Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dějiny magie

11. 7. 2010
Přehled dějin magie.

Obyčejně se dějiny magie dávají pod titul okultismu. Pokud existují spisy, jsou to obyčejně katolické nebo moderních autorů, kteří se k ní staví odmítavě. Dějiny magie napsal Lévi. Když chceme najíti onen princip, z kterého magie vznikla a z kterého se vyvíjela, nalezneme společné znaky, ať běží o magii primitivní nebo moderní. Jsou určité zákony, které ctí jak magie primitivní tak i moderní i nejvyšší. Věty, které nacházíme ve všech civilisacích, jsou tyto:

Všechny magické kultury předpokládají zákon analogie. Co je nahoře, je jako to, co je dole. V primitivní magii je představou Boha válečník. Chlouba primitiva je jeho zbraň – luk, jeho statečnost, tedy i o Bohu má tyto představy.

Zásada všeobecné sympatie. Jak jsou naivní moderní vědci. Povídají, že magický názor, jakoby vše bylo živé, je primitivní. Že přesvědčení, jakoby kámen byl živý, je fetišismus a animismus. Podle nich jsou věci živé a neživé. Věda přírodní popisuje věci neživé. Co popisujeme my? Jenom to, co jsme my sami. Známe něco jiného? Když pozorujeme sebe, víme, že jsme živi, ale jak můžeme znáti život kamene? Logickou chybou je primitivismus: vědecké posuzování věcí jen z lediska živého člověka. „Ševče, drž se svého kopyta!“ (Historka o ševci a Apolovi.) Veškerý omyl je, že se někdo plete do něčeho, čemu nerozumí. Mluvte o věcech, kterým rozumíte. Jedině tak lze pochopiti pravdu, když věc dokonale znám. Jenom omyl hádá. Omyl to je ten spor, je to touha po udržení omylu. Kdo má pravdu, je úplně klidný. Veškerá magie všech kultů:

 

  1. Co je nahoře, je jako to, co je dole.
  2. Zákon všeobecné sympatie a antipatie.
  3. Určitý prostředník, který umožňuje, aby se antipatie a sympatie mohla přelévati z jedné věci do druhé.

Tyto tři zákony naleznete všude, v magii nejvyšší i u primitivů. Člověk s prvním svým výskytem počíná mysliti, mluviti, používati nástroje. Tím se liší od všech jiných organismů. Člověk, který neměl dráp jako zvíře, musel si jej vyrobiti. Člověk-řemeslník. Když člověk jedná přímo, nezmůže mnoho. Když člověk poznal nástroj a oheň, byl již magikem. Zdá se, že magie se zrodila z oné veliké touhy, která je charakteristickou jen pro člověka – ovládnouti svět. Jak to učiniti, aby se člověk chránil, aby nebyla nemoc, smrt?

V jádře má magie primitivní všechny vědy v sobě. Ponenáhlu se odlučují. Věda starověká byla vyhražena kněžím. Byli to universální vědci. S pojmem náboženství byl spojen i pojem hluboké moudrosti. Fabre d’Olivet vypočítává takto základní střediska. Všichni vysocí učenci řečtí putovali do Egypta. Odtud přišel Plato. Kněží si vybírali. Byly veliké zkoušky. Kdo je nedokázal, stal se otrokem chrámovým. Byli lidé, kteří byli vyloučeni z těchto škol. Nyní proti vědě chrámové začali budovati vědu světskou. Ale to, co tato nemá, je ta obrovská syntéza, která zůstala magii a hermetismu.

Kde je světská věda nejmohutnější? Který národ nejvíce v této světské vědě vynikl? Čí jazyk lze právem nazvati jazykem učenců? Je to národ německý. Ale co tento národ učinil pro kulturu mravní a citovou? Na počátku novověku zničil náboženskou svobodu – Luther! Není věci, o které by Němec nedovedl pochybovati. Všechno má německé kořeny. Jak národ, tak vědecky vyškolený, může snésti tuto nicotu, horší než ve středověku. Barbarské novodobí je výsledkem toho, že lidská psycha byla roztržena. Proti vědě chrámové se postavila věda světská. Proto nemůžeme dosti dobře odsuzovati poměry, poněvadž kořeny jsou v anarchii člověka, jenž nechce podříditi svůj rozum náboženství morálky a citu.

Každá určitá škola zapomněla na hermetickou syntézu a dala si vnutiti od vědy světské její negativní zbraň. Konstantin, když prohlásil rovnost pohanství s křesťanstvím a obohatil církev, dal tím největší ránu křesťanství a klíče království nebeského zaměnil za klíče království hmotného. Tím okamžikem, kdy si někdo dá vnutiti metodu světské vědy, tím okamžikem se stává otrokem a přestává býti králem. Pokud okultisté budou zrazovati svou vědu, potud nemohou učiniti nápravu. Když jsou mizerní vůdcové, to jsou síly duchovní a ne politické, jaký má býti prostý člověk? Lévi praví, že dnes v magii asi sotva půjde o ty malé úkoly. Křísíme hermetismus, abychom světu dali nové krále a nové velekněze.

Pamatujme, jak asi magie vznikla, jaké jsou ty zákony, proč je magií pohrdáno, ale vždycky nejdříve hledejme chybu v sobě a pak teprve v těch druhých.

Dějiny magie: Prvním stadiem je magie primitivů – jak se jeví. Dnes je jakýmsi souhrnem veškerého vědění. Velmi dobře ji můžeme studovati v Kongu. Vybraný mladý člověk je učen určitým sborem, tzv. tajemstvím. Většinou se učí technice lovu, technice botanické, posvátnému zpěvu (magickému slovu), posvátnému tanci (posismus). Magie primitivní nese opět ty tři stopy, jak jsme řekli, jenomže je obrácena cele potřebám materielním.

Magie kulturní – říkají, že počíná Lemurií. O té nevíme nic positivního. Ale počíná Atlantidou. Magické slovo, posismus, dech, je vytvořeno stadiem primitivním. Atlantská magie rozšířila tento obor na magii tvaru a magii čísel a dokonale zvládla astrál. Tato atlantská magie přivedla magii ze stadia čiře hmotného do stadia astrálního. Primitivní magie má prostředníka čistě ve hmotě. Atlantská ho má již v astrálu. Víme jeden fakt: najednou se v dějinách lidstva objevuje egyptská kultura. Když vezmete pyramidy, ty jsou z prvních dynastií. Jejich esoterismus je naprosto dokonalý, než egyptská magie pozdější. Veškerá kultura, jež se tam vtlačila později, byla již porušením. Egypt, soudíme, že byl kolonií Atlantidy a když tato měla býti zničena, adepti zřídili mysteria v Egyptě. Důkaz tu je v Platonovi. Atlantská magie je vlastně magie egyptská. Účelem je dokonalé zvládnutí astrálu.

Primitivní magie je práce ve hmotě (vizte Randolpha), kdežto Egypt již povyšuje tuto magii na pláň astrální. Rovněž i Babylon vybudoval magii na astrálním prostředníku. To byly doby magie vznešené. Pak vniká do magie čarodějství a to z Babylona, ze semitismu. Dva velicí adepti nové odnože, to je Zoroaster a Mojžíš. Zoroaster učinil onu chybu, že přiznává bílé i černé práci stejnou cenu. Teoretické není, ale praktické. Nesmíme ke zlu přivoliti. Jeho obrovská magie, ta pravá magie, nemohla vyhráti v proudu dějin.

Totéž, co máme zde, je i v Indii. Celý indický okultismus až k Blavatské, je pozůstatek černošské magie, práce ve hmotě a mimoto je to do jisté míry živel reakční. Proti tomu bojovali již velcí lidé jako Buddha. Buddhovi se stal omyl, šel příliš daleko, země mu utekla a on se propadl do Nirvány. Mojžíš je zakladatelem oné chvíle, kdy magie z hmoty šla do astrálu a kdy se pokouší o magii duchovní. Když takto připravil magii ducha, umožnil tím éru křesťanskou. Právě proto, že křesťanství se odloučilo od magie, nemohlo dokonale vyplniti svoje poslání. Proto by se snad mohlo mluviti o krachu křesťanství, avšak nelze tak mluviti, poněvadž křesťanství de facto ještě nezačalo. To vše je ještě ve hmotě.

Zde máme takový pohled na dějiny magie. Egyptská škola byla pokračováním magie atlantské, zvládnutí astrálu. Babylon – démoni a čerti. Americká kultura spojuje princip hmotný a astrální. Pak je zde čínská magie, magie života, následnosti životní, magie živého člověka a magie živých lidských myšlenek. Tibet je matkou mentální magie. Středověká magie je více méně syntetická práce. Dohromady nic magické vědě nepřinesla. Není v té vědě nic, co bychom nemohli najíti ve starověku. Středověk je do jisté míry mrtev. Když se obdivujeme Paracelsovi, celkem do magie nic nového nepřinesl. Luther založil svoji církev a rozložil duchovní jednotu evropskou, která zde byla. Dnes ještě žijeme stále v následcích oné anarchie germánské.

Magie moderní má velmi těžký úkol, poněvadž my moderní lidé nemůžeme žíti v chrámech, ale také nemůžeme býti světskými lidmi. Jak víme, čím více překážek lidský intelekt překoná, tím je silnější. Nová doba stojí ve znamení velikého znovuzrození těchto nauk a rozhodně toto její dílo bude korunováno úspěchem, poněvadž magie a esoterismus je věčný. Otcem nových směrů a hnutí je kabala a věřte, že esoterismus si najde možnost, národ, zemi, kde bude moci převáděti svoje díla do říše astrální i hmotné. Bylo by dobré, kdyby okultismus rozbil své stánky v naší vlasti. Tyto věci budou formovati budoucí lidstvo.

V čem je význam západní magie, v čem třeba nespravedlivě potíráme Indii? Máme zde tři rasy. Divošskou magii nikdo nebude dělat. Na efekty je barbarská magie znamenitá. Praktiky po stránce účinku jsou bezvadné. Vuduská magie dovede oživiti i mrtvá těla. Indická magie chybuje tím, že pomíjí to třetí – prostředníka. Jak jsme řekli, kulturní člověk je homo-faber. Dali jsme příklad, jak lze docíliti mentální magie. Běloch podle toho koncentraci nedocílí. Když bude západní člověk dělati koncentraci, nezapomene, že je člověk-řemeslník, použije nástroje. To co docílíte obřadní magií za týden, musí indický adept dříti kolik let. Oni tu magii dělají sami se sebou. Zapomínají na prostředníka.

Budete-li chtíti navázati styk s nějakým geniem, budete dělat magickou přípravu 72 dní a evokaci 20 minut. Zapřáhnete do této práce všechny astrální možnosti. Indický magik bere síly ze svého vlastního těla. V lidském těle je nejsilnější hadí síla. On tu sílu obrací do jiného centra. V čem porušujete přírodu nebo zákon boží magickou přípravou? Ničím. Jíte, dýcháte. Východní magikové však převracejí polaritu. Tím způsobem také docílí velmi mnoho. V magii hadí síla je nesmírná, neboť jí člověk přivádí na svět život, duši, ducha. Je pochopitelné, když do mozku přivedete tento ekrasit, že dělá velké věci. Zásada sv. Tomáše Akvinského: nejhorší, co člověka může potkati, je zánik sebe sama.

S čím se musí dříti jogin léta, toho dosáhne homo-faber, člověk-řemeslník, velmi snadno pomocí určitých nástrojů. Když převracíte konstrukci svého těla, tím převracíte zákon boží. Proto jsme proti tomu, aby západní lidé dělali indickou školu. Indie není arijská mystika, není bílá rasa, je to pozůstatek rasy černé.

Po stránce praktické můžeme dělati experimenty jak ve hmotě tak i v astrálu, ale chceme-li býti mistry magie, musíme začíti v duchu. Jsme vázáni křesťanskou morálkou. Otec je hmota, Syn je astrál, Duch sv. je duch. Nesmíme pracovati kabalisticky. Co s tím chcete dnes, v moderní době. Kabalistům se nic nedaří, nic pořádného nemohou zjeviti ani založiti. Hermetismus jediný z okultních škol neříká: ty musíš žíti jako Peršan, jako Egypťan, jako Hermes, ale ty musíš jíti s pokrokem. Proto se klidně rozlučte se starými školami, které své poslání již vykonaly. Rozumný člověk nepláče, že slunce zapadá, ale těší se již na nový, krásnější východ.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář