Kalendář
KALENDÁŘ
Název kalendář vzniká v antickém Římě a souvisí se slovem kalendy (calendae), což je první den v měsíci.
Tři základní skupiny kalendářů:
LUNÁRNÍ - podle pohybu Měsíce
SOLÁRNÍ - podle pohybu Slunce
LUNISOLÁRNÍ - podle pohybů Slunce i Měsíce
JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ
zavedl v roce 46 př.n.l. Julius Caesar.
Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby dala 365dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech byl přidán jeden den v únoru, takže měl rok 366 dnů.
Astronomická skutečnost - sluneční rok - je ale nepatrně odlišná. Juliánský kalendář se s ní rozchází tempem přibližně 1 den za 125 let.
Juliánský kalendář se používal až do konce 16. století, kdy se v Římě papeži a jeho hvězdářům zdála odchylka už neúnosná.
Proto papež Řehoř XIII. 24.února 1582 nařídil jeho úpravu a zavedl
GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ
Číslování dnů se posunulo o 10 dní kupředu při zachování obvyklého sledu dnů v týdnu, takže po čtvrtku 4. října 1582 následoval pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.
Nový kalendář se prosazoval poměrně těžko, trvalo to celá staletí - a to i v římskokatolických zemích, a ještě hůře se prosazoval u nekatolíků z důvodu odporu proti "papežské novotě". V našich zemích používaly některé evangelické církve juliánský kalendář ještě začátkem 20. století.
Jako církevní kalendář používá juliánský kalendář, který je o 13 dní zpožděn za gregoriánským, dodnes většina pravoslavných křesťanů ve světě.