Ekologie (autor Zuzanka) <3
- věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí
- základní biologická disciplína, ale zároveň využívá další vědy – chemii, fyziku, geografii…
- dělí se podle úrovně studovaných vztahů
Základní pojmy
Jedinec
- Organismus schopný samostatné existence – např. králík
Populace
- Soubor jedinců stejného druhu žijící na určitém prostoru v určitém čase
Společenstvo – biocenóza
- Soubor populací různých druhů (živočichů, rostlin, hub, mikroorganismů), které žijí v určitém biotopu
- Společenstvo rostlin fytocenóza, živočichů zoocenóza
Biotop
- Místo, které poskytuje organismům podmínky pro život
- Charakterizují ho geografické polohy, klima, půdní a hydrologické faktory = abiotické faktory
- skála, rašeliniště
Ekosystém
- společenstvo organismů spolu s abiotickými podmínkami
- společenstva v biotopu à ekosystém
- rybník, řeka, les, louka
- největší ekosystém – biosféra
Stanoviště, naleziště
- přesně topograficky vymezený biotop
- např. rybník ve Slivenci
Nika
- ekologická nika není místo, ale myšlenka
- místo a funkční zařazení (požadavky na biotické a abiotické faktory à na základě toho můžeme např. říci Zde by mohla žít veverka, tzn. Je tu hodně stromů, plodů atd.)
Ekologická valence
- rozmezí podmínek, za nichž je organismus schopen žít
- vymezena hranicemi – minimum, optimum, maximum
- valence vymezuje toleranci druhu
Tolerance
- schopnost organismů snášet určité rozpětí libovolného faktoru
- hodně tolerantní druhy – euryvalentní , euryektní – změnám snadno přizpůsobivé – pampeliška
- málo tolerantní druhy – stenovalentní, stenoektní – fixovány na určité podmínky, těžko se přizpůsobují změnám - sněženka
- každý druh má svojí křivku příznivého vlivu a valence, která zobrazuje vhodné podmínky
- euryektní – zmije
- stenoektní – koala, rak říční
Organismus a prostředí
Podmínky – biotické (souhrn vlivů živočichů na život jedince) a abiotické (sluneční záření, teplota)
Biotické podmínky
- vzájemné vztahy organismů, které spolu žijí v populaci (vnitrodruhové vztahy)
- vzájemné vztahy organismů, které spolu žijí v biocenóze (vztahy mezidruhové)
Vnitrodruhové vztahy
- veškeré vztahy, kontakty
- kladné (agregace, rozmnožování, získávání potravy, stěhování)
- záporné (konkurenční) řada vnitrodruhových vztahů je založena na stejných základech jako vztahy mezidruhové, mnohé další vztahy však mohou probíhat pouze mezi jedinci různých druhů
Mezidruhové vztahy
- styky, vlivy, vazby mezi jedinci dvou nebo více různých druhů, vyhodnocující se obvykle na úrovni populací
- kladné (komenzalismus, protokooperace, symbióza)
- záporné (amenzalismus, konkurence, parazitismus, predace)
- neutrální
Kladné vztahy
Komenzalismus – hyena (komenzál) žere maso, které ulovil lev (hostitel)
- vztah mezi hostitelem a komenzálem, komenzál má prospěch, hostiteli je to jedno
- epifytické rostliny – orchidej v korunách stromů, měla by málo světla, není parazit, má vzdušné kořeny
Protokooperace – kolektivní hnízdění ptáků, není závazné, lze ho kdykoliv zrušit
- oba mají prospěch, ale když spolu nežijí, tak to ničemu nevadí
- soužití myší s vrabci – poletí káně – lépe to poznají a mohou se rychle schovat
Mutualismus = symbióza – lišejník – soužití řasa + houba, sinice + houba
- escherichia coli – tlusté střevo, slepé střevo – trávení
- mykorrhiza – soužití houby s kořeny stromů
Negativní vztahy
Amenzalismus – trnovník akát – vypouští do půdy škodlivé látky
- záporný vztah, zamezuje růstu dalších jedinců
Konkurence – stejná potrava
Parazitismus – vztah parazit x hostitel
- jmelí, tasemnice, klíště …
Podle lokalizace parazitů na hostiteli nebo uvnitř hostitele:
- ektoparaziti –na těle
- endoparaziti – v těle
Podle typu hostitele:
- fytoparaziti
- zooparaziti
Podle délky interakce:
- fakultativní hemiparazit – pouze nějaké látky občas
- obligátní poloparazit – pořád všechny látky
Abiotické podmínky
- sluneční záření, teplota, voda, půda – edafon (půdní organismy), atmosféra
Teplota
- vliv na fyziologické funkce organismů
- každý organismus má své teplotní optimum
- eurytermní organismy – mají širokou teplotní amplitudu, dokáží žít ve velkém rozmezí teplot, např. bakterie ( -190°C - +100°C i více) … pampeliška, petrklíč
- stenotermní organismy – mají relativní úzkou teplotní amplitudu, dokáží snášet jen malé kolísání teplot – palma
Allenovo pravidlo
- v teplejších oblastech mají živočichové větší výběžky tělní – termoregulace – fenek, S Afrika
- v chladnějších oblastech mají živočichové malé výběžky a hustší srst – liška polární
Bergmannovo pravidlo
- jedinci téhož druhu mají v teplejších částech svého areálu menší tělo a menší hmotnost
tučňák císařský – Antarktida – 1 m; 3,4 kg
tučňák galapážský – Galapágy – 0,5 m; 2,5 kg
Rostliny
- teplomilné – snášejí vysoké teploty
- chladnomilné – snášejí nízké teploty
- kryofilní – žijí na sněhu
Živočichové
- poikilotermní – studenokrevní – ryby, plazi
- homoitermní – teplokrevní – savci
Hibernace – zimní spánek
Estivace – letní spánek ( přes den je moc horko)
Populace
Skupina určitého druhu žijící v určitém prostoru
Znak: velikost, hustota
Pojmy:
Natalita, mortalita, imigrace, emigrace, početnost, biomasa
Migrace – přesun z určitého území, periodicky ( denní, roční),à potrava, konkurence, teplo, predátoři
Graf populace
Teoreticky křivka J, hustota roste za čas, ale každý areál je omezený – nosná kapacita
è proto křivka S, sigmoidní graf, max. počet jedinců, které může prostředí uživit, vyjadřuje nosnou kapacitu prostředí pro daný druh
Životní strategie
Záleží na porovnávání!
R – stratég
- vysoká růstová rychlost, velký reprodukční potenciál (velká produkce semen…)
- rychlé obsazení prostoru (kolonizace), migrace na nová stanoviště (dobře šiřitelná semena)
- žádná kompetice
- nedosahují nosné kapacity prostředí
- menší velikost, brzká dospělost, menší a početnější potomstvo, méně investují do přežití, více do rozmnožování
- vysoká úmrtnost, mnoho mláďat
- třeba myši
K – stratég
- pomalý růst a vývoj
- větší velikost, opožděné a prodloužené rozmnožování
- méně potomků, velká péče
- člověk, slon
Ekosystém
- žijí tam různé populace, různé abiotické podmínky
- největší – biosféra
- základní funkční jednotka přírody
- tvořen biocenózou a jejím biotopem
Rozdělení organismů:
Autotrofní – výroba org. Látek z anorganických
heterotrofní – musí přijímat org. Látky
mixotrofie – masožravé kytky, krásnoočko – občas autotrof, občas heterotrof
Primární producent – Autotrof – vyrábí organické látky
Konzumenti – primární – býložravci, žerou producenty
- sekundární – masožravci, všežravci, žerou primární konzumenty
- terciární – masožravci (velké šelmy)
Dekompozitoři – hl. bakterie a houby, brouci, rozklad mrtvol
Potravní řetězec
- látky a energie zpět do přírody, přesun látek a energie mezi rostlinami (producenty), býložravci, masožravci a rozkladači
Typy: a) pastevně kořistnický
b) parazitický
c) dekompoziční
Pastevně kořistnický
- přenos potravy od primárních producentů přes konzumenty
- velikost těla živočichů se zvětšuje a početnost se snižuje
- konečným článkem bývá člověk
- např. řasy – býložravé ryby – dravé ryby – tuleň – lední medvěd – člověk
Parazitický
- zdrojem potravy hostitel
- tělo se zmenšuje, početnost se zvyšuje
- člověk – klíště
- člověk – komár – plasmodium – bakterie – bakteriofág
Dekompoziční
- od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače až k mikroorganismům
- velikost se zmenšuje, početnost se zvyšuje
- umožňuje koloběh látek v přírodě
- odumřelý organismus – saprofytní hmyz – houba – bakterie
è POTRAVNÍ PYRAMIDA
Sekundární konzumenti
Primární konzumenti
Primární producenti
Anorganické látky