Jazykový stereotyp v časopisech pro muže
Jazykový stereotyp v časopisech pro muže (na příkladu českého a polského jazykového materiálu)
V současnosti, kdy je už bohatě rozčleněna čtenářská nabídka pro každou cílovou skupinu, v době, kdy proběhla složitá polarizace a diferenciace časopisecké scény, nikoho nepřekvapí, že vznikla speciální skupina časopisů určených mužům. Nemyslíme tím úzce profilované časopisy spojené s typicky mužskými koníčky a zájmy, tzn. s audiovizuální technikou, s auto-moto tématikou apod., ale časopisy s rozsáhlým rejstříkem všeobecných diskusních témat označované jako časopisy “pro moderního muže”. Je zajímavé, že články a texty v nich uveřejněné využívají širokou škálu jazykových stereotypů a jazykového tabu, která v dnešní době oblíbených genderových studií je téměř opomíjená. Ve středu zájmu bádání stojí tak jazyk ženy a je mu věnována velká část odborných článku, vědeckých studií a naučných publikací, ale jazyk muže je jakoby na okraji, nebo je do nich začleněn jako antonymní příklad. Znamená to, žeby byl jazyk muže méně zajímavý nebo atraktivní?
Dostupná česká literatura zabývající se výhradně jazykem muže jako samostatnou problematikou, je poměrně chudá a téměř neexistuje, s polskými prameny je to o něco lepší (proto jsme se pokusili o aplikaci některých polských poznatků na české prostředí), ale většina zde uvedených připomínek, téz, domněnek a závěrů je založena na našich vlastních pozorováních. Jazykový materiál pro tento krátký příspěvek jsme čerpali z následujících časopisů: Playboy, Men´s Health, Maxim, Quo, Esquire, Sukces (for him), CKM, Forma, Gentlemen, které jsou snadno přístupné v české i polské mutaci.
Česko-polský kontext není zde zvolený náhodně. Je zapříčiněn nejen kulturní blízkostí, ale hlavně historickou, kdy v obou státech po roce 1989 došlo k odkrývání tabuizovaných jazykových témat týkajících se života muže. Díky tomu se v českých a polských časopisech začala vyvíjet bohatá typologie mužských vzorů, která už v západních časopisech byla plně rozvinuta. Podle Krzysztofa Arcimowicze můžeme v časopisech určených “modernímu muži” nejčastěji potkat typ “playboye” a “singla” (Krzysztof Arcimowicz ve své knize Obraz mężczyzny w (polskich) mediach. Prawda - Fałsz - Stereotyp wydané w: »Gdańsk: GWP, 2003« vyčleňuje i další typy muže, např. "živitel rodiny", "hlava rodiny", "partner", "macho", "přítel", "soupeř", "politik", "bussinesman", "sportovní fanoušek" atd.). Na základě Arcimowiczovy typologie můžeme jednotlivé typy charakterizovat následovně: Vzor “playboye” je hluboko zakořeněným tradičním paradigmatem mužnosti, který ve vztahu dominuje nad ženou. Model dominantního muže je úzce spojen s jazykovým a pohlavním stereotypem, kdy muž s ohledem na své fyzické a psychické vlastnosti je předurčen k vůdcovství. Sám se pak stará o svůj zevnějšek a dbá o svůj zjev, sám nejlépe ví, co mu sluší.
“Singl” je téměř stejný jako “palyboy”, ale je mezi nimi jeden zásadní rozdíl – “playboy” chce dominovat nad ženou, ale “singl” nemusí trvat na takovémto druhu vztahu a udržovat ho ve výše zmíněných kritériích. Tato charakteristika je potřebná pro další pochopení mechanizmů tvoření a výstavby jazykových stereotypů v časopisech.
Všechny časopisy určené mužskému čtenáři mu často skrz jazyk nabízí životní styl dobyvatele a vítěze. Žena, hlavní téma, je zde prezentována jako krystalicky čistý výtvor přírody, který je dokonalý, bez kazu. Z druhé strany muž, který je zde v roli odběratele, je stylizován do jejího tvůrce. Muž má zde mnohadimenzionální osobnost, je inteligentní, vzdělaný a racionální, krásný tělem i duší. Ženy jsou pak v roli éterických a emocionálních, avšak pasivních osob. Tento efekt je ještě umocněn jevem, který jsem nazval “tabloidní star”. Jedná se o to, že na předních stranách se pravidelně objevují fotografie modelek, hereček a zpěvaček, tedy všech popkulturních superstar a playmate, které ve své branži dosáhly nejvyšších pracovních úspěchů a můžou být se sebou spokojené. Jednak to nic nemění na faktu, že statut těchto žen zůstává stejný – stále jsou jen hračkou pro může, nehledě na to, že pózy, ve kterých jsou na předních stranách vykresleny, jsou vesměs pasivní. Časopisy akcentují jazykovou sexualizaci, při čem žena zůstává v pozici snadno získaného objektu. Za ilustraci tohoto jevu můžou posloužit následující slovní spojení: žádná Vám neodolá, rozpalte ji, přitlačte na ni, jak je lovit, prokoukněte ji, podřiď si ji, buď jejím bohem, odveď si ji domů ještě dnes večer; potřebuje cítit, že ji ovládáte; poznejte primitivní sílu, která nažhaví úplně každou; zrób sobie z niej niegrzeczną dziewczynkę (udělej si z ní neposlušnou holčičku), zdobądź ją (získej ji), pokaż jej, co potrafisz (ukaž ji, co umíš), rozpal ją (nažhav ji), bądź twardym (buď tvrdým). Většina těchto slovních spojení je tvořena genitivními vazbami, které mají posesivní ráz – označují tak někoho, komu někdo přináleží, patří. V těchto vazbách je zřetelný i akuzativní předmět, který charakterizuje a určuje nějak dějem zasažený objekt. Objevuje se i posesivní dativ. Z jazykového hlediska je tedy vidět, že touha muže vlastnit ženu je zřejmá jak v sémantické složce slova, tak i v gramatické, co se velkou měrou podílí na výstavbě jazykového stereotypu.
Je rovněž zajímavé, že pokud se muži baví o ženském těle a časopisy o něm píší, používají všechna možná slova, která obsahují nádech tělesnosti nebo sexuální náboj a přímo označují určitou skutečnost, např. prsa, zadek, pupík, pupa (pozadí) apod. Výjimku ovšem tvoří pojmenování popisující ženy, které mají sníženou mravní morálku. Je samozřejmé, že se o nich muži ve svých soukromých rozhovorech baví normálně, ale v časopisech se tato přímá pojmenování nevyskytují. Můžeme říct, že je to způsobeno tím, že časopisy vytváří typ “playboye”, který ze svého dominantního postavení se přirozeně umí o svou dívku, ženu postarat. Kdyby se tato přímá pojmenování v textu objevila, znamenalo by to, že muž ve své dominanci selhal. Setkáváme se tak např. se spojením sex ve mestě, róże na rurze (růže od tyče) apod.
Mužští autoři článků jsou rovněž tvůrčí v eufemistických pojmenováních. Ve svých textech ženu nejčastěji srovnávají s autem a používají slovník motoristů nebo ji považují za technický výtvor, např. proč jsou ženy poruchové, přeinstalujte software své přítelkyně, Kelly Krista – motorová pusa, Aliya – terminátor, nebo se ji snaží zasadit do děje jakoby “dobrodružné” literatury, např. účinné lovecké triky, druhy žen, které neznáte, atlas kobiet (atlas žen) apod. Všechna tato přirovnání se tak shodují se stereotypem mužského vnímání světa a jsou pro muže více přijatelné.
Pokud se ovšem muži baví o aktu prokreace nebo o svém vlastním těle a časopisy ho chtějí určitým způsobem prezentovat, počet eufemizmů roste a získávají na intenzitě s popisovanou skutečností, např. pomalu na věc, dostaň ji na vrchol, udělej ji radost, zrób ją na wesoło (udělej ji veselou) – o sexu, válka spermií – o neplodnosti, omezená trvanlivost – o ochraně proti početí, ABS – břišní svaly, sváděcí svaly – pozadí, biologie, chemie – mít o ženu zájem. Slova přímo označující mužství (jako penis a úd, nebo polsky członek) se téměř v textech nevyskytují. Nejčastěji jsou zastoupené ve své prostotě a jednoduchosti obsažným ukazovacím zájmenem ten nebo osobním zájmenem on. Co se týče eufemistických konstrukcí často se objevují spojení typu: nejoblíbenější část těla, jediná důležitá část mužského těla, jediná část těla, která mění svou velikost; instrument (nástroj) apod. Je to spojeno s mužským fallocentrickým viděním světa, kdy fallus je pro muže posvátný a tvoří určitý druh svébytného sacrum, je to jeho status, a proto se nesluší mluvit nebo psát o něm přímo.
Pokud se jedná o články s jinou tématikou, např. auta, oblečení, módní doplňky apod, je zde viditelná značná sexualizace textu a zvolená slova mají silný emocionální náboj, např. měkké křivky, napjaté svaly – o autech všeobecně, topless (na hoře bez) – o kabrioletech, dłuższy jest lepszy (delší je lepší) – o limuzíně, dravec, łowca (lovec) – o fotoaparátech, bojovník s časem, časovaná bomba, prawdziwy twardziel z klasą (opravdový tvrďák na úrovni) – o hodinkách, obiekt męskiego pożądania (objekt mužské touhy) – o holicím strojku, připoutejte se prosím – o páscích ke kelhotám. Módní doplňky jsou pak v článcích popisovány jako věci, které nemůžou chybět ve výbavě každého “opravdového” muže, playboye, protože dotváři jeho image, např.: Jsou to věci, které by neměly chybět v letní výbavě správného playboye. Pomineme-li luxusní kabriolet, kterým lze okouzlit většinu žen, jde vesměs o maličkosti, které však mohou sehrát důležitou úlohu (Playboy 7/2004) nebo Osobnost muže necharakterizují jen koňské síly pod kapotou elegantního vozu. Je to také styl a vkus, díky kterým lze získat důležité body navíc (Playboy 7/2004).
Z druhé strany články věnované cvičení a sportovní tématice mají často svůj text stylizovaný do vojenské terminologie. Domnívám se, že je to způsobeno tím, že vojenská mluva se pojí s bojem a soubojem, posléze pak i se soutěžením, a soutěživost je hlavním důvodem sportování. Setkáváme se tak se slovy: strategický plán; vystavět svaly; bojuj se svým břichem; naládovat svaly; palivo – o jídle; doplnění zásob, dobití – o odpočinku po cvičení; można pozwolić sobie na przegranie bitwy, byleby wygrać wojnę (můžeš prohrát bitvu, abys vyhrál válku); współcześni gladiatorzy (soudobí gladioátoři) – o fotbalu; wojsko (ve smyslu družstvo); walczyć o życie (bojovat o život); być nie dość twardym (nebýt dost tvrdým); nie wykazać się duchem walki (neprokázat se duchem války) – o těch, kteří cvičení vzdali.
Zajímavé z jazykového hlediska jsou rovněž články věnující se pánské kosmetice. Na konci 90. let tyto texty obsahovaly speciální slovník kosmetických eufemizmů. Muži se neradi bavili nebo přímo četli o kosmetice. Příčinu zpatřuji v tom, že muž, který se staral o svou pleť a svou vizáž byl v té době spíše považován za homosexuála a pojem metrosexuál v českém podvědomí ještě příliš nefungoval. Setkat jsme se tak mohli např. s označeními jak: revitalizace, dobití energie, maksymalny komfort (maximální komfort), ratunek (pomoc) místo omlazující přípravek, co v časopisech pro ženy se objevovalo často, nebo např. i holky to rády nahoře bez – o voskových epilačních páscích a depilačních krémech, skuteczna broń (účinná zbraň) – o šampónech. V současnosti je tomu přímo naopak. Muži se o kosmetice baví otevřeněji než o jiných tématech. Je třeba ovšem podotknout, že muže v článcích nezajímá podrobný seznam obsažených látek. Potřebují jen pár konkrétních pokynů, jak přípravek používat a jak poznají, že funguje. Nejlépe, jestli se objeví poznámka, že přípravek funguje okamžitě, např.: Avon nabízí nový omlazující hydratační krém na obličej For Men. Oddaluje známky stárnutí, dodává energii, zbavuje stresu a okysličuje. Urychluje vyplavování toxinů. Vyhlazuje pokožku, zlepšuje její barevný tón a odstraňuje známky únavy. Efekt je téměř okamžitý (Men´s Health 4/2005), nebo Jeśli masz szpakowate włosy, sięgnij po delikatnie oczyszczający szampon, nadający piękny srebrzysty połysk. Kosmetyk pomaga włosom odzyskać witalność i zwiększa ich odporność na działanie szkodliwych czynników zewnętrznych (Playboy 9/2005). Texty letáků a návodů, které jsou přiloženy k pánským kosmetickým přípravkům, jsou často doplněny výkresy a grafy nebo vhodnou ikonografií (např. sluníčko – samoopalovací efekt, žárovka – regenerace apod.). Je to zapříčiněno tím, že převládá stereotypní představa o světě mužů jako o světě čísel, grafů a internetových ikon.
Na závěr můžeme říci, že články v časopisech pro “moderního” muže jsou plné jazykového stereotypu – zjednodušených a hodnotících slovních spojení, které utvářejí představu a mentalitu čtenáře o tom, jak by měl správný muž myslet a jak se vyjadřovat. Je ovšem zajímavé, že není realizován skrz automatizaci, tedy užívání stejných, téměř už očekávaných, jazykových prostředků ve stejných komunikačních situacích, jak bychom mohli předpokládat, ale skrz aktualizaci – používání prostředků nových, neočekávaných, které aktivizují vnímání čtenáře, co skýtá možnost velké tvůrčí invence. Dokazuje to fakt, že texty obsahují mnohé nevšední eufemizmy a slovní spojení.
Summary
Language stereotypes in magazines for men
(on examples of Czech and Polish texts)
The article deals with language stereotypes which occur in magazines reffered to as for 'modern' man. The stereotypes are connected with typology of men (playboy, single) and occur in most often discussed topics, i.e. women and their bodies, men and their bodies, fashion, beauty, cars and sport. The stereotypes are conveyed via euphemisms and metaphorical designation.
Použita literatura:
ARCIMOWICZ, K. Obraz mężczyzny w (polskich) mediach. Prawda – fałsz – stereotyp. Gdańsk: GWP, 2003.
BRANNON, L. Psychologia rodzaju. Gdańsk: GWP, 2002.
WOJCISZKE, B. (red.). Kobiety i mężczyźni: odmienne spojrzenie na różnice. Gdańsk:
GWP, 2002.
Bibliografická citace:
Jazykový stereotyp v časopisech pro muže (na příkladu českého a polského jazykového materiálu). In: Čeština - jazyk slovanský 2, (ed.) Novák, R. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské unvierzity, 2005, s. 62-66. ISBN 80-7368-122-6.