Zlatíčko, zlatíčko jsi moje srdíčko,
Chtěl bych tě líbat, chtěl bych tě svlíkat,
A ne jen se na tebe dívat.
Nemůžu žít bez tebe.
Tohle je básnička pro tebe
Lasko,kazda vterina stravena s tebou je tou nejkrasnejsi na svete a s kazdou dalsi si preju aby nikdy neskoncila.Jsi to nejkrasnejsi a nejlepsi co me v zivote potkalo a doufam ze to tak zustane naporad.Tvoje polibky me dostavaji na kolena,tvoje pohledy zpusobuji srdecni zastavu.........preju si abys me porad objimal,nikdy me nepustil a porad mi opakoval ta nejkrasnejsi slova ktera z tvych ust zni jeste krasneji-jsi muj jediny opravdovy splneny sen a preju si abych s tebou byla porad tak stastna jako sem ted!!!prala bych si byt s tebou a nechat se tebou hyckat!=o)miluju te a nezpominej na to!!! Zlatíčko, zlatíčko jsi moje srdíčko, Chtěl bych tě líbat, chtěl bych tě svlíkat, A ne jen se na tebe dívat. Nemůžu žít bez tebe. Tohle je básnička pro tebe
Ty jsi můj andílek jediný,
bez Tebe už nechci být.
Co pro to dělat mám,
abych slyšela to Tvé
Mám Tě Rád.
Udělám co budeš chtít,
bez Tebe nechci žít.
Nechci žít bez tvých očí,
kolem kterých se celý svět točí.
Já Tě miluju a jen Tobě lásku svou slibuju.
Ne já ,ale srdce mé,
nemocné je touhou.
Po tobě a lásce tvé,
nadšeno tou myšlenkou pouhou!
Když vím,že líbáš jinou,
u srdce mě bolí.
Utíkám svou cestičkou
do těch šerých polí.
Samota je přítel můj,
já v mysli mám jen tebe.
Dala bych snad život svůj,
za lásku tvou a tebe!
Láska je slovo pouhé,
ty neznáš význam jeho.
dny bez tebe jsou dlouhé,
chci objímat tvé tělo!
Křičím do tmy jméno Tvé ,
slyšíš i ty můj hlas!
Já vidím stále oči tvé,
kdy spatřím tě zas!
Moje hvězda ne nebi nezáří,
slzy ti tečou po tváři.
Nezlob se na mě konečně,
ber to trochu statečně.
Neříkej, že beze mě nemůžeš žít,
nech si o mně třeba snít.
Jsi jediný kdo pláče na mém hrobě,
to opravdu chybín jenom tobě?....
ublížila jsem ti,
tak proč mě máš pořád rád?...
začínám se o tebe opravdu bát.
Beze mě jsi už několik dnů,
ničí tě,že se nikdy už nedokneš mích rtů.
Kolem mě muž stále chodí,
ze spánku mě budí.
"Nezlob se na mě,
bylo toho na mě hodně.
Dělám jen to co m isrdce poručí"
a objímá mě v náručí.
Už dvě hvězdy z nebe spadly dolu,
a mi dva budeme navždy spolu.
Umírá srdce které je zlomené...
Umírá srdce,které nemá již naděje....
Umirá....a čeká na tebe....a však ty nepříjdeš...
Umíra...bez tebe...
Báničky ještě budou pořád skládám:-)
PS:Doufám že se budou líbit:-)
Ve sněhu vidím kapičky krve,
které tu nebyly - před chvílí - prve...
Z čeho ta krev může být,
že by mé srdce nechtělo žít?
Ve sněhu bloudím, samotná v samotě,
pomalu ztrácím se v tajemné nicotě.
Vlčí směčka začíná vít,
mohla by snad po krvi chuť mít?
Ve sněhu hledám prázdná slova,
která bych neřekla nikdy znova...
Začínám v ústech divnou pachuť mít,
když mě už se vážně, nechce žít...
Ve sněhu ztrácím svůj nejcenější dar,
minutek života zbývá mi pár.
Do sněhu od krve píši Ti vzkaz,
a vlčí smečka bloudí tu zas...
Byla jedna smutna beruska.Proc smutna? Zamilovala se do jednoho broucka aniz by to dotycny tusil.Chodili kolem sebe,zertovali.beruska si moc prala byt v jeho bliskosti.Pri jeho pohledu se ji srdicko sevrelo a po celem tele probehlo krasne mrazeni.Uz ani nedoufala ze by mohlo byt neco jinak. Najednou byli s brouckem sami a beruska byla moc rada.Potom se stalo to,co si moc prala polibek od nekoho ,koho tajne milovala...Nahle uz to nebyla smutna beruska,ale moc stastna beruska! Broucek probudil v berusce neco moc krasneho a beruska poznala tu nejneznejsi bytustku a strasne se zamilovala a je moc stastna.Po pohadce hezke rano Ti preje zamilovana beruska!
Jsem smutná
nikdo to nespraví
myšlenka cudná
nejde mi z hlavy
žiletky ostré
tepny mi hladí
prý je to dobré
všechno to spraví
krev moje sytí
žiletky chladné
a na hrob kvítí
brzo mi spadne
kdyby mne potkala
nádherná chvíle
už bych neplakala
bylo by mi mile
však ty chvíle milé
už nejsou tu
došla jsem do cíle
dám sbohem životu
proč se mnou zůstává
smutný okamžik
život můj ustává
místo sbohem, řeknu dík.
Slza hněvu
Slza pláče
Slza smutku
Slza hráče
Hrála dlouho
A stálo ji to mnoho
Když poslední slza stekla
Její duše utekla
Ležela tam na zemi
A křičela
Měla to být ona
Ale andělé přišli ze shora
Vzali ji její lásku
A nechali ji ve zmatku
Šílená tam pořád ležela
A přitom už neplakala
Už neměla sílu bdít
Ani náladu žít
Proč si hrát na šťastnou, když nejsem ?
Proč brečet kvůli hloupostem, které se nedají vyřešit ?
Proč se smát, když se mi chce brečet ?
Proč být s někým koho nechci ?
Všude samé proč... Nechci tu být...
Vypadám šťastně a vesele, ale přitom nejsem..
Odejít do jiného světa, začít jiný život bez Vás a vy beze mne.. To je můj sen..
Splní se ?
Myslím že ne..
Oni mě nechtějí pustit.. Není snad pro mne nahoře místo ?...
Jsem tu zbytečně.. jen dalšímu človíčkovi, který se snaží přijít mezi nás zabírám místo...
Odejít a už se nevrátit....
Karty jsou rozdány, tak sbohem...
Bylo už pozdě, ale ona pořád doufala..
Nepřišel, proč jsi jen odešel ?
Proč jsi mě tu nechal samotnou ?
Všechno mě sžírá,
komu se mám vyplakat na rameni,
kdo mě obejme ?
No, tak proč ???
Podívala se svýma uplakanýma očima dolů a odešla... za ním...
Plakalo srdíčko,
Plakalo moc,
To druhé mu chybělo,
Tak strašně moc.
Plakalo srdíčko,
Plakalo dlouze,
Kdepak je konec dnes,
Vzájemné touze.
Plakalo srdíčko,
Vzpomínky se vrací,
Pročpak se láska vždy,
Tak rychle ztrácí?
Pláče tu srdíčko
A žalem puká,
Snad se mu nabídne,
Pomocná ruka.
Pláče tu srdíčko,
Komupak patří?
Jen motýl smrtihlav,
Křídly prach větří
© 2022 eStránky.cz Tvorba www stránek | Závadný obsah? | Zpracování dat
krasa
(Kamča, 17. 9. 2010 19:01)