Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

3. 3. 2010

HISTORIE

 

V roce 1947 se zrodila myšlenka našich předků založit v Prostřední Svinci Sbor dobrovolných hasičů.

Při nahlédnutí do historických zápisů ze schůzí zjišťuji, že hasiči pomáhali spoluobčanům chránit jejich majetek a životy prevencí i represí.

Těmto úkolům obětovali svůj volný čas na školeních, náročném výcviku, při opravách Hasičské zbrojnice, vodních zdrojů, techniky, sběru druhotných surovin, ale i při přípravách hasičských soutěží a organizaci kulturních akcí pro sebe, naše spoluobčany i pro děti.

Prostřední  a Horní Svince v době Protektorátu Čechy a Morava byly začleněny do okresu České Budějovice a obcí do Krasejovky, proto se již v roce 1943 někteří naši občané stali členy SDH v Krasejovce. 

Po skončení  2. světové války se Prostřední a Horní Svince vrátily k okresu Český Krumlov. Obec Prostřední Svince tvořily ještě osady Horní Svince, Holkov a Holkov - nádraží, Které mělo pořadová čísla domů Prostřední Svince. V této době se již začala rodit myšlenka založení Hasičského sboru, protože v okolních obcích již byly sbory založeny.

Tato ušlechtilá myšlenka vyvrcholila ustavující schůzí 26. ledna 1947 ve 14 hodin v hostinci v Prostřední Svinci za účasti 32 členů.

Ustavující schůzi řídil předseda Místního národního výboru Prostřední Svince pan Kindelmann, Prostřední Svince čp. 11, který přednesl návrh kandidátky a volby řídil.

Prvním starostou byl zvolen pan Václav Mertl (1899) Prostřední Svince čp.3 a

velitelem pan František Kořenský (1902) Horní Svince čp.12.

Při založení sboru je název Hasičský sbor a nadřízený orgán Okresní hasičská jednota v Českém Krumlově a Zemská hasičská jednota v Praze.

Ustavující schůze se zúčastnil bratr Hujsl z Velešína, který vysvětlil stanovy sboru.

Členský příspěvek byl stanoven na 40,-Kčs.

František Žák, Prostřední Svince čp.11 (pronájemce zemědělské usedlosti pana Kindelmanna) daroval novému sboru 1000,-Kčs.

Hned po založení Hasičského sboru výbor věděl, že od nikoho nic nedostanou a hasiči bez stříkačky, hasičské zbrojnice, hasičských nádrží (vodních zdrojů) a stejnokrojů své poslání plnit nemohou. Na nákup potřebovali sehnat finanční prostředky. Výbor začal připravovat dožínky se zahradní slavností, taneční zábavy, plesy, v jednom roce byly i dva, dále divadelní představení a estrády s Mikulášskou nadílkou a zábavou.

Dne 21.září 1947 byla DOŽÍNKOVÁ SLAVNOST.

Sraz účastníků a řazení průvodu bylo na Holkově u Jílků. V průvodu jeli koňské potahy s žebřiňáky, které kočírovali Jan Iška, František Kořenský a Václav Mertl. Dožínkový průvod skončil na sadě u Mertlů (Přibylů) v Prostřední Svinci čp.3 zahradní slavností.

Na slavnosti vyhrávala dechová hudba kapelníka Zdrhy. Pro obveselení a občerstvení účastníků byl zřízen bufet, střelnice a sanatorium, kde se prodávala kořalka. 

Ze zisku těchto akcí zakoupil výbor pracovní stejnokroje pro 15 činných členů za 13 050,- Kčs a signální trubku za 440,- Kčs. 

Prvním trubačem byl pan František Leština (1918) Horní Svince čp.9. 

Náš sbor chtěl hrát ochotnicky divadlo, ale sál v Prostřední Svinci potřeboval jeviště.

V letech 1948 a 1949 proto hasiči svépomocí rozšířili sál o jeviště a v sále udělali novou podlahu. V sále v zimních měsících prováděli nácvik pořadové přípravy. 

Po rozšíření sálu o jeviště začali naši členové a členky hrát divadlo a estrády.

Hráli divadelní hry: Na letním bytě, Prach a broky, Podštejnská romance.

Po estrádě v roce 1953 byla Mikulášská nadílka a taneční zábava.

S estrádou nacvičenou v roce 1954 hostovali i v Dolním Třeboníně.

Soubor vedl řídící učitel zdejší školy pan František Čuchna z Prostřední Svince čp.23.

V letech 1951 - 1952 si hasiči vybudovali z lednice na návsi Hasičskou zbrojnici.  

První stříkačka MINOR byla zakoupena za peníze sboru a ze sbírky.

V roce 1951 byla darována stříkačka DKV z Hořic na Šumavě, která však byla pro nedostatek náhradních dílů vyřazena a dostali jsme stříkačku PS-8 z Černice.

O hasičské stříkačky se se starali tito strojníci: 

Prvním strojníkem byl Antonín Bláha z Holkova, dále pak František Kořenský (1917 Horní Svince čp.8), František Perník  (1931 Horní Svince čp.1), Stanislav Kříž (1932 P. Svince čp.12).

V roce 1952 došlo k velkému náboru členů:

František Friedl (1912), Stanislav Kříž (1932), František Perník (1931), Antonín Bauer (1933), Václav Beran, Josef Jelínek (1912), Jan Kadlec (1931), Václav Kalkuš, Josef  Vačkář (1913) a Milada Kadlecová roz. Kořenská ( 1933) Horní Svince čp.12.

V tomto roce také naše soutěžní družstvo dosáhlo největšího úspěchu v historii našeho sboru. Na okresní soutěži v Českém Krumlově se umístilo na 2. místě a získalo pro celé soutěžní družstvo vycházkové stejnokroje. 

V padesátých letech došlo v našem sboru bohužel i k vyloučení třech našich členů, a to: Františka Hanuše (1928), Václava Mertla (1930) a Vojtěcha Matějky (1921).

V roce 1960 při slučování Místních národních výborů zanikla obec Prostřední Svince. Osada Holkov  a Holkov - nádraží přešly pod MNV Velešín a tímto rozhodnutím od nás odešlo 17 našich členů do Velešína. Osady Horní a Prostřední Svince připadli MNV Dolní Třebonín. Rozdělením MNV Krasejovka připadla osada Dolní Svince též pod MNV Dolní Třebonín a členové přešli k nám.

V životě lidí i organizací jsou období úspěchů, kdy se vše daří a období, kdy nic nejde.

Období útlumu bylo u nás koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let.

Částečná příčina byla i to, že jsme se neměli kde scházet.

Příkladem je Výroční členská schůze 18.12.1972 konaná v hostinci u Vejvarů v Dolním Třeboníně. 

Na VČS nás bylo přítomno jen 8 členů, a proto nebyla schůze ani usnášení schopná.

Za JZD Dolní Třebonín byl na schůzi Ing. Jan Nejedlý, který řekl: "Ve Svinci je dost mladých. Když je získáte, vyřešíte tím generační problém." A měl pravdu.

V roce 1974 přistoupilo 9 mladých členů, čímž došlo i k velkému omlazení našeho sboru:

František Friedl (1958), František Hanuš (1956), František Kořenský (1957) a Pavel Kořenský (1959) Horní Svince čp.8, Jiří Kořenský (1954) a Václav Kořenský (1957) Prostřední Svince čp.1, Jaroslav Kukačka (1941), Ludvík Tichý (1951) a Jan Vršan (1951). Také byl přijat František Hanuš (1928).

Tito členové utvořili devítičlenné družstvo, které začal cvičit Jan Kadlec (1931). Tím se začala činnost zlepšovat.

V roce 1976 převzal funkci velitele Jaromír Marek (1954) Prostřední Svince čp.16.

POŽÁRY

 Přes veškerou opatrnost našich občanů, provádění preventivních protipožárních prohlídek i dohlídek odstraněných závad, a působením na vědomí občanů, jak předcházet požárům, přesto v našich osadách hořelo.

V létě roku 1957 v časných ranních hodinách zjistil pan František Přemyl, Prostřední Svince čp.22, požár v pohostinství P. Svince čp.13, kde bydlela rodina Václava Berana. Nikdo ale nebyl doma. Požár vznikl od zapnutého elektrického vařiče, který byl zapnutý od večera a stál na botníku. K uhašení stačil hasící přístroj, botník však shořel.

Ve večerních hodinách, po skončení VČS 25.11.1960, šel domů pan Stanislav Kříž (1932) a viděl, že hoří ve stodole u Mašků, P.Svince čp.19. Požár byl uhašen naším sborem. Ohořelo jen dřevo ve stodole a k větší škodě nedošlo. Požár vznikl od okružní pily.

Dne 5. 9. 1963, odpoledne, začala hořet zadní vrata stodoly u Mertlů (Přibylů), P. Svince čp.3. Požár byl hašen vědry. Na pomoc přijeli hasiči z Velešína, kteří čerpali vodu z Mertlovy studny.Včasným zpozorováním a rychlým zásahem shořely jen vrata. Příčina požáru nebyla zjištěna. Požár zpozoroval Miroslav Šustr (1931) P. Svince čp.31, když jel z Dolního Třebonína.

V pozdních večerních hodinách koncem února 1969 byl zpozorován požár garáží traktorů JZD Dolní Třebonín v zemědělské usedlosti u Hanušů (u Trachtů), P. Svince čp.9. První zásah provedl náš sbor ze studně na dvoře. Tento prvotní zásah chránil, a také uchránil stodolu a obytnou část. Hašení ztěžoval sníh a velký mráz. Hasit přijeli dobrovolní hasiči z Velešína, Veřejný požární útvar z Českého Krumlova a drážní hasiči z Českých Budějovic. Shořela celá střecha nad garáží a kůlnou a dřevo pod kůlnou. Traktory se podařilo vyvézt. Bydlela tam rodina Sabatkova. Jejich děti šly cpát piliňáky, horký popel vysypaly do pilin a ušlapaly ho. Popel začal doutnat a neštěstí bylo hotové. Požár zjistil Josef Kukačka z Dolní Svince čp.12.

Po 17 hodině 27.8.1973 začal hořet stoh slámy u kravína v P. Svinci. Po zastavení motorového žraloka (senometu) ustal proud vzduchu a sláma se svezla na motor. Od rozpáleného výfuku začala sláma hořet. Oheň se rychle šířil, a ruční hasící přístroje nebyly nic platné. Zásah prováděly sbory P. Svince, Dolní Třebonín, Krasejovky, Mojného, Rájova a Veřejný požární útvar z Českého Krumlova. Při prvotním zásahu položili dopravní vedení Václav Janouch, který jel s traktorem a Manuela Kukačková a Růžena Sedláčková (1934) rozhazovaly hadice. Kolem stohu oboral Jan Rytíř (1941) brázdu, aby se oheň nerozšířil po roztroušené slámě na kravín. Stoh i žralok shořely a zbytky spálené slámy létaly až do Rájova.

Dne 1.1.1981 v dopoledních hodinách zapálily děti manželů Hubených z Dolního Třebonína (vnuci Josefa Žáčka 1923) kolník u Žáčků Dolní Svince čp.14. Včasným zpozorováním a rychlým zásahem našeho požárního sboru se požár nerozšířil na sousedící stáj. Shořela jen střecha dřevníku. Do příjezdu profesionálních hasičů z Českého Krumlova a hasičů z Dolního Třebonína byl oheň uhašen. Vodu jsme čerpali z potoka. 

Dne 22.8.1984 v poledne vypukl požár u Friedlů v Prostřední Svinci čp.29. Hořela stodola a k ní přilehlá truhlářská dílna, ve které požár vznikl od okružní pily. Dopravní vedení bylo položeno z požární nádrže u Dolní Svince. Pro velkou vzdálenost a malý počet požárních sborů, byly pouze Prostřední Svince, Velešín a Kaplice, nebyla voda k Friedlům dopravena. Hašení požáru prováděli tedy jen osádky cisteren VPÚ Český Krumlov a Kaplice. Shořela střecha stodoly, truhlářská dílna a její zařízení. Po tomto požáru bylo započato s budováním požární nádrže v Hučnici u Melicharů.

Dne 23.7.1986 asi v půl deváté večer zapálil blesk stodolu u Janouchů v P. Svinci čp.14 (u Lukšů). Včasným zásahem našeho sboru byla zachráněna kůlna a zamezeno rozšíření požáru na obytné části usedlosti. Vodu jsme čerpali od Křížů (Doležalů) Prostřední Svince čp.12 ze studně na dvoře. Hašení se dále zúčastnili profesionální hasiči Veřejného požárního útvaru v Českém Krumlově a jeho detašovaného pracoviště v Kaplici a dobrovolní hasiči z Mojného, kteří doplňovali cisterny u požární nádrže v Dolní Svinci. Vystříkalo se sedm cisteren T-138 a osm cisteren Š-706, což  znamená 62m3 a ze dvora tekla řeka. Shořela střecha stodoly, sběrací vůz na seno, motorová sekačka na trávu a seno. Ve stodole byly ustájeny i ovce, které stačil majitel pan Václav Janouch vypustit na sad.

Dne 31.7.1990 v půl páté ráno zapálil blesk rekreační chalupu manželů Zemanových v Horní Svinci čp.13. Požár zpozorovala  Eliška Rathouzová z Horní Svince čp.2, která požár ohlásila na VPÚ Český Krumlov, detašované pracoviště Kaplice a zatelefonovala ke Kořenským P. Svince čp.1. Pomocí místního rozhlasu, gramofonovou deskou, byl vyhlášen požární poplach. Včasným zásahem našeho požárního sboru nedošlo ani k prohoření stropu. Shořel jen krov. Do příjezdu profesionálních hasičů z Kaplice byl požár uhašen. Ještě přijely dvě cisterny z VPÚ Český Krumlov a Dobrovolní hasiči z Mojného a Netřebic. (V té době měli telefon jen Rathouzovi jako Veřejnou telefonní stanici a pan Václav Kořenský. Starosta ani velitel telefon neměli. V P. Svinci byla VTS v bývalé škole.)

Dne 27.7.1995 jsme po vyhlášení poplachu místním rozhlasem odjeli v 17:00 hodin hasit seník do Horního Třebonína. Spolu s SDH Mojné a Krasejovka jsme dělali dálkovou dopravu vody pro 4 cisterny HZS (hasičský záchranný sbor) Český Krumlov. Vodu jsme čerpali nepřetržitě do 2:00 hodin a pak podle potřeby až do rána druhého dne.  Hašení se ještě zúčastníla vysokozdvižná plošina z Frymburka. Požár vznikl od elektrického zkratu při přetržení nosného lana naskladňovacího zařízení přetržením elektrického kabelu padajícím drapákem. Shořelo 75 vagónů sena. Toto byl jediný požár, kterého jsme se zúčastnili jako požární sbor mimo naše osady. 

 

 Vodní zdroje

Hasičskou zbrojnici jsme měli, stříkačku také, ale s vodními zdroji to bylo špatné. Při jedné okrskové soutěži velel velitel: "Vodní zdroj necky." Znělo to komicky, ale opak byl pravdou. V Prostřední Svinci i v Horní Svinci byly na návsi jenom louže. Vody v nich bylo málo.

Uvažovalo se o odbahnění a prohloubení rybníka v Prostřední Svinci. Při zahájení prací se narazilo na ruční granáty, střelivo pušky a další vojenský materiál z 2. světové války. Práce byly zastaveny a rybník v 70. letech zavezen.

V Horní Svinci byla situace s požární vodou trochu lepší. V rybníce bylo vody málo, ale ve studánce "Dálka" jí bylo dostatek. Studánka "Dálka" byla vedle požární nádrže. 

V Dolní Svinci, která k nám připadla po roce 1960, bylo a je vody pro požární účely dostatek.

V roce 1961 byla vybagrována díra pro požární nádrž na Matějkovském sadě u transformátoru. Byly dovezeny kameny na vytarasení stěn a na dno měly být položeny panely. Po vybagrování se hned nezačalo s pokládáním panelů a tarasením stěn. Stěny se začaly sesouvat a díra se naplnila vodou. Za několik let se zahrnula pro nebezpečí utonutí dětí. Kameny byly použity na stavbu kravína.

Začala se hledat další možnost získání požární vody pro Prostřední Svinci. V úvahu přicházel rybník mezi Prostřední a Dolní Svincí, který měl prokopanou hráz a byl třeba odbahnit. Většinu prací dělali hasiči ručně. Po vybudování hráze se započalo s odbahňováním. Bahno se nakládalo ručně na vlek a pásový traktor je vyvážel ven z rybníka. V roce 1964 byl rybník hotov. Po napuštění se uskutečnilo námětové cvičení s dálkovou dopravou vody do Prostřední Svince. Zjistilo se, že požární sbory okrsku vodu do P. Svince dopraví. Dálkovou dopravu vody jen naší stříkačkou jsme také zkoušeli. Vodu jsme dopravili až k Matějkům čp.4 (Polívkům), ale vody bylo málo a byl malý tlak na proudnici.

V roce 1969 byla požární nádrž vybudována též v Horní Svinci pod Petrouškovým (Bendovým) sadem. Nádrž byla vybagrována a vyložena panely. Přívod vody do požární nádrže je náhonem z potoka, který teče okolo.

Při požáru stohu u kravína se výsledek potvrdil. Vodu ke stohu jsme dopravili. Při požáru stodoly u Friedlů jsme vodu na požářiště nedopravili.

Museli jsme tedy hledat nový zdroj požární vody blíže u vsi. V úvahu přicházelo místo u Melicharů v "Hučnici", kde dříve býval rybník.Rybník byl vybagrován, opravena a znovu vytarasena hráz, na boky byly položeny panely a udělána nová výpusť. Požární nádrž byla dokončena v roce 1987. Po napuštění bylo opět provedeno námětové cvičení s dálkovou dopravou vody k Friedlům. Za pomoci sborů Dolnotřebonínského okrsku jsme vodu k Friedlům dopravili. 

V roce 1988 provedlo Meriorační družstvo České Budějovice odbahnění rybníka na návsi v Horní Svinci při odvodňování pozemků nad vsí.

V roce 1994 došlo k dalšímu odbahnění. Na financování se podíleli Obecní úřad a nájemci rybníka Václav Kořenský (1957) a Miroslav Šustr (1931).

V roce 1996 byla vyměněna stará výpusť za novou v rybníce v Horní Svinci a opravena výpusť v požární nádrži u Melicharů. 

Na všech těchto akcích se svou prací podíleli hasiči a občané našich osad. Finančně se pak podíleli Místní národní výbor, později Obecní úřad v Dolním Třeboníně, Meliorační družstvo v Českých Budějovicích, pojišťovna a Okresní inspekce požární ochrany v Českém Krumlově.

 

Námětová cvičení

K naplnění hesla "Kdo je připraven, není překvapen", provádíme nácviky požárního útoku. K součinnosti s ostatními hasičskými sbory okrsku je organizováno každý rok v jarních měsících námětové cvičení v okrsku Dolní Třebonín. Prověří se připravenost požární motorové stříkačky a ostatní požární techniky po zimním období, dálková doprava vody a způsob hašení různých objektů v okrsku.

V našich osadách organizujeme námětové cvičení každé čtyři roky. Jedná se vždy o dálkovou dopravu vody na vybrané objekty. Několikrát se uskutečnilo námětové cvičení na kravín v Prostřední Svinci z požární nádrže u Dolní Svince a na dům pana Františka Friedla P. Svince čp.29 z požární nádrže v Hučnici u Melicharů.

V Horní Svinci bylo námětové cvičení na vepřín za Iškovými z požární nádrže pod Petrouškovým (Bendovým) sadem.

V Dolní Svinci se uskutečnilo námětové cvičení na porodnu prasnic, a to z rybníka u Janouchů, z potoka u Matějků a z dolního rybníka v zatáčce u Dolní Svince.

Zúčastňujeme se též námětových cvičení v dalších místech a osadách okrsku Dolní Třebonín, jako např. na Obecní úřad v Dolním Třeboníně, kravíny, teletník a seník v Horním Třeboníně. Poznatky z námětového cvičení na seník  v Horním Třeboníně jsme prakticky uplatnili při jeho požáru 27.7.1995. Dále byla provedena námětová cvičení na kulturní památku, kostel sv. Máří Magdaleny v Černici, v Mojném na kravíny a dílny, v Zaluží na bytovky, kravíny, Dům pečovatelské služby a truhlářskou dílnu, a v Chlumci na porodnu prasnic.

V roce 1965 byl náš sbor povolán na námětové cvičení do Velešína. Nacvičovala se zde dálková doprava vody z nádrže malé vodní elektrárny ve Strahově na továrnu Jihostroj.

Praktické návyky z nácviku požárních útoků a z námětových cvičení, teoretické znalosti získané při školeních a závěrečných testech výcvikového roku jsme využili při hašení požárů v našich osadách a na seníku v Horním Třeboníně. 

 

V roce 1997 jsme měli v našich osadách celkem 55 popisných čísel. V Horní Svinci je to 13 čísel, v Prostřední Svinci 26 čísel a v Dolní Svinci 16 čísel. Občanů bylo k 31.květnu 95.

Jsme sice malé osady, ale za padesát let u nás hořelo devětkrát. Devětkrát jsme hasili doma a jednou na seníku v Horním Třeboníně.

Myslím si, že naše zásahy byly rychlé, účinné i bezpečné. U několika požárů se stalo, že když přijeli profesionální hasiči, byl požár již lokalizován, nebo dokonce uhašen.

Došlo jen ke dvěma zraněním lehčího rázu, a to při požáru stodoly u Mašků, P. Svince čp.19 utrpěl pan Stanislav Kříž (1932) při vytahování stříkačky z podvozku tržnou ránu na čele.

Druhé zranění utrpěl pan Jiří Kolouch (1950) při hasebních pracech při požáru stodoly u Janouchů, P. Svince čp.14, kdy došlo ke zhmoždění předloktí ruky.

Prevence

Úkolem hasičů bylo nejen hasit požáry, ale i účinně jim předcházet, hlavně působením na vědomí občanů. Využívali jsme vývěsní skříňku, relace v místním rozhlase k topnému období a v jarním období proti vypalování travních porostů, diskusní příspěvky preventisty na členských schůzích, besedy s občany a školení občanů. Například výklad tehdy nového zákona č. 133/1985 Sb.o požární ochraně provedl tehdejší náčelník Okresní inspekce požární ochrany v Českém Krumlově mjr. Ing. Zdeněk Vágner. Měsíc březen byl každoročně vyhlašován Měsícem požární ochrany, kdy se prováděly preventivní požární prohlídky  (později kontroly). Dohlídky na odstranění zjištěných závad se potom většinoudělaly v měsíci říjnu. Od roku 1985 se prováděli preventivní požární kontroly 1x za 2 roky. Po poslední novelizaci zákona č.133/85 Sb.o požární ochraně v úplném znění zákona č.91/1995 Sb. se požární preventivní kontroly provádějí pouze ve vytipovaných objektech příslušným obecním úřadem, kde se neprovádí státní požární dozor. Poslední sobotu v měsíci březnu bývalo pravidelně celookresní námětové cvičení . V současné době se nánětová cvičení v našem okrsku provádějí v jednom dni společně s okrskovou soutěží.

Okrskové soutěže

Každý rok se účastníme také okrskové soutěže. Sbor umístěný na 1. místě postupuje do okresního kola.  Účast na okrskovém kole soutěže v požárním sportu je podmínkou účasti na pohárových soutěžích. Náš sbor okrskovou soutěž připravuje 1x za 4 roky. Při okrskové soutěži se nyní provádí pouze požární útok podle pravidel požárního sportu, i když součástí požárního sportu jsou i disciplíny štafeta 4 x 100m a běh jednotlivců na 100 m. Tyto dvě disciplíny jsou bohužel náročné na prostor a na překážky, které není možno převážet z okrsku do okrsku.  Dříve se okrsková soutěž  skládala z testu odborné přípravy, z testu politického, z dodržování stejnokrojového předpisu, z pořadové přípravy a požárního útoku. Požární útok se prováděl na závěr celé okrskové soutěže a velitel před jeho započetím vydával povel: "Družstvo - POZOR! Motorová stříkačka, vodní zdroj na místě, směr přímý - rozdělovač 2B, první proud - levý praporek 2C, druhý proud - pravý praporek 2C, k útoku  - VPŘED!" Strojník zvolal: "Dvě savice!" a teprve nyní začínal požární útok mávnutím praporku velitele.

Pohárové soutěže

Náš hasičský sbor pořádal mimo okrskové soutěže i soutěže pohárové. A to "O putovní pohár MNV Dolní Třebonín a Mojné" a později "O putovní pohár MNV Dolní Třebonín." Po roce 1989 se název soutěže změnil na "Putovní pohár obecního úřadu Dolní Třebonín" a na jeho finančním krytí se podílely i Obecní úřady v Chlumci a Mojném.

II. ročník pohárové soutěže "O putovní pohár MNV Dolní Třebonín a Mojné" se uskutečnil 27.7.1974 v Prostřední Svinci pod Friedlovými "Na přední krajině." Požární sbory se řadily na cestě do Horní Svince a za doprovodu dechové kapely ze Zalin odpochodovaly na závodiště. Zúčastnilo se 27 sborů a vítězem se stali požárníci z Krasejovky časem 66,5 sekundy. Soutěž probíhala od rána. Oběd vařily ženy ze Svinců -- Paní Růžena Hanušová, Růžena Matějková, Milada Kadlecová, Jiřina Šustrová a Marie Vačkářová u Matějků, Prostřední Svince čp.5. Oběd se podával u Matějků na dvoře. Občerstvení na závodišti zajistila paní Marie Rytířová. Po skončení soutěže byla večer taneční zábava v pohostinství "U Vejvarů" v Dolním Třeboníně.

V. ročník pohárové soutěže "O putovní pohár MNV Dolní Třebonín" probíhal 25.6.1977 na louce "na doudkách" mezi prostřední a Dolní Svincí. Soutěž opět probíhala od rána. Soutěžní družstva odpochodovala na závodiště za doprovodu dechové hudby, která vyhrávala od rána  a ještě večer na taneční zábavě V Dolním Třeboníně "U Vejvarů. Pan Josef Vejvar měl na závodišti stánek s občerstvením. Oběd byl v družstevní kuchyni JZD Dolní Třebonín. Soutěže se zúčastnilo 25 družstev. Zvítězilo družstvo z Třísova časem 44,9 sekundy. Naše požární družstvo se umístilo na 7. místě časem 64,9 sekundy. Počasí bylo velmi pěkné.

VIII. ročník požární soutěže "O putovní pohár MNV Dolní Třebonín" se uskutečnil 5.7.1980 opět "na doubkách" Od 12:00 hodin hrála v Prostřední Svinci na návsi dechová hudba JIHOČEŠKA, která doprovodila soutěžní družstva na závodiště, kde celé odpoledne koncertovala a večer hrála na taneční zábavě v Dolním Třeboníně u Vejvarů. Soutěže se zúčastnilo 22 družstev a zvítězilo požární družstvo z Kaplice. Bylo opět pěkné počasí.

XI. ročník požární soutěže se uskutečnil v rámci oslav 600 let založení osady Dolní Svince 9.7.1983. Soutěže se zúčastnilo 20 sborů a zvítězilo požární družstvo z Hluboké nad Vltavou časem 32,8 sekundy. Nejvzdálenější požární sbor Plzeň - Doubravka skončil na 2. místě časem 37,4 sekundy. Naše soutěžní družstvo se umístilo na 13. místě časem 46,4 sekundy. Na 19. místě skončilo družstvo ze Křemže časem 104,2 sekundy. 20. požární sbor z Frymburka soutěž nedokončil. na soutěž se přišlo podívat 120 diváků, a to nejen ze Svinců. Po celé odpoledne vyhrávala muzika a večer byla opět taneční zábava u Vejvarů. Na soutěž bylo opět pěkné počasí a k uhašení žízně bylo na závodišti občerstvení.

XIV. ročník požární soutěže "O putovní pohár MNV Dolní Třebonín" se uskutečnil 11.7.1987 při příležitosti oslav 40. výročí založení Hasičského sboru v Prostřední Svinci. Soutěž se konala na poli u Tichých v Dolní Svinci čp.17. Soutěže se zúčastnilo 17 družstev mužů a 3 družstva žen. Zvítězilo požární družstvo z Přízeře časem 35,8 sekundy. Naše družstvo se časem 43,6 sekundy umístilo na 6. místě. Ze soutěžních družstev žen zvítězily ženy z Krasejovky časem 38.6 sekundy. Na závodišti vyhrávala kapela "Kapři" a večer byla taneční zábava v pohostinství "U Medvěda" v Zaluží. Občerstvení soutěžících i diváků na závodišti zajišťovali manželé Hubených z Dolního Třebonína. Ceny vítězům předával předseda MNV Dolní Třebonín Pavel Ševčík. Počasí bylo opět pěkné.

V sobotu 13.7.1991 se konala požární pohárová soutěž  "O putovní pohár Obecního úřadu Dolní Třebonín". Finančně na tuto soutěž přispěly i Obecní úřady v Chlumci a Mojném. Soutěž byla uspořádána "na doubkách" a zúčastnilo se jí 7 soutěžních hasičských družstev. Soutěž zahájila starostka Obecního úřadu Dolní Třebonín Ing. Marie Strouhalová, která rovněž předávala ceny vítězům. Zvítězilo soutěžní družstvo Krasejovka II. časem 36,0 sekundy. Náš hasičský sbor obsadil časem 46,2 sec. 4. místo. Poslední klasifikované družstvo bylo z Náchoda u Tábora, které skončilo na 5. místě časem 64,8 sec. Soutěžní družstva z Dolního Třebonína a Mojného byla diskvalifikována. Občerstvení zajišťovala paní Jana Hanušová, Prostřední Svince čp.6. Na závodišti hrála k poslechu kapela "Kapři", která hrála i večer do 22:00 hodin, dokud nás nevyhnal déšť. Taneční zábavu jsme při této soutěži již nepořádali, protože jsme měli zkušenost, že těchto zábav se účastní velmi málo lidí. Odpoledne bylo takové vedro, že někteří dobrovolně a někteří i nedobrovolně se vykoupali v požární nádrži. Při těchto kratochvílích byly ztraceny brýle a hodinky, které se našly až po vypuštění nádrže.

 

 

Přejmenovávání - změny názvů

V roce 1951 došlo k reorganizaci hasičstva. Původní název Hasičský sbor byl přejmenován  na Místní jednota Československého svazu hasičstva a zásahová jednotka na Požární sbor. 

V roce 1954 byla provedena změna názvu na Československý svaz požární ochrany (ČSPO). Základní organizace (ZO ČSPO) Prostřední Svince byla podřízena Okresnímu výboru (OV ČSPO) v Českém Krumlově, Krajskému výboru (KV ČSPO) v Českých Budějovicích a Ústřednímu výboru (ÚV ČSPO) v Praze. Do roku 1990 byl Svaz požární ochrany složkou Národní Fronty.

V roce 1990 došlo opět ke změně názvu na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Základní článek je Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Prostřední Svince, nadřízenými orgány pak Okresní sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v Českém Krumlově a Výkonný výbor sdružení hasičů ČMS v Praze. Členové jsou opět hasiči a ne požárníci. Při založení se mezi sebou oslovovali bratře, pak soudruhu a nyní pane.

 

 

 

 

  Václav Janouch

starosta SDH Prostřední Svince v roce 1997

 email: sdhsvince@seznam.cz

 

Historie SDH Krasejovka:

První historický zápis o hasičském sboru Krasejovka je zaznamenán 8.srpna 1943 ve 3h odpoledne v hostinci u Jandů na Holkově. Starosta obce Krasejovky František Husinecký zahájil valnou hromadu. Přítomno bylo 72 mužů a to ze všech osad patřící do Krasejovky.

Zvlášť přivítal vzácné hosty a to: Jednatele hasičské jednoty z Č.Budějovic –  bratra Daňka a okreskového velitele bratra Dychtila z Velešína.

Sboru byla přidělena velící a jednací řeč česká a znakem jest znak českého hasičského svazu v protektorátě Čechy a Morava a heslo: NA POMOC!

Starosta obce navrhuje zapisovatele bratra Jana Matějku z Milíkovic.

Přihlásilo se 10 členů z Krasejovky, pět z Milíkovic, osm z Dolní Svince, čtyři z Horní Svince, osm z Prostřední Svince a jeden člen z Holkova. Celkem 36 činných členů.

Jan Iška st.        Horní Svince:              STAROSTA SBORU
Václav Pícha ,    Krasejovka:                 VELITEL SBORU
Václav Mertl ,    Prostřední Svince:       PODVELITEL
Jan Matějka ,    Milíkovice :                  JEDNATEL
Tomáš Píša,      Milíkovice:                  POKLADNÍK
Jan Kindlman,    Prostřední Svince:       VZDĚLÁVATEL
František Žáček, Dolní Svince:             SAMARITÁNSKÝ ZPRAVODAJ
Jan Kocmich ,     Krasejovka :              ZBROJMISTR

Do výboru zvoleni:
František Chalupa – Krasejovka
Albín Bláha           – Holkov
František Hanuš    – Prostřední Svince
Jan Štěpán           – Dolní Svince
Josef Vaclík          – Dolní Svince
Josef Talíř            – Milíkovice