Nektar pro duši

 
                             Č. 89  BUĎTE  SILNÍ!  NEBOJTE  SE!

                                     JANOVO  ZJEVENÍ  3,14-22:
    Kdo má uši slyš, co Duch praví církvím: Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý,  POČÁTEK  STVOŘENÍ  BOŽÍHO: "Vím o tvých skutcích;  NEJSI  STUDENÝ  ANI  HORKÝ!  ALE  ŽE  JSI  VLAŽNÝ,  a nejsi horký ani studený,  NESNESU  TĚ  V  ÚSTECH.  Vždyť říkáš: 'Jsem bohat, mám všecko a nic a nikoho už nepotřebuji!' A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečišťeného,  A  TAK  ZBOHATL;  a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl.
    JÁ  KÁRÁM  A  TRESTÁM  TY,  KTERÉ  MILUJI;  VZPAMATUJ  SE  TEDY  A  ČIŇ  POKÁNÍ!  HLE,  STOJÍM  PŘEDE  DVEŘMI  A  TLUČU;  zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet  A  ON  SE  MNOU.
   Kdo zvítězí,  TOMU  DÁM  USEDNOUT  SE  MNOU  NA  TRŮN,  tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn. Kdo má uši slyš, co Duch praví církvím."

                                595. Poselství Matky Spásy ze dne 29. října 2018.
                                           Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
            LIDÉ  MUSÍ  PŘESÁHNOUT  SAMI  SEBE  A  MÍT  VĚDOMÍ  VĚČNÉHO  ŽIVOTA   
   Milované děti mého Neposkvrněného Srdce:
Držím svůj ochranný plášť nad lidem mého Syna,  OCHRAŇUJI  JEJ  A  VEDU,  ABY  ROZLIŠOVAL  MEZI  DOBREM  A  ZLEM.   Nenechám svůj hlas ztichnout,  ABY  se  MÉ  DĚTI  neztratily a  NEVYDALY  SVOU  DUŠI  na pospas  DÉMONU!  Je nezbytné, aby každé z vás stále živilo víru obnovováním svědomí, aby se neoslabila a aby svědomí, obohacené v jednotě s mým Synem, bylo blízké Boží vůli a vedlo vás pevně, jako zřídlo milosti, po dobré cestě. Udržujte zodpovědnost být dětmi Boha skrytou, a jako děti Krále,  VEĎTE,   jako základní princip,  SVŮJ  ŽIVOT  V  BOHU  A  PRO  BOHA.  LID  mého Syna  MUSÍ  BÝT  SILNÝ,   aby čelil zejména tomu, s čím se ještě nesetkal:  Z  NEBESKÉ  KLENBY  OBDRŽÍTĚ  ZNAMENÍ,  KTERÉ  VÁMI  OTŘESE!
   Milované děti, nepřemýšlíte o skutečnosti, že můj Syn trpí pro ty, které na Něho zapomínají, je to On, jenž si přeje, abyste byly blízko Boží vůle. Člověk musí přesáhnout sám sebe a mít vědomí věčného života, které musíte budovat.  NEMOHU  VÁM  ZATAJIT  ČAS  NÁŘKŮ  A  ZKOUŠEK,  v nichž budete žít a které se budou všude šířit. Slzy člověka budou neustále kanout a  PEVNOST  VE VÍŘE  MUSÍ  BÝT  POSÍLENA,  ABYSTE  NEPADLY!
  Milované děti mého Neposkvrněného Srdce: Probuďte se jako lid mého Syna!  ZLO  ZAPLAVILO,  CO  PŘICHÁZÍ  OD  MÉHO  SYNA - CÍRKEV,  A  NA  SVÉ  CESTĚ  ZAMOŘILO  VŠE!!!  A vy, kvůli nedostatku opravdové oddanosti, tvrdíte,  ŽE  JSTE  ZAPOMNĚLY,  CO  JE  VĚČNÝ  ŽIVOT! [Jan 17, 3].
   SPOKOJUJETE  SE   jednou týdně poslouchat mši svatou  a  BÝT  STÁLE  MEZI  VLAŽNÝMI.  Jak se jen mýlíte, mé děti! Nejste pak členy lidu mého Syna, ale  ČÁSTÍ  PLEVELE,  JENŽ  JE  VYSEKNUT  A  HOZEN  DO  OHNĚ...[Mt 13, 30]. PODÍVEJTE  SE  DO  SVÉHO  NITRA!  Prozkoumejte se v Pravdě! Nelžete samy sobě a nezapomínejte, že proto, že jste lidé, čas od času padnete do nevhodného. Avšak tím, že pokračujete v omylu, aniž byste jej poznaly a ještě se jím chlubily, sloužíte zlu.
   Milované děti:   NEBOJTE  SE,  NEUSTUPUJTE,  BUĎTE  PRAVDIVÉ,  stálé, nevrávorejte v lásce k Bohu a k bližnímu. Nevolám vás, abyste bojovaly se svými bratry,  ale  NEMĚLY  BYSTE  ZŮSTAT  ZTICHA  TVÁŘÍ  V  TVÁŘ  HROZNÝM  ZLOČINŮM,   které jsou páchány  PROTI  DARU  ŽIVOTA,  PROTI  ÚCTĚ  K  CHRÁMŮM,   zasvěceným službě mému Synu. NESMÍTE  BÝT  VLAŽNÁ  STVOŘENÍ,  KTERÁ  S  LHOSTEJNOSTÍ  POZORUJÍ  HROZNÉ  SVATOKRÁDEŽE,  KTERÉ  SKRZE  LIBERALISMUS,  PRONIKLY  DO  CÍRKVE  MÉHO  SYNA!
   Mé děti se neustále pohybují a napadají národy, které je později pošlou bránit ty, kteří je přivítali, a kvůli tomu bude v těchto zemích vznikat neklid. Nepokoje budou pomalu růst až k varu a  ZAČNOU  INVAZE  DO  JINÝCH  ZEMÍ!   Jako Matka, vás vyzývám, abyste nezapomněly ve svých modlitbách na Itálii, bude trpět....Ti, jejichž zdraví to dovolí, nabídněte půst za Rusko....Buďte bratrské a modlete se za Evropu, invaze se stane skutečností   A  VAŠE  ULICE  SE  ZBARVÍ  KRVÍ!
   MOJE  MILOVANÉ  DĚTI,  ŽÁDALA  JSEM  VÁS,  ABYSTE  SE  KAŽDÝ  DEN  MODLILY  SVATÝ  RŮŽENEC,  a na závěr  vám doporučuji nezapomenout  KONAT  ODČINĚNÍ  ZA  TY,  KDO  ZBOŽŇUJÍ  SATANA  A  SLOUŽÍ  MU  V  nelidských a nepředstavitelných  OBŘADECH  A  ODDÁVAJÍ  SE  uskutečňování různých druhů kacířství  a  ZNESVĚCOVÁNÍ,  která jsou od nich vyžadována, stejně jako dopouštět se  ZABÍJENÍ  SVÝCH  BRATRŮ  BĚHEM  TEMNÝCH  OBŘADŮ.
   ĎÁBEL EXISTUJE, proto pracuje na zatemňování mysli a podvádění lidských stvoření svým černým a zlovolným uměním.
Tato generace se odvrací od mého Syna a připravuje se sloužit antikristu. Když se člověk vzdaluje Bohu, lidské stvoření duchovně sestupuje až k nejtemnějším a pochmurným místům, které kdy poznal.  UMĚNÍ  ZLA  JE  PRAKTIKOVÁNO  MNOHA  LIDSKÝMI  BYTOSTMI,  KTERÉ   POZVEDAJÍ  SÍLU  ZLA,  KTERÁ  KDYSI  BYLA  NEPATRNÁ,   ale v tomto čase  ZNOVU  ROSTE  A  ZAMOŘUJE  SVÝM  ZLEM  některé  LIDI  MÉHO  SYNA!
   Milované děti, musíte zůstat pevné, silné a rozhodnout se znovu setkat s mým Synem, aby vás nic nedokázalo rozdělit. Nedostatek Lásky v člověku způsobil, že láska je v tomto čase velkou neznámou. Naléhavě vás prosím, abyste byly bratrské, abyste si uvědomily nutnost si vzájemně pomáhat a že se musíte zduchovnit.
   Pojďte, děti, abych vás vzala za ruku a představila vás mému Synu.   POVEDU  VÁS  K  TOMU,  KDO  JE  LÁSKA  VŠECH  LÁSEK  A  ABSOLUTNÍ  DOBRO!  Žehnám vám.
   Matka Maria

                                             NEUSTÁLÝ ÚKON LÁSKY
                                                      Radomír Malý

                                  Malá cesta lásky sestry Consolaty Betronové.
   Dne 18. 7. 1946 umírá v klášteře kapucínek v italském městě Moriondo sestra Maria Consolata Betrone. Navenek nenápadná a ničím zvláštní. Jenže nebyl to nikdo jiný naž samotný Ježíš Kristus, kdo řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým...“(Mat. 11,25)

                                                    Lásku za lásku!
   Dějiny, ty skutečné, ukazující úžasnou lásku Boha k člověku, se v drtivé většině netvoří na bojištích nebo v kabinetech státníků, ale v duších prostých a světu neznámých osob, které vynikly nad své okolí tím nejdůležitějším: láskou k Bohu, jemuž se snaží oplatit, byť nedokonalým lidským způsobem, jeho lásku, která ho vedla až na kříž.
   Sestra Consolata se narodila r.1903 v Saluzzu u Turína v rodině pekaře jenž měl 14 dětí. Její křestní jméno znělo Pierina. Už jako 13leté jí v jednom okamžiku splynula ze rtů střelná modlitba: „Můj Bože, miluji tě!“ O něco později slyší ve svém srdci zřetelný hlas: „Chceš být celá má?“ Ihned spontánně odpoví: „Ježíši, ano!“
   Přijetí Pánova pozvání se sice snadno vysloví, jenže mnohem hůř realizuje. Není žádného, kdo by při své snaze oddat se Ježíši zcela a bez výhrad nenarazil na obtíže, dané jednak vnějšími okolnostmi, jednak i vlastní bezradností, jež se potýká s otázkou: Jak na to?
   Dvacetiletá Pierina Betrone se začetla do životopisu sv. Terezie od Dítěte Ježíše (tj. Terezie z Lisieux). Tam ji hluboce zasáhla věta: „Ježíš! Chtěla bych ho milovat, milovat mnoho tak jak nikdo nikdy nemiloval!“ A rozhodla se pro řeholní povolání a kvůli němu se dostala do rozporu i se svou rodinou. Sama říká, že se v té době „neživila než slzami“.
   Hledala řeholi, jež by odpovídala Boží vůli pro její osobu. Zkoušela to u dvou, ale tam ji Pán nevolal. Boží cesty jsou někdy plné překvapení. V roce 1929 získává od Panny Marie Pompejské, k níž se vroucně modlí, a na přímluvu sv.Terezie z Lisieux osvobození od skrupulí a zároveň tajemné duchovní vybídnutí ke vstupu právě do toho řádu, který ji původně vůbec nepřitahoval: ke kapucínkám v Turíně. Tam r.1930 přijímá obláčku a r.1934 skládá slavné sliby jako sestra Maria Consolata.
   V klášteře sloužila jako vrátná, ševcová, sekretářka a ošetřovatelka nemocných. V roce 1939 je svými představenými přesunuta do nového kláštera v Moriondu.
                                              Cesta  „MALÝCH DUŠÍ“
   Velký mystik sv. Jan od Kříže v 16. století napsal:  „NAKONEC  BUDEME  SOUZENI  Z  TOHO,  JAK  JSME  MILOVALI!“  Mnozí považují křesťanství za nauku, filozofii, soubor morálních příkazů a zákazů. Jistěže i toto ke křesťanství nerozlučně patří, jenže jeho jádrem to není.  KŘESŤANSTVÍ  JE  na prvním místě  O  LÁSCE  TROJJEDINNÉHO  BOHA  K  ČLOVĚKU: BŮH   OTEC  jej z lásky stvořil,  BŮH  SYN  z  lásky vykoupil  a  BŮH  DUCH  SVATÝ  z  lásky posvětil. Boží Syn podstoupil pro to, aby člověk, jenž odbojem proti Bohu si způsobil zkázu, mohl být přece jen spasen, KRUTOU   SMRT  NA  KŘÍŽI.
   Tak veliká byla Boží láska k člověku!  A Bůh nechce nic jiného, než aby se člověk, motivován  HLUBOKOU  VDĚČNOSTÍ,  SNAŽIL  OPLATIT  MU  TUTO  LÁSKU,  i když nikdy nebude schopen milovat tak jako on. Mnoha omilostněným duším – a Consolata k nim patří – Pán ukázal, že si lásku člověka opravdu přeje. Nikolv pro sebe,  ALE  PRO  DOBRO  ČLOVĚKA  SAMÉHO.   VĚŘIT  A  ZACHOVÁVAT  BOŽÍ  PŘIKÁZÁNÍ  NENÍ  MOŽNÉ  BEZ  OSOBNÍ  LÁSKY  KE  SPASITELI,  jak on sám, nebo prostřednictvím Panny Marie zjevil v mystických zážitcích sestře Consolatě.

                                                  Postoj malých duší
   Ta ve svých sděleních pateru Laurenziu Salesovi, jenž napsal její životopis, uvedla: „Jednou mi nejsvětější Panna řekla: 'Ztrácíš se v tolika maličkostech a nedáváš Ježíšovi to, co od tebe jedině žádá...' „Pochopila jsem a znovu jsem se oddala lásce.“
   Co ale znamená oddat se lásce k Ježíšovi? I na to Pán Consolatě dal 15.12.1935 v mystickém zážitku odpověď: „Ubohá Consolato, nemáš ctnosti, nemáš zásluhy, nemáš nic...!“ Tato slova platí i pro nás. Jsme hříšníky, nemáme žádné vlastní zásluhy pro nebe, jimiž bychom se mohli prokázat, a jestli budeme spaseni, stane se tak pouze zásluhou jeho vykupitelské smrti na kříži, nikoli naší. Jeho lásku a oběť pro naši spásu jsme si vůbec nezasloužili – v tomto vědomí spočívá počátek lásky k Ježíši:  NEUKAZOVAT  BOHU  SVÉ  CTNOSTI,  ALE  POKORNĚ  SE  PŘIZNAT:  „Nemám nic, Pane, čím bych se mohl před tebou ukázat jako spravedlivý.“
   To označují mystikové za „POSTOJ  MALÝCH  DUŠÍ“. Pán ve sdělení Consolatě 12.12. 1935 přirovnal malé duše k malým dětem, s nimiž se maminka laská a řekne jim v návalu lásky i mnoho věcí, které by dospělejším nikdy nepověděla. Stejně tak i Ježíš konstatuje: „Malým duším tedy řeknu všechno...“ Lidé s tímto postojem malých dětí,  VĚDOMI,  ŽE  PŘED  BOHEM  NEJSOU   NIC  A  VŠE,  CO  MAJÍ,  DOSTALI  OD  NĚHO,  mají k Ježíši blíž než ti, kdo v srdci chovají – byť jen nepatrně – hrdost na své zásluhy a ctnosti.
   K postoji maličkých náleží  i  DŮVĚRA  V  PÁNA  ZA  VŠECH  OKOLNOSTÍ,  i tehdy, kdy nerozumím, proč se události seběhly tak a ne jinak. Když Itálie vstoupila r. 1940 do války, Consolata se Ježíše ptala, proč dopouští, aby mladí lidé šli na hromadná jatka. On odpověděl: „Ó, kolik mladých lidí bude na věky děkovat Bohu za to, že zahynuli v této válce, která  JE  ZACHRÁNILA  PRO  VĚČNOST!..Připouštím-li tolik bolesti ve světě, děje se tak jedině proto, abych zachránil duše pro věčnost.“ Pán dovede i zlo, které člověk působí svou hříšností, obrátit v to největší dobro záchrany člověka pro nebe. V konkrétních situacích nerozumíme, jenže malé duše nepotřebují rozumět, jim stačí jen  BEZMEZNĚ  DŮVĚŘOVAT  BOŽÍ  LÁSCE,  tak, jako malé dítě bezmezně důvěřuje mamince.
                                                 Milovat bližní
   Milovat Boha znamená milovat i ty, které miluje On, naše lidské bratry a sestry, to jest  PŘÁT  JIM  DOBRO  A  PROKAZOVAT   VŠE,  CO  DOBRU  PROSPÍVÁ.  Pán při tom nemá na mysli především pozemské dobro, ale hlavně to věčné, NEBE! My rozumíme, co znamená sytit hladového a napájet žíznivého, ale jak napomáhat Ježíšově snaze spasit duši hříšníka? Consolata o tom říká: „Když si Ježíš stěžuje na některou duši a když já ji omlouvám a lituji ji, cítím v sobě, že Ježíš se rozradostňuje a je spokojen.“ On sám poté Consolatu vyzval: „Ty nikoho nesuď, … ukazuj mi s pomocí lásky jen dobrou stránku provinilé duše. Já ti uvěřím, budu naslouchat tvé modlitbě  V  JEJÍ  PROSPĚCH  A  VYSLYŠÍM  JI.... Vždyť mé  SRDCE  CÍTÍ  POTŘEBU  NEUSTÁLE  KONAT  MILOSRDENSTVÍ!“
   Modlitba za spásu hříšných duší a ochota  VIDĚT  VE  ZKAŽENÉM  ČLOVĚKU  I  DOBRÉ  STRÁNKY - TO  JE  POMOC  člověka Ježíši  PŘI  ZÁCHRANĚ  LIDÍ  PRO  VĚČNOST,  to je cesta malých duší. 15. 12. 1935 Pán Consolatě sdělil: „Ne, množství hříchů nezatracuje duši, protože jí je odpouštím,  JESTLIŽE  JICH  LITUJE;  ZATRACUJE  VŠAK  TVRDOŠÍJNÉ  ODMÍTÁNÍ  MÉHO   ODPUŠTĚNÍ  A  SETRVÁVÁNÍ  VE  VŮLI  BÝT  ZATRACEN!“

                                      Ježíši, Maria, miluji vás, zachraňte duše!
    10. 1935 Volal Ježíš ke Consolátě:  „ŽÍZNÍM  PO  LÁSCE  NEVINNÝCH  SRDCÍ,  srdcí dětských,  KTERÁ  MĚ  ZCELA  MILUJÍ!“  A 9. 11. ji oslovil:  „ŽÍZNÍM  PO  TVÉ  LÁSCE  jako ten, kdo umíraje žízní touží po prameni čerstvé vody.“ A žádá tzv. úkon dokonalé lásky formou střelné modlitby, již Consolatě opakuje v řadě dalších vnitřních zjevení:  „JEŽÍŠI,  MARIA,  MILUJI  VÁS,  ZACHRAŇTE  DUŠE!“  V této kratičké formulce je obsažen celý biblický příkaz lásky k Bohu a k bližnímu. Miluji Boha, neboť on od věčnosti miluje mne – a to tak, že za mne šel až na kříž! A tuto svou lásku chci dokázat láskou k lidem, které On miluje stejně jako mne, láskou, která sleduje jejich nejvyšší dobro – věčný život s Ním v nebi!
   Tato střelná modlitba o šesti slovech je výstižným vyjádřením nejen katolické víry, ale i bezmezné oddanosti Ježíšovi a spolehnutím se pouze na Něho. Tak to žádá Pán od malých duší, jinak Consolatou nazývaných též „andílci“. Nejedná se pouze o osoby žijící v klášterech nebo jinak Bohu zasvěcené.  KAŽDÝ  PRAKTIKUJÍCÍ  KATOLÍK  SE  MŮŽE  STÁT  „malou duší“, každý se může tento úkon lásky modlit, kdykoliv si vzpomene.
                                                  Zkouška lásky
   My jsme si zvykli na určitý řád modlitby. To je v pořádku a ku prospěchu, jenže nesmíme nikdy zapomenout, že Ježíš není účetní, který chladnokrevně porovnává položky " má dati - dal". Až se po smrti octneme před jeho tváří, on se nás nebude ptát, jestli jsme přesně dodrželi rituál našich modliteb, poutí a zbožnostních aktů, ale bude se ptát, jaký jsme měli vůči němu osobní vztah, jak jsme jej milovali. Naše poslední závěrečná zkouška nebude ani z objemu vědomostí, ani z počtu dobrých skutků, ale pouze a jedině z lásky. Kratičká modlitba "Ježíši, Maria, miluji vás, zachraňte duše!" krásnou a působivou formou probouzí naši lásku k Pánu a jeho přesvaté Matce víc, než jsou schopny leckteré dlouhé pobožnosti. Těchto šest slov není jen modlitbou, je i - jak sdělil Ježíš Consolatě - úkonem lásky.
   Hegelovsko-marxistická dialektika učí, že "kvantita dává kvalitu". To je hluboký omyl, nejvíce však ve vztahu k Bohu. On nehledí na množství zbožných úkonů, které navíc nejsou pro mnohé uskutečnitelné,  ALE  NA  INTENZITU  LÁSKY,  s jakou se mu duše svěřuje a vydává. To je podstata poselství Pána skrze sestru Consolatu.
    Ona prostá větička úkonu lásky se skví i na náhrobku sestry Consolaty zemřelé r. 1946. Již od r. 1943 se začal její zdravotní stav zhoršovat v důsledku vyčerpání, k němuž přispělo i dobrovolné hladovění. Consolata si během válečných let, kdy obyvatelstvo trpělo nedostatkem potravin, sama odříkala své příděly ve prospěch jiných. Byla pohřbena nejprve na hřbitově v Moncalieri, r. 1958 sestry kapucínky rozhodly o přemístění jejích ostatků do kláštera v Moriondo. R. 1955 zahájila turínská arcidiecéze proces jejího blahořečení, jenž byl ukončen r. 1999.
                                                        
         HLAS  SVATÉ  HILDEGARDY  Z  BINGENU:
    Teologická, filozofická a vědecká naučení Hildegardy z Bingenu, ve kterých se víra a rozum obdivuhodně scházejí, mají udivující aktuálnost a vstupují do naší dezolátní současnosti, zhanobené a zaplavené hříchy. Byl to prozřetelnostní zásah papeže Benedikta XVI., který věnoval několik katechezí této německé světici, kterou prohlásil 7. října 2012 za učitelku církve. Když 16. května 2012 potvrdil její svatořečení, zdůraznil před římskou kurií boje a obranu, kterou tato svatá benediktinská řeholnice věnuje církvi. Ve vidění sv. Hildegardy je tvář církve pokryta prachem, a tak to také vidíme. Tato „rýnská Sibyla“ napsala:
   "V roce 1170 po narození Krista jsem byla dlouhou dobu nemocná a upoutána na lůžko. Náhle tělesně a duševně čilá, spatřila jsem ženu takové krásy, jakou není v lidských silách pojmout. Její postava se tyčila od země až k nebi. Její tvář zářila posvátným jasem. Její pohled byl obrácen k nebi. Byla oděna do zářícího šatu z bílého hedvábí a pláště vyzdobeného drahými kameny. Na nohou měla obuv z onyxu. Ale její tvář byla pokryta prachem. Její šat na pravém boku byl roztržený. Také její plášť ztratil krásu a její boty byly svrchu ušpiněné. Silným a žalostným hlasem volala ta žena k nebi: »Slyš, nebe, moje tvář je pošpiněna. Zaplač, země, můj šat je roztržen. Zachvějte se, propasti, mé střevíce jsou ušpiněny!« A pokračovala: »Byla jsme ukryta v Otcově srdci, dokud Syn člověka pannou počatý a porozený, neprolil svou krev. S touto svou krví jako věnem si mě vzal za ženu. Rány mého ženicha zůstávají čerstvé a otevřené, dokud jsou otevřené rány lidských hříchů.  ŽE  KRISTOVY  RÁNY  ZŮSTÁVAJÍ  OTEVŘENÉ,  TÍM  JSOU  VINNI  KNĚŽÍ!  Oni trhají můj šat, protože  PŘESTUPUJÍ  ZÁKON,  EVANGELIUM  A  NEPLNÍ  SVÉ  KNĚŽSKÉ  POVINNOSTI!  Odnímají lesk mému plášti, protože zcela zanedbávají přikázání, která jsou jim uložena. Špiní moji obuv, protože nekráčejí po rovných cestách, tj. po cestách pevných, dlážděných spravedlností a také nedávají dobrý příklad svým svěřeným. Ale přesto u některých nacházím zář pravdy.« A slyšela jsem z nebe hlas, který pravil: »Tento obraz představuje církev. Lidská bytosti, která vidíš a slyšíš slova nářku, pověz to kněžím, kteří jsou určeni, aby byli vůdci a učiteli Božího lidu, a těm, kterým jako apoštolům bylo řečeno: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření“ (Mk 16,15).

                                           NAUKA  A  KNĚŽSTVO
                       (Svědectví z deníku vizionáře Bruna Carnecchiola)

   Jednu noc měl Bruno velmi členitý sen:
   Znenadání jsem s Pannou Marií od Zjevení a jsem jí zázračně přenesen do velké auly. Všechna místa k sezení jsou obsazena starými lidmi s bílými vousy, kteří křičeli tak, že už to více nebylo možné. Diskutovali mezi sebou a křičeli jeden na druhého: "Já mám pravdu! Já mám nauku!" Byli všichni velmi vzrušení a rudí v obličeji a už se chtěli pustit jedni do druhých. Panna Maria přelaskavého a překrásného zjevu, mi říká: "Hleď, můj synu, toto je svět, kde všichni věří, že  MAJÍ  SVĚTLO  A  NAUKU  O  PRAVDĚ  SPÁSY  A  POKOJE,  A  PŘECE  VÁLČÍ  MEZI  SEBOU!   Nyní buď pozorný a dívej se." Otáčím se tam, kam mi ukazuje Panna Maria, a vidím starce s dlouhým vousem, avšak mladistvého zjevu, který se postaví před všechny tyto staré, kteří se mezi sebou hádali. Držel v ruce bílý kámen ve formě náhrobního kamene, na němž bylo napsáno: "Nauka - Pravda". V této chvíli mi Panna Maria říká: "To je Petr - to je církev, jedna, svatá! To je  CÍRKEV,  KTERÁ  Z  KATOLICKÉHO  A  APOŠTOLSKÉHO  ŘÍMA  UKAZUJE  SVĚTU  NAUKU  A  PRAVDU,  KRISTA  JAKO  SVĚTLO,  A  DARUJE  LIDSTVU  SVĚTLO  NAUKY."  Stařec silným a pevným hlasem vyzývá k tichu všechny tyto horkokrevné agitátory  a  SVŮDCE  NÁRODŮ  a říká jim: "Ticho bratři, poslouchejte mě. Nauka pravdy pro spásu, hle!" Pozvedá kámen a hlasitě říká: "JE  TO  KRISTUS,  narozený z neposkvrněné Marie v neposkvrněném početí.  HLE,  NÁROŽNÍ  KÁMEN!" A mává kamenem, který má v rukou, před očima onoho shromáždění hádajících. Tehdy se všichni tito staří, horkokrevní a rozrušení, zvedají ze svých míst a vrhají se na Petra, který drží kámen pozvednutý a dobře viditelný. Při srážce padá kámen na zem a  ROZTŘÍŠŤUJE  SE  NA   STOVKY  DROBNÝCH  
KOUSKŮ. Staří, kteří neustávají do sebe vzájemně strkat, sesbírávají s obtížemi každý kousek kamene, který drží přitisknutý k hrudi. Všichni dělají totéž a  ŽÁRLÍ  JEDEN  NA  DRUHÉHO.  Panna Maria, naše Matka, se obrací na mne a s bolestným hlasem mi říká: "Hleď, můj synu, hleď, co svět vyvádí!  KRADE,  TRHÁ  A  TŘÍŠTÍ  CÍRKEV,  PROTOŽE  CHCE  ŽÍT  VE  FALEŠNÉ  SVOBODĚ  a  nechce  žít  PRAVOU  NAUKU  pravdy a svobody  PRO  SPÁSU  A  POKOJ,  neboť ji odmítá a volí si  KAŽDOU  FORMU  FALEŠNÉ  NAUKY.  Dívej se a naslouchej, tomu, co říká Petr." Jeho hlas je  SILNÝ,  PEVNÝ  A  ROZHODNÝ,  podobající se hromu. Říká: "Bratři, poslouchejte mě. Obracím se na vás s rozhodující otázkou a vy mi odpovězte upřímně. Kdo z vás má pravdu?" Všichni staří stojí a pozdvihují pěst. Jeden v levé ruce a další v ruce pravé drží kousek kamene různé velikosti a tvaru a křičí: "Já mám pravdu. Já mám nauku. Já..Já..Já..." Petr s  MOCÍ  A  AUTORITOU  opět vyzývá k tichu a silně zvolá: "Poslouchejte mě, bratři, hle Pravda! Hle, Nauka!" a pozdvihuje kámen neporušený a zářící, a ukazuje ho starým, kteří s vytřeštěnýma očima vydechují se strachem: "Ah! Ah! Ah!", což zní jako nějaká ozvěna. Stařec opět říká: "Vy jste ukradli, roztříštili a  PŘIVLASTNILI  SI  PRAVDU  A  NAUKU  JEŽÍŠE  KRISTA,  PÁNA  NEBE  I  ZEMĚ.  Avšak já, Petr, vám říkám: Hle, pravda, hle, nauka!  NEMÁTE  SPÁSU!  Přijďte! Zanechte  onen  kousek  kamene  a  PŘIJMĚTE  KÁMEN,  KRISTOVU  CÍRKEV,  Církev založenou na Petrovi,  a  BUDETE  MÍT  ŽIVOT!  SPOJENI  PŘINESEME  SVĚTU  PRAVÝ  POKOJ  A  SVĚT  PŘIJME  PŮVODCE  POKOJE  A  LÁSKY."
    Potom samotná Panna Maria vysvětlila účinný smysl tohoto vidění: "Ty založíš katechetické dílo  ZAPÁLENÝCH  DUŠÍ,   které se naučí nauce Pravdy a tím, že ji budou žít, ji ponesou dále. Ony  BUDOU  JAKO  PSI  PASTÝŘE,  kteří chrání ovčinec,  ABY  SE  DO  OVČINCE  NEDOSTALI  VLCI,  aby nevyšly ven ovce, které jsou z Boží milosti uvnitř, a aby ty, které vyšly ven, se z milosti Boha,  MÉHO  SYNA,  V  POKÁNÍ  NAVRÁTILY  ZPĚT  a žily v církvi. Jak jsem se já, dobře skrývala v lásce Otce, skrze lásku Slova, mého Syna, a s láskou Ducha Svatého, tak musíš být také ty skrytý,  ABYS  MĚ  DAL  POZNAT  DUŠÍM,  až ti bude dáno, abys tak učinil.  SVĚT  MĚ  MUSÍ  POZNAT,  ABY  poznal Slovo  a  DOŠEL  SPÁSY;  ne proto, že bych já byla spásou, ale že  JSEM  BRÁNA  K  POZNÁNÍ  SPÁSY."
   Vysvětlení se pak zastavuje u trojičního dynamismu: "Jestliže jsem ti řekla - Já jsem ta, která je v božské trojici -, chce se tím říci, že tím, že poznají mě,  POZNAJÍ  LÉPE  NEJSVĚTĚJŠÍ  TROJICI:  to, jak mě zplodil Otec, abych zplodila ne zemi Slovo, jím zplozené,  A  JAK  SE  VŠE  DĚJE  SKRZE  DUCHA  SVATÉHO,  KTERÝ  VYCHÁZÍ  Z  OTCE  I  SYNA,  aby spolu se mnou zplodil v lásce duše v poznání  CESTY,  KTERÁ  VEDE  DO  NEBE,  PRAVDY,  která daruje milost  PRO  VSTUP  DO  ŽIVOTA.(1)
   S láskou k Otci, s láskou k Synu a s láskou k Duchu Svatému,  JEDNOMU  BOHU  VE  TŘECH  OSOBÁCH,  spasíte skrze lásku k  CÍRKVI,  JEDNÉ,  SVATÉ  KATOLICKÉ,  APOŠTOLSKÉ  A  ŘÍMSKÉ,  duše,  KTERÉ  UVĚŘÍ  v tři přesné body  JEDNOTY,  POKOJE  A  LÁSKY  PRO  SPÁSU: v Eucharistii,  Neposkvrněnou  a  Svatého otce, zástupce mého Syna."
          (1)Tato slova Panny Marie se točí kolem pojmu plození: Bůh Otec od věčnosti a ve věčnosti plodí božsky svého Syna, Slovo. Panna Maria je při svém  NEPOSKVRNĚNÉM  POČETÍ  Bohem Otcem mimořádně omilostněna, tedy zplozena jako jednorozená  DCERA  BOŽÍ,  a to proto, aby v čase lidsky(i když panensky) zplodila  BOŽÍHO  SYNA.  Maria pak  SPOLUPRACUJE  S  DUCHEM  SVATÝM  při plození Božího života čili  MILOSTI  v lidských duších.

            Z  VIDĚNÍ BL.  KATEŘINY  EMERICHOVÉ:

    Ve viděních Kateřiny Emmerichové se nacházíme také apokalyptické předpovědi, které se týkají naší současnosti:
13. května 1820 viděla v jednom vidění dva papeže a dvě církve. „Měla jsem tuto noc vidění o dvou církvích a dvou papežích. Viděla jsem,  JAK  V  ŘÍMĚ  VZNIKL  jiný,  TEMNÝ  KOSTEL.   Viděla jsem jen lavice a uprostřed řečnický pult. Řečnilo se zde a zpívalo, ale jinak nic." Emmerichová mluví často o „falešné církvi“. Jednou viděla: "Každý si vytáhl jiného boha z hrudi, postavil si ho před sebe a modlil se k němu. Bylo to, jakoby si každý vytáhl svůj názor, svou vášeň, vypadalo to jako temný mráček a nabylo to podoby určité postavy, jaké jsem viděla na náhrdelníku nepravé nevěsty ve svatebním domě. Různé lidské a zvířecí figurky. Jeden bůh vypadal celý chlupatý a tlustý, natahoval mnoho paží a chtěl všechno uchvátit a sežrat; jiný bůh se dělal malý a krčil se do sebe, další měl dřevěný klacek, třetí měl ošklivé zvíře a čtvrtý tyč. Tito bozi vyplnili celý prostor, a když byli hotovi, každý bůh se vrátil zpět k tomu svému nositeli. Celý dům byl temný a černý a vypadalo to jako zatmění. Nyní se mi ukázal rozdíl mezi tím a oním papežem a mezi tou a onou církví."
                                            Vlažnost duchovních a velký růst falešné církve
   Emmerichová viděla, jak početně slabý je pravý papež, a naopak silný papež falešný.  "PRAVÝ  PAPEŽ   však byl silný svou vůlí a byl rozhodnut velký počet model porazit.  DRUHÝ  PAPEŽ   byl naopak svou vůlí slabý a  CHTĚL  ODSTRANIT  JEDINÉHO  A  PRAVÉHO  BOHA   stavbou falešného chrámu, množstvím bohů a  FALEŠNÝCH  OBŘADŮ.   Pod falešným papežem bylo uctíváno tisíc model a  PRO  PRAVÉHO  PÁNA  NEZBYLO  MÍSTO."   Emmerichová viděla, jak se pravá církev ztrácí a falešná se shromažďuje s početní převahou.
   "VIDĚLA  JSEM   také jako důsledek  MNOHO  ZLA  OD  TÉTO  FALEŠNÉ  CÍRKVE!   Viděla jsem, jak rostla, viděla jsem mnoho kacířů všeho druhu ve městě Římě. Viděla jsem, jak vzrůstá vlažnost tamních duchovních a jak se šíří stále více temnoty (...) Viděla jsem na všech místech, jak jsou katolické obce utlačovány. Viděla jsem, jak se zavírá mnoho kostelů (…) Viděla jsem obraz, jak tajná sekta odnáší chrám sv. Petra a jak ho bourá velká bouře."  Falešná církev, kterou Kateřina viděla, zradila pravou víru a její klérus byl vlažný. Na jiném místě mluví stigmatizovaná o „protestantizaci“ v církvi. "To všechno ale nebránilo tomu, aby tato církev prožila velký růst. Povstalo tělo, společenství mimo tělo Ježíšovo,  FALEŠNÁ  CÍRKEV  BEZ  SPÁSY,  jejímž tajemstvím je, že nemá žádné tajemství“.
    10. srpna 1820 měla toto vidění: "Vidím sv. Otce ve velké tísni. Bydlí v jiném paláci a má kolem sebe jen málo věrných. Kdyby špatná strana viděla svou velkou sílu, byla by již ta pravá zničena. Obávám se, že svatý Otec před svou smrtí bude muset vystát velké utrpení. Černá falešná církev svým růstem má velký vliv na široké povědomí. Nouze svatého Otce a církve je opravdu tak veliká, že je třeba vzývat Boha ve dne v noci. Bylo mi uloženo,  ABYCH  SE  MNOHO  MODLILA  ZA  CÍRKEV  A  PAPEŽE.
 Vidím, že  FALEŠNÁ  CÍRKEV  TEMNOT  DĚLÁ  POKROKY,   a vidím strašný vliv, jaký má na lid." (10. srpna 1820).
     Ještě jednou je zde řeč o popularitě nové církve, která blahoslavené Kateřině působí velké starosti: "Pak jsem viděla to, co se týkalo protestantizace, která postupně převládala nad katolickým náboženstvím a urychlovala úplný úpadek. Velká část kněží byla svedena falešnými naukami mladých vyučujících a všichni přispívali k dílu zničení. V těch dnech víra upadla velmi hluboko a zůstala zachována jen na několika málo místech, v nemnoha domech a v nečetných rodinách, které Bůh chránil před zkázou a válkami. (1820) Do „nové církve“ mají být připuštěni všichni: protestanti, katolíci, sekty všech denominací."
   22. dubna 1823 viděla Emmerichová protestantismus v katolické církvi. "Všechno bylo protestantské. A získávalo to v katolické církvi velkou převahu a působilo naprostý úpadek. Většina kněží byla přitahována svůdnou a falešnou naukou a přispívali k zničení církve. V těch dnech, kdy se to stane, upadne  VÍRA  a  ZACHOVÁ  SE  JEN  na málo místech a  V  MÁLO  RODINÁCH,  KTERÉ  BŮH  UCHRÁNÍ  OD  ZPUSTOŠENÍ."
   Emmerichová viděla mnoho kněží, jak  VYMÝŠLEJÍ  IDEJE,   které byly  PRO  CÍRKEV  NEBEZPEČNÉ  A  PODPOROVALY  STAVBU  NOVÉ  extravagantní  CÍRKVE.   "Všichni měli být připuštěni do nové církve a všichni měli mít stejná práva: protestanti, katolíci a sekty všech denominací. Taková měla být „nová církev“. Ale to nebylo v Božím plánu." Ale proroctví zde mluví také  O  NAUCE  Z  POKONCILNÍ  DOBY (2.V.K.),  která zachvátila velkou část církve, o falešném ekumenismu a náboženské svobodě. Všichni měli vstoupit do církve, být spojeni a mít stejná práva: evangelíci, katolíci, všechny sekty a denominace.  Ale Bůh měl jiné projekty. ( 22. dubna 1823).
                       Jistota Boží pomoci pro pravou církev
    "Viděla jsem také, jak se v nejvyšší nouzi blíží záchrana. Viděla jsem opět stát na chrámě svatou Pannu, jak prostírá svůj plášť. Viděla jsem, jak se všechno obnovuje a chrám se tyčí až k nebi (…) Dobu, kdy se to všechno dělo, nejsem schopna určit."
    Mattia Rossi cituje Kateřinu v listě Il Foglio: „Plány, které my přirozeně neznáme a nikdo není schopen říci, zda se tato proroctví uskuteční. S jistotou se však shodují v mnoha věcech s temnými aspekty dnešní církve“.
    (Lumen de Lumine)

                                         NAUKA  A  KNĚZTVO  2. ČÁST
   Ostatně Cornacchiola nedělal nic jiného, než že opakoval rady, kterým desetkráte naslouchal Panně Marii od Zjevení, jak je například shrnuje poselství z 1. ledna 1985"
   "Církev byla založena  PRO  SPÁSU  v činné a poslušné víře: milujte ji a žijte s ní s láskou! Kdo je mimo a nenávidí,  NESPASÍ  SE!  Kdo je uvnitř a miluje,  OBDRŽÍ  POMOC  PRO  SPÁSU!  Pamatujte na to, že Církev založená mým Synem - KTERÝ  JE  BŮH,  a na to nezapomínejte - JE  PROSTŘEDEK  SPÁSY  a  není antropologická (není lidskou institucí): nemění se, není podřízena času, který proměňuje a pohlcuje. Církev je a zůstává cestou spásy: buď se přijímá, jak je, nebo se nepřijímá! Nemůže se tvořit v Církvi církev! Buď být uvnitř a žít s ní; nebo být mimo  A  BOJOVAT  PROTI  NÍ!  Království Boží, které je v Církvi, je jednotou milování a lásky. Tak láska není Církví, ale Církev je láskou,  PROTO  JE  BOŽSKÁ!   MODLETE  SE  A  ČIŇTE  POKÁNÍ  v plnění vašich povinností s pokorou a jednoduchostí. Opakuji to, abyste byli poslušní: tak budete spojeni v lásce a svatém pokoji!"
   Osvětlující je dialog v duchu mezi Cornacchiolou a Kristem, k němuž došlo dne 9. ledna 1986: "Pane, ty vedeš každého člověka po správné cestě a ponecháváš mu svobodu vybrat si, zda ti bude naslouchat, či nikoliv. Toto je svoboda svědomí, ale dnes lidé kladou všechna náboženství na stejnou úroveň, jako by všechna přiváděla k tobě a všichni byli tebou spaseni. Kladu si otázku: Proč ses stal člověkem?  'Abych vám dal spásu!'  A proč jsi nám dal spásu?  'Aby ti, co ji přijmou, byli spaseni!'  Není tomu ale tak, že budou spaseni i ti, kdo tě nepřijmou?  'Jistě, mohou být spaseni, jestliže v duchu a morálně chtějí být spaseni; milost je dána všem, ale ne všichni milost přijímají.'(1)"
    A ještě: "Synové,  POSLOUCHEJTE  CÍRKEV,  viditelnou autoritu, a s pokornou poslušností jí služte v pravdě!  PROTI  NÍ  SATAN NEMŮŽE  NIC  DĚLAT,  PROTOŽE  JE  BOŽSKÁ;  avšak proti duším, které v ní žijí, může dělat mnohé; ba představí jim zlo v rouchu mravním, náboženském, politickém a sociálním!  BUDOU  ZASAŽENY  RODINY,  zvláště tím, že budou strženy do indiferentismu a nevěry nebo do přemrštěné formy zbožnosti hraničící s modloslužbou! Toto je zlo časů, v nichž žijete vy, moje děti drahé našemu Srdci! Je to zlo bující každým zlem  Z  MINULÉHO  ČASU  A  V  SOUČASNÉM  ČASE  SHROMÁŽDĚNÉ  v každé formě!  Vy máte hroznou odpovědnost zvolit si:  BUĎ  BOHA,  nebo svět se všemi jeho šalebnými úmysly."
   Slova jsou stále víc srdečná: "Můj synu, ještě nenaslouchají tomu, co jsem ti řekla v minulosti! Já z milosrdenství  VOLÁM  VŠECHNY  K  OBRÁCENÍ,  ale ze spravedlnosti musím upustit ruku svého Syna:  ANO,  ABY  SE  NAPLNILA  SPRAVEDLNOST!  Mé drahé děti: vy myslíte jen na vnějšek, na fyzické tělo, a věnujete se jen tělesným skutkům! Opakuji:  MYSLÍTE  JEN  NA  TĚLO  A  NA  USPOKOJENÍ  VAŠICH  SMYSLŮ,  KTERÉ  SVÁDÍTE  NA  SCESTÍ  čistě vnějšího ducha; nechcete myslet  NA  DUCHOVNÍ  VĚCI  a  zapomínáte na ně!  VZHŮRU,  SYNOVÉ,  k pravé revoluci:  ZMĚŇTE  ŽIVOT,  OBRAŤTE  SE!  Toto žádá můj Syn, Ježíš! Ukažte pohanskému a heretickému světu, ukažte  SVĚTU  FALEŠNÝCH  SVOBOD  a falešných potěšení, že jste pravými následovníky mého Syna!  BUĎTE  PRAVÝMI  KŘESŤANY!  A to nejenom v dílech materiálních čili tělesných, jež jsou jistě činy hodnými chvály,  ALE  ZVLÁŠTĚ  VE  VĚDOMÍ  PRAVDY  VÍRY."
   Je to alarmující volání, které si je dobře vědomo nebezpečí: "Buďte na pozoru, mé děti,  PROTOŽE  SATANOVI  JE  PONECHÁNA  SVOBODA,  ABY  JEDNAL  PROTI  VÁM  A  VYDAL  VÁS  ZKOUŠCE:  zvláště  VE  VÍŘE,  V  NADĚJI  A  V  LÁSCE;  protože on, dříve než byl svržen do pekla soužení, měl se všemi anděly tyto dary, obdržené z milosti a ne ze zásluhy; když je měli zasluhovat,  VZBOUŘILI  SE  PROTI  PLÁNŮM  BOHA  A  ODMÍTLI  SYNA,  SLOVO  OTCE,  a vzdálilo se od nich  PŮSOBENÍ  DUCHA  SVATÉHO!  Dávejte si pozor, mé děti, protože nepřítel spásonosné milosti užije proti vám každý prostředek, aby vás přesvědčil! Jistě, jsou to prostředky jen  DOVOLENÉ  BOŽÍM  MILOSRDENSTVÍM:  takové prostředky byly dány k jeho dispozici  PRO  POSLEDNÍ  ČASY  a jsou to prostředky jak  IDEOLOGICKÉ, tak  TEOLOGICKÉ!  Mé děti,  ohrožení  je  vážné!!!  Ničící permisivismus( názor, hlásající, že všechno je dovoleno) se objevuje na všech stranách, jak na Východě, tak na Západě, aby se rozšířil po celém světě  SE  SVÝMI  ZVRÁCENOSTMI  KAŽDÉ  FORMY  A  KAŽDÉHO  DRUHU!  ZAPLAVIL  HO  SE  SVOU  PEKELNOU  SILOU  A  OKLAMAL  KAŽDÉHO  DUCHA  ŽIJÍCÍHO  NA  ZEMI!"
   Vzhledem k ďábelskému útoku Maria ví, jak je možné se proti němu postavit: "Satan má k dispozici všechny prostředky k tomu, aby vás zahubil, a zná poslední prostředek, který může použít a způsobit, abyste ho užívali: JAZYK,  KTERÝ  POMLOUVÁ!   Jazyk, který se neumí udržet a působí mnoho zlého. Láska je vždy prostředkem, který vítězí nad každou věcí. Hle, proč vám tak naléhavě říkám:  MILUJTE  SE!  Opakuji:  MILUJTE  SE!  i  když se na vaší cestě setkáte s kříži a trny. Přijměte tato utrpení a tresty, obětujte je a budete mít radost z toho, že žijete ve slávě Otce, protože budete pravými syny; že žijete ve slávě Syna, protože budete pravými bratry; a že žijete ve slávě Ducha Svatého, protože budete pravými přáteli Boha Trojjediného se mnou, pravou Matkou".
    V poselství z 23. února 1982 podtrhává: "Paličatý ateista musí znovu získat víru, věřit v Boha, milovat Církev a žít pravdu nauky spásy: a aby to učinil, ať se nechá katechizovat a s pokorou naslouchá a uvažuje; ať se daruje Ježíši Kristu, Slovu Otce, mému Synu, Vykupiteli a Spasiteli všech těch, kdo ho přijímají!
   Heretik a schizmatik ať zanechají omylu,  KTERÝ  JE  HŘÍCHEM  PROTI  DUCHU  SVATÉMU;  ať odstraní ze svého srdce herezi, pyšný  PEKELNÝ  PROSTŘEDEK  ZÁHUBY!  Ať nastoupí na cestu pravdy, aby získali živý život v Církvi, kterou založil můj Syn a jež jako Nevěsta vyšla z jeho probodeného boku, aby se pro všechny  OTEVŘELA  BRÁNA  SPÁSY!"
  ( Saverio Gaeta - Vizionář: Tajemství zjevení v Tre Fontane)

        316. POSELSTVÍ  JEŽÍŠE ze dne 26. listopadu 2017
          na Slavnost Ježíše Krista Krále všehomíru.        
  Stále vám žehnám za každý čin, který jste vykonali v souhlasu s naší vůlí, a cítím velký žal, když neposloucháte má volání.
Nepřišel jsem, abych přeformuloval Přikázání, nebo Písmo svaté, ani svátosti,   TRVÁM  NA  SOUČASNÉM  ZNĚNÍ!
   Naše Trojice je věčná přítomnost a jejím nařízením je vám odhalováno vysvětlení jejího Trojičného Slova v těchto poselstvích.
Moji lidé, je naléhavé si uvědomit, že  MUSÍTE  změnit cestu a  ROZŠÍŘIT  SVÉ  POSLÁNÍ,   a tím se stát duchovnější,  ABYSTE  MOHLI  ROZLIŠIT  MEZI  TÍM,  CO  ODPOVÍDÁ  BOŽÍ  VŮLI  A  CO  VŮLI  LIDSKÉ   a co vrhá mou církev do rozkolu, s cílem pozvednout uchvatitele mého lidu.
   Nejen, že musíte vědět, kdo jsem Já, nejen, že  MĚ  MUSÍTE  ZNÁT,   ale  MUSÍTE  MĚ  PŘIJMOUT,  ABYSTE  NEBYLI  OKLAMÁNI!   Proto nestačí nazývat se křesťany, ani vědět a věřit, že jsem vás vykoupil z hříchu, protože nemáte svou spásu zajištěnou. "Každý bude souzen podle svých činů".
   Slýcháváte, že se často říká, že nebe je pro všechny, a že je jisté, že je pro všechny: to je vskutku naše vůle, ale ne každý nebe získá – spíše se budete muset namáhat být vykonavateli Božího Zákona, který znáte, abyste mohli přijít a těšit se z věčného života.
   SLÝCHÁVÁTE,   že se říká,   ŽE  PEKLO  NEEXISTUJE,  že peklo žijete na zemi. To, děti, je poblouznění kvůli tomu, že   JSTE  NEZNALÍ  PÍSMA  SVATÉHO,  A  PROTO  JSTE  BYLI  OKLAMÁNI!   TO  MÍSTO  OHNĚ  EXISTUJE,  KDE  DUŠE  zůstávají beze Mne,  NAŘÍKAJÍ  A  TRPÍ   nikoli z Boží vůle, ale proto, že zneužitím své svobodné vůle   SE  ODEVZDALY  ZLÉMU  a tedy hříchu.
   Neslyšíte pravidelně kázat o očistci, a lidstvo ztratilo to, co  PRO  DUŠE,   které jsou   V  OČISTCI,  JE  VELKOU  POMOCÍ   a požehnáním:  MODLITBA  SVATÉHO  RŮŽENCE   a  oslavný hymnus na svatou Trojici (Trisagion=Svatý BOŽE, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smluj se nad námi!) na úmysl duší v očistci, které čekají, že je moje svatá Matka a andělé přivedou do mé přítomnosti.
   Moji milovaní lidé, musíte zůstat stále ostražití, pokud jde o vás, pokud jde o lidské ego, aby nebylo příčinou, že sejdete z cesty k věčnému životu. Pozornost, pokud jde osobní práci a jednání, je rozhodující, ale toho nemůže být dosaženo, aniž byste byli pokorní, proto se musíte shromáždit jako mé mystické Tělo, kterým jste, abyste jeden druhému pomáhali a překonali osobní zábrany.
   V tomto čase moji lidé ztratili znalost, co s sebou pro duši nese hřích, protože vám není o něm kázáno slovem Pravdy, ale ve vlažnosti, a proto lidé nacházejí spřízněnost v hříchu. Lidstvo poslouchá rozmluvy o milosrdenství bez spravedlnosti, o milosrdenství, které nevidí a neslyší, ale všechno odpouští, a nezáleží na tom, jak těžké mohou být viny, i když stvoření necítí bolest a smutek kvůli zlu, které spáchalo.
   Moji lidé chtějí vidět kříž, který člověku vyhovuje, kříž, jenž dovoluje cokoli, kříž, jenž je ústupný k hříchu. Děti, vyrůstejte, zkoumejte Mě, poznejte Mě, aby vás neuvedli v omyl, aby vás neoklamali.  MŮJ  KŘÍŽ  JE  LÁSKA,  MILOSRDENSTVÍ  A  SPRAVEDLNOST.
    'Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce. Tak najdeš milost a uznání v očích Božích a lidských. Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.' [Př. 3, 3-6].
   Já jsem Král bez království, jsem Pán lásky a  ŽEBRÁM  O  LÁSKU... CESTA  K  ZATRACENÍ  JE  MÝM  DĚTEM USNADŇOVÁNA,   ony nechápou, že   NA  CESTĚ  KE  MNĚ  MUSÍ  ŽÍT  V  NAŠÍ  BOŽÍ  VŮLI.  Inteligence lidí, jejich vědění a chápání byly pozměněny, aby šli v tom, co je snadné, k tomu, co nevyžaduje úsilí a neodvádí je z jejich zóny pohodlí.(Církev už zrušila páteční půsty, přijímání Eucharistie v kleče, přijímání do úst, zrušila plno křížů během mše, atd.)
   Moji milovaní lidé, chcete-li být skutečně svobodní:
   Milujte svobodu, kterou vám dávám, abyste se rozhodli Mě následovat…, s láskou naplňujte moji vůli...., s láskou naplňujte Přikázání…, s láskou naplňujte svátosti…, s láskou Mě následujte…
   Milujte Mě tím, že Mi budete sloužit, ale ne rozmarným způsobem člověka, ale v mé vůli, která zahrnuje úsilí, rozhodnutí, oddanost, odhodlání, pravdu, odevzdání se, odpuštění, ale především pracovat a působit v mé lásce. Chcete být svobodní a nebýt otroky? Následujte Mě, nabízím vám pravou svobodu. Moji lidé, nenechejte se uvést do omylu a do zatracení, kde duše neuvidí mé Světlo. Ďábel se vkrádá do lidských myšlenek o tom, po čem člověk dychtí nejvíce, aby na něj zaútočil a odvedl ho ode Mne.
   Život mých dětí v tomto čase musí být činný v duchu, jinak, nemají-li v tom zkušenost, budou snadnou kořistí Zlého. Nezapomínejte, že ďábel pokračuje v boji, kterého si kvůli hluku světa nevšímáte, protože v něm žijete.  KVŮLI  NEPŘÍTOMNOSTI  VNITŘNÍHO  TICHA  se duchovní boj v některých případech stává fyzickým,  KDYŽ  JE  BYTOST  POSEDLÁ  ĎÁBLEM!
   Moji lidé, dejte Mi mé království,  NEVYLUČUJTE  MĚ  ZE  SVÉHO  ŽIVOTA!  Zakázali jste Mě na veřejných místech, jednáte se Mnou jako se zlodějem, nenávidíte Mě, odstraňujete Mě ze svých pracovišť, nedovolujete mým maličkým dívat se na Mne, snižujete mé Slovo, aby Satan pronikl celý můj lid.  Ale děti, tento Král lásky a milosrdenství, lásky a spravedlnosti,  ŽIJE  V  KAŽDÉM  ZE  SVÝCH  DĚTÍ   a  od vás Mě nikdo nemůže oddělit, jenom vy samy.
   POZNEJTE  MĚ  DO  HLOUBKY,   abyste pochopily, že  JSEM  KRÁL  VŠEHO,  CO  BYLO  STVOŘENO,  VŠEHO  VIDITELNÉHO  I  NEVIDITELNÉHO,  KRÁL  VESMÍRU!!!  Král toho, co člověk zná i toho, co ještě neví. Proto odhaluji události, abyste udržovaly své lampy přeplněné olejem.
   Modlete se, děti,  KOMUNISMUS  SBÍRÁ  SÍLU  a  můj lid je utiskován bez slitování.  Čas je krutý: to, co se formuje, není člověk mé církve Zbytku, ale člověk vzpoury, člověk rozporu, člověk pýchy, člověk, jenž se bez rozlišení účastní na všech náboženských obřadech, aby byl ztracen v moři zmatku. Pak Satan najde nejlepší místo k svému plánu pro lidstvo.
   Moji milovaní lidé, cvičte se v daru svobodné vůle, UDRŽUJTE  SE  VE  STAVU  MILOSTI,   abyste našli cíl,  PRO  KTERÝ  JSTE  BYLI  STVOŘENI – radovat se z věčného života. Moji lidé, nesuďte názory svých bratrů, neukazujte na toho, kdo chyboval. Naopak, chvalte toho, kdo dělá pokroky a jde k poznání Pravdy mého Slova. Každý člověk jde uprostřed nějakého zbytku svých omylů, ale to je užitečné pro toho, kdo své omyly rozpoznává, avšak každý, kdo setrvává v omylu, aniž by jej rozpoznal, patří k pošetilcům.
   ZKOUMEJTE  MĚ  PEČLIVĚ,  poznat Mě není v rozporu s mou vůlí, je to povinnost mého mystického Těla  ZNÁT  MĚ  DO  HLOUBKY  A  S  DŮVĚROU  VSTOUPIT  DO  VZTAHU,  KTERÝ  CHCI,(nabídnout Mu svůj život a lásku)  abyste udržovali  S  TÍMTO  KRÁLEM  KRÁLŮ,   ale málo je dětí, které to opravdu chtějí.
   Při tomto svátku nezapomínejte, že  JÁ  JSEM  KRÁL  VESMÍRU,  neomezujte Mne.   PŘICHÁZÍM  K  VÁM   s mou láskou a spravedlností, odpuštěním a  S  MOU  PRAVDOU!  Žehnám vám a vysvětluji vám, co musíte vědět, abyste nebyli ztraceni kvůli nevědomosti. Má Láska přivítá každého, kdo ví, jak poznat sebe jako hříšníka: jako hlupáka a tvrdohlavce, který poznává sebe jako takového. Žehnám každého z vás, kdo si cení mého Slova, žehnám vaši cestu i vaše místo, aby každý z vás byl lidským stvořením, jež si vezme toto mé požehnání kamkoli půjde. Miluji vás.
   Váš Ježíš
                       
                                      BERGOGLIOVO  VAROVÁNÍ  - 17.7.2017
      Papeže Františka zaznamenala kamera při pokusu směrovat své ovce pryč od Ježíše Krista, když varoval, že „osobní vztah s Ježíšem je nebezpečný a velice škodlivý.“
      Papež František prolomil staletí se táhnoucí křesťanskou tradici, když davu 33 000 katolíků v Římě řekl, že „osobnímu, přímému, bezprostřednímu vztahu s Ježíšem Kristem,“ je nutno se za každou cenu vyhnout, čímž jen narostly obavy, že jde o nelegitimního papeže se zlověstnou agendou. Je to další skandální výrok liberálního papeže poté, co řekl pro La Repubblica, že Spojené státy by měla řídit světová vláda, a to co nejdříve, pro jejich vlastní dobro.
            
     399.      Poselství Ježíše ze dne 12. dubna 2012 v 11:27.
    "TENTO  PAPEŽ  MŮŽE  BÝT  ZVOLEN  ČLENY  KATOLICKÉ  CÍRKVE,
                      ALE  BUDE  TO  FALEŠNÝ  PROROK !
   JEHO  VOLIČI  JSOU  VLCI  V  ROUCHU  BERÁNČÍM  A  JSOU  ČLENY  TAJNÉ  ZLOVOLNÉ  ZEDNÁŘSKÉ  SKUPINY,  VEDENÉ  SATANEM.    Tímto způsobem se Satan pokusí mou církev zničit.  Žel, tento   FALEŠNÝ   PROROK   PŘILÁKÁ  MNOHO  PŘÍVRŽENCŮ.  Ti, kteří mu budou odporovat, budou pronásledováni.  Jednejte, děti, dokud můžete. Odsuďte tyto lži, které budou předkládány těmi, kteří se vás pokusí přesvědčit o pravosti falešného proroka.
   Buďte pevní.  STŮJTE  PEVNĚ  PŘI  MNĚ,  VAŠEM  JEŽÍŠI!   NIKDY  NEPOCHYBUJTE  O  MÉM  SVATÉM  SLOVU!
    Kniha Zjevení je pravdivé Boží Slovo. Nelže vám."

            NÁSTUP  ANTICÍRKVE
         P. Linus Clovis na Life Forum v Římě 18. května 2017:   

            Nastoupila anticírkev. ALE  VĚRNÍ  KATOLÍCI  NESMĚJÍ  PROPADAT  STRACHU!
   Když se 16. října 1978 objevil v lodžii chrámu Sv. Petra Jan Pavel II., pronesl slova: „Nebojte se!“ Dnes s odstupem 39 let ve světle událostí, které postihly současný katolicismus, jeví se tato slova nejen jako prorocká, ale také jako VÝZVA  PŘIPRAVIT  SE  K  BOJI !
   Když kyvadlo lidských dějin a spásy prochází při svých oscilacích periodou temnot a rostoucího zmatku, Bůh často inspiruje proroky, aby vrhl světlo do temnot a snížil zmatek světlem naděje. Tito proroci požadovali větší důvěru v aktivní Boží starostlivost o svůj lid. Tak např. Izaiáš, aby měl král Achaz důvěru v láskyplnou Boží Prozřetelnost, vyzval ho, aby si vyžádal znamení dříve, než bude jednat podle napomenutí Jeremiášových, protože Bůh zachrání Jeruzalém od zkázy jedině tehdy, když se město Babyloňanům vzdá. Církev rovněž není zbavena požehnání prorockých milostí, jak Bůh široce ukázal, když probouzel a posílal jí světce jako Bernarda z Clairvaux, Františka z Assisi, Kateřinu Sienskou, Markétu Marii Alacoque a v pozdější době Nejsvětější Matku, kterou poslal do Lurd, La Saletty a do Fatimy.
   Před sto lety poslal Královnu proroků do Cova da Iria ve Fatimě v Portugalsku s poselstvím pro současný svět o dvou bodech: za prvé, upozornil svět, že se nachází v mnohem ničivějším nebezpečí, než bylo to, které potkalo Jeruzalém, za druhé - představil nebeské řešení mnohem moudřejší a rozumnější, než byla nabídka Acházovi, který odmítl vyžádat si od Boha znamení, „hluboko v podsvětí, nebo vysoko na nebi“. Nicméně svatá Panna s mateřskou péčí vyložila pravdivost svého dvojího poselství viděním a znamením. 13. července v hlubokém podsvětí bylo představeno vidění pekla. O čtyři měsíce později 13. října „vysoko na nebi“ bylo potvrzeno znamením, zázračným tancem slunce, a aby se předešlo pochybnostem, svědkem bylo více než sedmdesát tisíc osob.
   Vědoma si, jak velice zoufalá by se stala moderní doba, kdyby vypukla válka, navrhla svatá Panna strategii, která v případě přijetí zachrání nesmírné množství duší. Tato strategie s cílem  USMIŘOVAT  BOHA,  KTERÝ  JE  TĚŽCE  URÁŽEN stanovila  TŘI  PODMÍNKY: 

OBNOVU  MRAVŮ  A  PLNÉ  PŘIJETÍ  BOŽSKÝCH  a přirozených  ZÁKONŮ;                                                

  ÚCTU  PRVNÍCH  PĚTI  SOBOT  V  MĚSÍCI  K  NEPOSKVRNĚNÉMU  SRDCI  PANNY  MARIE  
   

  A  ZASVĚCENÍ  RUSKA  NEPOSKVRNĚNÉMU  SRDCI  PANNY  MARIE.
   Pak, aby naposled zdůraznila, jak nebezpečné jsou časy, které se blíží, s mateřskou pečlivostí upozornila na důsledky, ke kterým by došlo, kdyby poselství bylo ignorováno: války, rozšíření bludů z Ruska, pronásledování Církve a svatého Otce. Nicméně zakončila své poselství trvalou nadějí: "Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí a světu bude dopřáno období míru."
   13. srpna 1917 byly děti zatčeny a bez vlastního zavinění se nemohly dostavit na setkání s Madonou. Zjevila se jim za šest dní, pozvala je, aby se vrátily do Cova da Iria 13. září a potvrdila, že způsobí přislíbený zázrak, i když nebude tak velký. Tato příhoda ilustruje důležitost zachovávat přesně všechny pokyny, které přicházejí z nebe, neboť částečné provedení zmenšuje nabízené požehnání. V roce 1929 slíbila Madona výslovně období světového míru, JESTLIŽE  PAPEŽ  VE  SPOJENÍ  SE  VŠEMI  BISKUPY  SVĚTA   zasvětí Rusko jejímu Neposkvrněnému Srdci.  TOTO  zvláštní  ZASVĚCENÍ  NEBYLO  DOSUD  PROVEDENO   a to přispělo k aktuální krizi. I když i částečné přijetí nebeských nabídek může být zdrojem mnoha požehnání, jistě to dodává odvahy přistoupit k jejich plnému přijetí. Tak bylo Španělsko a Portugalsko uchráněno druhé světové války poté, CO  JEJICH  BISKUPOVÉ  ZASVĚTILI  TYTO  ZEMĚ  Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Stejně tak se druhá světová válka zkrátila, když papež Pius XII., třeba bez účasti biskupů, zasvětil svět Neposkvrněnému Srdci, a komunismus se zhroutil, když Jan Pavel II. s účastí biskupů, ale bez výslovné zmínky o Rusku zasvětil svět Neposkvrněnému Srdci.
   Sociální a politické nejistoty, které následovaly po první světové válce, vytvořily podmínky pro růst dvojího přízraku: nacismu a komunismu, a to až do noci z 25. na 26. ledna 1938,  ZLOVĚSTNÉ  ZNAMENÍ  „noci neznámého světla“. Toto neznámé světlo předznamenalo hrozící vypuknutí „ještě horší války“, jak to předpověděla Madona ve Fatimě v červenci 1917, která propukne za pontifikátu Pia XI. Tato druhá světová válka skončila v roce 1945 porážkou nacismu, ale míru nebylo dosaženo, neboť komunismus uchvátil polovinu Evropy a hrozil další zlověstnou expanzí.
                                                      Církev
    Dva roky před svým zvolením na Petrův stolec proslovil kardinál Wojtyla ve Filadelfii u příležitosti oslav dvoustého výročí americké nezávislosti prorocké poselství: »Stojíme dnes před největším historickým střetem, s jakým se kdy lidstvo setkalo. Nevěřím, že široké kruhy americké společnosti nebo široké kruhy křesťanského společenství jsou si toho plně vědomy. Stojíme  PŘED  FINÁLNÍ  KONFRONTACÍ  MEZI  CÍRKVÍ  A  ANTICÍRKVÍ,  MEZI  EVANGELIEM  A  ANTIEVANGELIEM.
   MUSÍME  SE  PŘIPRAVIT  NA  to, že budeme muset podstoupit v nedaleké budoucnosti  VELKÉ  ZKOUŠKY,   KTERÉ  BUDOU  OD  NÁS  VYŽADOVAT  I  OBĚŤ  ŽIVOTA,  ÚPLNÉ  SEBEDAROVÁNÍ  KRISTU  a pro Krista. Skrze vaše a moje modlitby je možno ulehčit toto soužení, ale není možné se mu vyhnout... Kolikrát již obnova církve se uskutečnila za cenu krve. Ani nyní tomu nebude jinak.«
   Dnes s odstupem čtyřiceti let znějí tato slova tak hrozivě, že v aktuálním globálním klimatu nelze nevzpomenout na slova samotného Pána: "Lidé budou zmírat strachem očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje!" (Lk 21, 26).  V současnosti prožíváme zkušenost zármutku z nejistot, které vyvolávají strach, že na nás doléhají proto, že jsme neuposlechli varování svaté Panny. I lidé obyčejní a méně znalí historie si uvědomují, že něco není v pořádku, že se musí něco stát, jak to vyjádřil s poetickou elegancí W.B. Yates:
»Věci se rozpadají na kusy; střed nedrží. Světem se šíří naprostá anarchie, všude se zvedá krvavé vlnobití, odbývá se sebevražda nevinnosti; Těm nejlepším schází pevné přesvědčení a ti nejhorší jsou plni vášnivé intenzity.«
    Opravdu, pokud jde o Církev, zdá se, že centrum není schopno vydržet. Petrská autorita se pokradmo a progresivně ztenčuje do té míry, že není schopna udržet svou svrchovanost a soudní moc a vystupuje spíše jen jako první mezi rovnými. STAČÍ  SI  PŘIPOMENOUT  ZÁKAZ  PAPEŽE  PAVLA VI.  PŘIJÍMAT  EUCHARISTII  NA  RUKU  A  následující otevřenou  NEPOSLUŠNOST,  ne-li přímo  ZRADU:   různé hierarchie ho přinutily ke kapitulaci; nebo pokřik a odpor, jaký se zvedl po zveřejnění Humanae vitae.  STEJNĚ  TAK  DOPADLO  I  PROHLÁŠENÍ  Jana Pavla II.  PROTI  MINISTRANTKÁM,   když tento zákaz byl prakticky anulován novou a autentickou interpretací kánonu 230 § 2 Kodexu církevního práva, a o nic lépe se nevedlo ani Summorum Pontificum Benedikta XVI.
   Snad ještě závažnější je senzace, že „církevní a katolické věci se rozpadají na kusy“ a že se rozpoutala v církvi pastorační anarchie. Mediální kokteil představuje petrský úřad jako jen něco málo více než názor. Navíc i  UPROSTŘED  TOHOTO  ŠEJDÍŘSTVÍ   se zdá, že zde  PŮSOBÍ  SKRYTÁ  MOC,  která   SI  OSOBUJE  REFORMOVAT  A  APLIKOVAT  ZNEPLATNĚNÍ  MANŽELSTVÍ  bez projednávání v příslušných římských dikasteriích; dělat kousavé poznámky na adresu Curia Romana   A  PODKOPÁVAT  AUTORITU  SVÉHO  PREFEKTA,  KTERÝ  SE  POSTAVIL  PROTI  INOVAČNÍM  ROZHODNUTÍM,  PROTOŽE  URÁŽEJÍ  JAK  NAUKU  CÍRKVE  O  MANŽELSTVÍ  TAK  CÍRKEVNÍ  KÁNONY  TÝKAJÍCÍ  SE  LITURGIE;  mrzačit bratry františkány Neposkvrněné a dělat „mutatis dandismus“ svévolné soudy jako Izák: „i když hlas je Jakubův, ruce jsou Esauovy“.
Při uplatňování podobných praktik jako za panování nekontrolované moci, není divu, že »těm nejlepším schází pevné přesvědčení a ti nejhorší jsou plni vášnivé intenzity«.
   Neboť sensus catholicus(cítění církve) je nabourán a  HLASY,  KTERÉ  BY  SE  MĚLY  POZVEDNOUT,  ONĚMĚLY,   zatímco duch času nepostrádá hlasatelů, které ho vykřikují ze střech, a to by mohlo být ono „anti-evangelium“, o kterém mluvil kardinál Wojtyla před 40 lety. To se stává ještě hrozbou od nás vyžadovat i oběť v případě, že budou následovat příklad francouzského krále, a odmítnou splnit moji žádost, budou ho následovat i v nemilosti, která ho postihla.
   Toto varování spolu s kardinálovým prohlášením, podle kterého  NENÍ  MOŽNÉ  SE  VYHNOUT  TÉTO  ZKOUŠCE,  je zřejmě důvodem pro ty, kteří kteří propadají strachu. Jako každé utrpení, aby strach byl morálně dobrý, musí být řízen rozumem.  
                                          Strach
    Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, kdo má moc uvrhnout duši i tělo do pekla. Hrozby našemu tělu mohou vyvolat velký strach, ale tento strach může být přemožen posvátným strachem úcty.  BÁZEŇ  BOŽÍ  VEDE  K  POSLUŠNOSTI  tj.  K  ZACHOVÁVÁNÍ  JEHO  PŘIKÁZÁNÍ  A  K  LÁSCE  K  ŽIVOTU  V  POKÁNÍ.   Počátkem moudrosti je bázeň Boží. Pán potvrdil to, o čem byli hrdinové v době Makabejců přesvědčeni a co horlivě praktikovali.
   Devadesátiletý Eleazar odmítl podvod, který mu mohl zachránit život. On však učinil významné rozhodnutí hodné jeho věku a důstojnosti stáří, vznešených šedin a od mládí nejvzornějšího chování. »Nesluší se, řekl, abychom se ve svém věku přetvařovali, protože by mnozí z mladých usoudili, že Eleazar se ve svých devadesáti letech stal odpadlíkem. A i kdybych pro přítomnost unikl trestu lidí, neuniknu rukám Vševládnoucího, ať živý nebo mrtvý. Proto se nyní statečně vzdávám života, abych zanechal ušlechtilý příklad«.“
   Toto vyprávění ilustruje dvojí velký strach Eleazara. První byl strach z nemožnosti uniknout Boží ruce a druhý, že by dal špatný příklad, který by mohl svést mladé na scestí. Je zajímavé, jak ti, kteří ho nejdříve přemlouvali, změnili svou benevolenci v nenávist a jeho slova pokládali za bláznovství.
   Toto jeho bláznovství sdílela i matka sedmi synů a každého z nich povzbuzovala, aby zůstal věrný Božímu zákonu. A přijali raději nejkrutější smrt, než aby znesvětili příklad předků.
    Jasný obraz makabejských mučedníků  BY  MĚL  BÝT   pro nás inspirací  a   ZDROJEM  ODVAHY,   zvláště v aktuální době, kdy se ocitáme  PŘED  rezolutními  POLITICKÝMI  HROZBAMI,  KTERÉ  po nás  POŽADUJÍ,  ABYCHOM  ZMĚNILI  NAŠE  TRADICE  A  TRADIČNÍ  VÍRU!  Mají nám připomenout, že i když ti, kteří podporují tyto změny, budí dojem, že mají podporu autorit, že se nenacházíme před ničím novým, zvláště když nový Hlasatel jednou řekl: „To, co stalo, je to, co bude, a to, co se stalo skutečností, je a bude skutečností. Není zde nic nového pod sluncem“.
   Jako Kristovi učedníci, jako věřící a dokonce jako zastánci, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti před Bohem, musíme se stát „plní vášnivé intenzity a   HLÁSAT   doslova   ZE  STŘECH  NEZNÁSILNĚNÉ  EVANGELIUM  NAŠEHO  PÁNA  A  SPASITELE  JEŽÍŠE  KRISTA!   Je hodina, kdy  JE  TŘEBA  ROZEHNAT  TEMNOTY,   které se rozptýlí jen   SVĚTLEM  PRAVDY.
                      Církev a anticírkev
    Pavel VI. řekl, že „Satanův dým pronikl do Církve“ a  SESTRA  LUCIE  ŘEKLA,  ŽE  ODPADLICTVÍ  ZAČNE  OD VRCHOLU.  Ve druhé polovině minulého století narůstala v církvi krize vyplývající jak z nedostatku jasné a jednoznačné nauky, tak z klimatu neposlušnosti mezi kněžími, řeholníky i laiky. Uvnitř současné církve dosáhla krize vysokého stupně, ne-li přímo zkázy z důvodu, že bylo odmítnuto Pánovo paradigma »ano-ne« a eroze podemlela základy nauky scestnými proreformními pastoračními taktikami.
   Příkladem je nedávné výstřední prohlášení biskupa Fernando Ocarise, který se postavil na obranu přijímání pro cizoložníky obsaženého v AL a hájil je jako „nový pastorační impulz, který vyžaduje konkrétní odpovědi v kontinuitě s naukou magisteria“.
    Zakrvavené moře se zvedá, zatímco se z temnot a zmatků se vynořuje reálný a otevřený konflikt mezi těmi, kteří zůstávají věrni evangeliu a Pánu, a mezi rostoucím počtem těch, kteří si neosvojili nauku a přilnuli k praxi „politicky korektní“ formulované ideology LGBT, a popírají tak křesťanské evangelium. Otevřené a jednostranné zavedení této „politicky korektní ideologie“ v mnoha farnostech diecéze uzákoňuje tuto anticírkev a staví ji proti katolické a pravé Kristově Církvi.
    Evangelium a anticírkev se v mnoha případech neliší od sekulární ideologie, která zničila jak přirozený zákon, tak Desatero, zdroje, které od nepaměti formovaly a hájily morální, duchovní a fyzické blaho člověka.  TOTO  ANTIEVANGELIUM,   které usiluje pozvednout nad Boží vůli lidskou touhu po požitku, rozkoši a moci,  ODSOUDIL  KRISTUS,  KDYŽ  BYL  NA  POUŠTI  POKOUŠEN  OD  ĎÁBLA.
    Nepřítel zaštítěn „lidskými právy“  OBJEVIL  SE  V  CELÉ  SVÉ  ĎÁBELSKÉ  AROGANCI,  aby vyhlásil narcistické a hedonické chování, které odmítá jakýkoliv vnější zásah proti těmto zákonům, které si stanovil sám člověk. Tak se blíží k naplnění proroctví sv. Pia X. o „velkém hnutí odpadlictví, které se  ORGANIZUJE  VE  VŠECH  ZEMÍCH   ZŘÍZENÍM  JEDINÉ  SVĚTOVÉ  CÍRKVE,  KTERÁ   nebude mít dogmata ani hierarchii, ani kázeň pro mysl, ani brzdu pro vášně a která  POD  ZÁMINKOU  LIDSKÉ  SVOBODY  A  DŮSTOJNOSTI  NASTOLÍ  VE  SVĚTĚ  KRÁLOVSTVÍ  PROLHANOSTI  A  legalizované  MOCI  K  POTLAČENÍ  SLABÝCH  a  všech, kteří se namáhají a trpí.
    Kardinál Carlo Caffarra, zakladatel Institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny, napsal sestře Lucii prosbu o modlitbu za tuto iniciativu. Ve své podepsané odpovědi   PROHLÁSILA,  ŽE  ZÁVĚREČNÁ  BITVA  MEZI  PÁNEM  A  KRÁLOVSTVÍM  SATANA  SE  ODEHRAJE  PRÁVĚ  NA  POLI  MANŽELSTVÍ  A  RODINY.   Dodala, aby neměl strach, protože každý kdo pracuje pro svatost manželství a rodiny, bude vždy pod zvláštní ochranou, protože se jedná o rozhodující otázku. A dodala: „...nicméně Madona mu již rozdrtila hlavu“.
   Kardinál konstatoval, že pro Jana Pavla II. to byl klíčový bod,  NEBOŤ  ZÁKLADNÍM  PILÍŘEM  STVOŘENÍ  JE  VZTAH  MEZI  MUŽEM,  ŽENOU  A  GENERACEMI.  Dobře víme, že kdo hne základním kamenem, riskuje zhroucení celé budovy. Základním kamenem, základní buňkou společnosti je manželství a rodina. Tichým přijetím antikoncepce a rozvodu a nejposledněji ,milosrdnou náručí‘ pro rozvedené a znovu sezdané došlo k narušení základního kamene, a tedy k bodu omega. Na základě těchto skutečností je otázkou, zda se v případě AL nejedná o hozenou rukavici, nebo o  TROJSKÉHO  KONĚ.
   TÉMĚŘ  TŘI  STALETÍ  SE  PAPEŽOVÉ  POTÝKALI  S  TROJICÍ  ZEDNÁŘSTVÍ,  LIBERALISMU  A  MODERNISMU,  KTERÁ  v naší době postižené ateistickým sekularismem  ZASÁHLA  SMRTELNÝM  JEDEM  VŠECHNY   vlivné globální instituce, ale především sdělovací prostředky, politiku a právo. Ateistický sekularismus  PRACUJE  NA  USMRCENÍ  RODINY   a  nachází své podněty v ideologii LGBT; jeho veřejná maska je „politická korektnost“ a jeho nedělní oděv je „být vstřícný a nesoudit“.
    Svatý Pius X. byl první, kdo jasně   IDENTIFIKOVAL  MODERNISMUS  JAKO  PODVRATNOU  VZPOURU  PROTI  NEDOTKNUTELNOSTI  NOREM  MRAVNOSTI  A  KATOLICKÉ  VÍRY,   jakožto syntézu všech herezí a  SKRYTÉHO  VNITŘNÍHO  NEPŘÍTELE  V  CÍRKVI.   Ale i když demaskoval modernismus v encyklice Pascendi, nedokázal tento  KOUKOL   vymýtit, a ten  DÁLE  ROSTL  A  ROZVÍJEL  své ideje,  NAUKY   a  cíle velmi cizí, ne-li   VYSLOVENĚ  NEPŘÁTELSKÉ  KATOLICKÉ  CÍRKVI.  TAK  SE   modernismus  ZAHNÍZDIL  v církvi  A  TRANSFORMOVAL  JI  NA  ANTICÍRKEV.
   Vzhledem k tomu nyní koexistují katolická církev a anticírkev ve stejném prostoru svátostném, liturgickém a právním. Ten poslední se značně rozmohl  a  TVÁŘÍ  SE  JAKO  PRAVÁ  CÍRKEV  s cílem přimět co nejvíce věřících, aby se stali horlivými šiřiteli a obránci této sekulární ideologie.
    Kdyby se anticírkvi mělo podařit okupovat celý prostor pravé církve, nad Božími právy by převládla lidská práva, znesvěcováním svátostí a zneužíváním apoštolské moci. Také politici, kteří hlasují pro potraty a homosňatky, budou vítáni u eucharistického stolu; manželé a manželky, kteří opustili své zákonné druhy a děti a založili si cizoložné vztahy, získají svatokrádežný přístup ke svátostem; kněží a teologové, kteří odmítají katolickou morálku, budou mít dokonce právo vykonávat svůj úřad a šířit rozvrat, zatímco   VĚRNÍ  KATOLÍCI  BUDOU  VYTLAČOVÁNI,  pomlouváni  A  DISKREDITOVÁNI  na každém kroku.   TAK  BY  SE  ANTICÍRKVI  PODAŘILO   dosáhnout svého cíle a   SESADIT  Z  TRŮNU  BOHA   jako Stvořitele, Spasitele a Posvěcovatele   A  NAHRADIT  HO  ČLOVĚKEM   sebestvořitelem, sebespasitelem a sebeposvětitelem.(zednářské učení)
   K dosažení svých cílů používá anticírkev ve spolupráci se světskou mocí zákony a média k podrobení pravé církve pod svou všemoc. Chytrým využíváním médií, anticírkevních aktivistů dosáhli zastrašení biskupů a kléru a velké části katolického tisku. Stejně tak i věřící laici jsou terorizováni strachem a nepřátelstvím, výslechem a nenávistí, protože se staví proti ideologii LGBT.
    Na příklad v roce 2015 kongregace S. Mikuláše v arcidiecézi Dublin povstala a aplaudovala faráři, který prohlásil od ambonu, že je gayem a že vyzývá všechny, aby hlasovali v irském referendu ve prospěch „manželství“ osob stejného pohlaví. Není těžké si představit, jak by se zachovali k tomu, kdo by se postavil proti. Tak se projevuje nátlakový vliv anticírkve, která otevřeně potlačuje Boží zjevení o homosexualitě, potratech a antikoncepci ve svém vlastním farním společenství. Věrní katolíci, klerici i laici jsou oprávněně vystaveni strachu, že jejich postavení bude ohroženo, pokud se postaví proti anticírkvi.
   Kněží a biskupové jsou vystaveni strachu, který rozšiřuje anticírkev především tam, kde je narušena jednota, kde se porušuje svátostná a kanonická kázeň, kde je potlačován duch evangelizace, protože "prozelytismus byl vyhlášen za svatou hloupost" (papež František); o svátosti smíření se mluví jako o prostředku tortury a zastánci řádu a kázně jsou označování za farizeje a zákoníky. Nezasluhují přízeň „pastýře“, kterému je bližší potratářka Emma Bonino a falešný prorok Paul Ehrlich. Kněží by se měli podle něho omlouvat za to, že „velká většina katolických manželství je neplatná, a že šíří pelagianismus." ( Podle Augustina Pelagius popírá, že by člověk potřeboval zvláštní Boží milost k tomu, aby byl schopen dobra a spásy. Pelagianismus byl odsouzen různými synodami již v 5. století, především synodou v Kartágu r. 418 a Efezským koncilem r. 431  a znovu Tridentským koncilem v polovině století šestnáctého. )
      Příchod papeže Františka se v Božím řádu věcí projevil jako velké a pravé požehnání. Je tomu již více než sto let, co  V  LŮNĚ  CÍRKVE  KLÍČÍ  SKRYTÝ  KONFLIKT:  konflikt výslovně  ODHALENÝ   papežem Lvem XIII.,  ČÁSTEČNĚ  ZADRŽENÝ   sv. Piem X., posléze pak  ROZVINUTÝ  NA  2. VATIKÁNSKÉM  KONCILU.
   POD  FRANTIŠKEM,   prvním papežem jezuitou, prvním papežem z Ameriky a prvním papežem, který přijal kněžské svěcení v novém ritu,  PROPUKL  UVNITŘ   s potenciálem   UČINIT  CÍRKEV  CO  NEJMENŠÍ,   ale také co nejvěrnější. Z toho plyne, že plodí strach i mezi nejbystřejšími z kléru, kteří v důsledku formace, výchovy a zkušeností jsou jediní schopni vidět co nejdále, a lépe než průměrný laik nazírat důsledky jak otevřeného konfliktu, tak přetrvávání existující situace.
   Apoštolská exhortace  AMORIS   LAETITIA  PAPEŽE  FRANTIŠKA  JE  KATALYZÁTOR,  KTERÝ  VYTVOŘIL  ROZDĚLENÍ  nejen  MEZI BISKUPY  A   různými   BISKUPSKÝMI  KONFERENCEMI,   ale  ROZDĚLIL  také  KNĚZE  OD  JEJICH  BISKUPŮ,   jedny od druhých   A  MEZI  LAIKY  ZASEL  STRACH  A  ZMATEK.  Jako trojský kůň VNÁŠÍ  Amoris laetitia  DUCHOVNÍ  ZKÁZU  DO  CELÉ  CÍRKVE,   ale je výzvou k odvaze a překonání strachu. V obou případech  SE  VYTVOŘILA SITUACE,  V  NÍŽ  SE  ODDĚLILA  ANTICÍRKEV,   o které mluví Jan Pavel II.,   OD  CÍRKVE  ZALOŽENÉ  KRISTEM.  Za tohoto nastupujícího rozdělení  SE  KAŽDÝ  Z  NÁS,   jako kdysi andělé,  MUSÍ  ROZHODNOUT,  ZDA  DÁVÁ  PŘEDNOST  LŽI  S  LUCIFEREM  NEBO  SE  CHCE  RADĚJI  PŘIDRŽET  PRAVDY,   a to bez něho.
   Když z tohoto zřetele interpretujeme Amoris Laetitia „v kontinuitě s naukou Magisteria“, konflikt pokračuje podvratným způsobem, přičemž  ANTICÍRKEV  sice lépe prosperuje tím, jak  HOVOŘÍ   tak i onak  V  DVOJZNAČNOSTECH  A  NEJASNOSTECH,   ale přitom má strach před „sensus catholicus“ (katolické cítění) . Naopak kdyby měla být interpretována jako skutečně odporující věčnému magisteriu, dá se obtížně odhadnout, jak by se mohla vyhnout otevřenému rozkolu a ještě obtížnější bude předvídat, jaký nakonec bude její dopad.
    Záleží na papeži Františkovi, jehož posláním je upevňovat své bratry a řešit spory a důsledky vyplývající z Amoris laetitia; protože to nedělá, rodí se obrovský strach a nejistoty, které vedou ke střetům a rozdělením.  POKUD  SI  VŠAK  UVĚDOMÍME,  ŽE  JSME  POVOLÁNI,  ABYCHOM ZŮSTÁVALI  především  SJEDNOCENI  S  KRISTEM  A  skrze něho   S  TĚMI,, KDO  JSOU  JEHO,  BUDE  TENTO  STRACH  mnohem  MENŠÍ.
   Abychom nakonec svůj strach překonali, je nutné uvědomit si realitu své situace. To znamená, jelikož příčinou našeho strachu je nevědomost, musíme uznat, že problém spočívá v identifikaci povahy tohoto problému. Bohu díky, tuto práci vykonal již Pius X. a demaskoval modernismus jako vnitřního nepřítele; a Pavel VI. při 60. výročí slunečního zázraku popsal základ úspěchu vnitřního nepřítele: rozdělení katolického světa je dílem ďáblovy oháňky.  SATANOVY  TEMNOTY  VSTOUPILY  A  PRONIKLY  DO  KATOLICKÉ  CÍRKVE  OD  JEJÍHO  VRCHOLU.   ODPADLICTVÍ,  ZTRÁTA  VÍRY  SE  ŠÍŘÍ  DO  CELÉHO  SVĚTA  Z  NEJVYŠŠÍ  ÚROVNĚ  CÍRKVE!!!   Když chápeme, že zlo velkého odpadlictví, o kterém mluví apoštolové, se může stát skutečně hrozivé, a když slyšíme mluvit o jeho původu, velikosti, rozsahu a moci, je přirozené, že jsme zachváceni strachem.
   Abychom svůj strach překonali, musíme nejdříve identifikovat jeho různé projevy. Za předpokladu, že milujeme pastýře, které Kristus ustanovil, aby byli strážci našich duší, náš strach je překonatelný. Náš strach je možno pokládat za těžký, pokud si připustíme, že pravá církev může zmizet, anebo že bludná nauka může zachvátit i ty nejrozhodnější mezi námi.  PROTO  MUSÍME  BÝT  HORLIVÍ  A  OCHOTNÍ  BRÁNIT  CÍRKEV   tím, že za prvé - žijeme a  ZACHOVÁVÁME  nekompromisně  JEJÍ  NAUKU;  za druhé, že  HLÁSÁME   odvážně ze střech  JEJÍ  PRAVDU;   a za třetí, že  ZŮSTÁVÁME   připraveni  a   OCHOTNI  ZA  NI  ZEMŘÍT   jako Makabejští mučedníci. Tak bude poražen první projev strachu: lenost.
    Vědomí skutečnosti, že jsme si na tento svět nic nepřinesli a nic si z něho nemůžeme odnést, mělo by postačit k tomu, abychom překonali neklid a nerozhodnost, druhý projev strachu.  ZTRÁTA  našeho  ZAMĚSTNÁNÍ,  POSTAVENÍ,  RODINY,  PŘÁTEL,   to vše   JE   pramálo   DŮLEŽITÉ   VE  SROVNÁNÍ  S  ÚKOLEM  ZŮSTAT  VĚRNI  CÍRKVI  A  KRISTU,   který je světlo postavené na svícen, aby osvěcovalo celý dům. Radostná vytrvalost apoštolů poté, co vytrpěli pohanu pro jeho Jméno, ukazuje, že bázlivost, třetí projev strachu, může být překonána,  když  SI  UVĚDOMUJEME,  ŽE  SE  ABSOLUTNĚ  NEMÁME  ČEHO  BÁT,  i když budeme zesměšňováni, ztrapňováni nebo trestáni, že jsme udělali to, co je spravedlivé a správné.
   Když nás přepadne strach, je zásadně vnější a je vyvolán nečekaně tím, že se nám náhle jeví jako možné to, co bylo dosud nemyslitelné. Děsí nás, když pozorujeme církev, kterou milujeme a o níž víme, že je lodičkou Petrovou, jak je napadána, ze všech stran ohrožena je jako bez kormidelníka a dokonce projevuje známky počínající zkázy. Pak  MUSÍME  ČERPAT  ODVAHU  Z  VYPRÁVĚNÍ  APOŠTOLŮ  Z  EVANGELIA,   jak byli přepadeni noční bouři na Galilejském moři a jejich Pán na zádi spal; i když byli vyděšeni, usilovali zbavit se vody.  I  KDYŽ  JSME  JAKO  ONI  ZDĚŠENI,   musíme pracovat ještě intenzivněji   A  VOLAT:  "PANE,  nezáleží ti na tom, že toneme?"  TAK  SE  PŘEKONÁVÁ  DĚS  a  otupělost, čtvrtý a pátý projev strachu.
   AKTUÁLNÍ  SITUACE  V  CÍRKVI  A  VE  SVĚTĚ  JE  DŮSLEDKEM  NAŠÍ  NEVĚRNOSTI  A  NAŠICH  HŘÍCHŮ,   jak nám Maria dostatečně vyjasnila před sto lety ve Fatimě. Naše hříchy nám nahánějí úzkost, zvláště když si uvědomujeme, že jsme znovu odpovědní za ukřižování Krista, tentokrát v jeho mystickém těle. S přesvědčením, že  BŮH  JE  VŽDY  OCHOTEN  ODPUSTIT  A  BÝT  MILOSRDNÝ  VŮČI  KAJÍCÍMU  HŘÍŠNÍKOVI,  bijme se v prsa se slovy:  PANE,  BUĎ  MILOSTIV  NÁM  HŘÍŠNÝM  a tak přemáhejme úzkost, čtvrtý projev strachu.  KŘTEM  JSME  SE  STALI  ÚDY   bojující  CÍRKVE  a biřmováním Kristovými vojáky;  BYLI  JSME  POVOLÁNI  A  VYZBROJENI  PRO  BOJ  NA  ŽIVOT  A  NA  SMRT  S  TŘEMI  nesmiřitelnými  NEPŘÁTELI  NAŠÍ  DUŠE:  SVĚTEM,  TĚLEM  A  ĎÁBLEM!   Víme tedy, že  VEDEME  BOJ   s knížaty a mocnostmi tohoto temného světa,  PROTI  DUCHŮM  ZLA  V  POVĚTŘÍ.   Pán nám výslovně zdůraznil, abychom se nebáli těch, kteří zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši.  KRISTUS  NÁS  VARUJE  PŘED  FALEŠNÝMI  PROROKY,   kteří budou konat divy, takže kdyby bylo možné, svedli by i spravedlivé. Svět jim dává přednost jen proto, že nesnáší zdravou nauku a dává přednost bajkám.  TĚCH  SE  MUSÍME  BÁT,  PROTOŽE  SVÁDĚJÍ  DO  VĚČNÉ  ZÁHUBY,  ZESMĚŠŇUJÍ  PŘÍSNOST  EVANGELIA  A  NAHRAZUJÍ  JE  DVOJSMYSLNÝMI  ZMATENÝMI  NAUKAMI.  Nemůžeme důvěřovat těm, kteří jako přátelé Eleazara se ze zvláštního soucitu tváří, jakoby měli na mysli naše dobro, ale musíme se bát Stvořitele všech věcí, jehož zákonem je život.
    Bůh nám řekl, abychom poslouchali jeho Syna. Přísnost evangelia, neboli jak říká sv. Vincenc Lerinský slova, jež věřili věřící „vždy, všude a všichni“, to je to, co vede ke spáse duší. Jakékoliv iluze o přílišné přísnosti Kristova evangelia, které vznikly na základě ‚moderních studií‘ a vynořily se na povrch jako jeho nové a hlubší pochopení, nejen je redukuje na evangelium pouze lidské, ale přináší farizejskou spravedlnost  a působí velké duchovní škody duším.
        SPÁSA  DUŠÍ  JE  NEJVYŠŠÍ  ZÁKON!!!  TO  BYL  DŮVOD,   PROČ   před sto lety přišla  MARIA   do Fatimy a  PŘIMĚLA  DĚTI,  ABY  SI  OSVOJILY  PŘÍSNÝ  ŽIVOTNÍ  ZPŮSOB  A  PRAKTIKOVALY  POKÁNÍ,  aby ubozí hříšníci nepadali do pekla. Důvěřujme jejím slovům, že její Srdce nakonec zvítězí.   BUĎME  SILNÍ  A  NEBOJME  SE!!!  BOJUJME  BEZ  VÁHÁNÍ  nejen soukromě, ale i   VEŘEJNĚ,  nikoliv za zavřenými dveřmi,  ale  OTEVŘENĚ.   MĚJME  ODVAHU  BRÁNIT  SVOU  VÍRU !  NEBOJME  SE !
     (Lumen de Lumine -  P. Linus Clovis na Life Forum v Římě 18. května 2017)
                                            
               LITURGICKÁ  KONTRAREVOLUCE:
          "UMLČENÝ"  PŘÍPAD  P.  CALMELA  OP
                    18. února  2017

   27. listopadu 1969, tři dny před osudovým datem, kdy vstoupil v platnost Novus Ordo Missae, vyjádřil P. Roger Thomas  Calmel  OP jeho  odmítnutí v jedinečném prohlášení, které publikovala revue Itineraires:
    »Setrvávám u tradiční Mše, která byla kodifikována, nikoli vyrobena, sv. Piem V. v XVI. stol. výslovně  proto, aby byla  používána po mnoho staletí. Odmítám tedy Ordo missae Pavla VI.
    Proč? Protože ve skutečnosti tento Ordo Missae neexistuje. To, co existuje, je všeobecná a trvalá  liturgická revoluce, jakou povolil a chtěl současný papež, a kterou oděl, prozatím, jako maškaru  Ordo Missae z 3. dubna 1969. Je právem každého kněze odmítnout nosit maškaru této liturgické revoluce.  POKLÁDÁM  ZA  SVOU  KNĚŽSKOU  POVINNOST  ODMÍTNOUT  SLOUŽIT  MŠI  VE  STEJNOJMENNÉM  RITU!
    Jestliže přijímáme  TENTO  NOVÝ  RITUS,   který podporuje  SNAHU  SMÍSIT  KATOLICKOU  MŠI  S  PROTESTANTSKOU  VEČEŘÍ, – jak potvrzují dva kardinálové (Bacci a Ottaviani) a jak ukazují důkladné teologické analýzy – pak  přejdeme bez váhání od nezaměnitelné Mše (jak uznává jeden protestantský pastor)  ke mši zcela heretické a tedy nulové. Zahájená papežem a pak od něho přenechána národním církvím  POVEDE  revoluční reforma mše  DO  PEKEL!  Jak by bylo možné ji přijmout a stát se tak jejími komplici?
   Zeptáte se mě: když setrváš vůči všem a proti všemu u Mše všech časů, víš, čemu se vystavuješ?  Jistě,  VYSTAVUJI  SE,  abych tak řekl,  SETRVÁNÍ  NA  CESTĚ  VĚRNOSTI  SVÉMU  KNĚŽSTVÍ,  A  TEDY  VYDÁM  NEJVYŠŠÍMU  VELEKNĚZI,  který je naším nejvyšším Soudcem, POKORNÉ  SVĚDECTVÍ  MÉHO  KNĚŽSKÉHO  ÚŘADU.   Vystavuji se dále  návratu ke ztracené jistotě věřících, kteří jsou v pokušení skepticismu a tedy zoufalství. Každý kněz totiž, který zachovává věrnost ritu Mše kodifikované svatým Piem V., velkým dominikánským papežem protireformace, umožňuje věřícím účast na svaté oběti bez jakékoli možné dvojsmyslnosti, aby se zcela spojili bez jakéhokoliv rizika, že budou podvedeni, se Slovem vtěleného a obětovaného Boha, který se stal přítomným ve svatých způsobách. Naopak  KNĚZ,  KTERÝ  SE  VYROVNÁ  S  NOVÝM  RITEM,  JAKÝ  POSKLÁDAL  z různých kousků  PAVEL VI.,  SPOLUPRACUJE  ze své strany  NA  POSTUPNÉM  ZAVEDENÍ  LŽIVÉ  MŠE,  VE  KTERÉ  KRISTOVA  PŘÍTOMNOST  NENÍ  AUTENTICKÁ,   ale je přetvořená do prázdné památky; z toho důvodu oběť Kříže nebude nic jiného než nábožné jídlo, při kterém se sní kousek chleba a vypije trocha vína. Nic víc:  JAKO  U  PROTESTANTŮ.   Odmítnutí spolupráce  na revolučním zavedení mše stejného jména, orientované na zničení Mše, k jakým nehodám a k jakým škodám to může vést? Pán to ví: proto postačí jeho milost. Popravdě řečeno, milost Ježíšova Srdce, které přichází až k nám ze svaté Oběti a ze svátostí, docela postačí. Vždyť Pán nám říká zcela klidně: »Kdo ztratí svůj život na tomto světě pro mne, zachová ho pro život věčný«.
    Bez váhání uznávám autoritu Svatého otce. Nicméně tvrdím, že každý papež se při výkonu své autority může dopustit zneužití této autority.  TVRDÍM,  ŽE  PAPEŽ  PAVEL  VI.  SE  DOPUSTIL  ZNEUŽITÍ   VE  VELMI  ZÁVAŽNÉ  VĚCI,  když sestavil nový mešní obřad na takovém základě, že  PŘESTÁVÁ  BÝT  KATOLICKOU MŠÍ!   Ve svém Ordo Missae napsal: Mše je shromáždění Božího lidu, kterému předsedá kněz, aby slavil  PÁNOVU  PAMÁTKU“.  TATO  ZÁLUDNÁ  DEFINICE  OPOMÍJÍ   apriori to,  CO  JE  PODSTATOU  KATOLICKÉ  MŠE,   která je odjakživa a provždy nezaměnitelná s protestantskou večeří. To je důvod, proč se v katolické Mši nejedná o jakoukoliv památku; její památka je takové povahy,  ŽE  OBSAHUJE  REÁLNĚ  OBĚŤ  KŘÍŽE,  PROTOŽE  KRISTOVO  TĚLO  A  KREV  SE  STÁVAJÍ  REÁLNĚ  PŘÍTOMNÝMI  NA  ZÁKLADĚ  DVOJÍHO  PROMĚŇOVÁNÍ.  To, co se jeví tak jasné v ritu kodifikovaném svatým  Piem V., že se nemůže jednat o podvod, to v tom, co vyrobil Pavel VI., zůstává proměnlivé a dvojznačné. Podobně   V  KATOLICKÉ  MŠI  NEPROVÁDÍ  KNĚZ  ŽÁDNÉ  PŘEDSEDNICTVÍ.  Obdařen božským charakterem, který ho uvádí do věčnosti,  JE  SLUŽEBNÍKEM  KRISTA,  KTERÝ  SKRZE  NĚHO  USKUTEČŇUJE  MŠI;   je to zcela jiná věc než přirovnávat kněze k nějakému pastorovi, kterého delegovali věřící, aby  UDRŽOVAL  POŘÁDEK  při jejich shromáždění. Takže to, co je s evidentní jistotou obsaženo v obřadu Mše stanovené sv. Piem V., je v novém ritu jen simulováno, pokud to není zcela vypuštěno.     
   Prostá  DŮSTOJNOST,   ale nekonečně více  KNĚŽSKÁ  ČEST  ODE  MNE  ŽÁDAJÍ,  ABYCH  NEMĚL  TU  DRZOST  A  ZAPRODAL  KATOLICKOU  MŠI,  KTEROU  JSEM  PŘIJAL  V  DEN  SVÉHO  KNĚŽSKÉHO  SVĚCENÍ.  Jde tedy o to být čestný  a především   V  ZÁLEŽITOSTI  BOŽSKÉ  ZÁVAŽNOSTI  NEEXISTUJE  NA  SVĚTĚ  ŽÁDNÁ  AUTORITA,   dokonce   ANI  PAPEŽSKÁ,  KTERÁ  BY  MĚ  MOHLA  ZADRŽET!   Ostatně první  ZKOUŠKA  VĚRNOSTI  A  LÁSKY,   kterou může člověk složit před Bohem a před lidmi,  JE  STŘEŽIT  POKLAD  NEKONEČNÉ  CENY,  KTERÝ  MI  BYL  SVĚŘEN,   když na mne biskup vložil své ruce. Je to především zkouška věrnosti a lásky, ze které  BUDU  SOUZEN  NEJVYŠŠÍM  SOUDCEM.   Skládám svou důvěru ve svatou Pannu Marii, Matku nejvyššího Velekněze, že mi  vyprosí milost, abych zůstal až do smrti věrný katolické Mši, pravé a nedvojznačné. Totus tuus sum ego, salvum me fac. (Celý jsem tvůj, spas mě.)«
   Před tímto textem takového dosahu vysloveným s tak kategorickou rozhodností, se všichni Calmelovi přátelé a dobrodinci třásli a očekávali z Říma nejtvrdší sankce. Všichni, kromě něho samotného, syna svatého Dominika, který ustavičně opakoval: „Řím neudělá vůbec nic!“  A opravdu. Řím nepodnikl skutečně vůbec nic. Před tímto mnichem dominikánem, který se bál jen nejvyššího Soudce, kterému musí složit účty ze svého kněžství, Řím zmlkl.
   Proti všem, kteří doporučovali slepou poslušnost, on poukazoval na povinnost vzpoury. Pater Calmel opakoval: »Dilema, před kterým všichni stojí, není volit mezi poslušností a vírou, nýbrž mezi poslušností z víry a mezi spoluprací na zničení této víry. Všichni jsme vyzváni, abychom v mezích, které nám ukládá revoluce, udělali maximum a žili podle tradice s rozvážností a s horlivostí. Bděte a modlete se.«
   P. Calmel dokonale pochopil, že  ,FORMA´,  JAKOU  PRAKTIKUJE   POKONCILNÍ  CÍRKEV,  JE  ZNEUŽÍVÁNÍ  AUTORITY,   které požaduje absolutní poslušnost. Té se mnozí duchovní i laici podřídili, bez jakékoliv formy odporu. Luois Sallerom řekl: »Nepřítomnost odporu se mi jeví jako tragická. Bůh nespasí křesťany bez křesťanů, ani svou církev bez ní samotné«.
   V roce 1975 P. Calmel zemřel a korunoval svou touhu po věrnosti a rezistenci. V prohlášení z roku 1969 prosil Nejsvětější Pannu, aby až do své smrti zůstal věrný katolické Mši, pravé a nedvojznačné.  MATKA  BOŽÍ  VYSLYŠELA  JEHO  PROSBU  a tento její milovaný syn mohl odejít na věčnost, aniž by kdy sloužil novou mši,  ABY  ZŮSTAL  VĚRNÝ  NEJVYŠŠÍMU  SOUDCI,  KTERÉMU  MĚL  SKLÁDAT  ÚČTY  ZE  SVÉHO  KNĚŽSTVÍ!
   I přes otevřený odpor otce Calmela proti liturgickým novotám  ŘÍM  NIKDY  NESÁHL  K  ŽÁDNÉ  SANKCI.   Dominikánova logika byla příliš jadrná, nauka příliš ortodoxní, jeho láska k církvi a věčné tradici příliš věrná, než aby se odvážili na ni zaútočit. NEZAÚTOČILI,  PROTOŽE  NEMOHLI!   Tak se odvíjel případ v největší tichosti, takže tento dominikánský teolog zůstal ve francouzské tradiční oblasti takřka neznámý, a tak zůstal takřka neznámý v celém katolickém světě.
    Současný debakl církve a panující slepota jsou mezi jiným důsledkem těžkého  deficitu milosti  a světla, a tento deficit vyplývá z deficitu opravdové Mešní oběti,  nenahraditelného zdroje milosti a spásy.
    (Cristiana de Magistris,  Riscossa Cristiana - Lumen de Lumine)

   743. Poselství Ježíše ze dne 4. března 2019.
           Nástroj: Luz de Maria (Argentina).
     PŘEMÝŠLEJTE A NEDÁVEJTE SE NA ÚSTUP, ČELÍTE-LI ZLU
   Moji milovaní lidé:
Vyzývám vás, abyste meditovali o mých slovech, i když nedostatek všímavosti mezi některými mými dětmi zatemňuje má volání. Proto přicházím před lidstvo s mou Láskou, s mým milosrdenstvím a spravedlností. Mé milosrdenství uvidí mé dítě, které se kaje a má pevný úmysl nápravy, jako kdybych se na něj díval poprvé a nabízel mu to nejlepší z mého Domu.
MÉ  MILOSRDENSTVÍ  SE  ROZLÉVÁ  PŘED  DÍTĚTEM,  KTERÉ  SKUTEČNĚ  LITUJE  SVÝCH  HŘÍCHŮ  A  JE  PŘIPRAVENO  MĚ  UŽ  NIKDY  NEURÁŽET.   Jsem mírný a spravedlivý současně.
   NECHCI,  ABYSTE  ZAMĚŇOVALI  MÉ  MILOSRDENSTVÍ  S  BEZTRESTNOSTÍ!!!
    JÁ  PŘIJDU  A  VČECHNY  MÉ  DĚTI  BUDOU  SOUZENY,  VŠECHNY!!!
Na začátku předvelikonoční postní doby se moji lidé nacházejí před mým milosrdenstvím, a když uvidím náležité pokání, vložím vás do mého Nejsvětějšího Srdce, kde najdete užitek v síle snést, co přichází k lidstvu uprostřed pošetilosti těch,  KDO  VYVOLAJÍ  OTŘESY  MÉ  CÍRKVE!
    Modlete se a odevzdejte se mé nejsvětější Matce, která,  JAKO  DVEŘE  NEBES,   se neustále přimlouvá za každé z mých dětí, volá je, posiluje je znovu a znovu, aby nebyly ztraceny. Přemýšlejte a nedávejte se na ústup, čelíte-li zlu, které destiluje obscénnost na mé děti, aby démoni je svými nástrahami neudusili a nepřivedli je až k výsměchu spáse, kterou nabízím v tomto předvelikonočním půstu mimořádným způsobem, aby zachránila jejich duše.
   MÁ  CÍRKEV  TRPÍ,   a jak se mnozí radují při mém utrpení!  MÁ  CÍRKEV  JE  PODKOPÁNA:   běda těm, kdo ji podkopávají!  BĚDA  TĚM,  KDO  JSOU  KAMENY  ÚRAZU  PRO  MÉ  DĚTI  A  VEDOU  JE  DO  PROPASTI   nebo do utrpení!
   Moji lidé, vyzývám vás, abyste byli silní, abyste vzdorovali tím, že Mě budete milovat bez ústupu, ale svědectvím o mé Lásce, která je ve vás. Všechny mé nebeské legie přicházejí, aby provázely mou věrnou  CÍRKEV:  VĚRNOU  MNĚ,  PÍSMU  SVATÉMU,  VĚRNOU  BOŽÍMU  ZÁKONU,  MÉMU  UČENÍ  A  ZACHOVÁVÁNÍ  ZVYKŮ!
   Toto jsou okamžiky na křižovatce pro ty,  KDO  Mě milují a  ZACHOVÁVAJÍ  MOU  PRAVDU!  
   NEBOJTE  SE,  NEUSTUPUJTE,  BUĎTE  STÁLE  SVĚDECTVÍM  MÉ  LÁSKY,   jenom tak budete moci jít vpřed.  TI,  KDO  NEJSOU  SVĚDKY  MÉ  LÁSKY,  BUDOU  zmateni a   VEDENI   jinými cestami, které je povedou jen dolů,  DO  ZÁHUBY!
   V mé vůli  JE  MÁ  CÍRKEV  JEN  JEDNA -  nejsou různá slova,   JE  JEN  JEDINÉ  SLOVO,  KTERÉ  JE  CESTA,  PRAVDA  A  ŽIVOT. [Jan 14, 6].  Zejména v tomto předvelikonočním  půstu, neztrácejte odvahu. Buďte stále věrní a milujte mou Matku, doprovázejte ji, zejména během mé cesty na Kalvárii.
   Moji lidé, musíte být mou nejvlastnější Láskou. Vybízím vás, abyste byli nová stvoření,  ABYSTE  ODLOŽILI  HŘÍCH,  KTERÝ  VEDE  K  DUCHOVNÍ  SMRTI.   Odstraňte svůj starý oděv, bojujte proti svému opileckému egu, jímž zraňujete své bratry, své nejbližší a Mne.
    Člověk zapomíná, že se soudem, jímž soudí, bude souzen, a mírou, kterou měří, bude změřen [Mt 7, 1-2].  PRAKTIKUJTE  DÍLA  MILOSRDENSTVÍ  a cvičte se v nich.
   Moji milovaní lidé, můj anděl pokoje vám přinese mé Světlo. Bude vás doprovázet, modlete se za to. Smiřte se s mým Domem, přivítám vás s mou Láskou. Buďte tvrdí sami k sobě, nedovolte, abyste se ode Mne oddělili. Prožívejte tento předvelikonoční půst připravený ke skutečnému setkání, ve společenství s mou Láskou, mou Pravdou, mým pokojem, a buďte si nanejvýš vědomi, že jste mé děti. Modlete se, obětujte, ať ti, kdo mohou, to rychle udělají. Žijte v mém pokoji. Žehnám vám, nesu vás v mém Nejsvětějším Srdci.   Váš Ježíš      

                                                 
               710. Poselství Ježíše ze dne 5. února 2019.                              
             Nástroj: Mária Julianna (Maďarsko).
        OHEŇ A SVĚTLO DUCHA SVATÉHO OSVÍTÍ DUŠI KAŽDÉHO ČLOVĚKA
   Moje drahé děti,
konec všeho je blízko. Přichystejte se, neboť zanedlouho bude prolita vaše krev. Vaše záhuba je již naplánována.  ČEKÁ  VÁS  OBROVSKÉ  PRONÁSLEDOVÁNÍ  křesťanů. Čas nadešel a všechno jsem vám řekl už předem. Oznámil jsem vám budoucnost, ale to, co nyní bude následovat, není mou vůlí: jen to dovolím, neboť chovám v úctě svobodnou vůli člověka.
   Moje drahé děti, svět čeká velmi smutná budoucnost.  NÁRODY  ZANIKNOU,  DAVY  LIDÍ  ZAHYNOU  BĚHEM NĚKOLIKA  HODIN!   Už je všechno připraveno k tomu, aby se národy napadly a navzájem se zničily. Tak se naplní list apoštola svatého Petra – SVĚT  SE  OČISTÍ  OHNĚM: "Ten den Páně přijde jako zloděj, a tehdy nebesa prudce s rachotem pominou, živly se žárem stráví a  ZEMĚ  I  VŠECKO  NA  NÍ  BUDE  SOUZENO!  Všechno tedy tím způsobem vezme za své. Jak proto vám musí ležet na srdci,  ABYSTE  ŽILI  SVATĚ  A  ZBOŽNĚ,  a  tak očekávali a uspišovali příchod onoho Božího dne, kdy se v ohni nebesa stráví a živly se v žáru rozplynou. Ale my čekáme – jak on slíbil – nebesa nová a zemi novou, kde by měla svůj domov spravedlnost. Když tedy tak musíte čekat, milovaní,  HORLIVĚ  SE  SNAŽTE  O TO,  ABYSTE  BYLI  PŘED  NÍM  BEZ  POSKVRNY   a  bez  úhony  v  pokoji. Když je Bůh shovívavý, použijte toho k tomu, abyste se zachránili" [2Petr 3, 10-15].
    JEŠTĚ  PŘEDTÍM,   než to dovolím,  OHEŇ  A  SVĚTLO  DUCHA  SVATÉHO  OSVÍTÍ  DUŠI  KAŽDÉHO  ČLOVĚKA. (VAROVÁNÍ)  Někteří budou křičet, naříkat bolestí, neboť uvidí ubohý, hříšný stav své duše. Každý uvidí cestu, kterou jsem mu určil Já, aby po ní šel do věčného štěstí. Spatří svůj žalostný život, když se vzdálil od směru, který jsem mu určil skrze mé Zákony a svaté evangelium.   ČÍM  VÍCE  SE  VZDÁLIL  OD  MÉ  CESTY,  TÍM  NA  NĚJ  ČEKÁ  VÍCE  UTRPENÍ, – v lepším případě v očistci, nebo  PO  CELOU  VĚČNOST  V  PEKLE!
   Moji drazí maličcí,  NYNÍ  ZDVOJNÁSOBTE  SVÉ  MODLITBY !   Vyproste pro hříšníky milost obrácení,  ABY  ROZPOZNALI  SVÉ  HŘÍCHY,  JIMIŽ  MĚ,   nekonečně milujícího Bohočlověka   URAZILI,   dostali na kříž   A  KRUTÝM  MUČENÍM  ZABILI ! Hřeby, bič, trnová koruna, těžký kříž na mém rameni, byly jen hmotnými nástroji mé popravy.  SKUTEČNOU  PŘÍČINOU  BYLY  HŘÍCHY  LIDSTVA,   které Já, nevinný, jsem vzal na sebe a usmířil jsem tím mého Otce.
   Moje drahé děti, RONÍM  KRVAVÉ  SLZY  kvůli každičké ztracené duši. Lidé tak lehce promrhají svou spásu, nemají užitek z mé, za ně prolité Krve, která by smyla nečistotu, špínu z jejich duše, aby se stala sněhobílou a mohla tak vkročit do nádherného království věčného života. Můj Otec připravil tam, kde je i On, místo pro každého člověka. Má jen jedinou podmínku, aby se kdokoli dostal dovnitř – ABY  MILOVAL  BOHA!   Milovat Boha znamená,  ŽE  BUDE  DODRŽOVAT  JEHO  ZÁKONY.   Kdo dodržuje jeho Zákon, ten nedokáže činit zlo, nenávidět, vraždit, krást, lhát, neboť kde je láska, tam přebývá ustavičný pokoj a radost. Můj Otec určil lidstvu věčné štěstí, které začíná už na zemi a naplní se v nebi.
    Ale kvůli dědičnému hříchu a pokušení Satana, přijde k pádu velmi mnoho duší. Přesto vám dám každou milost, každý nástroj, abyste zůstali pevně stát. Těmito nástroji jsou:  USTAVIČNÁ  MODLITBA,  OSOBNÍ,  ÚZKÝ  VZTAH  LÁSKY  SE  MNOU  A  PŘISTUPOVÁNÍ  KE  SVÁTOSTEM,  KTERÉ  UMOŽNÍ  ČLOVĚKU,  ABY  ŽIL  ČISTĚ  -  už tady na zemi, tak jako andělé v nebi.
   Moje děti,  TEMNOTA  NOCI  UŽ  SESTUPUJE  NA  ZEM.  Uloupí Mě vám,  UŽ  NEBUDU  VE  SVÁTOSTECH!  ZAVŘOU  KOSTELY,  neboť Satan velmi dobře ví, že když Mě vám ukradne, tak  BUDETE  BEZMOCNÍ,   nemocní, zkrvavení, ochrnutí a slepí –  NEBOŤ  JÁ  JSEM  PROTI  NĚMU   Světlem,  silou,  dobrotou,  láskou  a   OCHRANNÝM  ŠTÍTEM !  Když se naplníte Mnou, přemůžete ho, neboť   JÁ  JSEM  SILNĚJŠÍ  NEŽ  ON - JSEM  VŠEMOHOUCÍ.  Proto, moji drazí maličcí, modlete se, aby tyto dny byly zkráceny, aby unikli všichni, kteří chtějí vytrvat až do smrti vedle Mne.
   Teď je čas k tomu, abych připravil úkryty mým kněžím a věřícím. Neboť nezáleží na tom, za jaké vnější pompy, nebo dekorace budou kněží sloužit mši svatou, ale jen na tom, aby to činili s čistou duší a zbožňovali a sloužili Mně, skutečnému Bohu. Každé své dítě pohnu a povedu tam, kde najde bezpečný úkryt. Obstarejte si oplatky, víno a vodu, které jsou příslušenstvím mše svaté, aby, když občas k vám zavedu kněze, dokázal vám podat nejsvětější oběť.
   KVŮLI  TĚMTO,  VE  SKRÝŠÍCH  SLOUŽENÝCH  MŠÍM  SVATÝM,  POŽEHNÁM  SVĚTU,  ABY  ZCELA  NEZAHYNUL. Já jsem Udržovatel, Spasitel, jediný Král a Pán světa, Jenž svou nejsvětější Krví omyl tuto zeměkouli.  MÁ  KREV  I  DNES  NA  NĚJ  VYTÉKÁ  Z  KALICHA,  KTERÝ  BĚHEM  MŠE  SVATÉ  KNĚZ  POZVEDÁ.
    Má Krev i teď volá o milosrdenství k Otci do nebe. Proto napsal svatý Pavel Timotejovi: "Je totiž jenom jediný Bůh, stejně tak jen jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš." [1Tim 2, 5]. Já předávám mému Otci nářek lidstva a můj Otec vidí lidi skrze mou prolitou Krev a mé ukřižované Tělo na kříži. Takto se nad nimi slituje, neboť vidí Mě, svého jediného nejmilovanějšího Syna, který za ně dal svůj život.
   Moje děti, TOTO  JE   M Š Í   SVATOU ! Nejsvětější obětí, největší modlitbou, nejdůležitějším zprostředkováním mezi člověkem a Bohem. PROTO  SI  VELMI  VAŽTE  MŠE  SVATÉ  A  MODLETE  SE  ZA  SVÉ  KNĚZE,  ABY  MI  JI  SLOUŽILI  S ČISTÝM  SRDCEM  A  S  ČISTOU  RUKOU,  abych, když vstoupím do jejich srdcí, je mohl zažehnout v plamen, kdyby bylo třeba, aby stáli vedle mého oltáře jako hořící svíce, obětujíce své životy za Mne a za stádo, jim svěřené.
    Moje drahé děti, stáhněte se do sedmé komůrky své duše. VYTVOŘTE  SI  TICHO  VENKU  I  UVNITŘ  A  TAM  SE  MNOU  ROZMLOUVEJTE  A  ZBOŽŇUJTE  MĚ.  Vyprávějte Mi všechno, proste Mě o cokoli! Jen čekám, abych vám splnil všechno, co je ve prospěch vašich duší. Ach, kdybyste věděly, jaká jsem drahocenná pokladna, Všemohoucí, věčný Král. Vyproste ode Mne duše, které Mě pak budou v nebi milovat navěky, které Mi zůstanou navěky věrné.  PROSTE  O  OBRÁCENÍ  UBOHÝCH  HŘÍŠNÍKŮ  A  PRO  SEBE  VYTRVÁNÍ   v  až  po  hrob  trvající   SVATOSTI  ŽIVOTA!   To abyste vždy rozpoznali, co je mou nejsvětější vůlí a obrátili ji v činy.  K tomu vám žehnám vše lidské chápání převyšující věčnou, nekonečnou láskou mého srdce ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
    Váš Ježíš

Poznámka Márie Julianny: Pán Ježíš byl mimořádně smutný.   NYNÍ  BUDE  NÁSLEDOVAT  MOHUTNÉ  NIČENÍ!  TOTO  JSOU  POSLEDNÍ  HODINY,  KDY  HO  JEŠTĚ  MŮŽEME   zbožňovat  a   USMIŘOVAT  ZA  NESMÍRNĚ  VELKÉ  HŘÍCHY  LIDSTVA!                                                                  

            POSELSTVÍ  PANNY  MARIE  2. listopadu 1634
   Quitto:  »Věz, že Boží spravedlnost sešle strašné tresty na všechny národy, nejen pro hříchy lidí, ale především pro hříchy kněží a řeholníků... Opustili své vznešené poslání a tak velice se degradovali, že v Božích očích jsou to právě oni, kdo umocní přísnost trestů.« (Quitto  je Hlavní a nejlidnatější město Ekvádoru Jde o město nacházející se nejblíže rovníku.)

     313. POSELSTVÍ  MATKY  SPÁSY  ze dne 21. listopadu 2017.          
    Neberete má Slova s nutnou vážností, považujete za klamnou skutečnost, že budete svědky změn, do nichž budete vrženi a které budou narůstat jako vlny bouřlivého moře. Tato generace žije v těchto změnách, které byly nejvíc očekávány těmi, kteří se přestali dívat, čím jsou znamení tohoto času, a přestože jsou jimi prostoupeni, považují je za nedůležitá.
   LSTIVOST  SATANA  VSOUPILA  DO  CÍRKVE  MÉHO  SYNA,  aby se tato církev zdála, že je stále mého Syna, bez toho, že by Mu byla zcela poslušná.
   Vy, děti mého Neposkvrněného Srdce, nevlastníte, co byste jako děti mého Syna měly mít, protože vám dávají jen drobky a ne celou hostinu. To proto, aby vás odloučili od věrného lidu, až se lid mého Syna začne vytrácet. Zlý a jeho přívrženci mají mnoho možností jak vás oklamat, až do té míry, že vás přivedou k životu v naprosté lhostejnosti a neúcty k Otci, Synu a Duchu Svatému.
Jdete kupředu, přesto dosáhnete bodu, v němž vás zmatek může duchovně oslepit, obzvláště ty, kdo neznají Slovo mého Syna a jsou ponořeni do malicherných detailů falešných náboženství.
   V  TOMTO  OKAMŽIKU  JSOU  MÉ  DĚTI  KOŘISTÍ  TĚCH,  KDO  PŘEKRUCUJÍ  SLOVO  MÉHO  SYNA  V  LŮNU  JEHO  CÍRKVE,  VEDOU  LIDI  K  PÁCHÁNÍ  NEPRAVOSTÍ  A  K  ODMÍTÁNÍ  BOŽÍHO  SLOVA,  KTERÉ  NESMÍTE  OPUSTIT  A  MUSÍTE  V  NĚM  ŽÍT!
   LIDÉ  SE  PŘIPOUTÁVAJÍ  K  SVĚTU,  k materiálnu, k společnosti, k tomu, co je jim pohodlné   A  ZNEVAŽUJÍ  VOLÁNÍ  MÉHO  SYNA,  ABY   SE    VYDALI    ZNOVU    NA    CESTU    NOVÉHO    ŽIVOTA!!!    Zmínila jsem se o tom, že jste povoláni ke svatosti a vy se bráníte, neboť nedůvěřujete síle, kterou Duch Svatý vlévá do těch, kdo pokračují v úsilí se povznést a být prázdnými nádobami, aby je Duch Svatý naplnil.
   MODLITBA  JE  PRO  KAŽDÉHO  Z  VÁS  DŮLEŽITÁ,   mé děti, ale ne monotónní modlitba bez procítění vysloveného slova v každé větě.  MODLITBA   se v bytosti  MUSÍ   zrodit,  PROUDIT  ZE  SRDCE,   být přivedena k vědomí a odtud k rozumu.  TAK  SE  LIDSKÉ  SRDCE  POZVEDNE   s opravdovým cítěním, vědomím, úctou a díkůvzdáním  K  NEJSVĚTĚJŠÍ  TROJICI.
Většina lidí mého Syna čeká na začátek signálů a znamení, které jim řeknou, že se již nacházejí v očistě, a já, jako Matka, se rmoutím nad vaší nevšímavostí vůči všemu, co se již na celé zemi děje.
   Dětičky, útoky přírody, které věda sama nebude schopna vysvětlit, protože  JDE  O  UDÁLOSTI  NEMAJÍCÍ  OBDOBU  V  MINULOSTI   a  o  neočekávané jevy, hluk, změny v přírodě a mezi lidmi, které   LIDÉ,  vidět nechtějí,  a  KVŮLI  CHYBĚJÍCÍ  PŘÍTOMNOSTI  BOHA  V  NICH  SAMOTNÝCH,  BUDOU  VYSTAVENI  VLIVU  měsíce, slunce,  SAMOTNÉ  PŘÍRODY  A  PŮSOBENÍ  ĎÁBLA.
   NEUMÍ-LI  ČLOVĚK  ŽÍT  V  LÁSCE  MÉHO  SYNA,   nepodaří se mu zvítězit nad stálými i proměnlivými stavy duše, v nichž v tomto čase žije, vzhledem k tomu, že  PŘIJÍMÁ  SATANŮV  VLIV,  KTERÝ  SOUVISÍ  SE  VŠÍM,  CO  HO  OBKLOPUJE!
   Očekáváte, že Zlý přijde na vás zaútočit se zbraněmi a nabídkami, ale  ZLODĚJ  DUŠÍ   se takto nechová,  JEDNÁ  SKRYTĚ,  NEPOZNANÝ  A  NEPOVŠIMNUTÝ,  ABY  SE  ČLOVĚK  NESTAL  BDĚLÝM.  Buďte bytostmi dobrých skutků, nebuďte závistiví   A  AŤ  VÁS  NEZACHVÁTÍ  CHAMTIVOST,   NEBOŤ  V  NÍ  NALÉZÁ  DÉMON  ŽIVNOU  PŮDU,  NEBOŤ  V  NÍ  ROSTE  A  VÁS,  JAKO  BOŽÍ  STVOŘENÍ,  ZNIČÍ!!!   Žehnám vám.
   Matka Maria      

              POSELSTVÍ  KRÁLOVNY  MÍRU
                 Medžugorje 25. února 2019

     "Drahé  děti!   DNES  VÁS  VYZÝVÁM  K  NOVÉMU  ŽIVOTU!  Není důležité, kolik je vám let,  OTEVŘETE  SVÁ  SRDCE  JEŽÍŠI,  KTERÝ  VÁS  PROMĚNÍ  v tomto milostiplném čase, a vy se jako příroda  ZRODÍTE  DO  NOVÉHO  ŽIVOTA  a  Boží  lásky  a  OTEVŘETE  SVÁ  SRDCE  NEBI  A  NEBESKÝM  VĚCEM!  Já jsem s vámi,  protože  mi  to  BŮH  DOVOLIL  Z  LÁSKY  K  VÁM.  Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu."