Paměti – historie slévárny .
Bohatí židé Tain a London, kteří byli původními majiteli slévárny a strojírny, byli Němci deportováni do koncentračního tábora, z kterého se již nevrátili.
V zájmu zachování svého majetku, ještě před deportací, převedli majetek na Jana Plačka. Jan Plaček přijel v době krize ve třicátých letech z Hluku na Valašsko a majitelé si jej velmi oblíbili a důvěřovali mu.
Po válce komunisté znárodňovali majetky nad 50 zaměstnanců a zanedlouho všechny. Plaček se snažil o zachování nabytého majetku ve svůj prospěch, ale neuspěl. Snažil se alespoň spolupracovat s novým zřízením a dosáhl toho, že mohl zůstat ve vedoucí funkci. Jeho odborné kvality spolu s jeho diplomatickou dovedností byly zárukou dalšího postupu.
V padesátých letech byl ředitelem slévárny v Mariánském Údolí. Slévárna a strojírna, kovárna a modelárna přešly pod Strotex n.s., novým vedoucím provozu se stal V. Potomák, který byl vedoucím provozu a (za AŽD) ředitelem závodu až do roku 1976. Nový závod s názvem „Výroba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení-slévárna“ se přibližně od roku 1953 rozdělil a slévárna byla přidělena závodu Olomouc. Později pod názvem „Výroba a výstavba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení “ (VVSZZ).
Od roku 1965 se slévárna stala samostatným závodem spadajícím pod AŽD.
V říjnu roku 1997 vzniká firma ZEKOM slévárna s.r.o.
PS:
Vypráví se, že na pozemcích slévárny je zakopaný zlatý poklad, který zde ukryli Tain a London.