ZTRACENA
ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ!!!
Příběh i fotky jsou chráněny autorským právem!
Ztracena
Jednou se Kerry procházela po ranchi a všimla si zapleveleného a nevyužitého místa na kraji louky. Řekla si, že je škoda plácek nevyužít a dala se do práce. Zasela tam jahody a brambory. Spokojena s výsledkem se vydala domů najíst a zkontrolovat Handyho, který měl zřejmě od Nardena kousanec na krku a už týden se mu to špatně hojilo.
Zrovna, když odešla domů, ve výběhu hříbat začal být šrumec, protože kolem proběhl srnec a hříbátka byla celá vyděšená. Chudáci... Princezně, Coffeemu, Gladiole a Sázavě se podařilo přeskočit ohradu a všichni čtyři si to cvalem namířili přímo k nově zasetému políčku. Už nebyli tak vyplašení, protože si zřejmě uvědomili, že jim srnec nic neudělá a zpomalili do klusu a pak do kroku. Zastavili se na poli a začali si hrát. Poskakovali dokola a rozhazovali mokrou hlínu, až byli celí špinaví. Potom si stoupli a začali podřimovat. Sázavka si dokonce lehla.
To už si to ale k poli kráčela Kerry, šla zrovna zalít vyschlou půdu a těšila se, až jí plodiny vyrostou, ale něco jí tu vyrazilo dech! Hříbata!!!!!!! Hlína byla úplně rozkopaná, semínka snědená a uprostřed toho nepořádku si hověla čtyři hříbátka a pozorovala ji nevinnými pohledy. Co to ksakru má znamenat!?! řvala vduchu Kerry a začala hříbata hnát zpátky k výběhu. Měl je hlídat Tobias, ale ten se určitě zase někam vypařil, nejspíš šel za Veggy a nějak se tam zapomněl. Kerry už se připravovala, jak mu vynadá a ani si nevšimla, že se jedno hříbě cestou odpojilo od stáda. Zjistila to až ve výběhu. Byla to Princezna... (Princezna je Irský cob - ta flekatá)
Princess se zatím toulala nadaleko ranche, ale každou chvíli byla dál a dál od svých přátel, maminky a jídla. Bylo jí smutno. Ze všech sil se snažila najít cestu domů, ale ještě se tak dobře neorientovala v terénu, jako dospělí koně. Proč vlastně utekla? Šla poslední ve stádě hříbat a najednou jí pod nohy vběhla liška. Takové zvíře ještě nikdy neviděla! Strašně se lekla, zpanikařila a utekla co nejdál od té hrůzy, jenže zabloudila. Malá klisnička začínala mít žízeň. A tak se rozhodla najít něco k pití...
V Bambusovém lesíku asi 4 km od ranche uslyšela zurčení potůčku. Poznávala to tu. Chodily sem s maminkou a Stefi na procházky. Do lesa ale nikdy nešly, i když měly kobylky na vodu chuť. Princezna už žízeň nemohla vydržet, a tak se vydala mezi husté stromy. Bylo tam na hříbátko moc málo místa, Princezna se zasekla mezi stromy a zoufale sebou začala škubat a řehtat. Nemohla se hnout dopředu, ani dozadu, a tak to po hodině zmítání se v pichlavých stromech vzdala. Boky měla celé odřené a zpocené. Neměla sílu, a tak nechala poklesnout svoji těžkou hlavu k zemi a začala se propadat do temnoty. Už nebyla vyděšená, už jí nebylo ani smutno, neměla žízeň a necítila své odřeniny. Usnula vysílením.
Mezitím na ranchi...
Kerry šla hledat někoho, kdo by jí pomohl zaběhnuté hříbě najít. Věděla, že sama by kvůli svému kulhání nikam nedošla, a tak se rozhodla poprosit o pomoc někoho jiného. Kohokoli! Naštěstí po chvilce narazila na Stefi a Tobiase. Šli zrovna z jízdárny a vesele si povídali. Stefanie měla nasedlaného Brita a Toby lonžoval Finessu. Kerry jim hned řekla, co se stalo a oni se okamžitě rozjeli Princeznu hledat. Tobias nechtěl ztrácet čas sedláním, a tak si na Finessu vyskočil jen tak, jak ji měl. Na stahovací ohlávce s lonží.
Stefi se rozjela k Rozkvetlé louce a Toby jel ke skalám poblíž Bambusového lesa. Brit už byl po skákání unavený, a tak s ním Stefanie musela jít jen krokem a občas zaklusala. Navíc koník nejevil žádné známky toho, že by něco zaslechl. Spíš jenom tak podřimoval.
Zato mladá a ohnivá arabka Finessa měla po 20 minutách na lonži stále dost energie. Toby měl co dělat, aby ji udržel v klidu. Klisna každou chvíli zrychlovala, uskakovala, řehtala a měla nastražené uši, aby měla alespoň nějakou záminku k poplašení. Najednou uslyšela tichoučké a bezbranné zařehtání, a tak zařehtala nazpět a aby se neřeklo, ještě si rozverně poskočila. Potom natáhla hlavu dopředu, sklopila uši a hnala se cvalem k Bambusovému lesu. Tobias se držel na kluzkém hřbetě zuby nehty a snažil se vzrušenou kobylku uklidnit. Bezvýsledně... Finessa běžela pořád dál, věděla, proč to dělá a za žádnou cenu se nechtěla nechat člověkem bez citlivých instinktů ovládnout.
U lesíka se Fini zastavila na místě, že Toby málem přelítnul a začala větřit. Za pár sekund se zase rozešla, tentokrát už krokem a směřovala k místu, odkud vycházely tiché naléhavé zvuky podobné hříběcímu ržání. A teď už i Tobias pochopil, proč se klisna nechtěla nechta zastavit. Měl jí věřit... Před sebou uviděl malou Princeznu zaseknutou mezi stromy. Hříbě už nespalo, ale mělo moc málo sil na to, aby se vyprostilo ze sevření stromů.
Toby okamžitě slezl z Finessy a vydal se k Princess. Správný koňák u sebe vždycky musí nosit kapesní nůž a Tobias správný koňák je, takže nůž samozřejmě měl. Přiblížil se k vyčerpané kobylce a začal přeřezávat větve, které Princezně bránily k volnosti. Za chvíli byl hotov a malá kobylka konečně byla volná! Nejistě se postavila na nožky, muž ji ještě podpíral a pomalu se jí začala vracet naděle a s ní i síla. Tobias si ale uvědomil, že klisnička na ranch pěšky nedojde, a tak zavolal Kerry, která pro ně přijela s přívěsem. Naložili i Finessu, která toho pro dnešek už měla dost a rozjeli se zpátky domů. Kerry na ranchi Princezničku ošetřila, vymyla a zašila jí rány na bocích a dala ji do boxu k její mamince, klisně Fatimě. Snad se z toho malá kobylka vzpamatuje...
Kerry si pak pro jistotu udělala nad polem přenosný plastový skleník.
KONEC 2. PŘÍBĚHU!
_________________________________________________________