče náš, jenž jsi na nebesích.' Ano, mé děti, je pravda, že mne milujete a uctíváte, když pronášíte první verš modlitby Otče náš, ale pokračujte v ostatních žádostech a uvidíte:
„Posvěť se jméno tvé!" Je mé jméno skutečně posvěceno? A pokračujte:
„Přijď království tvé!" Přišlo mé království?
  Je pravda, že s velkou horlivostí uctíváte království mého Syna Ježíše a v něm uctíváte mě! Ale odepřete svému Otci tu velkou čestprohlásit ho králem nebo alespoň mu přiznat vládu, dokud mě všichni lidé nebudou znát a milovat?
  Přeji si, abyste slavili svátek Krista Krále jako odčinění za urážky, kterých se mu dostalo před Pilátem a od vojáků, trýznících jeho svaté a nevinné lidství. Žádám vás, abyste tento svátek neopomíjeli, ale abyste ho slavili s nadšením a horlivostí. Aby však každý mohl skutečně poznat Krále, musí poznat jeho království. Abyste tedy zcela dosáhli tohoto dvojího poznání, musíte rovněž poznat Otce tohoto Krále, tvůrce jeho království.
  Opravdu, mé děti, církev - založení tohoto společenství jsem svěřil svému Synu - dovrší své dílo tím, že bude uctívat toho, kdo ji založil: vašeho Otce a Stvořitele.
  Někteří z vás, mé děti, můžete říci: „Církev postupně rostla, křesťanů je stále více: to je dostačujícím důkazem, že naše církev je dokonalá!" Vězte, mé děti, že váš Otec vždy bděl nad církví od jejího zrodu a spolu se svým Synem a s Duchem Svatým si přeje, aby byla neomylná skrze jeho zástupce, Svatého otce. Ale kdyby mě křesťané znali takového, jaký jsem - něžný a milosrdný, dobrý a šlechetný Otec, neprožívali by svou víru horlivěji a upřímněji?
  Mé děti, není snad pravda, že kdybyste věděly, že máte Otce, který na vás myslí a nekonečně vás miluje, snažily byste se být poctivější vůči svým povinnostem křesťanským, stejně jako vůči občanským, byly byste spravedlivé a odplácely spravedlivě Bohu i lidem?
  Není snad pravda, že kdybyste znali tohoto Otce, který vás všechny miluje bez rozdílu a jenž vás všechny nazývá milým jménem děti, milovali byste mě jako laskavé děti a tato láska by se i mým přičiněním stala láskou účinnou, zasáhla by i ty, kteří dosud neznají křesťanské společenství a kteří vědí jen málo o tom, kdo je stvořil a je jejich Otcem?
Kdyby někdo přišel a promluvil k těmto duším, opuštěným v jejich pověrách, nebo k mnohým dalším, kteří mě nazývají Bohem, protože vědí, že jsem, ale nevědí, že jsem jim tak blízko a řekl jim, že jejich Tvůrce je také jejich Otec a že na ně myslí a zajímá se o ně, že je obklopuje důvěrnou láskou v jejich zármutku a samotě, dosáhl by obrácení i těch nejzatvrzelejších z nich a těchto obrácení by bylo mnohem více a byla by pevnější a trvalejší.
  Někteří z vás, kdo zkoumají dílo lásky, které konám mezi lidmi, možná najdou důvody ke kritice a řeknou: „Copak misionáři po příjezdu do vzdálených zemí nevyprávějí nevěřícím o Bohu, jeho dobrotě a milosrdenství? Co více by mohli o Bohu říci, vždyť o něm mluví stále?"
  Misionáři mluvili a dosud mluví o Bohu tak, jak ho znají, ale ujišťuji vás, že mne neznáte takového, jaký jsem, proto nyní přicházím, abych se prohlásil za Otce všech, za nejněžnějšího z otců, abych proměnil vaši lásku pokřivenou strachem.
  Přicházím, abych se podobal svým tvorům, abych opravil vaši klamnou představu o mně jako o hrozivě spravedlivém Bohu, neboť vidím, že lidé prožívají celý svůj život v nedůvěře ke svému jedinému Otci, jehož jediným přáním je ulehčit jejich pozemský život a poté jim dát božský život v nebi.
  To je důkaz, že mě lidé neznají tolik, jako mě znáš ty, a že ještě nepřekonali svou představu o mně. Já ti teď dávám toto světlo. Zůstaň ve světle a přines ho všem a ono bude mocným prostředkem jak k obracení, tak k uzavření pekelných bran. Proto nyní opakuji svůj slib, který bude trvat navěky.
  V Š I C H N I,   K D O   M Ě   N A Z V O U   J M É N E M   O T E C,   T Ř E B A S   J E N   J E D E N K R Á T,  N E Z A H Y N O U,   A L E   B U D O U   M Í T   V Ě Č N Ý   Ž I V O T   M E Z I   V Y V O L E N Ý M I.
  A ty z vás, kteří budou pracovat pro mou slávu a budou usilovat, aby mě lidé poznali, uctívali a milovali, ujišťuji, že vaše odměna bude veliká, neboť já počítám vše, i sebemenší snahu, kterou projevíte, a odměním vás stonásobně na věčnosti.
  Jak jsem ti řekl, je nutné, aby celá církev, plná oddanosti, zvláštním způsobem uctívala svého Původce, toho, který přišel a založil ji, toho, který je její duší, Boha ve třech osobách: Otce, Syna a Ducha Svatého.
  Dokud církev a všichni lidé nebudou tyto tři osoby uctívat zvláštní zbožností, bude tomuto společenství cosi chybět. Někteří si tento nedostatek již uvědomili, ale většina z nich, příliš bázlivých, dosud na mou výzvu neodpověděla. Jiní sice měli o tom odvahu hovořit s oprávněnými lidmi, avšak když u nich nepochodili, nevytrvali.
  Nyní přišla moje hodina. Přicházím sám, aby lidé, mé děti, poznali, co dosud ještě úplně nepochopili. Já sám přicházím, abych jim přinesl plamen zákona lásky, aby obrovské vrstvy ledu, v nichž vězí lidstvo, se roztavily a byly zničeny.
  M I L O V A N É   L I D S T V O,   lidé, kteří jste mými dětmi, zbavte se pout, jimiž vás spoutal ďábel tím, že ve vás vzbudil strach z Otce, který je dokonalá láska!     P O J Ď T E   K E  M N Ě   B L Í Ž,   máte právo přistoupit ke svému Otci;  O T E V Ř T E   S V Á   S R D C E,   modlete se k mému Synu, aby vám pomohl ještě lépe poznat mou dobrotu.
  Vy, kdo jste vězni pověr a ďáblových zákonů, zbavte se tohoto tyranského otroctví a přijďte za pravdou pravd. Poznejte toho, kdo vás stvořil a je vaším Otcem. Neuplatňujte svá práva tím, že budete prokazovat úctu a poslušnost těm, kdo vás až dosud vedli k životu bez užitku. Přijďte ke mně, čekám na vás všechny, protože vy všichni jste mé děti.
  A vy, kdo žijete v pravém světle, řekněte jim, jak je sladké žít v pravdě! Řekněte také křesťanům, mým drahým tvorům, mým dětem, jak sladké je vědět, že je tu Otec, který všechno vidí, všechno ví, o vše se stará, je nekonečně dobrý, snadno odpouští a trestá jen se zdráháním a pomalu. Řekněte jim, ať přijdou ke mně: pomohu jim, ulehčím jejich břemenu a zpříjemním jejich těžký život. Zahrnu je svou otcovskou láskou, aby byli šťastní teď i na věčnosti.
  A vy, mé děti, kdo jste ztratili víru a žijete v temnotě, pozdvihněte svůj zrak a spatříte zářivé paprsky, které vás osvítí. Já jsem slunce, jež svítí a hřeje. Pohleďte a poznáte, že jsem váš Stvořitel, váš Otec, váš jediný Bůh. Protože vás miluji, přicházím, abyste mě milovali, a tak byli všichni spaseni.
  Hovořím ke všem lidem na celém světě, nechávám znít tuto výzvu své otcovské lásky, aby poznali, že je trvalou skutečností.
Milujte, milujte, milujte stále, ale ukažte také ostatním, jak milovat Otce, abych se od nynějška mohl ukazovat všem jako Otec, který vás vroucně miluje.
  A vás, moji milovaní synové, kněží a řeholníci, vyzývám, abyste dávali poznat tuto otcovskou lásku, kterou chovám k lidem a k vám zvláště. Musíte pracovat tak, aby se moje vůle uskutečnila ve všech lidech i ve vás. To znamená, aby mě znali, uctívali a milovali. Nedopusťte, aby má láska zůstávala dlouho neopětována,   N E B O Ť   T O U Ž Í M   B Ý T   M I L O V Á N !
  T O T O   S T O L E T Í   M Á   P Ř E D N O S T   P Ř E D   O S T A T N Í M I !  N E P R O M E Š K E J T E   T U T O   P Ř E D N O S T    ze strachu, že by vám mohla být odepřena! Duše potřebují jistý božský dotek a   Č A S   U T Í K Á;   ničeho se nebojte, já jsem váš Otec, pomohu vám ve vašem úsilí a díle. Podpořím vás vždy a dám vám ochutnat již zde na zemi mír a radost duše a učiním, aby vaše služba a horlivá práce přinášely ovoce. Je to neocenitelný dar, neboť duše naplněná vírou a radostí zakouší již předtuchu nebe, i když zatím čeká na svou věčnou odměnu.
  S papežem, svým vikářem a představitelem na zemi, jsem hovořil o svém velkém zalíbení v misijnímu apoštolátu v dalekých zemích a především ve veliké horlivosti, s jakou se šíří oddanost k božskému Srdcí mého Syna Ježíše. Nyní mu svěřuji dílo, které přišel na svět vykonat tentýž Ježíš: oslavit mne tím, že mě dá poznat takového, jaký jsem, jak jsem to právě řekl všem lidem, svým dětem a svým tvorům.
  Kdyby lidé porozuměli Srdci Ježíšovu ve všech jeho touhách a slávě, poznali by, že jeho nejvroucnějším přáním je oslavit Otce, který ho poslal, a především nedopustit, aby jeho sláva byla snižována, jak se dělo dosud. Přeje si dovršit slávu, kterou lidé mohou a musí vzdávat mně jako svému Otci a tvůrci, a ještě více jako původci jejich vykoupení!
  Žádám po člověku to, co mi je schopen dát: svou důvěru, lásku a vděčnost. Ne proto, že já potřebuji svého tvora a jeho uctívání, abych byl poznán, uctíván a milován. Jediný důvod, proč se k němu skláním, je spasit ho a dát mu podíl na mé slávě. Ve své dobrotě a lásce si uvědomuji, že ti, které jsem vyzdvihl z nicoty a přijal za své pravé děti,   U P A D A J Í   V E   V E L K É M   P O Č T U   D O   V Ě Č N É H O   N E Š T Ě S T Í   A   P R O P A D A J Í   Ď Á B L U ! (Že by Boží služebníci kněží?) Tak nesplní smysl svého stvoření a ztrácejí svůj pozemský čas i svou věčnost!
  Po čem teď především toužím je vidět více horlivosti ze strany spravedlivých, hladkou cestu k obrácení hříšníků, upřímnému a trvalému obrácení,   N Á V R A T   M A R N O T R A T N Ý C H   S Y N Ů   D O   D O M U   O T C O V A.
  O B R A C Í M   S E   Z E J M É N A   K   Ž I D Ů M   a  ke všem svým ostatním dětem, jako jsou   S C H I Z M A T I C I,   B L U D A Ř I,   S V O B O D N Í   Z E D N Á Ř I,   U B O Z Í   N E V Ě Ř Í C Í,   S V A T O K R Á D E Ž N Í C I   A   P Ř Í S L U Š N Í C I   R Ů Z N Ý C H   T A J N Ý C H   S E K T.
  Chci, aby celý svět věděl, že je zde Bůh a Stvořitel. Ten Bůh, který je pro jejich nevědomost bude častěji oslovovat, protože ho neznají, nevědí, že jsem jejich Otec.
  Věřte mi vy, kdo čtete tato slova, a tak mi nasloucháte: Kdyby všichni lidé, vzdálení naší obecné církvi, vás slyšeli vyprávět o Otci, který je miluje, který je jejich Stvořitelem a Bohem, o Otci, který jim chce dát věčný život, mnozí z nich, i ti nejzatvrzelejší, by přišli k tomuto Otci, o němž jste jim vyprávěli.
  Nemůžete-li přijít a mluvit k nim přímo, hledejte jiné prostředky: tisíce přímých i nepřímých způsobů. Využijte je s horlivostí a velkým zápalem opravdových učedníků. Slibuji vám, že vaše snaha bude brzy korunována úspěchem díky  zvláštní milosti.   S T A Ň T E   S E   A P O Š T O L Y   mé otcovské dobroty a za horlivost, kterou vás všechny vyzbrojím, vám dám sílu a moc pro práci mezi lidmi.
  Budu vždy blízko vás a ve vás: Budou-li dva z vás spolu hovořit, budu s nimi; bude-li vás více, budu mezi vámi; tak budete hlásat, co vám vnuknu, a způsobím, že posluchači vám budou naslouchat. Tak budou lidé přemoženi láskou a zachráněni pro věčnost.
  Pokud jde o prostředky, kterými mě máte uctívat podle mého přání, vše, co od vás žádám, je velká důvěra. Nemyslete si, že vyžaduji přísná odříkání nebo ponižování; nechci, abyste chodili bosi nebo padali tváří do prachu či se sypali popelem.   Ne, ne!   Mé  nejvroucnější přání  je,   A B Y S T E   S E   C H O V A L I    J A K O    M É    D Ě T I,     P R O S T Ě   A   S   D Ů V Ě R O U   K E   M N Ě ! (Marek 10,14-15: Ježíš jim řekl: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde!")
  S vámi se stanu pro všechny vším, nejněžnějším a nejvíce milujícím Otcem. Zůstanu s vámi v důvěrném vztahu, dám se vám všem, učiním se maličkým, abyste se vy stali velikými pro věčnost.
  Většina nevěřících a různá bezbožná společenství setrvávají ve svých nepravostech a nevěře, protože se domnívají, že po nich žádám nemožné, že se mají podřídit mým příkazům jako otroci tyranskému pánovi, jehož moc a pýcha ho vzdaluje jeho poddaným, a že je nutím, aby mi prokazovali úctu a oddanost. Ne, ne, mé děti. Vím, jak se stát malým, mnohem menším, než si umíte představit.(Učení malé Terezičky z Lisieu.)
  Co však opravdu požaduji, je věrné zachovávání přikázání, která jsem dal církvi, abyste byli rozumnými bytostmi a nebyli podobni zvířatům pro nedostatek kázně a pro své sklony ke zlému a abyste si zachovali poklad své duše, kterou jsem vám dal, a oděli se do plnosti její božské krásy!
  Konejte tedy to, k čemu jsem vás nabádal: Uctívejte mě zvláštním obřadem. Ten vám dá poznat mou vůli obdarovat vás mnohým dobrodiním a nechat vás ve větší míře podílet se na mé moci a slávě, abych vás učinil šťastnými, spasil vás a projevil vám své jediné přání: milovat vás a být na oplátku milován vámi.
  Budete-li mě milovat jako věrné děti, budete také mít láskyplnou a oddanou úctu k mé církvi a k mým zástupcům. Ne takovou úctu, jakou prokazujete nyní, která vás ode mne vzdaluje, protože se mě bojíte. Tato nynější falešná úcta je nespravedlnost páchaná na spravedlnosti, je to rána do nejcitlivější části mého Srdce. Zapomínáte na mou otcovskou lásku k vám a opovrhujete jí.
  Čím mě nejvíc zarmucoval můj lid Izrael a co mě stále ještě trápí na dnešním lidstvu, je špatně chápaná úcta ke mně. Nepřítel člověka ji využíval, aby ho sváděl k modlářství a odpadlictví. Využíval ji a bude využívat proti vám, aby vás udržoval daleko od pravdy, od mé církve a ode mě. Nenechte se dále svádět ďáblem, věřte v pravdu, která vám byla zjevena, a kráčejte v jejím světle.
  Vy, mé děti, které stojíte mimo obecnou církev, byste měly vědět, že nejste vyloučeny z mé otcovské lásky. Takto něžně vás vyzývám, neboť také vy jste moje děti. Jestliže jste až dosud žily v ďáblově područí, pak vězte, že vás podváděl. Pojďte ke mně, svému Otci, a já vás přijmu s radostí a láskou!
  A vy, kteří znáte pouze náboženství, v němž jste vyrostli, a toto náboženství není to pravé, otevřete své oči. Zde je váš Otec, který vás stvořil a chce vás spasit. Přicházím k vám, abych vám přinesl pravdu a spásu. Vím, že mě neznáte a neuvědomujete si, že si jen přeji, abyste mě poznali jako svého Otce, Stvořitele a Spasitele. Kvůli této neznalosti mě nemůžete milovat. Pochopte proto, že vám nejsem tak vzdálen, jak si myslíte.
  Jak bych vás mohl opustit poté, co jsem vás stvořil a přijal za vlastní skrze svou lásku? Následuji vás všude, vždycky vás ochraňuji, aby se vše stalo důkazem mé veliké štědrosti k vám, přestože jste zapomněli na mou nekonečnou dobrotu. Kvůli této zapomnětlivosti říkáte: „Příroda nám dává všechno, co je třeba k životu a smrti." Teď nastává čas milosti a světla. Uznejte tedy, že já jsem jediný pravý Bůh!
  Abych vám dal pravé štěstí v tomto životě i v budoucím, chci, abyste konali to, co vám v tomto světle připomínám. Doba je příznivá, nepromarněte tuto lásku, která se tak hmatatelně nabízí vašim srdcím. Žádám každého, aby se účastnil liturgie mše svaté - to mi činí veliké potěšení! Později vám nabídnu několik krátkých modliteb, nechci vás však přetěžovat! Nejdůležitější bude, že mě budete uctívat, jak jsem vám řekl, ustanovením svátku k mé poctě a službou vykonávanou s prostotou opravdových dětí vašeho Boha, Otce, Stvořitele a Spasitele lidského rodu.
  Zde je další důkaz mé otcovské lásky k lidem. Mé děti, nebudu mluvit o celé velikosti své nekonečné lásky, neboť postačí, abyste otevřely svaté knihy, podívaly se na kříž, svatostánek a na svátost oltářní, abyste si uvědomily, jak moc vás miluji!
Abych vám ukázal, že potřebujete splnit mou vůli a dát mě lépe poznat a milovat, přeji si, dříve než ukončím svá slova, která pouze dávají základ mému dílu lásky mezi lidmi, předvést vám některé z nesčetných důkazů své lásky k vám!
  Dokud člověk nežije v pravdě, nemůže okusit skutečnou svobodu. Vy, mé děti, které žijete mimo pravý zákon, pro nějž jsem vás stvořil, si myslíte, že máte radost a mír. Ale hluboko ve svých srdcích cítíte, že nemáte ani pravý mír, ani pravou radost a že nežijete v pravé svobodě toho, který vás stvořil a je vaším Bohem a Otcem!
  Avšak vy, kdo jste věrni pravému zákonu, nebo spíše kdo jste slíbili řídit se zákonem, který jsem vám dal, abych vám zajistil spásu, jste se nechali svést k hříchu. Vaše špatné chování vás od zákona vzdálilo. Myslíte si, že jste šťastní? Ne, cítíte ve svých srdcích neklid. Domníváte se, že když hledáte potěšení a jiné pozemské radosti, uspokojíte nakonec svá srdce? Ne, dovolte, abych vám řekl, že se nikdy nebudete cítit opravdu svobodní a šťastní, dokud mě neuznáte za svého Otce a nepodrobíte se mému jhu, abyste se stali pravými dětmi svého Boha, svého Otce.
  Proč? Protože jsem vás stvořil k jedinému účelu, abyste mě znali, milovali a sloužili mi, jak prosté a důvěřivé dítě slouží svému Otci!
  Kdysi, ve Starém zákoně, se lidé chovali jako zvířata, nezachovali si žádnou známku své důstojnosti dětí Božích, dětí Otce. Abych jim ukázal, že je chci pozvednout k velké důstojnosti dětí Božích, musel jsem se jim někdy ukázat jako hrozivě přísný. Když jsem později viděl, že někteří z nich pochopili, že je nezbytné odlišit se od zvířat, začal jsem je štědře zahrnovat dobrodiním a dávat jim vítězství nad těmi, kdo ještě nebyli schopni rozeznat a zachovat si svou důstojnost.
  A když vzrůstal jejich počet, poslal jsem k nim svého Syna. Byl obdařen veškerou božskou dokonalostí, protože byl Syn dokonalého Boha. On jim ukázal cestu k dokonalosti. Skrze něho jsem vás přijal v náruči své nekonečné lásky za své pravé děti. Od té doby jsem vás už nenazýval „stvoření", nýbrž „děti".
  Oděl jsem vás pravým duchem Nového zákona, který vás nejen odlišuje od zvířat jako lidi Starého zákona, ale pozvedá vás nad lidi Starého zákona. Dal jsem vám důstojnost dětí Božích. Ano, jste mé děti a musíte mi říkat, že jsem váš Otec. Ale důvěřujte mi jako děti, protože bez takové důvěry nebudete nikdy opravdu svobodní.
  Všechno vám to říkám záměrně, abyste poznali, že přicházím s tímto dílem lásky, abych vám pomohl zbavit se tyranského otroctví, které vězní vaše duše, a abych vám dal radost z opravdové svobody, z níž pramení pravé štěstí. Ve srovnání s touto svobodou nejsou všechny pozemské radosti ničím. Staňte se důstojnými dětmi Božími a naučte se mít v úctě vlastní velikost. Pak budu vaším Otcem více než kdy jindy, nejlaskavějším a nejmilosrdnějším ze všech otců.
  Přišel jsem, abych tímto dílem lásky přinesl mír. Ozářím paprsky míru každého, kdo mě uctívá a věří ve mě, abych ho vysvobodil ze všech jeho strastí, nesnází, utrpení a neštěstí, zvláště když mě nazve svým Otcem a jako svého Otce mě bude milovat.
  Budou-li mne rodiny uctívat a milovat jako svého Otce, dám jim svůj mír spolu se svou prozřetelností.
  Budou-li mě dělníci, obchodníci a řemeslníci vzývat a uctívat, dám jim svůj mír a svou sílu, projevím se jako dobrý a milosrdný Otec.
  Bude-li mě vzývat a uctívat každé křesťanské společenství, dám mu svůj mír a projevím se jako nejvíce milující Otec a svou mocí zajistím věčnou spásu duší.
  Bude-li mě vzývat a uctívat celé lidstvo, sešlu mu ducha míru jako blahodárnou rosu.
  Budou-li mě vzývat a uctívat všechny národy, nebudou již nesváry a války, protože já jsem Bůh míru, a tam, kde jsem já, nemůže být žádná válka.
  Chcete zvítězit nad svým nepřítelem? Zavolejte mě a oslavíte nad ním své vítězství.
  Vy přece víte, že díky své moci mohu vykonat všechno. Nabízím tuto moc každému z vás, abyste ji užívali nyní i na věčnosti. Vždycky se vám budu ukazovat jako váš Otec, jestliže se vy budete ukazovat jako mé děti.
  Čeho bych chtěl tímto dílem lásky dosáhnout? Chtěl bych nalézt srdce, která budou schopna mě pochopit. Jsem dokonalá a úplná svatost; nabízím vám tuto svatost, dávám vám na ní podíl skrze svého Svatého Ducha a zásluhou svého Syna ji vlévám do vašich srdcí. Skrze svého Syna a Ducha Svatého přicházím k vám a vstupuji do vašeho nitra a ve vás hledám své spočinutí.
  Některým se mohou slova „Přicházím do vašeho nitra" zdát tajemnými, nejsou však tajemstvím!
  V Ž D Y Ť   K D Y Ž   J S E M   S V É M U   S Y N U   P Ř I K Á Z A L,     A B Y   U S T A N O V I L   S V Á T O S T   O L T Á Ř N Í,    M Ě L   J S E M   V   Ú M Y S L U    K    V Á M    P Ř I C H Á Z E T   P O K A Ž D É,   K D Y Ž   P Ř I J Í M Á T E   S V A T O U   H O S T I I !
  Nic mi ovšem nebránilo přicházet k vám i před ustanovením svátosti oltářní, protože pro mě není nic nemožné! Ale přijímání této svátosti je čin, kterému lze snadno porozumět a který ukazuje, jak k vám přicházím!
  Jsem-li ve vašem nitru, mohu vám snadněji dát, co mám, pokud mě o to požádáte.
  T O U T O   S V Á T O S T Í   J S T E   S E   M N O U   D Ů V Ě R N Ě   S P O J E N I.  A právě tato důvěra vlévá proud mé lásky do vašich duší a šíří v nich mou svatost.(Panna Maria nám říká:"Posvěcujte se, posvěcujte se...!")
  Zahrnuji vás svou láskou, vy mě jen musíte požádat o ctnosti a dokonalost, které potřebujete, a můžete si být jisti, že ve chvílích,   kdy   B Ů H   S P O Č Í V Á   V   S R D C I   S V É H O   T V O R A,  vám nic nebude odepřeno.
  Když nyní znáte mé oblíbené místo spočinutí, nechcete mi ho nabídnout? Jsem váš Otec a Bůh; odvážíte se mi ho odmítnout? Nenechte mě trpět vaší hrubostí vůči Otci, který od vás žádá tuto jedinou laskavost.
  Než' skončím toto poselství, chci vyslovit své přání k těm duším, které se zasvětily mé službě. Jimi jste vy, kněží a řeholníci. Jste zasvěceni mé službě, ať žijete v rozjímání, nebo pracujete na dobročinném či apoštolském díle. Z mé strany to je výsada zaručená mou dobrotou; z vaší strany to je věrnost povolání spolu s vaší dobrou vůlí.
  Mám přání: vy, kteří snadněji chápete, co od lidstva očekávám, modlete se ke mně, abych mohl dokončit své dílo lásky ve všech duších. Znáte všechny nesnáze, které je třeba překonat, abyste získali jednu duši! Účinným prostředkem, jenž vám pomůže mnoho duší přivést ke mně, je přičinit se, aby mě lidé poznali, milovali a uctívali.
  Chci, abyste vy začali jako první. Jakou budu mít radost, když vstoupím nejprve do domů kněží a řeholníků. Jak se zaraduji jako Otec uprostřed dětí mé lásky! S vámi budu moci hovořit jako s důvěrnými přáteli! Stanu se vaším nejdiskrétnějším důvěrníkem! Budu pro vás vším, uspokojím všechny vaše potřeby! Především však budu Otcem, který přijímá vaše prosby, zahrnuje vás svou láskou, dobrodiním a všeobjímající něhou.
  Neodnímejte mi tuto radost, kterou chci s vámi sdílet! Odplatím vám ji stonásobně, a budete-li mě ctít, poctím vás i já svou slávou ve svém království!
  J S E M   S V Ě T L O   S V Ě T E L:  K A M   P R O N I K N E   J E H O   Z Á Ř E,  T A M   B U D E   Ž I V O T,  C H L É B   A   Š T Ě S T Í.   T O T O   S V Ě T L O   O Z Á Ř Í   P O U T N Í K A,   P O C H Y B U J Í C Í H O,   N E V Z D Ě L A N É H O. 
  O S V Í T Í   V Á S   V Š E C H N Y,   L I D É,   K T E Ř Í   Ž I J E T E   N A   T O M T O   S V Ě T Ě   V   T E M N O T Ě   A   H Ř Í C H U !   B E Z   M É H O   S V Ě T L A   P A D N E T E   D O   P R O P A S T I   V Ě Č N É   S M R T I !
  Těm dětem, které jsou dosud oběťmi pověr, ozáří toto světlo cesty směřující do pravé obecné Církve.(KATOLICKÉ)  
  Zjevím se jako Otec těm, kdo na světě trpí nejvíce, ubohým malomocným!
  Ukáži se jako Otec všech opuštěných, vyloučených z každého lidského společenství. Budu Otcem zarmouceným, nemocným a především všem umírajícím.
  Ukáži se jako Otec všech rodin, sirotků, vdov, vězňů, dělníků a mladých lidí.
  Ukáži se jako Otec králů a jejich národů. Všichni pocítíte mou dobrotu a ochranu, všichni spatříte mou moc!
  Mé otcovské a Boží požehnání každému člověku. Amen!
  Zvláště mému synu a zástupci. Amen!
  Zvláště mému synu biskupovi. Amen!
  Zvláště mému synu, tvému duchovnímu otci. Amen!
  Zvláště mým dcerám, tvým matkám. Amen!
  Celé kongregaci mé lásky. Amen!
  Celé Církvi a všem duchovním. Amen!
  Zcela zvláštní požehnání církvi v očistci.
  Amen! Amen!"


 - Mnoho zázraků milosti způsobených tímto poselstvím nás vedlo k tomu, abychom ho rozdávali zdarma, zejména ve věznicích, kasárnách a nemocnicích. Kromě angličtiny bylo přeloženo do francouzštiny, italštiny a jiných jazyků.-
   Otec Andrea D'Ascanio OEM Cap




                                                    Modlitba MŮJ NEBESKÝ OTČE...
                                            Matka Eugenie: "Skrze něho, s ním a v něm"
   "BŮH JE MŮJ OTEC,
můj nebeský Otče, jak sladké je vědět, že ty jsi můj Otec a já jsem tvé dítě!
  Zvláště když se nebe mé duše zahalí mraky a můj kříž mne tíží, cítím, že potřebuji opakovat: Otče, věřím v tvou lásku ke mně!
  Ano, věřím, že ty jsi můj Otec v každém okamžiku mého života a že já jsem tvé dítě!
  Věřím, že mě miluješ nekonečnou láskou!
  Věřím, že nade mnou bdíš ve dne v noci a že ani vlas nespadne z mé hlavy bez tvého dovolení!
  Věřím, že ve své nekonečné moudrosti víš lépe než já, co je pro mě dobré.
  Věřím, že ve své nekonečné moci umíš vytěžit dobro dokonce i ze zla.
  Věřím, že ve své nekonečné dobrotě činíš ze všeho prospěch pro ty, kdo tě milují, a líbám tvoji ruku, která uzdravuje, i když trestá!
  Věřím, ale rozmnož ve mně víru, naději a lásku!
  Nauč mě nahlížet na tvou lásku jako na svého průvodce v každé události mého života.
  Nauč mne, abych se ti odevzdala tak, jak se dítě utíká do náručí své matky.
  Otče, ty víš všechno, vidíš všechno, znáš mě lépe, než já znám samu sebe; můžeš všechno, a miluješ mne!
  Můj Otče, protože si přeješ, abychom se vždy obraceli k tobě, přicházím tě s důvěrou, spolu s Ježíšem a Marií, požádat o ... (vyslov svou prosbu).
  Na tento úmysl a spojena s jejich nejsvětějšími Srdci Ti nabízím všechny své modlitby, oběti a odříkání, všechny své činy a větší svědomitost v plnění svých povinností.
  Dej mi světlo, milost a sílu Ducha Svatého!
  Posiluj mě v tomto Duchu, abych ho nikdy neztratila, nikdy nezarmoutila a nikdy nedopustila, aby ve mně zeslábl.
  Můj Otče, prosím o to ve jménu Ježíše, tvého Syna! A ty, Ježíši, otevři své Srdce a přijmi do něj mé a spolu se Srdcem Mariiným je nabídni našemu božskému Otci! Získej pro mne milost, kterou potřebuji!
  Bože Otče, povolej k sobě všechny lidi. Dej, aby všichni hlásali tvou otcovskou dobrotu a tvé Boží milosrdenství!
  Buď mi něžným Otcem a ochraňuj mne, ať jsem kdekoliv, jako zřítelnici svého oka. Ať jsem hoden být tvým synem; smiluj se nade mnou!
  Bože Otče, sladká naděje našich duší, kéž tě poznají, uctívají a milují všichni lidé!
  Bože Otče, ty, který zahrnuješ nekonečnou dobrotou všechny národy, kéž tě poznají, uctívají a milují všichni lidé!
  Bože Otče, blahodárná roso lidstva, kéž tě poznají, uctívají a milují všichni lidé!"
   Matka Eugenie

                           Neplnomocný odpustek + Mgr. GIRARD, apoštolský vikář káhirský, 9. října 1935
  JAN kardinál VERDIER, arcibiskup pařížský, 8. května 1936:
   Má-li být tato modlitba přednášena jako novéna, dodejte: „Slibuji, že budu v těchto devíti dnech šlechetnější k té a té osobě..."


                                         POSELSTVÍ  KRÁLOVNY  MÍRU  MIRJANĚ
                                             Medžugorje 2.prosince 2013

  "Drahé děti!
  S mateřskou láskou a s mateřskou trpělivostí hledím na vaše bloudění i na vaši ztracenost. PROTO  JSEM  S  VÁMI.  Přeji si pomoci vám, abyste mohli poznat a přiznat vše, co vám nedovoluje upřímně, celým srdcem poznat lásku nebeského Otce.
  Děti moje, Otec se poznává skrze kříž. Proto neodmítejte kříž, snažte se ho chápat a s mou pomocí přijímat. Když budete moci přijmout kříž, budete chápat i lásku nebeského Otce, půjdete s mým Synem a se mnou, budete se lišit od těch, kteří nepoznali lásku nebeského Otce, od těch,  K T E Ř Í   M U   N A S L O U C H A J Í,   A L E   N E R O Z U M Í,   N E J S O U   S   N Í M,   N E P O Z N A L I   H O.
  Já si přeji, abyste poznali pravdu mého Syna a byli apoštoly, abyste se jako Boží děti pozvedli nad lidské smýšlení a vždy znova, ve všem hledali Boží myšlení.
  Děti moje,  M O D L E T E   S E   A   P O S T Ě T E   S E,  abyste mohli poznat všechno to, co si od vás přeji.
  Modlete se za všechny pastýře a mějte touhu, abyste v jednotě s Ním poznali lásku nebeského Otce. Děkuji vám."