Česká republika
Česká republika
Česká republika je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem (délka hranic 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Rozkládá se na území tří historických zemí - Čech, Moravy a části Slezska. V současnosti (r.2009) má 10 501 197 obyvatel. Administrativně se dělí na 14 samosprávných krajů a jeho hlavním městem je Praha.
-Vlajka České republiky -Znak České republiky
K prvním obyvatelům dnešních Čech patřili Bójové, od nichž pochází jméno země Bohemia. Na přelomu našeho letopočtu začíná invaze germánských kmenů. V 7. století vzniká v oblasti slovanský kmenový svaz – Sámova říše. První státní útvar v českých zemí – Velkomoravská říše.
Přemyslovci postupně ovládli Moravu a získali dědičný královský titul (Zlatou bulu sicilskou). Za vlády Přemysla Otakara I. byl Český stát evropskou velmocí, jeho syn se stal císařem Svaté říše římské, učinil Prahu svým hlavním městem a přispěl k hospodářskému a kulturnímu rozkvětu Čech. Další vládnoucí rody: Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové. Poté jsme byli včleněni do Rakouska, které se pak přejmenovalo na Rakousko-Uhersko
K obnovení české státnosti došlo až po rozpadu Rakousko-uherské monarchie v důsledku 1. světové války roku 1918, kdy byla vytvořena Československá republika a jejím prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Po německé okupaci za 2. světové války vzali do svých rukou moc komunisté. K pádu režimu došlo až po více než čtyřiceti letech v listopadu 1989. K odtrhnutí Slovenska a vzniku samostatné České republiky došlo 1. 1. 1993. Naši prezidenti: Tomáš Garrigue Masaryk (1918-1935), Edvard Beneš (1935-1945), Emil Hácha (1938-1945), Edvard Beneš (1945-1948), Klement Gottwald (1948-1953), Antonín Zápotocký (1953-1957), Antonín Novotný (1957-1968), Ludvík Svoboda (1968-1975), Gustav Husák (1975-1989), Václav Havel (1989-2003), Václav Klaus (od r.2003). (Dějiny Česka)
-Mapy České republiky
Česká republika je demokratický stát s liberální ústavou a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky. Česko je členským státem Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie. Je také jedním ze států Visegrádské skupiny.
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78 867 km2 (113. na světě) z toho 2% vodní plochy
Nejvyšší bod: Sněžka
Nejnižší bod: Labe u Hřenska
Časové pásmo: UTC+1, UTC+2 (letní čas)
Hymna: Kde domov můj?
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 501 197 (77.na světě)
Hustota zalidnění: 133 ob./km2
HDI: 0,903
Jazyk: Čeština
Náboženství: bez vyznání: 59%, římsko-katolické: 27%
Průměrná délka života: Muži: 69 let, ženy: 76 let
Státní útvar
Státní zřízení: Parlamentní demokracie
Prezident: Václav Klaus
Předseda vlády: Jan Fischer
Měna: Koruna česká (CZK)
HDP: /obyv. 26 800 USD (25. na světě)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 203 CZE CZ
MPZ: CZ
Telefonní předvolba: +420
Národní TLD (Doména nejvyššího řádu): .cz
Název a státní symboly
Oficiálním názvem státu podle ústavy je Česká republika, jednoslovným názvem Česko, část veřejnosti však slovo Česko odmítá. První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1777 jako synonymum ke slovu Čechy.
Státní symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní vlajka, standarta prezidenta, státní pečeť, státní barvy a státní hymna Kde domov můj?. Státní symboly poukazují na tradice středověkého českého státu (znak), husitského hnutí (heslo na prezidentské standartě), národního obrození (hymna) a demokratického Československa (vlajka).
Podnebí
Česká republika má mírné klimatické podnebí, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Průměrná teplota:
- Lednové teploty: od -7°C (hory) do 0°C (nížina)
- Červencové teploty: od +5°C (hory) do 20°C (nížina)
Povrch
Geologický podklad většiny území vytváří Český masiv, součást prvohorních variscid, a jen na východním okraji Moravy se na hranici se Slovenskem zvedají hory,které patří k soustavě Karpat. Mezi oběma horskými systémy se táhne napříč Moravou pásmo sníženin: Moravská brána a moravské úvaly, které odnepaměti spojovaly sever a jih Evropy. Rozmanitost reliéfu a nápadná malebnost jednotlivých krajinných typů je výsledkem dlouhého vývoje i rozličného horninového složení. Žulová skaliska vystupují na povrch zejména v centrálních částech pohraničních hor a na Českomoravské vysočině. Zcela jiný,až romantický charakter má sopečná krajina Českého středohoří. Severovýchodní Čechy a přilehlou část Moravy pokrývají vrstvy pískovců,které bývaly dnem posledního (křídového) českého moře.V pískovcích vznikla na mnoha místech malebná skalní města, soustředěná hlavně v turisticky atraktivní oblasti Český ráj. Nejrozsáhlejší vápencová krajina, známá jako Moravský kras, leží severovýchodně od Brna.
Česká republika je pramennou oblastí mnoha drobných místních řek a dvou velkých řek evropských: Labe a Odry.V Čechách je nejdelší řekou Vltava (433 km), na Moravě Morava (330 km). Přírodních jezer je v zemi málo, ale hojné jsou umělé přírodní plochy: rybníky a přehradní nádrže. V 16.století bylo vybudováno v jižních Čechách a na jižní Moravě kolem 21 000 rybníků. Do součastnosti se jich zachovala asi čtvrtina o ploše 52 000 ha.Čechy jsou také bohaté na minerální prameny. Termální léčivé prameny v Podkrušnohoří založily proslulost českých lázeňských měst Karlovy Vary a Mariánské Lázně.
Průmysl a zemědělství nepříznivě ovlivnily životní prostředí.Na většině území je kulturní krajina, místy zcela zdevastovaná. V odlehlích oblastech se však původní ráz krajiny uchoval. Zde funguje systém přírodní ochrany, který má stoletou tradici.V Novohradských horách, na jihu Čech, byly roku 1838 založeny první evropské přírodní rezervace: Žofínský prales a Hojná Voda.V republice jsou čtyři národní parky: Krkonošský,Šumavský, Podyjí a České švýcarsko.
využití půdy: orná půda 40%, lesy 33%, pastviny 11%, ostatní 16%
Zemědělství
Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku. Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), brambory, zelenina, len a řepka. Svůj význam má i pěstování chmele, sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb.
Průmysl
Základem energetiky jsou uhelné a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany). Hlavními průmyslovými centry jsou Praha, Brněnsko, Ostravsko a Plzeňsko. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří hutnictví, strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl, elektroprůmysl a výroba dopravních prostředků. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví.
Nerostné bohatství
Nerostné zdroje jsou omezené, nejdůležitější je hnědé a černé uhlí, dál kaolín nebo stavební hmoty, kdysi i těžba uranu. V malém rozsahu se těží ropa a zemní plyn a další suroviny.