Červencové hlášení
Opět vás všechny zdravím a jsem tady s dalším hlášením.
Léto je v plném proudu. Slunce pálí na plný úvazek a nejeden rád spočine v příjemném stínu stromů anebo zchladí své tělo v toku řeky. To já se mám tady na věčných pastvinách dobře. Tam kde se teď nacházím, je stálé počasí, právě takové, jaké my koně, máme nejraději, zkrátka ani teplo, ale ani zima, travička je tu pořád zelená a pláně, na kterých roste, jsou nedozírné.....
Díval jsem se, jak se tříbí situace kolem Odety. Řekl bych, že si ve stádě zvykla velmi rychle. Myslím, že je celkem kamarádská, žádná náfuka, navíc s předchozími zkušenostmi, a tak se snažila začlenit v co nejkratší možné době. Bohužel došlo i na šarvátky, jak to tak ve stádě při vyjasňování pozic bývá, tím pádem se na jejím těle vyskytly šrámy od Rebečiných zubů. Šéfka stáda je prostě a jednoduše šéfka a je nekompromisní. I já jsem kdysi okusil její velitelské metody na vlastní kůži, pamatujete? Jako spojence a kamaráda si Odet vybrala Vandala. On v ní taktéž našel zalíbení, poněvadž je to chlaďaska, i když k tělu si jí hned tak nepustil. Přeci jen nemohl znenadání projevit svou náklonnost cizí kobyle, když se doposud věnoval Lagunce a Amálii. No, ale jako každýmu chlapovi dělá dobře společnost pěkných žen, tak i jemu zalichotilo, že o něj projevila černá krasavice zájem. Takže to tak kapku střídal, kanec jeden, div se o něj holky nepopraly, neb ve stádě je valachů hrubý nedostatek! Nakonec Vandal, Odeta, Lagu a Amála utvořili spolek a tak nějak jsou v klídku a vzájemně se tolerují.
Víkend co víkend přijížděli parťáci za Odetou a brali jí různě jen tak se popást či do boxu k vyčištění, zkrátka dávali jí prostor, aby si zvykla na nové prostředí. Nechtěli totiž, aby byla z něčeho vyjukaná anebo zbytečně nesvá. Sám bych vám mohl o nervozitě něco povídat! Však pro mě cesta dolů do stáje znamenala téměř zkoušku odvahy, nebýval jsem z nejvyrovnanějších. Naštěstí slečna percheronka je docela kliďaska, dovoluji si říci, že částečně i salámistka. Co jí jde parádně je klopení dlouhých, takřka králičích uší a to všechno umocňuje navrch šklebem, obojí ovládá vskutku na výbornou. Parťačka to nerada vidí, vadí jí tohleto ksichtění, zato parťák je benevolentní, dost jí omlouvá a rozmazluje a z toho vyplývá, že mají rozdělenou kárací a hýčkací pravomoc. Ale tomu tak bylo i za mých časů, takže prostě normální stav. Jinak samozřejmě Odeta záhy odhalila, že parťačka sebou povětšinou nosí kouzelnou ledvinku. Ó, já si móc dobře pamatuju na ty výborné pamlsky, co se v ní ukrývají. Jelikož je mademoiselle dosti mlsná, tak vydatně loudí a strká do parťačky hlavou, aby z ní nějakou tu dobrůtku vymámila, a jak umí vykulit oči, když zjistí, že jsou k mání vynikající müsli sušenky a co teprve takový banán případně šťavnaté jablíčko! Umí si to užít a vychutnat. Francouzi jsou zkrátka gurmáni, to je jisté.
Nit času se odvíjí ze svého nekonečného klubka a všichni si zvykáme, já, ona i oni. Musíme, jinak to nejde. V našich životech jsou chvíle krásné zrovna tak jako ty smutné, vyskytují se různé komplikace, ale je třeba po té životní cestě jít dál a překonávat překážky, protože přece každá cesta má svůj určitý cíl a události, co se nám přihodí, všechny mají nějaký význam, ať už to pochopíme dříve, či později ......
Tak zase příště , Váš Šíba.
Komentáře
Přehled komentářů
AHOJ 3ibinko!!!! zdravím tě kamaráde muj jediný a opravdový!! mockrát ti děkuji zato že ses ozval,tvé zprávičky jsou......nevím jak to řici dostatečné dobře,krásné,nádherné,užasné,skvělé,zázračné?určitě existuje mnoho slov ale i kdyby jich byla miliarda tak to nestačí na popis toho co prožívám při čtení těch tvých zráv mám tě moc rád!!!p.s. akorát to čekání.....já vím je to daleko.
poděkování
(partak, 12. 8. 2010 13:58)