V září
V září sluneční paprsky ještě hřejí, ale nepálí. Když se nyní rozhlédnete po krajině v karlštejnském údolí, začíná to tu hýřit nefalšovanými podzimními barvami. Vinobraní je za dveřmi. Všichni se těší, až ochutnají letošní burčák.
V tomto čase Odeta a její kumpáni pokračují v zaběhnutém režimu. Cirka před týdnem proběhla delší vyjížďka. Vypravila se společně s Valdou na louky rozprostírající se nad vinicemi. Ten den se rozhodla, že parťačku pozlobí a bude se tak trochu lekat. První nehrané zděšení předvedla nejen jí, ale i přihlížejícím turistům ihned na železničním přejezdu právě v okamžiku, když se je snažila předjet postarší rozhrkaná Avie s kontejnerem, který při nájezdu na koleje vyrobil nepěkný hluk. Odeta nadskočila a klusem vyrazila vpřed, předběhla Valdu, ale v ten moment ji parťačka zabrzdila a uklidnila, dál již vykračovala pokojně. Poté, co se vyšplhali nahoru po kamenité cestě a dostali se na lesní stezku, dělala to svý bojim bojim dál. Nervozně se rozhlížela, frkala, jakoby snad ani les neznala či co. Je ale pravdou, že v lese se ukrývají zvířata a ta vydávají zvuky, které my koně prostě vnímáme, zatímco lidi je ani nezaznamenají. Na louce se pak zklidnila a šla uvolněně. Zpáteční cesta po lesní cestě probíhala ve stejném duchu, prostě to prostředí se jí nelíbilo a viditelně si oddychla, když se znovu dostala zpět na silnici. Na mostě pak potkali kočár tažený dvěma chladnokrevníky a to Odet zaujalo. Se zájmem pozorovala, jak kolem ní proklusali a snad si taky vzpomněla na doby, kdy i ona možná chodila v zápřeži, kdo ví? O týden později byla znovu potrénovat na jízdárně různá kolečka, chůzi, ale i klus přes kavalety a opět dokázala, že je to slušně vychovaná dáma. A zrovinka týž víkend se vypravili s Vandalem na louky. Byla to taková zahajovací louková vyjížďka. Slyším vás, jak se ptáte, zda se ti dva taky napásli? No ano! To by přeci ani jinak nešlo, pastvinka zkrátka musí bejt a hotovo 20.
Musím vám taky na Odetu prozradit jednu věc. Představte si, že si ráchá nohy v napájecích nádobách ve výběhu. Neuvěřitelné, že? Pátrali jsme a snažili se odhalit pravou příčinu, kdosi tvrdil, že to dělá z nudy, jiní zase, že se jí zkrátka líbí jen tak si trochu zablbnout s vodou. Jenže parťačka si prostě láme hlavu a říkává: „za vším něco jistě vězí“. A pravdu má. Pověřila parťáka, aby zavolal známému veterináři, mimochodem tomu, u kterého jsem absolvoval vstupní zdravotní prohlídku na Poučník, a jelikož je to zkušený pán, ihned uhodil hřebíček na hlavičku. Předběžná diagnóza: ekzém v srsti nad spěnkami. A ejhle! Přesně jak lékař popsal. Zahájili léčbu okamžitě. Tak trochu se ovšem divím, že je to nenapadlo po tom, co ošetřovali mě, vždyť já byl na kožní problémy specialista a jen to množství biooleje od Leovetu, jenž na mě parťačka vyplácala a dalších preparátků, jo, jo....
Téměř na konec dnešního vyprávění zařadím info týkající se pitného režimu. Minule jsem vám o tom přeci říkal, že Od pije výhradně nahoře ve výběhu. Toto se přihodilo neočekávaně a parťačka koukala div ne s otevřenou pusou. Jednou takhle po ránu přivedla milou Odet do boxu, kde na zemi stál zelený kbelík s troškou vody na dně. Odý k němu přišla a vodu jedním dlouhým douškem vypila. Parťačka se chopila kýble, že půjde hned načepovat novou. Nestihla ani odejít. Óda se otočila, popošla k výklenku s napáječkou a naprosto suverénně k ní přistoupila a pila jako duha!!!! Je vám všem doufám jasný, že parťačka tam stála a tetelila se blahem a okamžitě a střelhbitě to běžela všem zvěstovat řekněte však, není to legrace? Vždyť to jistě nebylo první setkání Odety s napáječkou, neb v cizině, odkud pochází, jsou jistě samozřejmostí. Sami vidíte, jak málo stačí k dětské radosti, že?!
Chtěl bych vám ještě připomenout, je třeba se začít chystat na chladné měsíce, které jsou tu co by dup. Doufám, že letošní zima nebude jako loňská, to Zimní královna svírala ve svých ledových dlaních sněhové žezlo pevně a dlouho. Já si ovšem užívám na věčně zelených pláních, takže vám všem tam dole držím kopýtka, ať to ustojíte, hlavně má věčně zmrzlá parťačka, ta zas bude chodit nabalená jako pumpa
Komentáře
Přehled komentářů
Musím říct, že jsem četla opět jedním dechem a docela mě mrzí, že se to nedostane nějak na veřejnost. Určitě by to někdo rád přečetl. Je to zajímavé a moc pěkně psané. Jen tak dál
reakce
(máma, 20. 9. 2010 13:39)